Rozvoj webových stránek veřejných knihoven v České republice

Hlavné články / Main Articles

Podobně jako zahraniční knihovny si i knihovny v České republice brzy uvědomily výhody webové prezentace na internetu: přístupnost z kteréhokoliv místa na naší zeměkouli v kteroukoliv hodinu a rychlou i relativně snadnou aktualizaci údajů. První české domácí stránky vznikly na serverech vysokoškolských knihoven (ČVUT a Karlova univerzita v Praze, Masarykova univerzita v Brně) patrně již na konci roku 1995 (1), což umožňovalo lepší technické i personální zázemí těchto knihoven, než které v té době měly veřejné knihovny. Ale i u českých veřejných knihoven byly v tom směru rozdíly, takže se nelze divit, že první webové stránky zavedly dříve knihovny zřizované státem než zřizované okresy a městy. V r. 1996 to byla Státní technická knihovna a Národní knihovna v Praze (ta od září 1996) či Státní vědecká knihovna v Českých Budějovicích brzy následovaná státními vědeckými knihovnami v dalších krajských městech. Z městských knihoven vytvořila domácí stránky jako první zřejmě Městská knihovna v Praze a Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně na konci roku 1996. Ve stejnou dobu se to podařilo i obecní knihovně ve Všenorech díky tomu, že v ní pracoval předčasně zesnulý absolvent katedry knihovnictví a vědeckých informací UK dr. Ivan Hříbek. Z významnějších knihoven, které zahájily provoz svých stránek během roku 1997, lze jmenovat Knihovnu Jiřího Mahena v Brně, Okresní knihovnu v Opavě, či Středisko kulturních a knihovnických služeb v Chomutově.

Stránky veřejných knihoven v té době byly velmi jednoduché. Uváděly základní údaje o knihovně (její adresu, otvírací dobu, nabízené služby) a odkazovaly na vyhledávače stránek na internetu či na zajímavé stránky doporučované virtuálním návštěvníkům knihovny. Některé knihovny však již v r. 1997 zpřístupňovaly na webu své zajímavé produkty, např. SVK v Ústí nad Labem databázi Přehled bází dat využitelných v knihovnách.

brozek1.jpg (22189 bytes)

Rok 1997

Co se týče údajů o knihovním fondu, jen málokterá knihovna v té době již vystavovala online katalog. Na začátku září 1997 to byly z veřejných knihoven jen ty, které díky Melonově nadaci získaly systém Aleph (Národní knihovnaČR, Moravská zemská knihovna v Brně, Státní technická knihovna a Státní lékařská knihovna), SVK v Českých Budějovicích díky software Tinweb a SVK v Hradci Králové se svým tehdejším systémem Koniáš. Městské knihovny v r. 1997 sice ještě elektronický katalog nevystavovaly, ale uživatelé již mohli využít souborný katalog městských knihoven užívajících systém LANius. Ostatní knihovny informovaly o knihovním fondu formou seznamů odebíraných časopisů či novinek.

Rok 1998

Na konci roku 1998 udržovalo své stránky kromě 36 vysokoškolských knihoven a 11 knihoven zřizovaných Ministerstvem kultury ČR (včetně Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana) i 14 okresních a 30 městských knihoven.Vzhledem k tomu, že v té době působilo v České republice 65 okresních a 408 městských knihoven, měla své stránky pouze každá jedenáctá knihovna tohoto typu. Řada z nich vlastnila již svou doménu a většina bylo to 27 knihoven – i online katalog. Díky tomu, že táborská firma LANius již vyvinula modul online katalog, vystavovalo jej dalších pět městských a okresních knihoven na svém webovém serveru (Městská knihovna v Mariánských Lázních navíc hostovala se svým online katalogem přímo na serveru firmy LANius), i když své stránky v r. 1998 teprve chystalo a nic víc na nich nebylo. Firma LANius si tak své dominantní postavení se svými 29 instalacemi online katalogu u městských knihoven vytvořila již před 8 lety a úspěšně je stále udržuje!

