Knihovní služby pro studenty se zdravotním postižením na Masarykově univerzitě

Středisko Teiresiás – plným názvem Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky při Masarykově univerzitě – bylo v návaznosti na předchozí dílčí aktivity oficiálně založeno v roce 2000 jako servisní pracoviště s celouniverzitní působností, jehož úkolem bylo zajišťovat přístupnost výuky na MU pro zrakově postižené studenty. První název Středisko pro pomoc nevidomým a slabozrakým, resp. Teiresiás (aluze na mytologického slepého věštce), odkazoval, resp. odkazuje tedy právě k této cílové skupině. Od roku 2003 se k původnímu úkolu připojila i agenda související se servisem pro sluchově postižené a v dalších letech i pro studenty s tělesným či dalším postižením (včetně specifických poruch učení). V této době také pracoviště získává svůj současný název.

Rozsah a podstatu služeb, které v současné době středisko poskytuje, je nejsnáze možné demonstrovat na následujícím komentovaném schématu:

Organizační schéma Střediska Teiresiás

Středisko Teiresiás:

• má vlastní celouniverzitní studijní oddělení, které organizačně zajišťuje průběh studia postižených studentů; studijní oddělení poskytuje během studia trvale poradenství česky ústně, mailem i chatem a v českém zna­ kovém jazyce osobně nebo formou videochatu/videokonference,
• nabízí poradenské a metodické služby středoškolským studentům i vyučujícím,
• je výzkumným pracovištěm s vývojem vlastních technologických řešení,
• spolupracuje s institucemi celonárodního dosahu (Scio, CERMAT) na adaptacích studijních či testových materiálů pro studenty s postižením,
• jako jediné v republice má charakter brailleského vydavatelství, celostátní digitální vysokoškolské knihovny, tlumočnického centra a asistentského dispečinku
• ve středisku pracuje přes 35 interních zaměstnanců, desítky externích spolupracovníků (asistentů, tutorů, vyučujících, tlumočníků, redaktorů textů…),
• přibližný počet studentů MU, jimž středisko nabízí svůj servis:
  • přes devět desítek studentů se zrakovým postižením,
  • přes devět desítek studentů se sluchovým postižením,
  • šest desítek studentů s pohybovým postižením,
  • přes čtyři desítky studentů s poruchami učení a dalšími postiženími.

Detaily ke všem nabízeným službám jsou dostupné na webových stránkách Střediska Teiresiás www.teiresias.muni.cz, podrobněji bude nyní řeč pouze o službách Knihovního a vydavatelského oddělení.

Univerzitní knihovna pro studenty se specifickými nároky

Knihovna vznikala souběžně se vznikem střediska – byla vždy nedílnou součástí servisu poskytovaného od samého začátku studentům se zrakovým postižením, neboť zajišťovala a stále zajišťuje dostupnost studijních materiálů v adekvátních formátech – umožňujících zrakově postiženému efektivní práci s běžně požadovanými studijními texty. I po rozšíření služeb střediska o další agendy, resp. oddělení zůstal servis knihovny určen především zrakově postiženým čtenářům, příp. čtenářům s postižením jemné motoriky, jimž působí fyzické obtíže pracovat s běžnými knihovními dokumenty.

Knihovna je formálně vedena jako tzv. specifická, přičemž její specifičnost spočívá jednak v typologickém složení knihovního fondu (formáty knihovních jednotek), v akvizičních metodách, příp. pak v některých speciálních knihovních službách (vše viz níže).

Správou knihovny je pověřeno Knihovní a vydavatelské oddělení Střediska Teiresiás (www.teiresias.muni.cz/vydavatelstvi).

Organizační schéma Knihovního a vydavatelského oddělení

              width=“400″ height=“308″ alt=“hanouskova4.jpg (693135 bytes)“>

I. Akvizice

Na rozdíl od agendy, jež je v běžných knihovních podmínkách za tímto termínem skryta, je akviziční proces jednou z časově i technologicky nejnáročnějších operací, fakticky tvoří náplň práce vydavatelské části oddělení, resp. jeho podsekcí (elektronického a hmatového vydavatelství) a odvíjí se důsledně od formátu, v němž má být knihovní jednotka v konečné fázi přístupná.

Skladba fondu podle typu knihovních dokumentů:

–    tištěné černotiskové publikace,
–    tištěné hmatové (v Brailleově bodovém písmu),
–    elektronické dálkově přístupné,
–    elektronické lokální,
–    audiální a video dokumenty,
–    tzv. hybridní knihy.

