Info mailom

Chcete pravidelne dostávať informácie o novinkách?

Elektronické systémy kulturního dědictví

Autor: Blanka Vorlíčková
Číslo: 2/2007 - Digitálny obsah
Rubrika: Hlavné články/ Main Articles
Kľúčové slová:

Anotace

Článek se věnuje problematice elektronických systémů kulturního dědictví a zpřístupňování tohoto dědictví ve webovém prostředí. Provádí charakteristiku a rozdělení těchto systémů, představuje hlavní organizace a konference angažující se v dané problematice, stručně charakterizuje aktuální aktivity v této oblasti ve světě i v České republice. V závěru je uvedeno pro příklad devatenáct systémů zpřístupňujících kulturní dědictví různého zaměření a náplně.

Pojem “kulturní dědictví” (“Cultural Heritage”, “Die kulturelles Erbe”) je dnes na poli knihovnictví a informační vědy vyslovován poměrně často, třebaže je ještě termínem v oblasti informační vědy teoreticky nezakotveným.

B. Fielden a Jukka Jokilehto definují kulturní dědictví ve velmi širokém smyslu jako “evidenci lidské činnosti a výtvorů v jisté době”.1 Světové kulturní dědictví je však také svědectvím pokroku a vývoje lidstva, dokumentuje jeho duchovní a kulturní zrání, vývoj jazyka, umění a vědy. Jedná se o památky literární a vědecké historie, umělecké artefakty, památky na politické i osobní každodenní dějiny člověka.

Toto bohatství je uchováváno v depozitářích knihoven, muzeí a archivů, které pracují již od počátku 90. let na jeho digitalizaci. Cílem jejich činnosti je “zakonzervovat” digitální obraz těchto památek, není-li v silách odborníků učinit tak přímo u originálů. Dnešní informační a komunikační technologie se schopností dlouhodobého uchovávání dat umožňují navíc i široké zpřístupnění těchto digitalizovaných kopií v rámci informačních elektronických systémů kulturního dědictví (cultural heritage systems, dále také jako “CHS”). U klasických dokumentů navíc může kvalitní digitální kopie posloužit jako matrice sloužící k “novému” tisku dokumentu.

Historie digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví nesahá příliš daleko. První aktivity v oblasti CHS ve světě se začali objevovat na počátku 90. let 20. stol. V ČR bychom mohli považovat za počátek rok 1992, kdy Národní knihovna České republiky vstoupila do programu UNESCO “Memory of the World” (viz dále).

Postupně se začaly objevovat další digitalizační a integrační snahy o zpřístupnění a uchovávání kulturního bohatství ve webovém prostředí.

Elektronické systémy kulturního dědictví jsou elektronické databázové systémy sdružující digitální kopie hmotného kulturního dědictvía zpřístupňující je:

  • v prostředí internetu, tj. bez hranic geografických,
  • (většinou) zdarma – bez hranic sociálních2,
  • pro všechny – bez bariér kulturních,
  • bez omezení přístupu dle profesionálního či badatelského zařazení,
  • díky většinovému užívání angličtiny coby mezinárodního dorozumívacího jazyka – více méně bez barier jazykových,
  • a především bez bariér časových.

Tyto systémy je možno rozdělit dle dvou kritérií, tj. dle území, regionu či oblasti, jejíž památky digitálně zpřístupňují a podle náplně, kterou systémy zpřístupňují.

Systémy CHS obsahují digitální obrazové či zvukové kopie, jejichž originálními předlohami jsou:

  • architektura, přírodní památky, archeologické památky,
  • audio a video nahrávky (záznamy dokumentární či umělecké),
  • literární památky (rukopisy, knihy, periodika a texty přepsané do elektronické podoby),
  • mapy,
  • fotografie (skenované, digitální),
  • osobní věci významných osobností,
  • umělecké artefakty (umělecké památky ze sbírek galerií a muzeí),
  • digitální dokumenty (v digitální podobě již vytvořené),
  • informace týkající se folkloru, tradic, historie, etnografie regionu a regionální kultury.