Rok 1999

Na konci roku 1999 byly na internetu funkční stránky 102 veřejných knihoven včetně 2 různých stránek jičínské knihovny a stránek dvou poboček opavské a pražské. Z významnějších knihoven se poprvé objevily stránky Knihovny města Ostravy a Plzně, okresních knihoven v Karlových Varech, Litoměřicích, Pardubicích a Říčanech, městské knihovny v Jihlavě. Opět většina knihoven si pořídila vlastní doménu, ale např. roztocké knihovně postačil na zřízení stránek freewebový server mujweb.cz.

Aby čtenář snáze našel cestu do knihovny, přibyly mapky na stránkách českolipské, jindřichohradecké i kutnohorské knihovny. Doksy využily kvalitní mapky na serveru mapy.atlas.cz a propojily ji se svou stránkou. Pro snazší orientaci v budově knihovny vystavili orientační plánky českobudějovičtí a třeboňští knihovníci. Bohatou historii své knihovny dokumentovali kutnohorští knihovníci řádem z r. 1906 a mostečtí fotografiemi z demolice staré budovy. Na stránkách knihoven Bruntálska a Vsetínska se objevily souborné katalogy těchto regionů. Z knihoven, kde dosud chyběly online katalogy, se je podařilo zprovoznit např. jičínským a zlínským knihovníkům. Ve všech zmíněných případech se jednalo o software pardubické firmy KP-sys. SVK v Českých Budějovicích jako první přišla v tom roce s podporou wap protokolu i s návštěvní knihou, SVK v Olomouci zatraktivnila své stránky každodenní obměnou textů Murphyho zákonů, knihovna v Havlíčkově Brodě vystavila Kalendárium osobností. Knihovny si začaly uvědomovat potřebnost překládání svých stránek do cizích jazyků. Aspoň dvě jazykové verze mělo v tom roce 21 veřejných knihoven, zatímco rok předtím jen 11. Usnadněnou práci měly knihovny využívající Tinweb. Tento online katalog komunikoval s uživatelem v sedmi jazycích.

Rok 2000

Na konci roku 2000 byly funkční webové stránky 157 českých veřejných knihoven. Z knihoven v městech nad 40 tisíc obyvatel chyběly stránky již jen okresní knihovně v Jablonci nad Nisou. Růstu počtu stránek napomohly webové servery městských úřadů, na nichž necelá padesátka knihoven umístila své stránky. Bohužel URL takových stránek se v dalších letech často měnilo a uživateli komplikovalo k nim přístup. Pomoc nabídly i knihovny: SVK Hradec Králové poskytovala svůj webový server pro okresní knihovnu v tomtéž městě, prostějovská knihovna chodovské či frýdkomístecká vratimovské. Vedle freewebového serveru mujweb.cz, který v r. 2000 využila knihovna v Černovicích, získal oblibu u 4 knihoven i server firmy Video on Line.

V roce 2000 byla poprvé zorganizována soutěž Biblioweb o nejlepší webovou prezentaci. Nejen ona, ale i snaha zatraktivnit stránky pro veřejnost vedla k úpravám mnoha stránek. Chodovská knihovna se snažila přilákat návštěvníky podmanivou melodií, klatovská a labskoústecká videoukázkami, českobrodská vyzdobila stránky kreslenými vtipy V. Renčína a příbramská obrázky dětí 2. tříd. Pro majitele mobilních telefonů upravili webmasteři v knihovnáchv Chrudimi, Ústí n.L. i ve Zlíně některé stránky tak, aby podporovaly protokol WAP a aby se nejdůležitější údaje z nich ukazovaly na displeji mobilu. Českobudějovický webmaster přišel s četovacím programem (2) a návštěvní knihu na svých stránkách zavedli rožnovští a strakoničtí knihovníci. Děčínští připravili formulář umožňující napsat zprávu svému poslanci či senátorovi. Knihovna v Karviné začala provozovat online katalog v novém systému Da Winci a Knihovna Jiřího Mahena v Brně se stala první knihovnou s online katalogem v novém systému firmy LANius nazvaném Clavius. Ačkoliv firma KP-sys uspěla v r. 2000 dalšími instalacemi, suverénní postavení firmy LANius nijak neohrozila (3). Teplická knihovna, které dosud online katalog na stránkách chyběl, nabízela na webu aspoň seznam CD ke stažení. Mnohé knihovny přeložily všechny své stránky nebo alespoň ty nejdůležitější do cizích jazyků: stránky karvinské a kroměřížské knihovny byly vytvořeny ve 4 jazykových mutacích, stránky havlíčkobrodské knihovny dokoncev 8 mutacích včetně finštiny.

