Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 Knihovny pro EVROPU 2020

 

Počátkem ledna 2012 schválila česká vláda Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2011 až 2015 včetně internetizace knihoven (Usn. vlády č. 28 z 11. 1. 2012)[1]. Tento strategický dokument navazuje na přechozí koncepce z let 1999 – 2003 a 2004 – 2010[2].

 

Práce na koncepci byly zahájeny již na jaře roku 2010. Ústřední knihovnická rada, která byla obsahovým garantem přípravy, uspořádala diskusní semináře v Telči a Třešti, kde byla provedena SWOT analýza, formulována vize Koncepce a hlavní cíle.

 

Silné stránky

 

• Existence rozsáhlé sítě všeobecných a specializovaných knihoven zajišťujících dostupnost veřejných knihovnických a informačních služeb.
• Existence mimořádně kvalitních historických a konzervačních fondů domácích dokumentů.
• Vysoká úroveň standardizace procesů zpracování a zpřístupnění knihovních fondů.
• Aktivní využívání informačních technologií při poskytování VKIS, dobrá konektivita knihoven.
• Zahájení rozsáhlých digitalizačních programů na celostátní i regionální úrovni.
• Schopnost vzájemné spolupráce, zkušenosti se sdílením informačních zdrojů a služeb.
• Systém koordinace a podpory VKIS obecních knihoven na úrovni kraje.
• Dostatečně široká nabídka zahraničních elektronických informačních zdrojů.
• Aktivní vztah k profesi a motivace ke vzdělávání u většiny zaměstnanců knihoven.
• Existence oborového vzdělávání všech stupňů, včetně celoživotního vzdělávání.
• Existence vícezdrojového financování formou dotačních programů, strukturálních fondů EU, projektové financování včetně podpory výzkumu, vývoje a inovací.
• Existence základních právních předpisů a doporučení, včetně mezinárodních, vymezujících VKIS.
• Fungující systém měření a porovnávání výkonu a činnosti veřejných knihoven (Metodický pokyn MK k vymezení standardu VKIS poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky; dále projekt benchmarkingu knihoven).
• Aktivní činnost občanských sdružení, asociací, poradních orgánů a neformálních sdružení knihoven a zaměstnanců na rozvoji VKIS.

 

 

Slabé stránky

 

• Nízká úroveň marketingu VKIS a public relations knihoven.
• Nedostatečná úroveň kooperace knihoven při zajištění VKIS a budování knihovních fondů.
• Nevyrovnaná úroveň rozsahu a kvality poskytování VKIS v rámci oborů a regionů.
• Nedostatečná podpora specializovaných knihoven ze strany některých rezortně příslušných ústředních orgánů státní správy.
• Malá ofenzivnost nabídky a malá flexibilita při přizpůsobování nabídky služeb vývoji potřeb a poptávky.
• Absence centrálních služeb integrujících tradiční služby i služby s digitálním obsahem[3].
• Nedostatečná orientace knihovnických systémů na služby koncovému uživateli.
• Bariéry při využívání knihoven a jejich služeb pro znevýhodněné sociální skupiny obyvatel.
• Nedostatečné začlenění knihoven do systému školního i mimoškolního vzdělávání.
• Nevyrovnané prostorové zajištění činnosti knihoven, omezená provozní doba malých knihoven.
• Nedostatečná koordinace při získávání a využívání zahraniční literatury.
• Nevyrovnané financování regionálních funkcí knihoven v jednotlivých krajích.
• Nedostatečná pohotovost zpracování povinného výtisku u některých příjemců, snížení efektivity sdílené katalogizace.
• Obtíže při zajišťování trvalého uchování knihovních fondů elektronických dokumentů v knihovnách jako důležité složky kulturního dědictví a nedořešení otázky povinného výtisku elektronických publikací.
• Nedostatečné kapacity pro digitalizaci knihovních fondů na centrální i lokální úrovni.
• Nejistý distribuční mechanismus dotací na nákup elektronických informačních zdrojů (náhrada programu INFOZ).
• Nevyřešené některé autorskoprávní aspekty služeb knihoven v digitálním prostředí.
• Malé zapojení do aktivit Open Access[4].
• Vysoký věkový průměr pracovníků knihoven a vysoká feminizace.
• Nedostatečné mezinárodně srovnatelné statistiky o technickém a logistickém vybavení knihoven.
• Obtíže při zprostředkování přístupu ke specializovaným knihovním fondům.
• Lokálně nedostatečná konektivita k internetu.
• Neschopnost knihoven reagovat pružně na potřeby uživatelů internetu z hlediska míry integrace a rychlosti služeb i uživatelsky vlídného prostředí.
• Nejistá schopnost knihoven trvale uchovat a především následně zpřístupňovat podstatnou část kulturního dědictví publikovaných dokumentů (rozpad kyselého papíru, neuchování digitálních dokumentů). Chybějící centrální výběrová evidence nejvzácnějších dokumentů (viz program UNESCO Paměť světa).