Dekompozice CHS jako informačního systému

Máme-li se podívat na elektronické systémy kulturního dědictví z pohledu systémové vědy, můžeme komponenty a faktory působící v této oblasti specifikovat takto:

Vstupy do systému: dokumenty a artefakty všech druhů podléhající skáze díky opotřebování, stáří materiálu či dokumenty ohrožené válečnými konflikty a přírodními katastrofami, dále lidská a elektrická energie;

Procesy a činnosti: návrh dokumentu k “záchraně”, rozhodování, skenování, přepis, fotografování, popis dokumentu, zařazování do depozitáře, zabezpečení dlouhodobého uchovávání dat, tvorba systému, udržování systému a aktualizace;

Výstupy: on-line systém v prostředí WWW, CD-ROM (+ klasické papírové publikace názorné a informační);

Okolí systému a faktory působící na systém celkový: kulturní instituce, ostatní státní i soukromé instituce, čas, ekologické, ekonomické, povětrnostní aj. přírodní vlivy, politická situace, finanční možnosti digitalizující instituce, počítačové a informační technologie a metody zaznamenávání a uchovávání dat, nutnost migrace dat, informovanost a informační vzdělanost potencionálních uživatelů systému, poptávka po konkrétních informacích, vývoj věd, výše národního důchodu;

Technika: počítače, servery, skenery, digitální fotoaparáty, pomocná technika a zařízení;

Účastníci systému samotného: Tvůrci a zadavatelé: muzea, knihovny, archivy, mezinárodní organizace ochrany kulturního dědictví, státní zákonodárné organizace Uživatelé: studenti, profesionálové v oboru, pedagogové, náhodní uživatelé, vzdělávací organizace (zpětně tvůrci).

Technické parametry CHS a technologie užívané při jejich tvorbě

Elektronické systémy kulturního dědictví jsou budovány jako digitální knihovny. Jejich jádrem jsou databáze obsahující digitální objekty – kopie hmotného kulturního dědictví.

Tyto kopie jsou pořizovány:

  • skenováním,
  • trojrozměrným počítačovým modelováním,
  • přepisováním do digitálního formátu.

Originální dokument je zde tedy reprezentován datovými soubory.

Technické parametry

Protože elektronické systémy zpřístupňující kulturní dědictví jsou nedílně propojeny s digitalizací kulturního dědictví, doporučuji pro bližší informace ohledně technických a technologických parametrů nahlédnout doporučující dokumenty typu “guide” (angl.”průvodce”) těch organizací, které se tématikou digitalizace kulturního dědictví zabývají. Především organizace UNESCO, IFLA a (dále zmiňované) NINCH.

Digitalizace je problematika sama pro sebe, tedy pouze velmi stručně, co se týká CHS.

V současné době je vrcholem užívání formátu XML, který umožní poměrně snadnou práci se systémem, pro nejbližší budoucnost se počítá i s novým formátem METS, stále se však pracuje také na bázi HTML a SGML.

Identifikačními metadaty jsou DC Metadata Set, EAD pro archivní materiály, CIDOC, popřípadě další specializovaná metadata.

Komunikačními formáty umožňujícími komunikaci a práci s dokumenty v systému je formát OAI-PMH a protokol Z39.50.

Formáty umožňující uchovávání a otvírání zvukových záznamů: MPEG, WAV, WAVE.

Formáty umožňující uchovávání a otevírání souborů obrazových: JPG/JPEG, GIF, TIFF.

Důležitou otázkou je zde samozřejmě komprimace souboru, barva a schopnost rozlišení obrazového prvku. Systémy nabízejí různé možnosti rozlišení obrazu dle toho, za jakým účelem bude zobrazení sloužit.

Trendem a cílem vývoje CHS je interoperabilita (propojitelnost) systémů, mezioborová spolupráce a výzkum.

Organizace spojené s digitalizací a CHS

Protože, jak bylo řečeno již na počátku příspěvku, je digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví v prostředí internetu dnes velmi aktuálním tématem, existuje velké množství organizací, které se věnují této tématice. Jmenuji pouze ty nejvýraznější z nich:

NINCH – National Initiative for a Networked Cultural Heritage
http://www.ninch.org
Organizace sdružující 65 kulturních organizací a institucí sdružených za účelem spolupráce při digitalizaci a zpřístupnění kulturních zdrojů.

DigiCULT
http://www.cordis.lu/ist/digicult/index.html
Program Information Society Technologies zabývající tvorbou technologií souvisejících přímo s digitalizací světového kulturního dědictví.

Cultural Heritage Language Technologies
http://www.chlt.org/
Organizace zabírající se výzkumem nových technologií pro vyhledávání a uchovávání souborů v digitálních knihovnách kulturního dědictví.