Rok 2001

Koncem roku 2001 se daly na internetu nalézt stránky již 220 českých veřejných knihoven, přičemž údaje o 5 knihovnách (jaroměřské, plzeňské městské, slánské, turnovské a vysokomýtské), se nacházely na dvou serverech. Konečně se na internetu objevily stránky jablonecké knihovny, takže všechny knihovny v městech nad 40 tisíc obyvatel měly své stránky. Z knihoven v městech, v nichž žije přes
10 000 obyvatel, přibyl Šumperk, Mělník, Ostrov, Dvůr Králové či Vlašim. Z menších míst zaujaly stránky knihovny v Třešti či Vrbně pod Pradědem. Českokamenická, jílovská nebo rajhradská knihovna využily stále se rozšiřující nabídku freewebových serverů. Chvályhodná byla vstřícnost OK Hradec Králové, která umožnila knihovníkům z Chlumce nad Cidlinou, aby vystavili své stránky a stránky knihoven z okolních obcí (Černilov a Smiřice nad Labem) na královéhradeckém serveru.

Řada knihoven (např. Blansko, Česká Lípa, Karviná, Kroměříž či Litoměřice) změnila během roku design stránek, což jejich stránkám výrazně prospělo. Flash technologií byly připraveny stránky knihovny ve Štětí. Mnohé stránky byly optimalizovány pouze pro prohlížeč MS Internet Explorer, protože měl tento browser dominantní postavení. Jen stránky SVK Hradec Králové a VK Olomouc byly optimalizovány i pro méně užívané prohlížeče, jakými byla Opera nebo Mozilla (v případě VK Olomouc webeditor tvrdil, že stránky fungují dokonce pod všemi prohlížeči). V r. 2001 se počet knihoven, k jejichž stránkám se dalo přistupovat z mobilních telefonů wap technologií, zvýšil o Moravskoslezskou knihovnu v Ostravě.

Z 33 na 114 vzrostl počet knihoven, které vystavovaly na webu online katalog. K deseti užívaným systémům nepřibyl v r. 2001 žádný další. Suverénní postavení si upevnil systém LANius, i když několik knihoven přešlo pod jeho mladšího “bratra” Clavia (např. Havlíčkův Brod, Sedlčany, Ústí n. Orlicí). Také KP-sys nově uspěl u několika knihoven (Šumperk, Pardubice). Mnohé knihovny sice měly online katalog, ale přesto pravidelně vystavovaly i seznamy novinek. Systémy LANius a Clavius takové seznamy vygenerovávaly automaticky, českobudějovická, chrudimská a ostravská vědecká knihovna, které pracovaly se systémem T-series, a mladoboleslavská a městská ostravská, které měly KP-sys, to řešily speciálním programem. Některé knihovny sestavovaly nápadité seznamy s vyobrazením obálek (seznam časopisů děčínské pobočky a seznam CD-ROM frýdeckomístecké knihovny). Stoupal také počet knihoven s dalšími bázemi dat. U knihoven pracujících v systému LANius se jednalo o báze článků, osobností či firem. S obdobnou bází firem, vytvářenou však pod vlastním softwarem, se v r. 2001 představila knihovna v Lysé (navíc i s bází svátků). Za pozornost stála báze regionálních výročí (Litomyšl) či nadací (Šumperk). Děčínská knihovna vystavila na webu formulář pro sběr údajů pro bázi severočeských hudebníků a hudebních skupin.