 

 

 

Příležitosti

 

• Vnímání knihoven jako vzdělávacích, kulturních, informačních a komunitních center.
• Potenciál využití a dostupnost informačních technologií pro služby knihoven.
• Potenciál využití mobilní komunikace − mobily, e-čtečky, smart phones atd.
• Potenciál využití propagace specializovaných knihoven – sekundární efekty propagace knihovních fondů.
• Vnímání knihoven jako důležité součásti infrastruktury výzkumu a vývoje.
• Zapojení knihoven do systémů školního a mimoškolního vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání dospělých.
• Prostřednictvím digitalizace fondů knihoven v regionech rozšíření přístupu k unikátním informacím o daném regionu, vhodným např. pro pedagogické účely.
• Nové informační potřeby uživatelů.
• Růst zájmu o centrální služby, které integrují využití papírových a digitálních dokumentů.
• Masová digitalizace tištěné produkce a v jejím důsledku růst požadavků na trvalé uchování a zpřístupňování digitálních dokumentů.
• Racionalizace a rozšíření systému povinného výtisku na digitální dokumenty.
• Spolupráce s vydavateli a distributory tradičních i digitálních dokumentů.
• Rozšíření funkcí knihoven – knihovna jako informační, vzdělávací, kulturní, komunitní centrum a středisko kreativity.
• Tlak ze strany vysokoškolských studentů na poskytování bezplatných služeb v souvislosti s připravovaným zpoplatněním vysokoškolského vzdělání.
• Širší možnost spolupráce knihoven v oblasti služeb v rámci EU, např. evropská digitální knihovna Europeana, a ve světě, např. Světová digitální knihovna (UNESCO).
• Novelizace autorského zákona, umožnění užití osiřelých děl a děl, která jsou komerčně nedostupná, půjčování elektronických knih.
• Koncipování nového dotačního programu na zajištění dostupnosti EIZ pro oblast VaVaI.
• Využití dobrovolníků a veřejně prospěšných prací.
• Optimalizace dotačních programů na podporu rozvoje VKIS.
• Koncipování dotačních programů rezortně příslušných ústředních orgánů státní správy na podporu specializovaných knihoven.

 

 

Rizika

 