Consortium for the Computer Interchange of Museum Information CIMI
http://www.cimi.org/index.html
Konsorcium organizací a institucí, zabývajících se digitalizací kulturního dědictví.

Digital Preservation Coalition
http://www.dpconline.org/graphics/index.html
Organizace zabývající se uchováváním digitálního dědictví.

Konference týkající se CHS

Každoročně se pořádá řada konferencí a setkání, která mají za úkol pozdvihnout a zlepšit technickou
i organizační stránku tvorby CHS, digitalizace kulturního dědictví a jeho prezentace v prostředí webu. Jmenuji několik, v závěru jsem umístila českou konferenci, která však v žádném případě není na posledním místě:

ECHIM - International Cultural Heritage Informatics Meeting
http://www.archimuse.com/conferences/ichim.html
Konference pořádaná v rámci Archives and Museum Informatics.

Sistemi Digitali Integrati Multitarget per i Beni Culturali (Multitarget Integrated Digital Systems for Cultural Heritage)
http://siba2.unile.it/midis-brochure-en.pdf
Italská conference zabývající se integrovanými digitálními systémy kulturního dědictví.

Globalization, Digitization, Access, and Preservation of Cultural Heritage
http://slim.emporia.edu/globenet/sofia2006/registration.htm
Mezinárodní konference organizovaná ve spolupráci Školy knihovnického a informačního managementu Emporia State University v Kansasu, Oddělením knihovnictví a informační vědy Univerzity Sv. Klimenta Ohridski v Sofii, a Seton Hall University v New Persey. 1 za 2 roky.
Na konferenci se schází odborníci z oblasti knihovnictví, informační vědy, mezinárodního rozvoje.

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě
http://skip.nkp.cz/akcArch05.htm
Pořadatelem je SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR.
Problematika uchovávání, digitalizace a zpřístupňování historických sbírek uchovávaných ve fondech archivů, knihoven a muzeí na území České republiky i zkušenosti a aktivity ze zahraničí.

Odborníci oblasti CHS ve světě:

Co se týče odborného zastoupení ve světě, zmiňuji tři jména, která se nejvíce objevují ve výše zmíněných aktivitách. Jsou to:

Seamus Ross – ředitel Humanities Computing and Information Management na University of Glasgow, vedoucí HATII (Humanities Advanced Technology and Information Institute). Je také výkonným ředitelem ERPANET (Electronic Resource Preservation and Network) a European Commission Funded Aktivity, která se zabývá ochranou kulturního dědictví a problematikou digitálních objektů. Vedoucí partner The Digital Culture Forum, které pracuje na výzkumu technologií v oblasti kulturního dědictví.

Abdelaziz Abid – Hlavní vedoucí světového programu UNESCO ”Memory of the World” pro ochranu a zpřístupnění dokumentárního a historického dědictví, je také vedoucím programů zpřístupnění informací z knihoven, digitální ochranu, informační politiku a vzdělávání v knihovnách.

 David Green – Zakládající výkonný ředitel National Initiative for a Networked Cultural Heritage (NINCH – viz výše), člen komise Art, Technology and Intellectual Property steering committee of the American Assembly a člen dalších institucí.

V České republice považuji za hlavní odborníky Mgr. Adolfa Knolla, Ing. Stanislava Psohlavce a PhDr. Zdenka Uhlíře, kteří pracují na největší iniciativě digitalizace kulturního dědictví v České republice – programu Memoriae Mundi Series Bohemica Národní knihovny ČR, a PhDr. Bohdanu Stoklasovou pracující mimo jiné v oblasti problematiky dlouhodobého uchovávání digitálních dat. Mimo půdu Národní knihovny ČR bych zmínila Ing. Martina Lhotáka, který pracuje na projektech digitalizace probíhajících v rámci Akademie věd ČR.

Vynechala jsem jistě množství dalších profesionálů podílejících se na projektech digitalizace v České republice, za což se omlouvám.

Digitalizace a CHS ve vyučovacích osnovách škol oboru informační věda a knihovnictví

Protože prostorová kapacita tohoto článku je omezená a otázka současné situace v oblasti výuky zmiňované tématiky na školách informační vědy a knihovnictví by vydala na kapitolu sama osobě, odkáži zde čtenáře na pramen, který pojednává o plánovaných osnovách dané tématiky – European Curriculum Reflections on Library and Information Science Education (1). Tento zdroj podává informace o současné situaci ve výuce oboru a je i návodem na co se soustředit při tvorbě vyučovacích osnov digitalizace kulturního dědictví.