Jen malá část knihovního fondu (viz graf) – tištěné černotiskové publikace, část video dokumentů a část lokálně přístupných e-dokumentů – je pořizována nákupem od dalších subjektů. Většina dokumentů je vyráběna různými technologiemi a za použití různých zdrojů přímo na půdě Střediska Teiresiás.

Jak je zřejmé, početně nejvýznamnější část připravovaných dokumentů je buď elektronické povahy, nebo elektronický zdroj předpokládají (hmatový výtisk, ačkoli je svou povahou dokumentem fyzickým, je také vytvářen z elektronické předlohy). Hlavním akvizičním „nástrojem“ je tak více či méně zautomatizovaný proces digitalizace zdrojového dokumentu (např. černotiskové knihy, obrazového dokumentu apod.) a následně jeho adaptace pro potřeby zrakově postižených uživatelů.

Není zde bohužel prostor pro detailnější popis adaptačních procesů – zájemcům se nabízí volně přístupný metodický dokument Metodika k úpravám textů pro zrakově postižené čtenáře (http://teiresias.muni.cz/?chapter=7-7) – obecně lze říci, že adaptace spočívají v takových typech úprav, které zrakově postiženému, pracujícímu svými standardními metodami (s použitím automatické hlasové syntézy prostřednictvím tzv. odečítače obrazovky, příp. s použitím hmatového výstupu, nebo sledováním fyzického hmatového výtisku) umožní získat ze zdrojového dokumentu maximální množství informací, které z něj získá intaktní uživatel. Např. tedy tabulková data, data grafické povahy (schémata, obrázky…), metatextové informace o struktuře textu apod.

O koncovém typu formátu dokumentu rozhoduje několik okolností, především:

• povaha zdrojového dokumentu – ne všechny typy textů jsou pro potřeby zrakově postižených adaptovatelné do elektronické povahy bez významné ztráty informace; texty obsahující speciální symboliku (např. příro­ dovědnou, kombinace více znakových sad apod.), příp. data ryze grafické povahy (např. grafy) jsou většinou připravovány do podoby fyzického hmatového dokumentu;
• pracovní metody čtenářů – jelikož každý typ, resp. míra postižení, nese s sebou mírně odlišný způsob kompenzace a s tím spojené pracovní metody, nelze nabízet jeden typ/formát dokumentu jako přístupný pro všechny zrakově postižené – zatímco čtenář se zbytky zraku je schopen pohodlně pracovat s obrazovým formátem PDF, pro čtenáře přijímajícího informace prostřednictvím odečítače obrazovky je takový formát zcela nepřístupný; pro nevidomého je většinou zcela přirozené vnímání hmatové předlohy, zatímco pro slabozrakého představuje Brailleovo písmo a hmatová grafika nepřekonatelnou překážku. Je tedy žádoucí vytvářet do značné míry univerzální formát, z nějž se budou moci žádoucí deriváty generovat (nejlépe automatizovanými mechanismy).

Ať už je výsledný formát jakýkoliv, je vždy zpracován s ohledem na platné normy, příp. metodiky tak, aby byl po formální stránce jednotný a umožňoval čtenáři naprosto jednoznačnou a spolehlivou orientaci a práci.

Jelikož knihovna vznikla a funguje jako prostředek pro zajišťování studijních materiálů aktivním studentům MU, nedílnou součásti akvizičního procesu je monitoring aktuálních požadavků na novou lite­ raturu. Pracovníci knihovny jsou tedy v neustálém kontaktu s vyučujícími univerzity (příp. v jejich za­ stou­ pení se studenty) a kontinuálně přijímají a plní jejich požadavky – v ideálním případě v součinnosti s vydavateli/nakladateli/autory zdrojových textů, kteří disponují digitálními předlohami a jsou ochotni je k dalšímu zpracování poskytnout.

Samostatnou kapitolou a časově patrně nejnáročnější činností je tvorba tzv. hybridních publikací, tedy multimediálních publikací kombinujících elektronický text se synchronizovanou zvukovou stopou načtenou přirozeným hlasem, navíc vybavených sofistikovaným navigačním aparátem. Knihy v tomto formátu jsou dostupné ve svém vlastním on-line rozhraní (www.teiresias.muni.cz/h_knihy) a ve fondu knihovny tvoří – co do počtu – zatím spíše zanedbatelnou část.