• Negativní vývoj veřejných rozpočtů omezí financování knihoven. Knihovny nesplní očekávání svých uživatelů v důsledku omezování poskytovaných služeb.
• Negativní vývoj veřejných rozpočtů omezí proces budování a modernizace budov knihoven jako atraktivního místa setkávání, poskytujícího diferencované prostředí pro studium i kultivování osobnosti.
• Nedostatečný objem financování nákupu knihovních fondů a dalších informačních zdrojů, zejména zahraniční literatury; nedostatek zdrojů pro financování mezinárodní meziknihovní výpůjční služby.
• Pokles zájmu o tradiční služby knihoven.
• Konkurence dalších volnočasových aktivit.
• Konkurence komerčních poskytovatelů elektronických služeb (příležitost pro knihovny nabízet i bezplatnou alternativu).
• Posilování tendence ke zpoplatňování základních služeb knihoven. Ztráta povědomí o knihovnách jako veřejné službě. Narušení principu rovného přístupu k informačním zdrojům prostřednictvím knihoven.
• Personální, technická a logistická zátěž při digitalizaci a následném zpřístupňování fondů muzejních knihoven.
• Obtížné sladění zájmů autorů a dalších nositelů práv chráněných autorským zákonem a knihoven, jako zprostředkovatelů informací a kulturních hodnot nejširším vrstvám společnosti.
• Přerušení kontinuity v dostupnosti EIZ v důsledku nedostatku finančních prostředků.
• Nedostatečné začlenění knihoven do vzdělávacích a výchovných programů. Na všech typech škol je v průběhu studia nedostatečně akcentována informační výchova uživatelů s cílem zvýšení jejich funkční gramotnosti, a tím i schopnosti efektivně vyhledávat a využívat informační zdroje.
• Nedostatečné mzdové ohodnocení, mzdový systém málo motivující k celoživotnímu učení a ke zvyšování kvality VKIS − způsobí odliv kvalifikovaných pracovníků z oboru či zabrání zájmu mladých odborníků o uplatnění v knihovnách. Knihovny nebudou mít dostatek způsobilých pracovníků k poskytování moderních služeb.
• Nebezpečí zneužití digitálních podkladů k tvorbě „pirátských kopií“.

 

Základním východiskem pro zpracování Koncepce byla strategie „Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014“[5], přijatá usnesením vlády ČR ze dne 19. listopadu 2008 č. 1452, a v širším kontextu hlavní hospodářská reformní agenda Evropské unie „EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[6]. Řada dílčích cílů Koncepce přímo reaguje na stěžejní iniciativy strategie EVROPA 2020, jako jsou:

 

• Inovace v Unii,

• Digitální program pro Evropu,
• Program pro nové dovednosti a pracovní místa,
• Evropská platforma pro boj proti chudobě.

 

Mnohé ze strategických cílů a následných opatření k jejich realizaci se také vážou k iniciativám Evropské komise, týkajícím se digitalizace kulturního obsahu a jeho zpřístupnění, stejně jako k iniciativám a programům UNESCO, z nichž zaslouží explicitní zmínku program Paměť světa, a nejnověji Manifest IFLA pro digitální knihovny a Strategie  podílu UNESCO na podpoře svobodného přístupu k vědeckým informacím a výzkumu, obé schválené 36. zasedáním Generální konference UNESCO.

 

Koncepce v úvodu formuluje svou vizi:

 

 

Tato vize rozvoje knihoven pro nejbližší období stručně vyjadřuje, že:

 

• zásadní prioritou budoucnosti knihoven je jednoznačná orientace na kvalitní a pohotové služby, které jsou díky využívání informačních technologií v podstatné míře dostupné 24 hodin, sedm dnů v týdnu;
• digitalizace knihovních fondů a přístup k informačním zdrojům prostřednictvím informačních sítí umožní široký přístup veřejnosti ke kulturnímu obsahu on-line;
• služby knihoven jsou přístupné bez jakýchkoliv bariér a jsou poskytovány všem bez rozdílu sociálního a ekonomického postavení, vzdělání, věku, etnické či náboženské příslušnosti, bez ohledu na jakýkoliv handicap pouze s rozdíly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů (např. se nezpřístupňuje dětem závadný obsah);
• knihovny jsou příjemným a neutrálním místem pro studium, trávení volného času i setkávání všech generací, místem reflektujícím požadavky veřejnosti na moderní funkční i estetické prostředí, místem snadno dostupným v geografickém smyslu (hustá síť systému knihoven v ČR);
• v knihovnách působí kvalifikovaní, motivovaní a adekvátně ohodnocení pracovníci, kteří poskytují služby odborníkům i nejširší veřejnosti a plní úlohu průvodců a navigátorů při vyhledávání a získávání informací v digitálním prostředí i z klasických tištěných zdrojů.

