Přechodový model informační gramotnosti II.

V článku Přechodový model informační gramotnosti I.I jsme představili základní východiska modelu, včetně jeho odlišností od tradičních variant modelů informační gramotnosti. V druhé části podrobnější analýzy popíšeme,jakým způsobem je možné jej implementovat do vysokoškolských kurzů informačního vzdělávání, a naznačíme jeho vazbu se vzděláváním na nižších stupních v českém prostředí, které je kodifikováno poměrně volnými Rámcovými vzdělávacími programy.

Je třeba zdůraznit, že nejde o obvyklý čistě kompetenční modelový popis, který by byl založený na souboru toho,co student zná, umí a jaké má postoje, tedy vycházející z Bloomovy taxonomie2,nebo nějakého modernějšího členění,ale nabízí soubor konkrétních témat a aktivit, které je možné v rámci jednotlivých částí provádět. V tabulce uvádíme rozbor jednotlivých kognitivních domén, vztažených na prostředí univerzitního kuru, avšak na druhou stranu vnímáme jako užitečné ponechat v této oblasti určitou variabilitu, která umožní model implementovat do libovolné vzdělávací situace.

Rádi bychom také zdůraznili, že v rámci pedagogického paradigmatu se pohybujeme na pomezí konektivismu a konstruktivismu. Konektivismus je zde možné chápat jako určité konzervativní rozšíření3, které se snaží posunout důraz – tam kde je to možné – od interakce studenta s látkou k týmové spolupráci a budování sociálního kapitálu. Mělo by tak docházet k rozvoji něčeho, co lze označit jako kompetence pro 21. století4. Implementace Přechodového modelu do kurzů projektového Centra informačního vzdělávání (CEINVE)

Přechodový model informační gramotnosti byl navržen zejména s ohledem na jeho praktickou aplikovatelnost v rámci výuky především v terciárním vzdělávání. Informačně gramotný vysokoškolský student by měl být schopen prokázat svou dovednost shromažďovat, používat, spravovat a vytvářet informace a data eticky přijatelným způsobem. Navíc má dovednosti k tomu, aby tyto činnosti vykonával efektivně.5 Cílem Centra informačního vzdělávání je rozvíjet u studentů dovednosti v jednotlivých oblastech Přechodového modelu tak, aby sám student rozpoznal svou informační potřebu, znal způsoby vyhledávání, organizace a analýzy informací, dovedl dokumenty vytvářet a sdílet výsledky své práce. Jedinečnost tohoto procesu shledáváme především v provázanosti jednotlivých oblastí, která je klíčovou vlastností celého konektivistického vzdělávacího procesu. Pokud si student dokáže osvojit princip fungování vazeb mezi jednotlivými prvky modelu informační gramotnosti, měl by mít ty nejlepší předpoklady k tomu, aby jeho práce s informacemi byla efektivní.

K rozvoji informační gramotnosti u studentů Masarykovy univerzity přispívá Centrum informačního vzdělávání řadou vzdělávacích aktivit, jejichž edukační cíle, forma i posluchači se liší. Diverzifikovanost vzdělávacích aktivit vychází vstříc individuálním potřebám jednotlivých studentů, kteří si mohou zvolit právě takovou formu výuky, která jim nejvíce vyhovuje. Tato strategie je také nastavena s důrazem na rozvoj chápání potřeby celoživotního vzdělávání studenty. Jedinci schopni kritického myšlení a vědomi si svých informačních potřeb, kteří se navíc naučili, jak se učit, a mají tak optimální východiska pro to, aby se stali důležitými a oceňovanými členy společnosti založené na transferu znalostí a dovedností6. Tyto kompetence jsou u studentů rozvíjeny jednak v e-learningových předmětech Kurz práce s informacemi a Kreativní práce s informacemi, jednak v rámci seminářů informační gramotnosti a konečně na praktických workshopech, které jsou součástí e-learningu Kreativní práce s informacemi.

1 ČERNÝ, Michal a Dagmar CHYTKOVÁ. Přechodový model informační gramotnosti I.

2 HUITT, William. Bloom et al.’s taxonomy of the cognitive domain. Educational Psychology Interactive, 2004, str. 4-6.

3 BRDIČKA, Bořivoj. Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí.

4 Srov. CARNEVALE, Anthony P. 21St Centnury Competencies. 2013.

5 The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy: Core Model For Higher Education.

6 Information Literacy Competency Standards for Higher Education.

7 Unikátní seminář je označení pro seminář na vybrané téma, který se dále opakuje dle zájmu a potřeb studentů. Celkový počet uskutečněných seminářů za semestr tedy bývá mnohonásobně vyšší.