Tematická skladba fondu

Vzhledem k cílové skupině čtenářů odráží tematická skladba fondu jednak požadavky kladené na vysokoškolské studenty, jednak spektrum studijních oborů, které studenti se zrakovým postižením navštěvují. Převažují tedy společenské vědy (psychologie, sociologie, sociální práce, pedagogika, historie, právo), filologické obory a informatika nad např. lékařskými či sportovními obory.

Povahou jsou to odborné monografie, vysokoškolská skripta, středoškolské učebnice, beletrie v češtině i dalších jazycích (především v angličtině, francouzštině, italštině, ruštině aj.).

II. Správa fondu a výpůjční služby

Všechny zpracované dokumenty jsou okamžitě standardně katalogizovány a ukládány s ohledem na formát buď do digitální databáze, nebo do fyzické části knihovny. Registrovaný čtenář má pak v případě elektronických knihovních jednotek možnost využít dálkového přístupu a publikaci si po úspěšné autorizační proceduře stáhnout, v případě fyzických jednotek se nabízí možnost absenčních výpůjček v režimech daných Provozním řádem této knihovny a obecným Knihovním řádem MU.

Katalog knihovny je součástí Souborného katalogu MU, je provozován na téže platformě (Aleph) a přístupný z téhož uživatelského rozhraní (www.aleph.muni.cz). Součástí záznamu každé knihovní jednotky je kromě standardních polí i informace o typu dokumentu – pro zainteresované čtenáře je stěžejní rozlišovaní tří kategorií: elektronický zdroj, hmatové písmo, tištěná verze.

      width=“869″ height=“366″ alt=“hanouskova8.jpg (54781 bytes)“ border=“1″>

Jelikož webové uživatelské rozhraní Alephu není z hlediska přístupnosti a komfortnosti užití pro zrakově postižené prostředím ideálním, nabízí se čtenářům možnost využít i webového prostředí vytvořeného právě s ohledem na specifičnost pracovních metod cílové čtenářské obce. Umožňuje navíc prohledávat nejen katalog knihoven Masarykovy univerzity, ale i knihovní metadata dalších vysokoškolských (výhledově i neakademických) knihoven relevantních pro uživatele se zrakovým postižením, tedy těch, které nabízejí texty v přístupných formátech.

     Aktuální verze zmíněné Knihovní brány pro zrakově postižené (www.teiresias.muni.cz/portal) tak poskytuje zázemí jednotného rozhraní pro různorodé knihovny, příp. pouze dílčí sbírky, bezbariérové WWW prostředí, běžné katalogové služby (včetně vyhledávání podle typu dokumentu, viz výše) a v případě knihoven, které nabízejí přístup ke svým dokumentům on-line, také dálkové výpůjčky požadované publikace.

III. Další služby

Kromě běžných knihovních služeb daných základním legislativním rámcem (Zákon o knihovnách, Knihovní řád MU) a navázaných na standardní část knihovního fondu nabízí knihovna služby podmíněné zájmy své specifické cílové čtenářské obce.

Vydavatelské služby

–    Možnost nechat si na objednávku zhotovit v adekvátním formátu (elektronickém či hmatovém) studijní literaturu.

> Roční přírůstek se pohybuje v roz­ mezí 300-500 nových titulů v elektronickém formátu, v desítkách titulů v hmatové podobě.

Reprografické služby

–    Možnost nechat si zhotovit kopii hmatového dokumentu, jehož elektronický zdroj má knihovna k dispozici.

> Počet hmatových kopií se ročně pohybuje mezi 40 a 50 tisíci stranami (formátu A4) včetně hmatové grafiky.

Studijní zázemí

–    Knihovna disponuje více než čtyřiceti pracovními místy vybavenými veškerou technikou potřebnou pro práci zrakově postiženého uživatele (odečítače obrazovky, zvětšovací software, optické i digitální lupy, tiskárny bodového písma, nástroje k výrobě hmatové grafiky…).

IV. Přístup k fondům

Univerzitní knihovna pro studenty se specifickými nároky je sice domovskou knihovnou Masarykovy univerzity, jinak ovšem knihovnou veřejnou. Absenční přístup k fyzickým fondům knihovny má kterýkoliv registrovaný čtenář knihoven MU, prezenční přístup i čtenář neregistrovaný, k digitálnímu fondu pouze čtenáři s takovým zdravotním postižením, které zakládá nárok na specifické služby ve smyslu § 38 zákona o právu autorském č. 121/2000 Sb. v platném znění. Podmínkou registrace do digitální části knihovny je tak platný dokument dokladující adekvátní zdravotní postižení.

> Aktuální počet čtenářů (interních i externích) využívajících služeb knihovny přesahuje 200.