Proč a k čemu využít benchmarking

Zo zahraničia

Činnost každé knihovny je pod dvojím tlakem, který v mnoha
ohledech působí jako spojité nádoby či uzavřený kruh. Provozovatel, který knihovnu
financuje, ať tím myslíme obec, město, školu či firmu, vyžaduje, aby výdaje na
knihovnu byly co nejnižší, nebo aby byly využívány co nejefektivněji. Knihovna se
minimálně jednou za rok dostává do centra zvýšené pozornosti při sestavování a
schvalování rozpočtu a nezřídka se stává, že musí čelit i tlakům na snížení
dotace. V tomto okamžiku jsou mobilizovány všechny síly pro vytvoření argumentů
zdůvodňujících význam a úlohu knihovny. Soustřeďují se doklady o tom, že
veškeré finanční prostředky jsou vynakládány efektivně a pro stanovený
účel.

V dnešní době, kdy se nejdůležitějším kritériem téměř
každé činnosti stává především ekonomický efekt, může mít neschopnost
vysvětlit nebo nalézt odpovědi na otázky ekonomické efektivnosti přímo fatální
následky. Na druhé straně stojí uživatelé knihovny se svým očekáváním,
potřebami a požadavky. Po knihovně zcela samozřejmě vyžadují kvalitní služby a
pokud jim knihovna nedokáže vyhovět, odmění se jí kritikou nebo také nezájmem o
její služby. Poskytování kvalitních služeb ale vyžaduje solidní financování.
Pokud knihovně podstatně poklesne počet uživatelů a dalších výkonů, klesá i
její efektivnost a kruh se uzavírá. Provozovatel knihovny má v ruce argumenty k
omezení finančních příspěvků i dotací a tento krok zdůvodňuje tím, že o
služby knihovny není zájem.

Jak vyjádřit efektivní vynakládání finančních prostředků?
Jak vlastně měřit výkony knihovny či posuzovat kvalitu jejích služeb? Kdy je možno
zjistit, že právě naše knihovna poskytuje stejně dobré nebo dokonce lepší služby,
než knihovny na jiných místech?

Pro porovnání výkonů knihoven můžeme použít dvě základní
metody:

  1. první z nich je založena na porovnávání vlastního výkonu
    knihovny s parametry, které nějaká autorita stanovila jako optimální a žádoucí. Na
    tomto principu je založena práce se standardem veřejných knihovnických a
    informačních služeb (Metodický 2005). Standard VKIS vymezuje několik oblastí
    činnosti knihoven, pro které stanoví optimální hodnoty, např. rozsah přírůstku,
    výdaje na nákup knih, provozní dobu, počet počítačů připojených k internetu,
    počet studijních míst. Tyto údaje jsou vztaženy k počtu obyvatel obce. Jednotlivé
    parametry standardu byly definovány na základě vzájemného konsensu jako optimální
    hodnoty. Z tohoto hlediska si každá knihovna může porovnat vlastní dosahované
    výkony s tím, co je považováno za optimální, může identifikovat oblasti činnosti,
    ve kterých dosahuje dobrých výsledků, a také ty, které je potřeba zlepšovat.
  2. Druhou metodou je srovnávání vlastních výkonů s výkony jiných
    knihoven, respektive hledání a srovnávání se s těmi, kteří vykazují nejlepší
    výsledky. V této souvislosti se velmi často hovoří o benchmarkingu.
    Nahlédnutím do jazykového slovníku zjistíme, že tento pojem je překládán jako
    standard, značka zeměměřiče pro měření výšky, komparativní bod či
    porovnávací ukazatel. V oblasti strategického managementu se jedná o jednu z
    mnoha metod či technik používaných pro analýzu současného či očekávaného
    vývoje organizace.


Poznámka redakcie:

Uvedený text je úryvok z príspevku PhDr. Víta
Richtera (NK ČR) Benchmarking knihoven – měření a srovnávání výkonu
a kvality činnosti knihoven, ktorý odznel na medzinárodnom sympóziu INFOS 2007.
Autor v ňom podrobne predstavil český projekt „Benchmarking
v knihovnách“ (ciele a etapy projektu, výber indikátorov pre hodnotenie
výkonu a kvality činnosti knižníc. Plné znenie prednášky nájdete na: (http://www.infolib.sk/index/podstranka.php?id=1683&idf=368&lang=sk).

Skúsenosti českých kolegov z oblasti merania
výkonov a kvality v knižniciach, štandardy a normy vydané v ČR
k tejto problematike a ďalšie podrobnosti o projekte „Benchmarking
v knihovnách“ nájdete na adrese: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=15_Vykon.htm.

Zdieľať:
Obsah čísla