Semináře

Semináře Centra informačního vzdělávání jsou koncipovány tak, aby pokrývaly oblasti, které jsou společné studentům napříč obory Masarykovy univerzity, neboť vytváří znalostní základ potřebný k efektivnímu studiu na vysoké škole. Témata jednotlivých lekcí jsou volena s ohledem na rovnoměrné pokrytí všech oblastí stanovených Přechodovým modelem, jednak s ohledem na konkrétní potřeby studentů MU. Každá lekce trvá 90 minut a obyčejně je koncipována s maximálním důrazem na praktičnost a konkrétní využitelnost předávaných znalostí a dovedností. Stanovení témat jednotlivých lekcí předchází analýza studijních potřeb. Informace jsou získávány jak od knihovníků, tak přímo od studentů (například v podzimním semestru 2012 byla rozeslána anketa všem doktorandským studentům přírodovědecké a filozofické fakulty; na základě získaných responzí byla pro následující semestry nabídka seminářů obohacena například o seminář Pedagogické minimum pro doktorandy s využitím metod kritického myšlení či Jak se orientovat v grantových programech). Pro podzimní semestr 2013 bylo připraveno celkem 29 unikátních seminářů7 pokrývajících oblasti Přechodového modelu tak, jak je naznačeno v následující tabulce:

Online kurzy

 V rámci projektu Centrum informačního vzdělávání vznikají především dva kurzy věnující se informačnímu vzdělávání: Kurz práce s informacemi a Kreativní práce s informacemi8. Oba kurzy jsou semestrálními online předměty otevřenými pro všechny studenty Masarykovy univerzity. Cílem předmětu Kurz práce s informacemi je studenty naučit základním znalostem a dovednostem v oblasti informační gramotnosti. Kurz Kreativní práce s informacemi pak tyto znalosti a dovednosti rozvíjí o schopnost kreativního a kritického myšlení a zabývá se podrobněji dílčími technikami.

Při tvorbě témat kurzů jsme vycházeli z Přechodového modelu. Kurzy tak pokrývají všechny oblasti modelu. Následující tabulka znázorňuje jednotlivá témata kurzů doplněná o informaci, do které části modelu téma spadá. Třetí sloupec pak podává přehled kompetencí, které v kurzech u studentů rozvíjíme. Kompetencemi zde myslíme rozvoj vědomostí, dovedností a postojů.

Kurz práce s informacemi 

 

8 S KPI se již ve světě informací neztratím.

Kreativní práce s informacemi

Implementace Přechodného modelu informační gramotnosti do nižších stupňů vzdělávacího systému ČR – východiska

Informační gramotnost je jednak aktuální téma a fenomén, už tak trochu i klišé, především tehdy, pokud se o ní mluví obecně, bez kontextu s konkrétním prostředím. V kontextu tohoto článku je záměrem učinit prvotní sondu toho, jaký je současný stav implementace modelů informační gramotnosti v edukaci nejprve v sekundární (příp. v primární) oblasti českého školství, jaké perspektivy informační gramotnost mohou a především nezbytně musí čekat. Široce pojatá analýza a specifikace tématu pak vyžaduje samostatné odborné pojednání.

Přestože informační gramotnost jako jedna z tzv. nových gramotností v posledních letech proniká jako téma i do českých škol, zatím se nedaří náležitě interpretovat obsah pojmu informační gramotnost a koncipovat ukotvení náležité edukace informační gramotnosti v základních kurikulárních dokumentech českého vzdělávacího systému, definujících a konkretizujících skutečný obsah vzdělávání včetně cílů a nástrojů – tedy v rámcových vzdělávacích programech pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV), základní vzdělávání (dále RVP ZV) i střední vzdělávání na gymnáziích a středních odborných školách (dále především RVP G) a také v konkrétních školních vzdělávacích programech jednotlivých škol všech stupňů. Informační gramotnost, která je jedinou součástí celé vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie např. v RVP ZV, je stále mnoha učiteli i odborníky považována za kompetenci, kterou žák získává a kvalitativně zhodnocuje ve vzdělávacím oboru Informační a komunikační technologie, jehož obsahovou stránku informační gramotnost, definovaná v RVP, zcela vyplňuje9. Je nutno říci, že pojetí informační gramotnosti definované v RVP nedostatečně koresponduje s Přechodovým modelem IG KISKu, výrazněji totiž upřednostňuje cíle i prostředky k jejich dosažení odpovídající gramotnosti počítačové. Jedním ze stěžejních cílů týmu CEINVE je prostřednictvím edukace Přechodného modelu IG výše uvedenými formami primárně ve vysokoškolském prostředí umožnit pochopení informační gramotnosti jako vyváženého komplexu kompetencí daných konkrétními dílčími znalostmi, dovednostmi a postoji umožňujícími každému člověku obstát v informačním světě, ve společnosti znalostí. V kontextu vzdělávacího prostředí ČR je potom cílem vzdělávacích aktivit Centra informačního vzdělávání prosadit tuto komplexní náplň modelu jako nezbytnou, již mladý člověk nezíská absolvováním nějakého jednoho konkrétního předmětu v rámci formálního vzdělávání, nýbrž bude si ji osvojovat průběžně od raného dětství v rodinném prostředí a předškolním vzdělávání a po celou další školní docházku i v profesním a osobním životě v rámci celoživotního učení.

Analyzujeme-li RVP ZV, je třeba říci, že pojem informační gramotnost se v něm vyskytuje pouze jedenkrát – na str. 36 dokumentu. Vycházíme-li ze základního dokumentu k informační gramotnosti v ČR definujícího pojem informační gramotnost (Dombrovská, Landová, Tichá, 2004)10 a z definice pojmu i obsahu informační gramotnosti dle našeho Přechodového modelu, obsah jimi definované informační gramotnosti je nerovnoměrně „rozdroben“ v RVP ZV po jednotlivých pilířích modelu, příp. po konkrétních tématech spadajících do daného pilíře v různých předmětech, vzdělávacích oblastech a oborech s ohledem na klíčové kompetence, které jsou pro danou oblast vzdělávání deklarovány. S takto roztříštěně fungujícím modelem informační gramotnosti v kurikulárních dokumentech může být pro konkrétní vzdělávací instituci složité dosáhnout optimálního stavu

v tom, aby všechny znalosti, dovednosti a postoje získané v předmětu ICT mohli žáci využít při formování dalších oblastí, které do široce pojaté a v našem Přechodovém modelu definované informační gramotnosti spadají. V této souvislosti je třeba připomenout, že optimalizaci rozvoje komplexní informační gramotnosti navíc brání nedostatek komplexní a plošné metodické podpory pedagogů v posílení jejich edukačních podmínek pro kvalitní informační vzdělávání.

9 Celý text aktualizované verze Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) je dostupný z:

http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani.

10 DOMBROVSKÁ, M., H. LANDOVÁ a L. TICHÁ. Informační gramotnost – teorie a praxe v ČR.

Model informační gramotnosti, který postavil tým CEINVE jako reflexi změn v informačním vzdělávání a chování několika posledních let, je modelem univerzálním, tedy využitelným v jakékoli fázi vzdělávání. Z kontextu předchozího textu plyne, že současný stav edukace informační gramotnosti v prostředí vzdělávacích institucí primárního a sekundárního školství, kdy stále převažuje informační vzdělávání v rámci jediného vyučovacího předmětu, není zcela vyhovující a dostačující s ohledem na skutečný význam informační gramotnosti ve školním prostředí a hlavně v celoživotním učení.

Kvalitativně lepší a komplexní implementace Přechodného modelu může velmi dobře probíhat i ve stávajících podmínkách českého (primárního a sekundárního) školství také několika jinými, perspektivnějšími cestami, které si dovolujeme navrhnout:

1. Integrace celého obsahu Přechodného modelu roztříštěně do obsahu co největšího množství vzdělávacích předmětů základního a středního školství (a s ohledem na RVP také primárního školství) časově neomezeně, jako přirozená součást veškeré výuky – ve shodě s úrovní, v níž se žák na vzdělávacím stupni nachází. Takový systém už funguje, nepovinně, dobrovolně, zásadně podmíněně tím, do jaké míry si informační gramotnost osvojil učitel daného předmětu, do jaké míry je aktivní v tom, které prvky modelu do své výuky cíleně zavádí11.

2. Implementace celého Přechodného modelu IG do ŠVP v rámci využití disponibilního počtu hodin jako samostatný předmět(např. volitelný). S touto možností je samozřejmě svázána podmínka vytvoření osnov a nalezení příhodného označení předmětu, které by čitelně a jednoznačně, tedy lépe než ve stávajících RVP, reflektovalo obsahovou stránku i cíle– v kontextu implementace Přechodného modelu do vysokoškolského prostředí prostřednictvím Kurzu práce s informacemi by bylo vhodné pojmenovat i na nižších stupních školství tento předmět např. názvem Práce s informacemi. Varianta zmíněné „předmětové“ implementace Přechodového modelu do základního i středního školství se jeví jako velice vhodná a nanejvýš potřebná, což dokládají mj. osobní pedagogické zkušenosti některých členů projektového týmu CEINVE.

3. Integrace obsahu celého Přechodového modelu „blokově“, tedy jako integrální a kompaktní součást určených předmětů, reflektující všechny části Přechodového modelu – např. ve vzdělávacím obsahu předmětů Informační a komunikační technologie a předmětu český jazyk. Také tento způsob implementace Přechodného modelu je jistě možný, v prostředí českého školství existuje několik konkrétních příkladů jeho realizace12. Je nutno uvést, že v kterékoli variantě je implementace modelu IG nutně doprovázena splněním několika stěžejních podmínek vztahujících se k učitelům, žákům i edukačnímu prostředí:

_ Kompetence učitelů v ICT – osvojená počítačová gramotnost s ohledem na stupeň vzdělávání, v němž se pedagog profesně pohybuje.

 _ Kompetence učitelů v metodách, které s edukací informační gramotnosti souvisejí a jsou v rámci ní dobře využitelné – mj. např. kritické myšlení a jeho metody a postupy, kreativní práce s informacemi a kreativní přístupy ke vzdělávání.

 _ Vybavenost školy ICT na úrovni odpovídající potřebám jednotlivých předmětů, v nichž má edukace Přechodového modelu informační gramotnosti probíhat.

 _ Podpora vedení školy v přípravě změn v kurikulárních dokumentech, tedy ve školním vzdělávacím programu, které si zavádění obsahu modelu do vzdělávání v dané instituci vynutí.

 _ Ochota disponibilní hodiny věnovat právě informační gramotnosti a její edukaci jakožto novému samostatnému předmětu nebo integrální součásti některého z tradičních předmětů vzdělávání na daném vzdělávacím stupni.

 _ Kvalitně zpracovaná metodika edukace informační gramotnosti cílená pro každý stupeň vzdělávací soustavy ČR, v němž bude vzdělávání realizováno.

 _ Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků cíleně zaměřená na plošné vzdělání pedagogů (včetně pedagogů volnočasových aktivit a knihovníků).

 S ohledem na současné podmínky a možnosti redukce či změny v kurikulárních dokumentech (tendence k tomu byly vysloveny v celonárodní kampani Celé Česko mluví o vzdělávání13 i v připravované strategii vzdělávací politiky ČR Strategie 202014) by velkým pokrokem a přínosem v oblasti implementace edukace informační gramotnosti, ideálně v podobě Přechodného modelu, rozhodně byla změna RVP primárního i sekundárního školství ČR. Tato změna by byla reálně vyjádřena jako vědomé, přímé a koncepční začlenění informační gramotnosti a komplexně pojaté práce s informacemi jako vzdělávacího obsahu.

Přestože Přechodový model informační gramotnosti je primárně koncipován pro studenty VŠ jako součást inovovaného e-learningového předmětu Kurz práce s informacemi, hodláme obhájit jeho funkčnost a obecně akceptovatelnou přijatelnost pro nižší stupně vzdělávání jednak prostřednictvím různorodých teoretických textů, studií a článků, jednak také v praktických seminářích, metodikách a kurzech zaměřených na pedagogy primárního a sekundárního vzdělávání. Rádi bychom výsledky svého počínání, doplněné relevantním výzkumem, rezentovali jako obecně přijatelnou a perspektivní formu vzdělávání k takové

informační gramotnosti pro všechny stupně vzdělávací soustavy v České republice, která bude akceptovatelná a zároveň nevyhnutelná jakožto jedna z klíčových kompetencí kvalitního a úspěšného života ve znalostní společnosti 21. století

11 Aktivity pedagogů v této oblasti dobře reflektují portály podporující rozvoj informační gramotnosti prostřednictvím posilování kompetencí v oblasti čtenářství nebo tvořivého psaní – viz např.http://www.ctenarska-gramotnost.cz/, http://www.kritickemysleni.cz/aktuality.php, projekt badatelé– http://www.badatele.cz/ atd.

12 Jedním z konkrétních příkladů je Školní vzdělávací program Gymnázia P. Křížkovského s uměleckou profilací v Brně – dostupné z: http://gymum.cz/.

13 Komplexní informace k cílům i výsledkům kampaně lze získat jsou dostupné z: http://ceskomluvi.cz/.

14 Stěžejní strategické dokumenty aktivity ministerstva školství jsou dostupné z: http://www.vzdelavani2020.cz/.

15 COONAN, Jane Secker and Emma. The new information literacy: a practical framework for teaching. London: Facet, 2012.ISBN 978-185-6048-224.

Závěr

Přístup k modelu informační gramotnosti jako nástroji reflektujícímu změny, které proběhly od šedesátých let v celé společnosti a které běžně označujeme jako informační revoluce, není ničím mimořádně specifickým či novým. Například kniha The new information literacy15 od autorek Emma Coonan a Jane Secker k problematice přistupuje velice podobným způsobem, i když žádný konkrétní nový model nevytváří.

Představený model si klade za cíl nabídnout jednak adekvátní uchopení a ukotvení vysokoškolského informačního vzdělávání, které by díky němu nemělo vykazovat takové tematické rozkolísanosti, jaké jsme svědky nyní, když informační vyhledávání či práce s elektronickými zdroji často naprosto zastiňuje význam analýzy a syntézy, což vnímáme jako problém společenský, ekonomický i logický.

Druhým významným přínosem by měl být vznik rámce, který umožní více racionalizovat informační vzdělávání a zajistit jeho prostupnost v rámci jednotlivých stupňů vzdělávání. Jde o první předpoklad pro to, aby bylo možné uvažovat o vzniku samostatného předmětu „informační vzdělávání“, který by měl význam na základních, středních i vysokých školách.

Literatura

BRDIČKA, Bořivoj. Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. Metodický portál: Články [online]. 02. 09. 2008, [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10357/KONEKTIVISMUS—-TEORIE-VZDELAVANI-V-PROSTREDISOCIALNICH- SITI.html. ISSN 1802-4785.

CARNEVALE, Anthony P. 21St CENtURy COMPEtENciES. 2013. Dostupné z: http://www9.georgetown.edu/grad/gppi/hpi/cew/webcontent/pdfs/cd_21stcenturycompetencies.pdf.

COONAN, Jane Secker and Emma. The new information literacy: a practical framework for teaching. London: Facet, 2012. ISBN

978-185-6048-224.

ČERNÝ, Michal a Dagmar CHYTKOVÁ. Přechodový model informační gramotnosti I. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2013, roč. 17, č. 4, s. 33-39. ISSN 1336-0779.

Česko mluví. [online]. [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://ceskomluvi.cz/.

DOMBROVSKÁ, M., H. LANDOVÁ a L. TICHÁ. Informační gramotnost – teorie a praxe v ČR. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 1 [cit. 2013-11-01], str. 7-18. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html.ISSN 1214-0678.

HUITT, William. Bloom et al.’s taxonomy of the cognitive domain. Educational Psychology Interactive, 2004, 22.

Information Literacy Competency Standards for Higher Education. American Library Association [online]. Huron St., Chicago IL: ALA, 2000 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z:

http://www.ala.org/acrl/standards/informationliteracycompetency#ilhed.

Strategie vzdělávání 2020. MŠMT [online]. 2013 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.vzdelavani2020.cz/

The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy: Core Model For Higher Education. SCONUL: Society of College, National and University Libraries [online]. SCONUL Working Group on Information Literacy, 2011 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z:

http://www.sconul.ac.uk/sites/default/files/documents/coremodel.pdf.

Upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013. MŠMT [online]. 2013 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani.

S KPI se již ve světě informací neztratím [online]. KISK MUNI, 2012 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://kpi.knihovna.cz.

Odborný článek vznikl v rámci projektu CEINVE: Centrum informačního vzdělávání: rozvoj informační gramotnosti na MU. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0241