„Co nic nestojí, za nic nestojí.“
Príhovor„Co nic nestojí, za nic nestojí.“
František Saleský
Moderní technologie mění spoustu věcí, které nám připadají běžné. Automatické řízení
dopravy ve městech umožňuje absorbovat větší množství automobilů, než by bylo ještě
před dvaceti lety myslitelné. Jde o příklad změny, které si člověk většinou nevšimne, a přitom zásadním způsobem vylepšuje kvalitu služeb. Podobných příkladů bychom mohli
najít velké množství – od medicíny až po řízení toku proudu v elektrické síti. Je přitom pochopitelné, že tato změna se nevyhýbá ani knihovnám.
Lze vysledovat dvě základní linky této změny. První souvisí s vylepšováním stávající infrastruktury a nabídky knihoven. Díky počítačovému zpracování přirozeného jazyka lze zásadně vylepšovat indexování a řazení knih, v budoucnosti pracovat na jejich hlubší analýze a poskytovat tak čtenářům vyhledávání takového obsahu, který pro ně bude relevantní a přínosný. Podobně nejrůznější knihovní systémy jsou čtenáři na první pohled skryté, ale knihovně umožní o své klienty se starat lépe.
Tento druh změn je často pracný, náročný, možná může vést až k dilematu, zda něco, co
běžný uživatel neocení a možná v nejbližší době ani nepozná, stojí za vynaložené prostředky. Osobně se domnívám, že rozhodně ano.
Druhá skupina změn je viditelnější tím, že jsou jednotlivá zařízení či nástroje přímo přinášeny do styku s uživatelem. Tablety v informační výchově či práce s citačními manažery ve vědecké praxi nabízí uživatelům přímý kontakt s moderními zařízeními. To automaticky neznamená, že by knihovna měla být místem technologického mičurinství nebo fedrování technologií; může však být určitým reservoárem inspirace a experimentování. Toto přání vyžaduje nejen finanční prostředky na materiální vybavení, ale také odvahu, motivaci a nadšení lidí.
Obě zmíněné roviny změn by se přitom měly vzájemně prolínat a doplňovat tak, aby se
knihovna mohla stát místem růstu poznání a synergie. V tom spočívá její prvořadá společenská úloha, kterou by jí technologie měly pomáhat plnit.
Michal Černý
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
mcerny@phil.muni.cz