 

Cílem Koncepce je definovat a uvést do praxe podmínky pro komplexní služby knihoven v reálném i digitálním prostoru. Hlavní pozornost je soustředěna na využití informačních a komunikačních technologií ke koncipování nových služeb veřejnosti tak, aby kdokoliv nezávisle na tom, kde žije, měl k dispozici prostřednictvím své knihovny přístup ke všem zdrojům, informacím a službám, které nabízí systém knihoven ČR jako celek. Rozhodující přidanou hodnotou má být především možnost získávat informace a dokumenty on-line nezávisle na místě jejich uložení v konkrétní knihovně, a to kdykoliv a odkudkoliv. Plánuje se vybudování centrálního portálu, který by integroval služby knihoven v digitálním prostředí a umožňoval by přístup uživatelům ke všem službám. Pozornost je věnována také uživatelsky příjemnému rozhraní, aby využívání služeb knihoven bylo jednoduché a snadné. Koncepce směřuje k tomu, aby se v populaci zvyšoval podíl těch, kteří aktivně využívají služby knihoven jako důležité složky infrastruktury znalostní společnosti.

 

Úvodní vize Koncepce byla předmětem intenzivních diskusí v několika pracovních skupinách Ústřední knihovnické rady a ve spolupráci s přizvanými odborníky byla postupně rozpracována do 21 dílčích priorit, které tvoří páteř celé Koncepce. Priority jsou seskupeny do pěti obsahových bloků:

• Digitalizace knihovních fondů, ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví,
• Přístup k informačním zdrojům a službám knihoven,
• Podpora vzdělávání a čtenářské gramotnosti,
• Kvalita, efektivita a marketing služeb knihoven,     
• Rozvoj lidských zdrojů.

 

Každá priorita má jednotnou strukturu − obsahuje zdůvodnění cíle a stručnou charakteristiku cílového stavu. Následuje výčet dílčích cílů, projektů a aktivit, určení odpovědnosti za plnění priority, termín realizace včetně dopadu na státní rozpočet.

 

Vláda ve svém usnesení uložila ministryni kultury seznámit s Koncepcí hejtmany, primátora Prahy a primátory statutárních měst, představitele Svazu měst a obcí a zástupce profesních sdružení v oblasti knihoven. Koncepce bude realizována ve spolupráci s ostatními členy vlády, vedoucími ostatních ústředních orgánů státní správy, hejtmany, primátorem hlavního města Prahy, primátory statutárních měst, starosty a předsedou Akademie věd ČR.

 

Z hlediska aktivit knihoven je realizace Koncepce řízena a koordinována jako projekt, který je monitorován Ministerstvem kultury ČR a Ústřední knihovnickou radou (ÚKR). V současné době je zpracován dokument pro implementaci Koncepce. Vybraní členové ÚKR byli jmenováni jako „zpravodajové“ za jednotlivé priority. Jejich úkolem bylo vytvořit pracovní skupiny složené ze zástupců zainteresovaných knihoven a dalších odborníků. Pracovní skupiny navrhují postupné kroky (projekty, dílčí úkoly apod.), které by měly vést k naplnění cílů, stanoví odpovědnosti, harmonogram a odhad finančních nákladů. Pracovní skupiny jsou zcela otevřené a zájemci o spolupráci se mohou hlásit u zpravodajů. Informace o činnosti pracovních skupin, kontakty a výsledky práce jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách Koncepce[7]. Na podporu realizace Koncepce je možno využít dotační programy Ministerstva kultury ČR, granty na podporu výzkumu a vývoje i strukturální fondy EU. Zde se předpokládá, že rozdělování finančních prostředků a priority dotačních programů budou těsně provázány s prioritami Koncepce.

 

 

21 priorit Koncepce

 

1. Digitalizace knihovních fondů, ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví

 

1. Digitalizovat textové dokumenty a shromažďovat digitální dokumenty jako součást kulturního a vědeckého dědictví – Zpravodaj: Ing. Tomáš Böhm, Národní knihovna ČR        
2. Vytvořit legislativní, organizační a technické předpoklady trvalého uchování a zpřístupnění publikovaných digitálních a digitalizovaných dokumentů jako důležité složky kulturního a vědeckého dědictví – Zpravodaj: Mgr. Tomáš Gec, Moravská zemská knihovna
3. Optimalizovat systém povinného výtisku tištěných dokumentů a zavést systém povinného ukládání elektronických dokumentů (odpovídající dnešnímu PV); zajistit jejich pohotové centrální zpracování a zpřístupnění, podporovat nástroje pro sdílenou katalogizaci – Zpravodaj: Ing. Aleš Brožek, Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem
4. Vytvořit podmínky pro zajištění rovného přístupu ke všem druhům publikovaných dokumentů pro účely vzdělávání, výzkumu, vývoje a zpřístupňování kulturního dědictví – Zpravodaj: PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR                   
5. Zpracovat a realizovat koncepci trvalého uchování a zpřístupnění tradičních textových dokumentů – knihy, periodika, rukopisy, historické fondy, hudebniny – Zpravodaj: Ing. Tomáš Böhm, Národní knihovna ČR                      

 

2. Přístup k informačním zdrojům a službám knihoven

 

6. Vytvořit jednotné rozhraní systému knihoven s cílem zprostředkování všech nabízených služeb z každé knihovny – Zpravodaj: Ing. Martin Lhoták, Knihovna Akademie věd ČR
7. Zabezpečit efektivní dostupnost elektronických informačních zdrojů (dále jen „EIZ“) pro podporu VaVaI po roce 2011 – Zpravodaj: Mgr. Iva Prochásková, Univerzita Pardubice
8. Zabezpečit efektivní dostupnost EIZ pro širokou veřejnost – Zpravodaj: Ing. Aleš Brožek

 

3. Podpora vzdělávání a čtenářské gramotnosti

 

9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity – Zpravodaj: Mgr. Gabriela Jarkulišová, Městská knihovna Kutná Hora
10. Zakotvit podporu zvyšování schopnosti efektivně užívat knihovny ve školských vzdělávacích programech a v koncepci celoživotního učení – Zpravodaj: Mgr. Blanka Skučková, Ministerstvo kultury ČR
11. Propagovat četbu zejména u dětí a mládeže a aktivně podporovat čtenářskou gramotnost realizací aktivit zaměřených na práci s knihou – Zpravodaj: Ing. Libuše Nivnická, Knihovna J. Mahena v Brně
12. Podporovat vytváření knihovních fondů. Zvýšit objem financování nákupu knihovních fondů v knihovnách ČR a vytvořit tak základní předpoklad pro zlepšení obsahu a kvality veřejných knihovnických a informačních služeb – Zpravodaj: PhDr. Šárka Kašpárková, Knihovna Kroměřížska

 

4. Rovný přístup ke službám knihoven

 

13. Zlepšit dostupnost knihoven a jejich služeb, prosadit kritérium bezbariérovosti služeb knihoven jako kritérium hodnocení kvality služeb –  Zpravodaj: Bohdan Roule, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana
14. Podporovat knihovny jako garanta rovného přístupu k informačním zdrojům a síti internet – Zpravodaj: PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR          
15. Rozvíjet regionální funkce knihoven a formovat krajské systémy knihoven na principu spolupráce knihoven regionu s cílem dosáhnout poskytování standardizované úrovně VKIS bez ohledu na velikost obce a lokalitu, v níž knihovna působí – Zpravodaj: Ing. Lea Prchalová, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě

 

5. Kvalita, efektivita a marketing služeb knihoven 

 

16. Aktualizovat a zavést do praxe standardy kvality VKIS – Zpravodaj: PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR           
17. Zpracovat metodiku ekonomických výzkumů návratnosti investic v knihovnách – Zpravodaj: RNDr. Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze
18. Podporovat šetření informačních potřeb obyvatel na národní a lokální úrovni a využívat je pro optimalizaci VKIS – Zpravodaj: PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR
19. Podporovat marketingové aktivity centrálních i lokálních služeb systému knihoven –  Zpravodaj: RNDr. Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze                      

 

6. Rozvoj lidských zdrojů

 

20. Zvyšovat kvalifikační úroveň pracovníků knihoven s cílem adaptovat je na rychle se měnící odborné nároky jejich profese – Zpravodaj: PhDr. Helena Bouzková, Národní lékařská knihovna
21. Intenzivněji využívat dobrovolníky v činnosti knihoven a systém veřejně prospěšných prací – Zpravodaj: PhDr. Šárka Kašpárková, Knihovna Kroměřížska