Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 Knihovny pro EVROPU 2020

Hlavné článkydokumentyknihovníctvoRiadenie knižníc a marketingrozvoj knižníc

 

Počátkem ledna 2012 schválila česká vláda Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2011 až 2015 včetně internetizace knihoven (Usn. vlády č. 28 z 11. 1. 2012)[1]. Tento strategický dokument navazuje na přechozí koncepce z let 1999 – 2003 a 2004 – 2010[2].

 

Práce na koncepci byly zahájeny již na jaře roku 2010. Ústřední knihovnická rada, která byla obsahovým garantem přípravy, uspořádala diskusní semináře v Telči a Třešti, kde byla provedena SWOT analýza, formulována vize Koncepce a hlavní cíle.

 

Silné stránky

 

  • Existence rozsáhlé sítě všeobecných a specializovaných knihoven zajišťujících dostupnost veřejných knihovnických a informačních služeb.
  • Existence mimořádně kvalitních historických a konzervačních fondů domácích dokumentů.
  • Vysoká úroveň standardizace procesů zpracování a zpřístupnění knihovních fondů.
  • Aktivní využívání informačních technologií při poskytování VKIS, dobrá konektivita knihoven.
  • Zahájení rozsáhlých digitalizačních programů na celostátní i regionální úrovni.
  • Schopnost vzájemné spolupráce, zkušenosti se sdílením informačních zdrojů a služeb.
  • Systém koordinace a podpory VKIS obecních knihoven na úrovni kraje.
  • Dostatečně široká nabídka zahraničních elektronických informačních zdrojů.
  • Aktivní vztah k profesi a motivace ke vzdělávání u většiny zaměstnanců knihoven.
  • Existence oborového vzdělávání všech stupňů, včetně celoživotního vzdělávání.
  • Existence vícezdrojového financování formou dotačních programů, strukturálních fondů EU, projektové financování včetně podpory výzkumu, vývoje a inovací.
  • Existence základních právních předpisů a doporučení, včetně mezinárodních, vymezujících VKIS.
  • Fungující systém měření a porovnávání výkonu a činnosti veřejných knihoven (Metodický pokyn MK k vymezení standardu VKIS poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky; dále projekt benchmarkingu knihoven).
  • Aktivní činnost občanských sdružení, asociací, poradních orgánů a neformálních sdružení knihoven a zaměstnanců na rozvoji VKIS.

 

 

Slabé stránky

 

  • Nízká úroveň marketingu VKIS a public relations knihoven.
  • Nedostatečná úroveň kooperace knihoven při zajištění VKIS a budování knihovních fondů.
  • Nevyrovnaná úroveň rozsahu a kvality poskytování VKIS v rámci oborů a regionů.
  • Nedostatečná podpora specializovaných knihoven ze strany některých rezortně příslušných ústředních orgánů státní správy.
  • Malá ofenzivnost nabídky a malá flexibilita při přizpůsobování nabídky služeb vývoji potřeb a poptávky.
  • Absence centrálních služeb integrujících tradiční služby i služby s digitálním obsahem[3].
  • Nedostatečná orientace knihovnických systémů na služby koncovému uživateli.
  • Bariéry při využívání knihoven a jejich služeb pro znevýhodněné sociální skupiny obyvatel.
  • Nedostatečné začlenění knihoven do systému školního i mimoškolního vzdělávání.
  • Nevyrovnané prostorové zajištění činnosti knihoven, omezená provozní doba malých knihoven.
  • Nedostatečná koordinace při získávání a využívání zahraniční literatury.
  • Nevyrovnané financování regionálních funkcí knihoven v jednotlivých krajích.
  • Nedostatečná pohotovost zpracování povinného výtisku u některých příjemců, snížení efektivity sdílené katalogizace.
  • Obtíže při zajišťování trvalého uchování knihovních fondů elektronických dokumentů v knihovnách jako důležité složky kulturního dědictví a nedořešení otázky povinného výtisku elektronických publikací.
  • Nedostatečné kapacity pro digitalizaci knihovních fondů na centrální i lokální úrovni.
  • Nejistý distribuční mechanismus dotací na nákup elektronických informačních zdrojů (náhrada programu INFOZ).
  • Nevyřešené některé autorskoprávní aspekty služeb knihoven v digitálním prostředí.
  • Malé zapojení do aktivit Open Access[4].
  • Vysoký věkový průměr pracovníků knihoven a vysoká feminizace.
  • Nedostatečné mezinárodně srovnatelné statistiky o technickém a logistickém vybavení knihoven.
  • Obtíže při zprostředkování přístupu ke specializovaným knihovním fondům.
  • Lokálně nedostatečná konektivita k internetu.
  • Neschopnost knihoven reagovat pružně na potřeby uživatelů internetu z hlediska míry integrace a rychlosti služeb i uživatelsky vlídného prostředí.
  • Nejistá schopnost knihoven trvale uchovat a především následně zpřístupňovat podstatnou část kulturního dědictví publikovaných dokumentů (rozpad kyselého papíru, neuchování digitálních dokumentů). Chybějící centrální výběrová evidence nejvzácnějších dokumentů (viz program UNESCO Paměť světa).