I v r. 2001 se objevila na stránkách knihoven řada nápadů. Kroměřížští připravili pěkné stránky pro tělesně postižené, bohumínští pro děti, karlovarští dokonce portál pro ně. Vzrostl počet knihoven nabízejících rezervaci knih pomocí emailu (Brandýs n.L., Havl. Brod, SVK Ostrava) či pomocí formuláře (Urbanice). Českolipští a lounští knihovníci začali rozesílat informace o novinkách pomocí elektronické pošty, tzv. infomail. Nejdál došli knihovníci z VK Olomouc, kteří zasílali e-mail nebo SMS na mobil pět dnů před uplynutím výpůjční doby.

Rok 2002

Protože v r. 2002 přibyly stránky knihoven z velkých měst, jako je Havířov, Cheb i Kolín, dosáhlo se konečně stavu, kdy své domácí stránky měly veřejné knihovny ve všech městech, kde žilo více než 20 tisíc obyvatel. Na internetu se našly na konci roku 2002 údaje o některých knihovnách i ve velmi malých obcích (např. v Humburkách, které obývalo 326 osob) díky freewebovým serverům. Podobně postupovali např. lidičtí a úsovští knihovníci, zatímco náchodští knihovníci si zaregistrovali vlastní doménu druhého řádu. Dále pokračovala tendence využívat server svého zřizovatele a umístit na něm své stránky jako v případě Chrastu u Chrudimi. Pětici knihoven z Jesenicka propůjčila svůj server firma Web Soft. Celkem tak na internetu uvádělo 295 veřejných knihoven více než jen adresu a otvírací dobu.

Na konci r. 2002 byly online katalogy umístěny na 134 stránkách knihoven. Přibyly i databáze: České Budějovice vystavily databázi knih zničených při povodni, SVK Ostrava regionální bibliografii Karvinska a Vsetín katalog regionální literatury.

V r. 2002 vzrostl i počet nabízených elektronických a online služeb. Kvalita online katalogu již nespočívala jen v možnosti zjišťování, zda je kniha ve fondu, ale i zda je půjčena a zda je možné ji rezervovat. Úspěch slavila i možnost předregistrovat čtenáře z webových stránek (např. MZK Brno), doplnit fond chybějícím titulem (VK Olomouc), prodloužit půjčený titul (Hodonín), zadat požadavek na rešerši (Žďár n.S.) či MVS (Chrudim). Kutnohorští knihovníci vystavili na svých stránkách interaktivní objednávku akcí do dětského oddělení. O chodovskou a libereckou knihovnu se zvýšil též počet knihoven, které poskytovaly informace majitelům mobilních telefonů pomocí wap. Mnohé knihovny (např. MZK Brno, Havlíčkův Brod, Jihlava, Kladno a Znojmo) si uvědomily, že pro výkon regionálních funkcí jim mohou pomoci webové stránky a rozšířily o ně nabídku na hlavní stránce. Přibyly knihovny (Benešov, Havířov, Strakonice), které myslí na neziskový sektor. Stále více knihoven umístilo na stránky kalendárium (Č. Dub, Znojmo) nebo přehled výročí (Karlovy Vary). Zajímavou rubriku nazvanou Tento týden v historii zavedla knihovna v Ústí nad Orlicí.

Rok 2003

Na konci roku 2003 poskytovalo informace o svých akcích, složení fondu či své historii na internetu 370 veřejných knihoven. Kdyby stále nechyběly stránky knihoven v Krupce, Veselí n. M. a Zábřehu, mohly být na internetu zastoupeny již všechny veřejné knihovny v městech nad 10 tisíc obyvatel. Strakoničtí knihovníci umožnili vystavit stránky knihovně ve Vodňanech na svém serveru, uherskohradišťští knihovně ve Strání. Podobnou službu (ale za poplatek) nabízela např. firma ACEIN a využilo ji několik desítek obecních úřadů. Na serveru této firmy se však uváděla jen otvírací doba knihoven (podobně jako na stránce plzeňské krajské knihovny s údaji o obecních knihovnách v Plzeňském kraji), a proto tyto knihovny nejsou zahrnuty do počtu 370 knihoven.