Současné aktivity CHS

Zmíním stručně pouze tři nejrozsáhlejší projekty CHS ve světě, veškeré další informace si může čtenář vyhledat na portálech systémů samotných:

Memory of the World Programme je program mezinárodní organizace UNESCO, na němž započaly práce v roce 1992. Zajímavý je zde mimo jiné “rozcestník” digitalizovaného kulturního dědictví, který byl vytvořen ve spolupráci UNESCO s IFLA, z něhož je možné otevřít si 293 digitálních knihoven. Tento je k nahlédnutí na adrese: http://www.unesco.org/webworld/digicol/. ČR se tohoto programu od počátku účastní se svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR). V roce 2005 byla NK ČR za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněna mezinárodním oceněním UNESCO Jikji.

The European Library je portál nabízející přístup k digitálním i klasickým informačním zdrojům ze 45 národních knihoven Evropy (některé zdroje jsou placené), tedy i k digitalizovaným vzácným dokumentům. Realizace tohoto projektu Evropské komise probíhala v letech 2001 – 2004. V roce 2008 má TEL obsahovat 2 000 000 digitálních kopií. Důraz je zde kladen na vícejazyčný přístup.

The Library of Congress American Memory je rozsáhlým komplexním projektem dokumentujícím historii amerického kontinentu. Jeho “stavba” probíhala v letech 1990 – 1994. Dnes systém obsahuje 9 000 000 digitálních kopií všech druhů dokumentů rozdělených do 18 tématicky členěných sbírek.

Největším projektem v ČR je již zmiňovaný projekt Digitální knihovna NK ČR a jeho součásti probíhající v rámci programu VISK6 a VISK7 – Manuscriptorium a Kramerius (o těchto projektech je možno nalézt velké množství literatury klasické i elektronické, nebudu je tedy zde rozebírat). Za další projekty jmenuji např. People for Europe (v evropském projektu je zde zapojeno Národní muzeum v Praze), zajímavé jsou projekty Knihovny AV ČR a další.

Aktuální aktivity je vždy možné nahlédnout na stránkách Konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2006.

Závěrem

Dne 24. srpna 2006 vydala Evropská komise, která se zabývá mimo jiné koordinací a jakousi standardizací v problematice CHS v Evropě, nejnovější doporučení týkající se digitalizace, online zpřístupnění evropského kulturního a vědeckého dědictví a jeho ochrany pomocí digitalizace3.

Toto doporučení se snaží řešit nebo rozvinout otázku autorských práv, strategie uchovávání digitalizovaných dokumentů, nutnost vytvoření politiky uvnitř států EU ohledně tohoto uchovávání, finanční otázky, výběr dokumentů k digitalizaci, výzkum technologií, důležitost koordinace a kooperace.

Problém záchrany kulturního bohatství je, jak vyplývá i z tohoto doporučení, problémem nadčasovým, je neustálou potřebou. Je třeba stanovit si priority dokumentů k digitalizaci a především spolupracovat. Aktivity by se měly do budoucna rozšiřovat co do šíře mezinárodní a prohlubovat co do hloubky depozitářů tak, jak to navrhuje Evropská komise.

Tento článek mohl podat pouze stručné představení problematiky elektronických systémů kulturního dědictví. Pro doplnění je možno obrátit se na stránky výše zmíněných organizací či níže uvedených systémů kulturního dědictví. Je to pouze malý zlomek existujících systémů, poskytne však možnost udělat si představu, v jaké tématické šíři se lze v rámci těchto systémů pohybovat. Pro nahlédnutí více systému doporučuji výše zmíněný DIGICOL.

Mandragore (http://mandragore.bnf.fr)

Francouzský systém obsahující a zpřístupňující databázi iluminací středověkých tisků. Vytvořila, spravuje a zpřístupňuje ho Národní knihovna Francie. Databáze systému obsahuje miniaturní iluminace ze středověkých rukopisů z orientálních sbírek NBF.
Jazyk systému: francouzština

Down of Western Printing – INCUNABULA
(http://www.ndl.go.jp/incunabula/e/index.html)
Databáze, zpřístupňovaná National Diet Library, je skvělou ukázkou systému svého druhu. Obsahuje digitální kopie prvotisků vzniklých v Německu, Itálii, ale i Anglii, Francii, Španělsku a Portugalsku a uchovávaných ve sbírkách National Diet Library.
Jazyk systému: japonština, angličtina

Semarch
(http://semarch.uni-hd.de/)
Německý systém zpřístupňující digitální nahrávky stále živých semitských jazyků a dialektů. Vytvořil a provozuje ho Institut Semitských studií Univerzity v Heidelbergu. Sbírka má sloužit odborníkům srovnávací a historické oblasti lingvistiky semitských jazyků. MP3, RAM, M3U.
Jazyk systému: němčina

National Archives and Records Administration (NARA), Archival Information Locator (NAIL)
(http://www.archives.gov/historical-docs/)
Americký systém, který stvořila a zpřístupňuje americká administrativní správa národních archivů a záznamů (National Archives and Records Administration). Databáze obsahuje téměř 400 000 popisů dokumentů a 114 121 digitálních kopií dokumentů, uchovávaných ve sbírkách NARA. Jsou zde kopie dopisů, tištěných dokumentů a fotografií.
Jazyk systému: angličtina

Lietuvos kultűros paveldo Tűkstantmečio virtualit paroda
(http://alka.mch.mii.lt/index.en.htm)
Litevský program, iniciovaný a podporovaný státem, vybudovaný jako virtuální výstava ku příležitosti Milenia litevského kulturního dědictví. Je součástí velké stránky kulturního dědictví, která se nachází na webové stránce Litvy (http://neris.mii.lt/), kde se nalézají také další odkazy na památky kulturního dědictví Litvy.
Jazyk systému: litevština, angličtina

Chartres – Cathedral of Notre-Damme
(http://images.library.pitt.edu/cgi-bin/i/image/image-idx?c=chartres&page=index)
Databáze vytvořená a zpřístupněná Digital Research Library University of Pittsburgh´s Library System obsahuje velké množství digitálních fotografií chartreské katedrály, architektonických nákresů katedrály, jejích vitráží. Tato digitální zobrazení obsahují velmi podrobný popis.
Jazyk systému: angličtina

Motley Collection of Theatre and Costume
(http://images.library.uiuc.edu/projects/motley/)
Velmi cenný zdroj historie divadla, který je taktéž součástí digitálních sbírek Univerzity v Illinois Rare Book and Special Collections Library. Čítá více jak 500 kostýmů ze 150 představení ve Velké Británii a Spojených státech. Jsou zde zpřístupněny návrhy kostýmů, scénografické návrhy a fotografie.
Jazyk systému: angličtina

Scotland´s Pages: Scotland´s Written History
(http://www.nls.uk/scotlandspages/index.html)
Databáze obsahuje digitální faksimile rukopisů a tištěných materiálů uchovávaných ve sbírkách Národní knihovny Skotska. Jsou zde obsaženy dokumenty uchovávající tisíciletou skotskou kulturu. Databáze se opírá o knihu “Reportage Scotland”, publikované ve spolupráci s Národní knihovny Skotska.
Jazyk systému: angličtina

Historic Cities
(http://historic-cities.huji.ac.il/historic_cities.html)
Databáze obsahuje digitální kopie map, literárních památek, tištěné dokumenty a další materiály vztahující se k současnosti i minulosti historických světových měst. Jde o projekt spolupráce Centra historických měst Oddělení pro geografii na Hebrejské Univerzitě v Jeruzalémě a Židovské národní a univerzitní knihovny.
Jazyk systému: angličtina

The Gertrude Beel Project
(http://www.gerty.ncl.ac.uk)
Sbírka obsahuje přepsané (tedy nikoli faksimile) dopisy a deníky a fotografie z cest, které tato cestovatelka nasbírala za svého cestování po Evropě i Asii.
Jazyk systému: angličtina

George Washington Manuscripts at the University of Pittsburgh
(http://images.library.pitt.edu/cgi-bin/i/image/image-idx?c=gwletters&page=index)
Sbírka obsahující rukopisy George Washingtona, uchovávané ve sbírkách University of Pittsburgh Digital Research Library.
Jazyk systému: angličtina

Albert Einstein Archives
(http://albert-einstein.org/)
Sbírka archivních materiálů zachycených na různých druzích médií, týkající se profesního i osobního života Alberta Einsteina.
Jazyk systému: angličtina

Japanese Ex-libris Stamps
(http://www.ndl.go.jp/zoshoin/e/index_e.html)
Další databáze, zpřístupňovaná National Diet Library, obsahuje ukázky ex libris užívaných v historii japonského sběratelství knih.
Jazyk systému: japonština, angličtina

Gutenberg Digital
(http://www.gutenbergdigital.de/gudi/eframes/index.htm)
Velmi pozoruhodná sbírka týkající se vzniku Gutenbergova vynálezu.
Jazyk systému: němčina

Galileo´s Manuscripts
(http://www.mpiwg-berlin.mpg.de/Galileo_Prototype/main.htm)
Jedinečná sbírka digitálních kopií rukopisných poznámek a zápisků Galilea Galilei obsahující více nežli 300 stran textu.
Jazyk systému: italština, angličtina

Glasgow University Library, Exhibition from Speciál Collections
(http://special.lib.gla.ac.uk/exhibns/index.html)
Skvělá sbírka digitálních kopií přes pět set let budovaných fondů Glasgow University Library. Obsahuje mimo jiné knižní vazby, čarodějné knihy, chemické spisy 18.stol., knihy mapující anglické tiskařství.
Jazyk systému: angličtina

University of Dundee, The Drawn Evidence
(http://www.drawn-evidence.dundee.ac.uk)
Systém obsahující architektonické plány, fotografie a další materiály skotské historické i novodobé architektury. Informace o skotských architektech.
Jazyk systému: angličtina

The Oriental Institute, The University of Chicago, Persepolis and Ancienit Iran
(http://www-oi.uchicago.edu/OI/MUS/PA/IRAN/PAAI/PAAI.html)
Sbírka digitálních kopií 999 historických fotografií zachycujících okolí města Persepolis. Dále užitého umění, interiérů a dalších zachovaných památek antického Iránu.
Jazyk systému: angličtina

Mississipi State University Libraries, Charles H. Templeton Sheet Music Collection
(http://library.msstate.edu/ragtime/index.html)
Jedinečná sbírka 22 000 zvukových nahrávek ragtime.
Jazyk systému: angličtina

 

Použitá literatura a další materiály k bližšímu studiu:

European Curriculum Reflections on Library and Information Science Education

[online]. Denmark: The Royal School of Library and Information Science, c 2005. ISBN – 87-7415-292-0. 241 s. Dostupný také z WWW: http://www.kf.vu.lt/site_files_doc/LIS_Bologna.pdf  

TANNER, S; DEEGAN, M. Exploring Charging Models for Digital Cultural Heritage in Europe. D-Lib Magazine [online]. 2003, no. 5 [cit. 2006-02-06]. Dostupný z WWW: http://www.clir.org/pubs/reports/pub80-smith/pub80.pdf

SPINK, A.; COOL, C. Education for Digital Libraries. D-Lib Magazine [online]. 1999, no. 5 [cit. 2006-02-06]. Dostupný z WWW: http://www.dlib.org/dlib/may99/05spink.html

TANNER, S; DEEGAN, M. Exploring Charging Models for Digital Cultural Heritage in Europe. D-Lib Magazine [online]. 2003, no. 5 [cit. 2006-02-06]. Dostupný z WWW: http://www.clir.org/pubs/reports/pub80-smith/pub80.pdf  

 


1 FIELDEN, B.; JUKKA, J. Pasaulio kulturos paveldo vietu bei vietoviu prieziuros Aires. Vilnius, 1998. In European Curriculum Reflections on Library and Information Science Education… S. 44.

2 Tyto systémy jsou z principu zpřístupňované zdarma, u některých systémů je však přísná licenční politika (např. Manuscriptorium NK ČR, přístupné na stránce: http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp.

3 Tento dokument vznikl v návaznosti na “i2010: Digital Libraries Initiative” i2010: Digitální knihovny – strategie. Jejím cílem je usnadnit používání informačních technologií a evropských informačních zdrojů a dosáhnout tímto způsobem ekonomického růstu, zvýšení zaměstnanosti a zlepšení životních podmínek v Evropě. Využít potenciál evropského kulturního dědictví pro studium, práci a zábavu.

Tlačiť Facebook Twitter LinkdeIN

Hodnotenie

Počet hodnotení: 0

Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License

Ak sa neuvádza inak, obsah článkov podlieha licencii https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/


ISSN 1336-0779 (online vydanie)  ISSN 1335-793X (tlačené vydanie)
© Centrum vedecko - technických informácií SR