 

 

 

Příležitosti

 

  • Vnímání knihoven jako vzdělávacích, kulturních, informačních a komunitních center.
  • Potenciál využití a dostupnost informačních technologií pro služby knihoven.
  • Potenciál využití mobilní komunikace − mobily, e-čtečky, smart phones atd.
  • Potenciál využití propagace specializovaných knihoven – sekundární efekty propagace knihovních fondů.
  • Vnímání knihoven jako důležité součásti infrastruktury výzkumu a vývoje.
  • Zapojení knihoven do systémů školního a mimoškolního vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání dospělých.
  • Prostřednictvím digitalizace fondů knihoven v regionech rozšíření přístupu k unikátním informacím o daném regionu, vhodným např. pro pedagogické účely.
  • Nové informační potřeby uživatelů.
  • Růst zájmu o centrální služby, které integrují využití papírových a digitálních dokumentů.
  • Masová digitalizace tištěné produkce a v jejím důsledku růst požadavků na trvalé uchování a zpřístupňování digitálních dokumentů.
  • Racionalizace a rozšíření systému povinného výtisku na digitální dokumenty.
  • Spolupráce s vydavateli a distributory tradičních i digitálních dokumentů.
  • Rozšíření funkcí knihoven – knihovna jako informační, vzdělávací, kulturní, komunitní centrum a středisko kreativity.
  • Tlak ze strany vysokoškolských studentů na poskytování bezplatných služeb v souvislosti s připravovaným zpoplatněním vysokoškolského vzdělání.
  • Širší možnost spolupráce knihoven v oblasti služeb v rámci EU, např. evropská digitální knihovna Europeana, a ve světě, např. Světová digitální knihovna (UNESCO).
  • Novelizace autorského zákona, umožnění užití osiřelých děl a děl, která jsou komerčně nedostupná, půjčování elektronických knih.
  • Koncipování nového dotačního programu na zajištění dostupnosti EIZ pro oblast VaVaI.
  • Využití dobrovolníků a veřejně prospěšných prací.
  • Optimalizace dotačních programů na podporu rozvoje VKIS.
  • Koncipování dotačních programů rezortně příslušných ústředních orgánů státní správy na podporu specializovaných knihoven.

 

 

Rizika

 

  • Negativní vývoj veřejných rozpočtů omezí financování knihoven. Knihovny nesplní očekávání svých uživatelů v důsledku omezování poskytovaných služeb.
  • Negativní vývoj veřejných rozpočtů omezí proces budování a modernizace budov knihoven jako atraktivního místa setkávání, poskytujícího diferencované prostředí pro studium i kultivování osobnosti.
  • Nedostatečný objem financování nákupu knihovních fondů a dalších informačních zdrojů, zejména zahraniční literatury; nedostatek zdrojů pro financování mezinárodní meziknihovní výpůjční služby.
  • Pokles zájmu o tradiční služby knihoven.
  • Konkurence dalších volnočasových aktivit.
  • Konkurence komerčních poskytovatelů elektronických služeb (příležitost pro knihovny nabízet i bezplatnou alternativu).
  • Posilování tendence ke zpoplatňování základních služeb knihoven. Ztráta povědomí o knihovnách jako veřejné službě. Narušení principu rovného přístupu k informačním zdrojům prostřednictvím knihoven.
  • Personální, technická a logistická zátěž při digitalizaci a následném zpřístupňování fondů muzejních knihoven.
  • Obtížné sladění zájmů autorů a dalších nositelů práv chráněných autorským zákonem a knihoven, jako zprostředkovatelů informací a kulturních hodnot nejširším vrstvám společnosti.
  • Přerušení kontinuity v dostupnosti EIZ v důsledku nedostatku finančních prostředků.
  • Nedostatečné začlenění knihoven do vzdělávacích a výchovných programů. Na všech typech škol je v průběhu studia nedostatečně akcentována informační výchova uživatelů s cílem zvýšení jejich funkční gramotnosti, a tím i schopnosti efektivně vyhledávat a využívat informační zdroje.
  • Nedostatečné mzdové ohodnocení, mzdový systém málo motivující k celoživotnímu učení a ke zvyšování kvality VKIS − způsobí odliv kvalifikovaných pracovníků z oboru či zabrání zájmu mladých odborníků o uplatnění v knihovnách. Knihovny nebudou mít dostatek způsobilých pracovníků k poskytování moderních služeb.
  • Nebezpečí zneužití digitálních podkladů k tvorbě „pirátských kopií“.

 

Základním východiskem pro zpracování Koncepce byla strategie „Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014“[5], přijatá usnesením vlády ČR ze dne 19. listopadu 2008 č. 1452, a v širším kontextu hlavní hospodářská reformní agenda Evropské unie „EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[6]. Řada dílčích cílů Koncepce přímo reaguje na stěžejní iniciativy strategie EVROPA 2020, jako jsou:

 

  • Inovace v Unii,
  • Digitální program pro Evropu,
  • Program pro nové dovednosti a pracovní místa,
  • Evropská platforma pro boj proti chudobě.

 

Mnohé ze strategických cílů a následných opatření k jejich realizaci se také vážou k iniciativám Evropské komise, týkajícím se digitalizace kulturního obsahu a jeho zpřístupnění, stejně jako k iniciativám a programům UNESCO, z nichž zaslouží explicitní zmínku program Paměť světa, a nejnověji Manifest IFLA pro digitální knihovny a Strategie  podílu UNESCO na podpoře svobodného přístupu k vědeckým informacím a výzkumu, obé schválené 36. zasedáním Generální konference UNESCO.

 

Koncepce v úvodu formuluje svou vizi:

 

Klient říká: „V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu.“

 

Tato vize rozvoje knihoven pro nejbližší období stručně vyjadřuje, že:

 

  • zásadní prioritou budoucnosti knihoven je jednoznačná orientace na kvalitní a pohotové služby, které jsou díky využívání informačních technologií v podstatné míře dostupné 24 hodin, sedm dnů v týdnu;
  • digitalizace knihovních fondů a přístup k informačním zdrojům prostřednictvím informačních sítí umožní široký přístup veřejnosti ke kulturnímu obsahu on-line;
  • služby knihoven jsou přístupné bez jakýchkoliv bariér a jsou poskytovány všem bez rozdílu sociálního a ekonomického postavení, vzdělání, věku, etnické či náboženské příslušnosti, bez ohledu na jakýkoliv handicap pouze s rozdíly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů (např. se nezpřístupňuje dětem závadný obsah);
  • knihovny jsou příjemným a neutrálním místem pro studium, trávení volného času i setkávání všech generací, místem reflektujícím požadavky veřejnosti na moderní funkční i estetické prostředí, místem snadno dostupným v geografickém smyslu (hustá síť systému knihoven v ČR);
  • v knihovnách působí kvalifikovaní, motivovaní a adekvátně ohodnocení pracovníci, kteří poskytují služby odborníkům i nejširší veřejnosti a plní úlohu průvodců a navigátorů při vyhledávání a získávání informací v digitálním prostředí i z klasických tištěných zdrojů.

 

Cílem Koncepce je definovat a uvést do praxe podmínky pro komplexní služby knihoven v reálném i digitálním prostoru. Hlavní pozornost je soustředěna na využití informačních a komunikačních technologií ke koncipování nových služeb veřejnosti tak, aby kdokoliv nezávisle na tom, kde žije, měl k dispozici prostřednictvím své knihovny přístup ke všem zdrojům, informacím a službám, které nabízí systém knihoven ČR jako celek. Rozhodující přidanou hodnotou má být především možnost získávat informace a dokumenty on-line nezávisle na místě jejich uložení v konkrétní knihovně, a to kdykoliv a odkudkoliv. Plánuje se vybudování centrálního portálu, který by integroval služby knihoven v digitálním prostředí a umožňoval by přístup uživatelům ke všem službám. Pozornost je věnována také uživatelsky příjemnému rozhraní, aby využívání služeb knihoven bylo jednoduché a snadné. Koncepce směřuje k tomu, aby se v populaci zvyšoval podíl těch, kteří aktivně využívají služby knihoven jako důležité složky infrastruktury znalostní společnosti.

 

Úvodní vize Koncepce byla předmětem intenzivních diskusí v několika pracovních skupinách Ústřední knihovnické rady a ve spolupráci s přizvanými odborníky byla postupně rozpracována do 21 dílčích priorit, které tvoří páteř celé Koncepce. Priority jsou seskupeny do pěti obsahových bloků:

  • Digitalizace knihovních fondů, ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví,
  • Přístup k informačním zdrojům a službám knihoven,
  • Podpora vzdělávání a čtenářské gramotnosti,
  • Kvalita, efektivita a marketing služeb knihoven,     
  • Rozvoj lidských zdrojů.

 

Každá priorita má jednotnou strukturu − obsahuje zdůvodnění cíle a stručnou charakteristiku cílového stavu. Následuje výčet dílčích cílů, projektů a aktivit, určení odpovědnosti za plnění priority, termín realizace včetně dopadu na státní rozpočet.

 

Vláda ve svém usnesení uložila ministryni kultury seznámit s Koncepcí hejtmany, primátora Prahy a primátory statutárních měst, představitele Svazu měst a obcí a zástupce profesních sdružení v oblasti knihoven. Koncepce bude realizována ve spolupráci s ostatními členy vlády, vedoucími ostatních ústředních orgánů státní správy, hejtmany, primátorem hlavního města Prahy, primátory statutárních měst, starosty a předsedou Akademie věd ČR.

 

Z hlediska aktivit knihoven je realizace Koncepce řízena a koordinována jako projekt, který je monitorován Ministerstvem kultury ČR a Ústřední knihovnickou radou (ÚKR). V současné době je zpracován dokument pro implementaci Koncepce. Vybraní členové ÚKR byli jmenováni jako „zpravodajové“ za jednotlivé priority. Jejich úkolem bylo vytvořit pracovní skupiny složené ze zástupců zainteresovaných knihoven a dalších odborníků. Pracovní skupiny navrhují postupné kroky (projekty, dílčí úkoly apod.), které by měly vést k naplnění cílů, stanoví odpovědnosti, harmonogram a odhad finančních nákladů. Pracovní skupiny jsou zcela otevřené a zájemci o spolupráci se mohou hlásit u zpravodajů. Informace o činnosti pracovních skupin, kontakty a výsledky práce jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách Koncepce[7]. Na podporu realizace Koncepce je možno využít dotační programy Ministerstva kultury ČR, granty na podporu výzkumu a vývoje i strukturální fondy EU. Zde se předpokládá, že rozdělování finančních prostředků a priority dotačních programů budou těsně provázány s prioritami Koncepce.

 

 

21 priorit Koncepce

 

  1. Digitalizace knihovních fondů, ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví

 

  1. Digitalizovat textové dokumenty a shromažďovat digitální dokumenty jako součást kulturního a vědeckého dědictví – Zpravodaj: Ing. Tomáš Böhm, Národní knihovna ČR        
  2. Vytvořit legislativní, organizační a technické předpoklady trvalého uchování a zpřístupnění publikovaných digitálních a digitalizovaných dokumentů jako důležité složky kulturního a vědeckého dědictví – Zpravodaj: Mgr. Tomáš Gec, Moravská zemská knihovna
  3. Optimalizovat systém povinného výtisku tištěných dokumentů a zavést systém povinného ukládání elektronických dokumentů (odpovídající dnešnímu PV); zajistit jejich pohotové centrální zpracování a zpřístupnění, podporovat nástroje pro sdílenou katalogizaci – Zpravodaj: Ing. Aleš Brožek, Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem
  4. Vytvořit podmínky pro zajištění rovného přístupu ke všem druhům publikovaných dokumentů pro účely vzdělávání, výzkumu, vývoje a zpřístupňování kulturního dědictví – Zpravodaj: PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR                   
  5. Zpracovat a realizovat koncepci trvalého uchování a zpřístupnění tradičních textových dokumentů – knihy, periodika, rukopisy, historické fondy, hudebniny – Zpravodaj: Ing. Tomáš Böhm, Národní knihovna ČR                      

 

  1. Přístup k informačním zdrojům a službám knihoven

 

  1. Vytvořit jednotné rozhraní systému knihoven s cílem zprostředkování všech nabízených služeb z každé knihovny – Zpravodaj: Ing. Martin Lhoták, Knihovna Akademie věd ČR
  2. Zabezpečit efektivní dostupnost elektronických informačních zdrojů (dále jen „EIZ“) pro podporu VaVaI po roce 2011 – Zpravodaj: Mgr. Iva Prochásková, Univerzita Pardubice
  3. Zabezpečit efektivní dostupnost EIZ pro širokou veřejnost – Zpravodaj: Ing. Aleš Brožek

 

  1. Podpora vzdělávání a čtenářské gramotnosti

 

  1. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity – Zpravodaj: Mgr. Gabriela Jarkulišová, Městská knihovna Kutná Hora
  2. Zakotvit podporu zvyšování schopnosti efektivně užívat knihovny ve školských vzdělávacích programech a v koncepci celoživotního učení – Zpravodaj: Mgr. Blanka Skučková, Ministerstvo kultury ČR
  3. Propagovat četbu zejména u dětí a mládeže a aktivně podporovat čtenářskou gramotnost realizací aktivit zaměřených na práci s knihou – Zpravodaj: Ing. Libuše Nivnická, Knihovna J. Mahena v Brně
  4. Podporovat vytváření knihovních fondů. Zvýšit objem financování nákupu knihovních fondů v knihovnách ČR a vytvořit tak základní předpoklad pro zlepšení obsahu a kvality veřejných knihovnických a informačních služeb – Zpravodaj: PhDr. Šárka Kašpárková, Knihovna Kroměřížska

 

  1. Rovný přístup ke službám knihoven

 

  1. Zlepšit dostupnost knihoven a jejich služeb, prosadit kritérium bezbariérovosti služeb knihoven jako kritérium hodnocení kvality služeb –  Zpravodaj: Bohdan Roule, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana
  2. Podporovat knihovny jako garanta rovného přístupu k informačním zdrojům a síti internet – Zpravodaj: PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR          
  3. Rozvíjet regionální funkce knihoven a formovat krajské systémy knihoven na principu spolupráce knihoven regionu s cílem dosáhnout poskytování standardizované úrovně VKIS bez ohledu na velikost obce a lokalitu, v níž knihovna působí – Zpravodaj: Ing. Lea Prchalová, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě

 

  1. Kvalita, efektivita a marketing služeb knihoven 

 

  1. Aktualizovat a zavést do praxe standardy kvality VKIS – Zpravodaj: PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR           
  2. Zpracovat metodiku ekonomických výzkumů návratnosti investic v knihovnách – Zpravodaj: RNDr. Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze
  3. Podporovat šetření informačních potřeb obyvatel na národní a lokální úrovni a využívat je pro optimalizaci VKIS – Zpravodaj: PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR
  4. Podporovat marketingové aktivity centrálních i lokálních služeb systému knihoven –  Zpravodaj: RNDr. Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze                      

 

  1. Rozvoj lidských zdrojů

 

  1. Zvyšovat kvalifikační úroveň pracovníků knihoven s cílem adaptovat je na rychle se měnící odborné nároky jejich profese – Zpravodaj: PhDr. Helena Bouzková, Národní lékařská knihovna
  2. Intenzivněji využívat dobrovolníky v činnosti knihoven a systém veřejně prospěšných prací – Zpravodaj: PhDr. Šárka Kašpárková, Knihovna Kroměřížska 

 

 



[1] Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm

[2] Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 – 2010. In: Informace pro knihovny: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2004 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm

[3] Tj. silný portál, zajišťující koordinovaný přístup k informačním zdrojům.

[4] Otevřený přístup (Open Access, OA) = okamžitá online volná dostupnost vědeckých výstupů bez dalšího omezení užití díla, které bývá obvykle stanoveno ve smlouvách s vydavatelem. Týká se těch výstupů, které vědci obvykle poskytují bezplatně ke zveřejnění: recenzované vědecké články, konferenční příspěvky a datové soubory různého typu (viz Strategie podílu UNESCO na podpoře svobodného přístupu k vědeckým informacím a výzkumu).

[5] Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014. In: Ministerstvo kultury [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2009 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-politika/statni-kulturni-politika-na-leta-2009-2014-4892/

[6] EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. In: Evropská komise [online]. Brusel: Evropská komise, 2010 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/1_CS_ACT_part1_v1.pdf

[7] ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNICKÁ RADA. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 až 2015 [online]. 2012. Praha, 2012 [cit. 2012-10-04]. Dostupné z: http://www.ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/

Zdieľať: