Zborník Informačná ekológia a knižnice. Library and Information Science

Predstavujeme / Introducing

RECENZIA
ZBORNÍKA

 Knižničná a
informačná veda.

Library and Information
Science. XXIII.
Bratislava : Univerzita Komenského v Bratislave.


Sborník, který byl zpracován s využitím a podporou
výzkumného projektu VEGA 1/0429/10 Akademické informačné prostredie –
modelovanie z hľadiska informačnej ekológie
a grantovej úlohy KEGA 3/7275/09 Informačné
štúdiá v podmienkach web 2.0 a nových technológií
(INWENT), zpracovalo
tematicky 13 autorů.


Přestože jde o rozdílná témata příspěvků, působí
velmi kompaktně a propracovaně v rámci celého sborníku. Správně konstatuje v úvodu
iniciátorka a představitelka výše uvedených projektů Jela Steinerová, že hlavním
společným jmenovatelem příspěvků jsou nové modely knihovní a informační
činnosti uchopené z různých úhlů pohledu a v různé harmonizaci teorie a praxe.
Základem je poznání informačních strategií a poznání elektronického prostředí,
informačního chování a nástupu nových médií.

Příspěvek Informačná veda a informačné stratégie
(Jela Steinerová) připomíná časově i jmenovitě představitele informační vědy,
rozebírá přístupy k definování informací, zabývá se obratovými body v
informační vědě a základními otázkami informační vědy, informačními
strategiemi a jejich typologií včetně těch uskutečňovaných v elektronických
prostředích. Zde je zmiňován i projekt zaměřený do akademického informačního
prostředí, který autorka vedla a jehož výsledky budou uveřejněny samostatně.
Dobře a účelně si autorka všímá informační gramotnosti. V závěru práce autorka
formuluje ekologické aspekty informační vědy.

Autor Pavol Rankov se zabývá pojmem a konceptem
remediace, a to v souvislosti s tradičními autobiografickými žánry, a právě také v
kontextu sociálních médií. Tuto problematiku ukazuje zejména na fenoménu blogu.

Miriam Ondrišová se zabývá ve svém příspěvku
negativním důsledkem informačních a komunikačních technologií na společnost, kdy
však toto vztahuje jen k problematice různých forem digitálního rozdělení.
Pozoruhodná je subkapitola příspěvku o rozdělení mezi žáky a učiteli.

Beáta Bellérová aplikovala bibliometrickou analýzu na
slovenské akademické prostředí. Výzkumnou aktivitu předchází teoretický úvod ve
světovém i slovenském kontextu. Velkou pozornost věnuje autorka publikačnímu
chování slovenských autorů akademické sféry. Závěry jsou velmi zajímavé,
ukazují i na několik specifik pro slovenské prostředí.

Na předchozí příspěvek navazuje tematicky Jana
Ilavská, která posuzuje ve svém příspěvku publikační činnost jako kritérium
hodnocení výkonů ve vědě a výzkumu. Jsou rozebírány bibliometrické indikátory,
ale i omezující faktory bibliometrie. Rozebrán je i Centrálny register publikačnej
činnosti SR. V duchu dalších „metrických“ příspěvků je stať Ľubici
Jedličkové zabývající se webometrickou analýzou části slovenské univerzitní
sítě. Podstatné a zajímavé jsou stati o hypertextové struktuře, možnosti zavedení
web impact factor, všímání si topologie webu a doplněnou výzkumnou částí
mapující 20 slovenských vysokých škol.

Téma vytváření organizační a profesionální identity
v prostředí knihoven zpracovala Helena Ondriašová a je postaveno na dotaznících a
řízených rozhovorech a vše dáno do kontextu „korporační identity“ knihoven.

Jana Šuchová zpracovala téma online sociálních sítí
a problematiku filtrování informací. Autorka odkazuje na světové pokusy v oblasti
filtrování pomocí sociálních sítí v online prostředí. Upozorňuje se v této
stati, že jde o jednu z nejvíce trendových záležitostí v informačním světě, s
čímž lze jistě souhlasit.

Tematicky, ale vztažněji do konkrétního prostředí
slovenských diskusních fór a problému sdílení souborů, je zaměřen přispěvek
Andreje Chudého coby případová studie Lamky.net.

Filozofie a informační věda je spojována v příspěvku
Michala Kaščáka v tématu informačního přetížení, informačního aristokratismu v
kontextu myšlenek F. Nietzscheho a jiných autorů.

Spojení sémiotiky a informační vědy je v příspěvku
Martiny Haršányiové, která téma zpracovává v oblasti mediální sémiotiky.
Příspěvek je postaven na semiotickém rozboru díla M. Foucaulta Slová a veci
(Archeológia humanitních vied) v rámci dizertačního projektu.

Do konkrétního prostředí použiteľnosti webových
sídiel se přenáší příspěvek Julie Špačkové, kde jde o výsledky testování
webové stránky Mestskej knižnice města Piešťany). Svůj příspěvek autorka
vystavěla na základních myšlenkách Jakoba Nielsena, čelního představitele tzv. web
usability, které se promítly do konkrétního testování piešťanské knihovny.

Informační chování informatiků posuzovala ve svém
příspěvku Linda Prágerová a je zajímavým pohledem na výsledky výzkumu v
prostředí lidí, kteří mají blízko k informačním technologiím, ale přesto svá
vlastní specifika k přístupu k informacím (např. nevyužívání knihoven).

Závěr

Sborník je určen nejen pro akademické prostředí, ale
je užitečný i pro praxi, velmi nápomocný může být studentům, dále těm, kteří
se o informační vědu zajímají, ať již z oborů souvisejících (počítačová
věda, kognitivní vědy, komunikační obory), anebo i z oborů vzdálených.

Sborník je metodicky, obsahově i po formální úrovni na
vysoké úrovni
. Je skvělým průřezem informační vědou v důrazu na
informačně-ekologické principy v kontextu světovém a v kontextu Slovenska. Je velmi
inspirativní, nutící k přemýšlení a k pokládání otázek. Je chvályhodné a užitečné,
že takový sborník periodicky vychází a že 23. pokračování přináší výše
uvedená témata. Sborník splňuje vysoká kritéria odbornosti a vědecké
publikace
.

Zdieľať: