K publikovaniu v knižnici. Jeden pohled z Městské knihovny v Praze

Hlavné články / Main Articles

Publikování v knihovně. Spolu s předaným e-mailem z redakce časopisu ITlib si vcelku téměř bezstarostně (chápejte ve smyslu jisté nadsázky) poznamenávám určené téma pro příspěvek a mnohem pečlivěji, dokonce s barevným odlišením, připisuji termín odevzdání a k němu pro jistotu několik výmluvných vykřičníků (znám se). Vždyť právě o publikování nutně vím jako PR – tisková mluvčí MKP přece své.

A hned mně přijdou na mysl měsíčně zpracovávané přehledy prezentace naší knihovny v médiích. Publikujeme v tisku, ozýváme se v rozhlase, jsme vidět v televizích. Někdy více, někdy méně, nejen vnější vlivy jsou nezanedbatelné. Informujeme o všem novém, zajímavém, přibližujeme veřejnosti své nejrůznější akce, programy a různorodé aktivity. Jsme veřejná univerzální knihovna, naše publikování a informace směřují proto nejčastěji právě k široké veřejnosti. A podle potřeby, zejména prostřednictvím místního tisku a stále častěji i třeba místních kabelových televizí, se pak také snažíme zohledňovat i konkrétněji specifikované cílové skupiny v dané pražské lokalitě. Důvod je zřejmý: sdělovací prostředky jsou pro nás z mnoha důvodů hlavním komunikačním prostředkem s naší uživatelskou i ostatní veřejností.

A zásadní význam oboustranné potřeby této komunikace, průběžného publikování a informování máme v praxi dostatečně ověřený.

Vzápětí se mně ovšem vybavují další prostředky našich publikačních kontaktů se stávajícími i budoucími uživateli MKP a veřejností vůbec. S dodatkem, jaké důležitosti nabyly všechny ty tištěné i elektronické v souvislosti s nedávnou (ale ono to vlastně bylo už v roce 2004) změnou celého vizuálního stylu knihovny, včetně stále trochu nového loga. Vždyť např. každý čtenář dostává při své registraci do MKP úhlednou složku Základní informace, obsahující letáky s těmi nejdůležitějšími a nejpotřebnějšími údaji a informacemi, včetně Knihovního řádu, zpracovaného do samostatné brožurky. Vnitřní stránky obálky uvedené složky přibližují textově spolu s mapou a nutnými vysvětlivkami celou knihovní síť, v automatizovaných knihovnách tady samozřejmě nechybí také návod k používání čtenářského elektronického katalogu a informace o elektronických databázích dostupných v MKP, ve všech pak konkrétní údaje vztahující se k dané pobočce aj. A k tomu se přidává, věřte, že při jejich třeba ročním součtu téměř neuvěřitelné množství dalších různorodých letáků rozličných formátů, na kterých MKP a samostatně i její jednotlivé knihovny vydávají a zveřejňují především své kulturně vzdělávací a další aktivity, které jsou tradičně nedílnou součástí profilu naší knihovny: besedy se spisovateli, autogramiády, přednášky, soutěže, hry, tvůrčí dílny, akce motivující k aktivnímu čtenářství, svébytná zapojení do celostátních i regionálních akcí (Březen – měsíc Internetu, Noc s Andersenem, Svět knihy, Bambiriáda, Týden knihoven atd.). Ale také třeba hudební večery, koncerty, divadelní produkce, literárně dramatické pořady, výstavky… A na nich je tedy publikováno vše, co je potřebné k upoutání pozornosti, zájmu a následně k aktivní účasti veřejnosti sdělit.

Tak tedy tištěné letáky, brožury, skládačky, programy… I jejich prostřednictvím přece knihovna publikuje a podává informace o své konkrétní práci, o více či méně tradičním či zcela novém působení. Zákonitě se v tu chvíli souběžně ozývá nezbytná otázka: jsou třeba právě tyhle produkty také publikací v tom všeobecně představovaném smyslu slova? A vždyť přece publikujeme i v elektronické podobě, na CD, připravujeme v současnosti také třeba filmovou “publikaci”. (Bude o knihovně Ďáblice, která byla rekonstruována v rámci projektu JPD 2 “Rekonstrukce a modernizace veřejné knihovny Ďáblice – nové a kvalitnější služby pro obyvatele sídliště” a ve které veřejnost od letošního března získala zcela novou soustředěnou nabídku – jazykové kurzy angličtiny z darů Britské rady a to ve volném výběru. Zájemci o studium angličtiny tady mohou také využívat ke zdokonalení svých znalostí počítače a poslechová místa se sluchátky.) Otazníky naskakují geometrickou řadou. A je po bezstarostnosti.

A navýsost zřejmé, že určené téma vyvolává řadu úvah, nabízí různé výklady. To samo o sobě je zřetelným dokladem, že redakce zvolila bezpochyby velmi užitečné tematické zaměření. Jenže z původně zdánlivě srozumitelného zadání se naráz stává složité, protože téma se najednou takříkajíc rozvolňuje na různé strany a různými směry. Jak je tedy uchopit nejlépe a také srozumitelně?

Je to jasné. Půjdu konzultovat s kolegyněmi – knihovnicemi. Docela zajímavé povídání. Předkládáme si navzájem to i ono, tohle je přece určitě typická publikace knihovny, ale ty letáky? Odkudsi vyčtená věta zúčastněné upozorňuje, že to musí být dílo zveřejněné nebo vydané tiskem. Jenomže dnešní publikace už dávno nejsou jenom tištěné, oponujeme společně. Nevzdáváme se, snažíme se předložené charakterizovat a nějak “rozklíčovat”. S nezvyklým termínem se ale jen dál spíše zamotáváme. Publikace informační, ale také třeba ryze propagační, odborné, populární, naučné v té či oné podobě. Publikace příležitostné, ale přesto s dlouhodobějším významem. Pro všechny, nebo jen interní. Ke každému označení zároveň přikládáme konkrétní ukázku. Závěr? Přece pozitivní zjištění a konstatování, že MKP určitě patří ke knihovnám, které vydávají vlastní a docela různorodé publikace. Publikování je nám prostě blízké a naše vlastní publikace můžeme fakticky ilustrovat na řadě příkladů. Nezapomeň, říká se, že příklady táhnou, zaslechnu ještě při odchodu.

A mám první impuls. Co když právě konkrétní přiblížení konkrétních publikací opravdu může být v tuto chvíli tou nejlepší cestou, jak svým způsobem přispět k určenému tématu. Logicky půjde o subjektivní (proto ten jeden pohled v titulku) a tím i časově omezený výběr a bude nutně determinován možnostmi, kapacitami a podmínkami té mé knihovny. Na druhou stranu snad přece jen může i ostatním knihovnám nabídnout alespoň určitou inspiraci, kterou mohou využít a aplikovat v rámci svých konkrétních možností. A posléze naopak zpětně při podobném přístupu motivovat zase MKP.

A třeba budou mít určitou vypovídací hodnotu i pro erudovaného odborníka, kterému právě konkrétní příklady umožní vysledovat to podstatné pro základní stavbu teoretického pojednání na téma publikování v knihovnách.

Tak tedy. Přisunuju si “komínek” našich publikací a zvažuju čím začít. Jenže mně by teď už vážně přece jen zajímala nějaká úplně obecná definice publikace. Zkouším Internet. Zvláštní, proč se mu právě tenhle termín nelíbí a místo odpovědi nabízí pouze možnost zadat jeho jiné a trochu divné modifikace? Provokuje mně. Takže zpátky do knihovny, konkrétně do odboru knihovních fondů. A mám to. Informační věda a knihovnictví – výkladový slovník:

  • publikace: Jakýkoli dokument zveřejněný ve smyslu autorského práva, rozšiřovaný ve větším počtu exemplářů. A vida, na dalším řádku čtu: publikace časové povahy: Dokument aktuálního významu s předpokladem rychlého zastarání informací, většinou malého rozsahu, např. brožury, letáky, jízdní řády, divadelní programy apod.

Takže sem přece jen patří i ty zmiňované letáky, které MKP opravdu hojně užívá. A co právě k nim ještě dodat? Určitě třeba to, že jim sluší jednotný vizuální “kabátek”, protože se nesmí v té přemíře současné letákové tvorby všeho druhu “ztratit” a na první pohled jsou tak zařaditelné. Že se ale nesmí podcenit ani jejich textová část, v níž vedle nezbytných údajů je zřejmá vzhledem k jejich formátu i určitá publikační dovednost, jak stručně (např. vtipným titulkem, zvoleným mottem, zdůrazněnou jednou větou apod.) a vynalézavě upoutat pozornost letákově “zahlcených” příjemců. Myslím, že je pravděpodobné, že právě tento druh publikace je v knihovnách asi nejvíce realizován. Jenže ani zdánlivě obyčejný leták není úplně zadarmo. A máli splnit účel, se kterým byl vydán, musí opravdu splňovat určité parametry (vždyť ani výběr správného formátu není zanedbatelný), které se vyplatí dodržovat. Ani v naší knihovně to není zas tak úplně dávno, kdy jsme si říkali , že s tzv. lidovou tvořivostí musíme skončit, protože její pojetí a sebelepší úmysl měly v konečném důsledku více kontraproduktivní, tedy odrazující účinek.

K publikacím časové povahy patří v naší knihovně bezpochyby také dosud pravidelně vydávaná programová brožura – Lidové univerzity – kulturního a vzdělávacího centra MKP pro dané období. V posledních letech je samozřejmě publikována také v elektronické podobě na webových stránkách knihovny. A chce-li zájemce dostávat upoutávky na nejzajímavější výběr pořadů e-mailem, může se dnes už přihlásit do nově vzniklé konference Lidové univerzity. Mimochodem na webu si nově může také hned on-line rezervovat vstupenky přímo na vybrané místo v sále.

S pohledem na uvedenou programovou brožuru Lidové univerzity si z připraveného “komínku” vybírám několik dalších, s podobným formátem. Jsou to textové a obrazové brožury – skládačky, které Městská knihovna vydala v uplynulém období. Jedna z prvních se týká generální rekonstrukce Ústřední knihovny v letech 1995-98, další má celoknihovní charakter a byla vydána rovněž v angličtině. Je dobře zapamatovatelná pro své titulní foto – pohled na Idiom, známý výtvarný artefakt umístěný ve vestibulu Ustřední knihovny, který byl spontánně přijat právě jako ten opravdu celoknihovní symbol, spojovaný s MKP jako celkem byť s různorodou knihovní sítí. Poté, při zachování stejného formátu a struktury, následuje několik dalších, které již patří konkrétním knihovnám většinou při příležitosti jejich otevření po rekonstrukci a automatizaci. Troufám si říci, že právě tyhle skládačky měly (a věřím, že znovu budou mít, protože jejich další řada byla na čas pozastavena především z finančních důvodů) značnou odezvu. Obsahují nejužitečnější informační, ale i cílené propagační prvky, jsou na první pohled nepřehlédnutelné a svým formátem a pojetím velmi praktické, tudíž dobře a účelně využívatelné. S rostoucím počtem zahraničních návštěvníků v Městské knihovně v Praze je nasnadě, že při dalším vydávání je nutné realizovat i jejich cizojazyčné verze. Plně to potvrzuje i dodatečně vydaná další samostatná publikace brožury o nové knihovně Smíchov, vybudované v originálních prostorách secesní tržnice z roku 1907. Má rovněž anglický a německý text a financovala ji Městská část Praha 5, která sem často přivádí své zahraniční delegace. Že by alespoň částečný finanční příspěvek na podobné publikace od ostatních městských částí, ale i jiných sponzorů knihovna jen uvítala, určitě nemusím zdůrazňovat.

Ke “klasickým” publikačním počinům knihovny pak určitě patří ty, které vydává při příležitosti svého významného výročí, nejčastěji jubilea vzniku. Je přece z mnoha důvodů důležité současníkům čas od času připomenout okolnosti jejího vzniku, přelomové mezníky v její historii i současné trendy. Lidská paměť umí být velmi krátká a právě dnešní překotný životní styl přímo volá po podobném zastavení a ohlédnutí. A kdo jiný než právě knihovna má téměř poslání nabídnout veřejnosti prostřednictvím své tradice i novodobé historie širší pohled i na společenské souvislosti, které se v jejím působení promítají víc než zřetelně. A nenásilně přitom připomenout své nezastupitelné poslání, dostatečně reflektující současný vývoj, potřeby a požadavky veřejnosti. Ale to už si (pokolikáté již) listuji v naší “stojedenáctce”. Je to publikace vydaná v roce 2002, kdy se Městská knihovna v Praze rozhodla pro propagační kampaň s mottem “Již 111 let Vám nabízíme informační a kulturní bohatství světa”. Ještě s původním logem jsme se pokusili připravit projekt o několika produktech, které spojovalo nejen motto, ale nově také, tehdy ještě “zkušebně”, jednotné výtvarné ztvárnění. Při přípravě i vlastní realizaci připravené kampaně jsme si mnohé vyzkoušeli,

o mnohém se poučili. Během listování dnes s trochou pochopitelné nostalgie vzpomínám na společné schůzky a jednání, kde jsme konfrontovali naší hravou fantazii s reálnými možnostmi. A ty v srpnu toho roku na sebe naplno a neplánovaně vzaly podobu povodní s důsledky, na které ani naše představivost nestačila. Naštěstí už novoročenka pro rok následující měla výmluvný dodatek zmíněného motta: …a budeme v tom pokračovat. Ale zpět k publikaci. Je opravdu “výroční”, s výmluvnou kombinací černobílých a barevných fotek, obsah naznačují názvy hlavních kapitol: Město a jeho knihovna/Knihovna a její město. Vznik knihovny a její historie. MKP dnes. MKP – knihovna pro 21. století. Příloha: MKP v číslech. Vydali jsme ji i elektronicky a vydali jsme i “stojedenáctkové” CD.

Z logiky věci musím jako další přiblížit publikaci, která právě ve vztahu k roku 2002 a především následně po zavedení nového loga a vizuálního stylu prošla výraznou a zásadní přeměnou. Výroční zpráva MKP za rok 2002 poprvé opustila zavedenou podobu černobílé publikace s textovou bilancí uplynulého roku, podanou “úředním” jazykem a se spoustou statistik, grafů a dalších čísel. Určitě potřebných a zajímavých především pro pracovníky knihovny. Výroční zpráva MKP o roce jejího 111. výročí a zápase s vodním živlem poprvé přenesla i do této publikace jednotné výtvarné ztvárnění z celé kampaně, včetně motta. Grafy a tabulky byly minimalizovány, o to více přibylo barevných fotografií, čitelný a srozumitelný text. Včetně doslovného záznamu povodňových událostí v knihovně v kapitole Historická zkouška hodinu po hodině. Dokument, jehož skutečnou vypovídací hodnotu by těžko nahradil jakýkoliv sebelepší popis. Přibyly i další, zcela nové kapitoly, s ohledem na uvědomění si, že právě Výroční zprávy knihovny jsou publikací, určenou především směrem ven, že jsou tudíž důležitým nástrojem hlavně vztahů s veřejností. Pro partnery, stávající i potencionální spolupracovníky, novináře, pro zahraniční návštěvy apod. Výroční zpráva MKP za rok 2003 již zcela zohledňovala nastoupený trend v jejím určení, výtvarně byla zpracovaná v linii čisté grafiky. Zaujala. O to těžší byla práce na dalších. Dobře jsme si uvědomovali, že má-li opět oslovit, musí být neméně a raději ještě lépe, zajímavě, osobitě a svébytně uchopena jak po obsahové, tak výtvarné stránce. Nejdelší a nejobtížnější při tvorbě těchto výročních zpráv bylo pro vždy ustavený redakční tým právě přípravné období a hledání optimální symbiózy textové a výtvarné části při zachování potřebné výpovědní hodnoty, přibližující činnost knihovny v daném roce. Ve Výroční zprávě MKP za rok 2004 jsme se posléze rozhodli pro způsob otázek a odpovědí prostřednictvím dopisů, v nichž se promítaly zobecněné požadavky čtenářů a služby MKP, provázených uměleckými fotografiemi, zachycujícími různé kompozice v prostředí našich knihoven. Za následující rok pak základní motiv tvořily dvojice: autorsky opravdu originální fotografie ve spojení s citátem z publikace “Knihovna jako instituce národní”, vydané v r. 1928. Aktuálnost citátů a tvůrčí invence fotografky dodaly podobě této publikace docela výjimečný rozměr. Konečně, všechny zmiňované výroční zprávy vydala knihovna také elektronicky, včetně anglické verze, takže se s nimi můžete sami seznámit na naší webové stránce: www.mlp.cz v sekci Profily. Ani pracovníci MKP však nepřišli o všechny potřebné souhrnné údaje a podrobná čísla, statistiky, “koláče” a grafy. Pro ně je knihovna i nadále publikuje v další brožuře, korespondující ovšem také s novými pravidly jednotného vizuálního stylu, pod názvem Přehled činnosti Městské knihovny v daném roce. Souběžně vydává knihovna v obdobné podobě každoroční Rozbor činnosti a hospodaření MKP. Interní určení má pak také pravidelně vydávaný Informační bulletin v tištěné a souběžně i elektronické podobě.

Na webových stránkách pak Městská knihovna v Praze v současnosti např. publikuje měsíčně také Novinky ve fondu, jako krajská knihovna pro Kraj Praha pak vydává pro své regionální knihovny v tištěné podobě každý měsíc Novinky beletrie ve fondu MKP a Novinky naučné literatury ve fondu MKP, obsahující i základní anotaci jednotlivých titulů. Pomáhá jim tak v lepší orientaci v nabídce nové knižní produkce při uskutečňování jejich vlastní akvizice.

Ale to už se dostávám k publikacím pro knihovnu asi nejtypičtějším.

Bibliografie. Městská knihovna v Praze je vydává příležitostně, na stole mám v tuto chvíli např. Výběrovou bibliografii z fondu Městské knihovny v Praze Barokní Praha v literatuře nebo Bibliografii knih Boženy Němcové a Bibliografii knih o Boženě Němcové, které vyšly v MKP v roce 2005 u příležitosti 150. výročí od prvního vydání Babičky. A také třeba bibliografii Sestry Brontëovy ve fondu Městské knihovny v Praze, vydanou při příležitosti 150. výročí úmrtí Charlotty Brontëové v témže roce.

No a na řadu přichází jedna z těch letošních – Karel IV. a jeho doba – Výběrová bibliografie z fondu Městské knihovny v Praze. Knihovna ji vydala v rámci svého připraveného doprovodného programu k projektu “Karel IV. – Císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády posledních Lucemburku 1347 – 1437”. Svým poněkud atypickým formátem a v kontextu s projektem zvolenou grafikou si troufám říct, že se řadí k těm nepřehlédnutelným. Věřím, že k nim bude patřit i ta další, jejíž vydání chystá Městská knihovna v Praze v závěru letošního roku: Wolfgang Amadeus Mozart – Bibliografický katalog Městské knihovny v Praze. Bude největší personální bibliografií – více než 2000 titulů, zahrnující veškerá notová vydání Mozartova díla, všechny zvukové nahrávky a literaturu věnovanou osobnosti a dílu W. A. Mozarta.

Alespoň tolik tedy k příkladům bibliografií vydaných v posledním období. Ale ne, všímám si najednou vykukujícího červeného růžku. No jistě. Přece Ďáblíci v Ďáblicích aneb co najdete u nás v Pekle. Součástí již zmiňované knihovny Ďáblice je také roztomilý a samozřejmě stylový koutek pro děti, tzv. vlídné “Peklo”. A tak při jejím otevření po rekonstrukci a modernizaci vydala MKP i tuto drobnou, doslova čertovskou bibliografii.

A co dodat na závěr? Snad uvedené příklady (připomínám, že opravdu “jednopohledové” a s časovým omezením) publikačních produktů, vydaných Městskou knihovnou v Praze, a několik souvisejících získaných praktických poznatků, alespoň trochu osloví čtenáře tohoto tematického čísla. No a úplně závěrem přece jen ještě jeden příklad. Je jím vydaný Sborník vítězných prací v celopražské literární soutěži Praha mýma očima, pořádané Městskou knihovnou v Praze v roce, kdy byl hlavnímu městu ČR udělen titul Evropské město kultury. Ale to už je spíše o tom, že knihovna může a hlavně by měla mnohem více vydávat nejen “své” publikace, ale k publikování a literární tvorbě motivovat a inspirovat také své čtenáře a uživatele, ty dětské především.

Zdieľať:
Obsah čísla