Téměř třicet knihoven upravilo během roku 2003 design stránek. Hodonínští knihovníci připravili verzi pro zrakově postižené, klatovští knihovníci doplnili stránky záběry z webové kamery.

Na konci roku 2003 vystavovalo katalogy na internetu téměř 170 knihoven.

Z méně běžných jazyků přibyla v r. 2003 holandština na stránky zlínské knihovny a lužickosrbština na stránky varnsdorfské knihovny. Obě knihovny tak byly v r. 2003 jediné, které měly stránky v pěti jazykových verzích, dalších šest knihoven mělo čtyři verze.

Rok 2004

Na konci roku 2004 vystavovalo své stránky již 444 veřejných knihoven. Počet knihoven vzrostl oproti předchozímu roku o 74, protože si knihovní stránky nechali vytvořit i v tak malých obcích, jako je Bílá na Liberecku, kde žije jen 800 obyvatel.

Knihovny v Chomutově, Jindřichově Hradci a Klatovech upravily stránky tak, aby byly přístupné i zrakově postiženým. Mnohé knihovny sice zůstaly u svého tradičního designu stránek, ale doplnily je v r. 2004 dalšími zajímavými rubrikami nebo materiály. Mahenova knihovna přidala rubriku Mediální partneři, táborská rubriku Co se nejvíce půjčovalo. Rožnovští knihovníci zavedli rubriku Evropská unie, havířovští Přehled neziskových organizací a strakoničtí Neziskové organizace informují.

Rok 2004 byl ve znamení nárůstu stránek, na kterých se užíval redakční systém. Vedle redakčního systému vismo,jenž si oblíbili webmastři obecních a městských úřadů, na nichž byly i stránky knihoven (Aš, Čerčany, Dobrovice, Choceň, Kyjov, Litvínov, Rokycany, Rýmařov a Velké Bílovice), to byl i phpRS systém na stránkách poděbradské, prostějovské a třebechovické knihovny.

V roce 2004 se mezi knihovny s online katalogem zařadilo téměř 30 dalších knihoven včetně malých, jako byla knihovna v Babicích, Dolním Němčí či Uherském Ostrohu. V roce 2004 přeložili své stránky knihovníci z Bruntálu, Chlumce nad Cidlinou, Plzně (krajská knihovna) a Ústí nad Labem do angličtiny, knihovníci z Jihlavy do francouzštiny a knihovníci z Frýdku-Místku do holandštiny. V němčině a ruštině začaly být k dispozici od r. 2004 prachatické stránky. V angličtině, francouzštině, němčině a ruštině vznikly domažlické stránky, čímž dohnaly varnsdorfské a zlínské stránky počtem jazykových verzí. Litoměřičtí, opavští a táborští knihovníci sice měli své stránky několik let v jednom cizím jazyce, přesto v r. 2004 nechali přeložit do dvou jazyků (němčiny a slovenštiny) i online katalog. Na devětjazykových mutací, které mají knihovny užívající Tinweb (např. Chrudim), však jejich Clavius nemá.

Rok 2005

Na konci roku 2005 byly funkční webové stránky 520 českých veřejných knihoven. Konečně byly zprovozněny stránky knihovny v Zábřehu, takže již všechny knihovny v městech, kde žilo více než 12 tisíc obyvatel, vystavovaly na internetu své stránky. Z knihoven v menších městech začal od r. 2005 sloužit internet k informování v Sezimově Ústí, Kaplicích, Kojetíně a Hustopečích.

Počet českých veřejných knihoven s webovými stránkami

brozek2.gif (70897 bytes)

V roce 2005 poprvé přibylo více webů místních knihoven než městských knihoven. O městských knihovnách se dalo dozvědět na 363 stránkách (v r. 2004 jich bylo 329), o místních knihovnách na 163 stránkách (v r. 2004 jich bylo jen109). Bylo to dáno jednak tím, že většina městských knihoven již zavedla své stránky dříve, jednak tím, že se internet dostal díky projektu internetizace knihoven i do malých obcí. Dokazují to např. stránky knihovny v Barchově, obci, kde žije jen 257 obyvatel.

Přehled umístení webových stránek veřejných knihoven (stav ke konci r. 2005)

brozek3.gif (39980 bytes)

Design stránek změnilo v r. 2005 44 knihovních stránek. Většina knihoven sice stránky graficky neměnila, ale přesto bylo vidět, že o ně dále pečovala. Poznalo se to novými nabídkami na hlavní stránce. V r. 2005 pokračoval trend vystavování online katalogů na webech a během toho roku se objevily elektronické katalogy na stránkách dalších 42 knihoven.

Pokračovalo i překládání stránek do cizích jazyků, což je finančně náročné, ale potřebné. Litvínovská knihovna na zaplacení překladu do němčiny využila prostředky Evropské unie. Labskoústecká knihovna v r. 2005 umístila na stránky základní informaci nejen v ruštině, ale i ukrajinštině a jako jediná česká knihovna také ve vietnamštině.

Rok 2006

I v roce 2006 přibývají na internetu stránky veřejných knihoven. V prvních čtyřech měsících to byly jak knihovny ve větších městech, např. v Hulíně, tak i v malých obcích (Velké Přílepy), jejichž stránky se objevily na internetu. Zvýšil se rovněž počet online katalogů. Přesnější čísla budeme znát na konci roku, ale již nyní můžeme tvrdit, že během sedmi let vzrostl počet okresních a městských knihoven, které mají své stránky z 9 procent téměř na 74 procent. Není to však jen kvantitativní nárůst, ale i kvalitativní. Mnohé webové stránky se staly významným nástrojem poskytujícím přesné a včasné informace. Aby se tyto informace snáze vyhledaly, je nutné, aby webmastři na nich umisťovali prohledávače stránek. Zatím je jimi vybaven sice jen zlomek stránek (u některých je mezi nabídkami alespoň mapa stránek), ale jejich počet bude v budoucnu určitě přibývat. Poroste rovněž počet online katalogů a bude se zvětšovat nabídka elektronických služeb. Už dnes do ní můžeme započítat RSS kanály, které nedávno začali nabízet např. plzeňští a klatovští knihovníci.

brozek4.jpg (28216 bytes)

 


Poznámky:

  • Od r. 1998 systematicky zmapovává autor této práce stav webových stránek veřejných knihoven v České republice. Jeho články hodnotící uplynulý rok otiskuje časopis Čtenář vždy v únorovém čísle následujícího roku a tato práce z nich čerpá. O situaci před rokem 1998 však dosud nebyla publikována žádná souhrnná stať, a proto autor této práce uvítá každé upřesnění a doplnění.
  • Četovací program umožňoval, aby návštěvník stránek nemusel kvůli dotazu telefonovat do knihovny, ale aby položil písemný dotaz, na nějž dostal v zápětí odpověď. Protože to však vyžadovalo neustálou přítomnost knihovníka u počítače, po několika měsících byla tato neobvyklá služba bohužel zrušena.
  • V článku Aleše a Iva Brožkových “Uspokojí online katalogy českých knihoven na webu naše uživatele?” (otištěném ve sborníku Knihovny současnosti 2000. Brno : Sdružení knihoven, 2000. s. 115-122) se v tabulce uvádělo, že v polovině roku 2000 měla firma LANius již 46 instalací modulu online katalog, přičemž 45 na webech veřejných knihoven. Jen o šest instalací méně měla sice firma T Series (dřívější Tinlib), ale z veřejných knihoven je využívaly jen čtyři knihovny.
  • Jiří Šilha: CLAVIUS REKS regionální knihovní systém. Čtenář, 58, 2006, č. 2, s. 47-50.

Zdieľať: