Info mailom

Chcete pravidelne dostávať informácie o novinkách?

Rozečti.se – online výuka rychlého čtení

Autori: Michal Zwinger; Michal Hudeček; Jana Krejčí ; Richard Papík 3
Číslo: 2/2013 - informačné vzdelávanie
Rubrika: Informačné vzdelávanie
Kľúčové slová: projekty, informačné vzdelávanie, informačná gramotnosť

Důvody ke vzniku projektu na zvýšení efektivity čtení na principu online learningu,resp. e-learningu nebo web-based learningu

S kvantitativním nárůstem informací se kladou větší nároky na člověka z hlediska příjmu a zpracování informací na osobní úrovni.

Informační prostředí je zatížené rozmanitostí informačních zdrojů původu různé kvality a jeho i značnou neorganizovaností. Aplikace tzv. informační ekologie do praktické práce s informacemi může pomoci minimalizovat informační přetížení člověka [STEINEROVÁ, 2009], a to i na osobní úrovni práce s informacemi, např. při procesu čtení a získávání informací z tohoto procesu [PAPÍK, 2011b].

Se schopností třídit informace je nutné začínat již při výběru a využívání informačních zdrojů, zabývat se například kvalitou výběru informačních zdrojů v prostředí internetu a být si vědom tzv. kredibility informačních zdrojů [MAKULOVÁ; BUZOVÁ, 2011]. Internet je také často zmiňován mnoha uživateli jako jeden z hlavních zdrojů čtení, ne-li právě ten hlavní. Hodnocení výběru informačního zdroje, stejně tak textu a jeho kvality a věrohodnosti je důležité pro obstání v informační společnosti.

Člověk je nucen velké množství informací nejen komunikovat, ale i vstřebat kognitivně, zabývat se jimi na osobní úrovni. Schopnost třídit podstatné a nepodstatné informace, kvalitní a nekvalitní, ověřitelné a neověřitelné se stává nezbytností, ale i traumatem stávajících a možná i budoucích generací uživatelů a čtenářů. Také řada srovnávacích a národně či mezinárodně prestižních studií (např. PISA) zdůrazňuje problémy s pochopením a interpretací přečteného textu u žáků a studentů základních a středních škol, což ovlivňuje jejich vztah ke čtení a k další práci s informacemi i na vysokých školách.

Výsledky mnoha studií jsou alarmující, anebo při nejmenším ne potěšující jak pro Českou republiku, tak i pro Slovensko, a to jde o země s poměrně rozvinutou strukturou školství a vysokou úrovní čtenářské gramotnosti ve vazbě na gramotnost informační.

Čtení z klasických dokumentových předloh rukopisných, tištěných nebo dnes elektronických má charakter práce s informacemi na tzv. osobní úrovni. Schopnost individuálně pracovat s informacemi, efektivně číst a duševními prostředky, nástroji a postupy ovlivňovat procesy interakce, kognitivního zpracování a relevance je neméně důležité, jako jsou procesy organizace informací v informačních systémech a ve společnosti.

Problematikou čtenářských dovedností a jejich zlepšování se zabývalo od druhé poloviny 19. století mnoho významných osobností, aby se zájem o parametry a způsoby čtení a možnosti zvýšení jeho efektivnosti přesunul ve 20. letech 20. století do Spojených států amerických (např. tzv. americká škola experimentální psychologie).

Také například problematikou rychlého čtení (racionálního čtení) se zabýval v 70. a 80. letech 20. století profesor Univerzity Komenského v Bratislavě Jozef Mistrík, významná osobnost slovenské lingvistiky a autor několika prací o efektivním čtení v širších kontextech teoretických, praktických a navíc mezioborových (viz více informací např. http://www.osobnosti.sk/index. php?os=zivotopis&ID=58784).

Problematikou čtení a čtenářských schopností se ve své praxi zabývá i celá řada informačních pracovníků a knihovníků v roli vzdělavatelů v mimoškolním i školním prostředí, a to již od 60. let 20. století. Převažuje pochopitelně přístup poradenský v oblasti četby, zejména výběru literatury, a nezastupitelná je role motivační ze strany knihovníků. Vztah informační a knihovnické profese ke čtení dokumentuje i značný zájem takové organizace, jako je profesní informačně-knihovnická mezinárodní asociace IFLA(http://www.ifla.org) o problematiku čtení, a to nejen v kontextu čtenářské gramotnosti nebo gramotnosti obecně. Je možné vidět úzké souvislosti, rozhraní, mezi informační a čtenářskou gramotností, které jsou součástí tzv. funkční gramotnosti [PAPÍK, 2011, s. 18]. Čtení obecně je složitým procesem, integrovaným výkonem zaměřeným na formu a obsah. Kvalita četby i čtení je v zájmu každé společnosti, neboť je spojeno s principy vzdělanosti, které nejen přináší humanistické cíle, ale i schopnost obstát v konkurenčním prostředí informační společnosti. Čtení a jeho kvalita nejen naplňují člověka uspokojením, ale může být i stresujícím faktorem.

Ideová fáze projektu

Seznámení Michala Zwingera a Jana Hlavy s rychlým čtením proběhlo na střední škole díky knize Wolfganga Zielkeho Jak číst rychleji a lépe (vyšla v roce 1988, její první vydání v českém jazyce bylo v roce 1972). Ta velice srozumitelně popisuje techniku zlepšení práce s textem a práce očí, která by měla přinést potřebné zlepšení. Kniha jako taková ale obsahovala jen minimum potřebných cvičení a návod na tvorbu dalších spíše odrazoval, protože odpovídal době vzniku knihy, tedy 60. letům 20. století. Přišla tak na řadu improvizace, kdy Michal Zwinger vytvořil jednoduchý program pro trénink rozšiřování zrakového rozpětí.

Spolu s Janem Hlavou pak po dlouhé odmlce v roce 2011 začali řešit myšlenku možnosti interaktivní výuky pro samouky. Toto byl zárodek nového projektu založeného na principu online výukových metod (online learning), resp. na využití webového prostředí (web-based learning). Realizace projektu si kromě zakladatelů Michala Zwingera a Jana Hlavy vyžádala sestavení týmu s potřebnými schopnostmi, a to: Veronika Pavlíková (grafické návrhy corporate identity, webová grafika), Adam Zlatohlávek (webový vývojář), Tomáš Wolf (kodér) a Michal Hudeček (mentor týmu, online marketing).

Pro metodiku výuky byl osloven Richard Papík z Univerzity Karlovy v Praze z Filozofické fakulty z Ústavu informačních studií a knihovnictví. Ten se zabývá výukou rychlého čtení, které je řádným předmětem akreditovaného studijního programu a oboru Informační studia a knihovnictví pod názvem Kurz rychlého čtení (od roku 1992). V osnovách oboru byl tento předmět ale již několik let předtím, neboť se předpokládá, že informační pracovníci by měli nebo mohli lépe ovládat metody efektivního čtení.

Tematikou racionálního čtení se však zabývali informační pracovníci již v 60. letech, za všechny lze jmenovat Jiřího Tomana z Knihovny Akademie věd České republiky, který se zabýval technikami duševní práce a metodami organizace informací a publikoval zejména v 70. letech několik odborných publikací. Richard Papík doporučil také Janu Krejčí, která se zabývala metodami efektivního (racionálního, rychlého) čtení ve svých kvalifikačních pracích.

Tímto se tým rozrostl na 8 původních členů, brzy poté se ale Jan Hlava přestal na projektu aktivně podílet. Finální vývoj začal v lednu 2012 a brzy byly testovány první verze. Postupně byly tyto iterovány až do konce května 2012, kdy byla 31. 5. 2012 po určitých průtazích spuštěna veřejná beta verze aplikace Rozečti.se.

Výsledná služba a ocenění v soutěži Vodafone Nápad roku 2012

V dubnu 2012 byl projekt přihlášen do soutěže Vodafone Nápad roku 2012. Podle následného zjištění se poměřoval se 155 jinými projekty a nápady, přesto projekt Rozečti.se nejen nezapadl, ale dokázal i zvítězit. Cesta projektu mezi zájemce o rychlé čtení tedy systémově započala a na trh se dostala služba, která začala vzbuzovat uživatelský zájem. Tým zvítězil v původním složení: Adam Zlatohlávek – vývoj, Tomáš Wolf – vývoj, Veronika Pavlíková – grafika, Jana Krejčí – metodologie výuky, Richard Papík – metodologie výuky, Michal Hudeček – mentor týmu, Michal Zwinger – vedení projektu.

Prováděcí fáze projektu – nastavení parametrů služby, východiska, trh

Rozečti.se je online výuková aplikace, prostřednictvím které je možné se naučit dovednost rychlého, respektive efektivního čtení a výrazně navýšit efektivitu čtení při práci či studiu.

Jde o online aplikaci, která samoukům pokrývá vše potřebné – zprostředkovává potřebnou teorii ve formě psaných vysvětlení, vizuálních doporučení i videí a především poskytuje dostatek procvičovacích materiálů pro samostatné učení. Postup výukou je rozdělen do 20 výukových lekcí, které postupně rostou na obtížnosti (doporučených je alespoň 14, zbytek je jakýsi bonus pro nejlepší). Každá tato lekce zahrnuje část rozšíření zrakového rozpětí, zlepšení očních fixací, část nezbytné teorie s krátkým testem a nakonec test rychlosti čtení pro zakončení lekce. Dále je experimentováno s tzv. gamifikací, podporou soutěživosti uživatelů a propojení maxima výsledků na sociální sítě. Kromě výukových lekcí a procvičování jsou postupně rozvíjeny další doplňková cvičení a nástroje. Mezi první hotové patří změření šířky zrakového rozpětí, Předčítač a Sloupce. První nástroj kombinací slov a textu orientačně měří aktuální šířku zrakového rozpětí uživatele.

Předčítač umožňuje vložit jakýkoliv text za schránky do vyznačeného pole, dále nastavit pro uživatele příjemný maximální počet znaků textu zobrazených současně a pak také rychlost tohoto zobrazování. Ve výsledku si tedy uživatel nechá soustředěně„promítnout“ v ideální zvolené šířce a rychlosti potřebný text, což v některých případech velmi usnadňuje čtení takovéhoto textu. Jde zároveň o tréninkový nástroj pro uživatele, kteří ještě nejsou zkušenými rychlými čtenáři (sami si postupně volí širší a širší text).Sloupce jsou alternativa Předčítače vhodná i pro nácvik svislého čtení. Opět lze vložit jakýkoliv text ze schránky, ale místo postupného zobrazení částí textu nástroj Sloupce zformátuje tento text do sloupců horizontálně nebo vertikálně, s možností výběru počtu těchto sloupců a šířky (počtu znaků) každého sloupce.

Co do pramenů a metodiky, vychází tyto ze znalostí Jany Krejčí i Richarda Papíka. Počátek je u obecných principů Javala v 19. století, přes Pitkina ve 20. letech minulého století až především ke shrnutým zkušenostem již zmíněného Wolfganga Zielkeho (zhruba 60. léta). Zielke obecně se zaměřuje především na drilová cvičení a blíží se tak spíše pojetí čtení jako „hard-skill“, což je pro online výukovou formu velmi ideální. Co se názvosloví týče a pojetí zvyšování zátěže uživatelů, nejblíže má aplikace opět k Zielkemu a pracem Richarda Papíka. S ohledem na přípravu verze pro Slovensko pro správné slovenské názvosloví vycházíme i z prací uznávaného profesora Mistríka. Celá aplikace je od začátku pojata ve formě SaaS (Software as a Service), tedy ve formě předplatného za přístup a výuku. Původní záměr pro zvýšení aktivity uživatelů tím, že by předplatné bylo omezenou na určitou dobu – řádově několik měsíců (toto mělo podpořit dodržování doporučení zvládnout výuku do několika týdnů), byl nakonec spíše na překážku určité svobody uživatelů v jejich přístupu k výuce, a proto bylo toto omezení zrušeno. Zakoupením přístupu do aplikace ho tak každý uživatel získá na neomezenou dobu.

Služba je tedy placená a neobsahuje reklamy či jiné rušivé elementy, které by uživatele mohly rozptylovat. Do kalkulace ceny byly zahrnuty jednak výsledky průzkumu očekávání cílových uživatelů z roku 2011, situace na trhu a především potřeba osobního přístupu ke každému uživateli – tzn. je spočítána průměrná doba strávená podporou (ať metodickou nebo technickou) a uživatelé nejsou v tomto omezováni. Každému se tak vždy dostane odpovědí na všechny případné otázky. Tato komunikace je navíc směrem k uživatelům aktivně navazována. Do segmentu cílových uživatelů podle původních představ a posléze skutečných výsledků patří jednak studenti (18-26) a lidé pracující v kancelářských profesích a s informacemi, někdy také označování jako duševně pracující. Původní rozdělení 1:1 už dnes není aktuální a více než 70 % zákazníků jsou studenti, kteří oceňují pro ně přístupnou online formu výuky. Sledovat složení uživatelských zaměření nebo profesí bude zajímavé i do budoucna.

Aplikace je koncipována tak, že po příchodu uživatele na web se mu dostává informací o rychlém čtení a je směřován k vyzkoušení aplikace zdarma. Tato verze zdarma většině uživatelů vystačí na stálo (například kvůli nástrojům pro práci s textem). Zájemci o interaktivní výuku rychlého čtení pak obvykle během dvou až tří dnů postupné výuky dorazí na konec bezplatné verze.

V případě zájmu pokračovat ve výuce je k dispozici online platební brána a platba je automaticky zpracována tak, že odemčení plné verze online kurzu obvykle nezabere více než minutu. Při vývoji je tedy brán maximální ohled na uživatelský komfort. Ukázkové obrazovky dokumentují některé fáze interakce s výukovým prostředím.

Přehled – po přihlášení do výuky (1)

Úvodní stránka pro všechny registrované uživatele služby. Z jednoho místa zde má uživatel přehled o aktuálním postupu výukou, dosažených výsledcích a již absolvovaných lekcích. Menu v horní části obrazovky umožňují rychlou navigaci skrze celou aplikaci. Notifikace ve spodní části umožňuje orientaci v historii výuky.

 

Spuštění výukové lekce – opakované zobrazovaní teorie (2)

Před i během každé lekce jsou uživatelům zobrazovány kousky teorie potřebné pro porozumění výuky rychlého čtení. Hlavní důvod je, že uživatelé v této online formě výuky podceňují studium delších obdržených materiálů, a proto bylo zjištěno, že tyto částečně dávkované zlomky fungují mnohem lépe.

 

Výuková lekce – první sada cvičení (3)

Každé cvičení má svou úvodní stránku s detailními pokyny pro uživatele.

 

Výuková lekce – mezi cvičeními (4)

Volitelné cvičení pro rozcvičení očí.

 

 

Výuková lekce – první sada cvičení (5)

Cvičení pro rozšiřování zrakového rozpětí formou přepisování zachycené skupiny slov s významem – výsledek.

 

Výuková lekce – shrnutí po první sadě cvičení a ocenění za výborný výsledek (6)

Na konci každé sady cvičení dochází k celkovému vyhodnocení výsledku uživatele a v případě dobrých výsledků i k jeho virtuálnímu ocenění.

Výuková lekce – druhá sada cvičení (7)

Volitelné cvičení pro rozcvičení očí, respektive pro uvolnění očí (proto oční gymnastika).

 

Výuková lekce – druhá sada cvičení (8)

Cvičení pro procvičení očních fixací, varianta schody.

 

Výuková lekce – druhá sada cvičení (9)

Cvičení pro procvičení očních fixací se zapamatováním.

Výuková lekce – závěrečný test rychlosti čtení (10)

Vyhodnocení odpovědí uživatele. Po pročtení textu následuje kontrola pozornosti uživatele a jeho pochopení textu s využitím otázek a nabídky více správných odpovědí. Pro úspěšné pokračování musí uživatel zvládnout odpovědět minimálně na 65 %. Postupně se ztěžující závěrečný test není možné vynechat a je tak zárukou i měřidlem postupu uživatelů.

 

 

Technická fáze realizace, vývoj

Aplikace je vyvíjena v prostředí Nette, tedy hlavně v PHP. Nette je z pohledu vývoje optimálním nástrojem se vztahem k českému vývojářskému prostředí. Tento vývoj započal v lednu2012 a v létě 2013 bude spuštěna zcela nová verze aplikace.

Mezitím jsou průběžně doplňována cvičení, vylepšováno uživatelské rozhraní a přibyly i nové možnosti pro větší skupiny uživatelů (firmy, školy). Tento rozvoj probíhá v týdenních intervalech.

Samotný proces rozvoje aplikace je obvykle rozdělen do několika částí. V ideálním případě je zadání každého úkolu formalizováno a vydefinováno maximálně přesně v psané a vizuální formě, přičemž takto je úkol zadán do task management systému, v našem případě Asana. Zároveň je určena zodpovědná osoba za dokončení, nastaven termín, do kdy je potřeba úkol splnit, a veškerá další komunikace k úkolu pak probíhá v rámci Asany.

Při implementaci je využit oddělený vývojový server, na kterém je vše vyzkoušeno a otestováno v prostředí celé aplikace. Toto testování je prováděno velice obšírně, i tak ale občas zůstane nějaká chyba neodhalena. Následně, když se nová úprava chová v rámci vývojové verze aplikace správně, tak dochází ke zmíněným pravidelným týdenním updatům, tedy k nahrání nové verze na ostrý/veřejný server. Poté opět probíhá testování a případně již i uživatelská zpětná vazba (zcela nejzásadnější zdroj informací i inspirace). Zpětná vazba od uživatelů je sbírána a vyhodnocována nepřetržitě. Jednou z nejčastějších cest je online chat zakomponovaný přímo do aplikace, ve kterém mohou uživatelé komunikovat v reálném čase, nebo alespoň odeslat zprávu (podle možností pracovníka podpory). Na všechny podněty je vždy reagováno. Toto je zcela zásadní, protože bez zpětné vazby by nebylo možné kvalitně aplikaci rozvíjet. Každá konstruktivní kritika je velmi oceňována (v případě rozsáhlé pomoci třeba i poukazem na výuku).

Budoucí plány

Hlavní část práce je nyní koncentrována na převedení cvičení do více světových jazyků a nabídce i specializovaných verzí pro různé odborné odvětví. Je dokončována tzv. učitelská verze, která umožní využití aplikace v podmínkách lektorské výuky rychlého čtení (například s projekcí na plátno).

Po odborné stránce se vydáme také na cestu zakomponování a experimentů se vzorci čtivosti, které by více reflektovaly různou náročnost různých textů a daly svým čtenářům ještě lepší zpětnou vazbu.

V budoucnosti je plán vyvinout a rozvíjet nejlepší světově dostupnou aplikaci pro podporu efektivního a rychlého čtení, která se stane uznávaným nástrojem pro tuto výuku, respektive nepsaným standardem.


Použitá a studovaná literatura

ANDROSJUK, V. G., 1981. O nekatorych individualno-psichologičeskich osobennostjach ponimanija teksta. Naučno-Techničeskaja Informacija. Ser. 2, č. 5, s. 1-4. ISSN 0548-0019.

DILLON, A., C. MACKNIGHT a J. RICHARDSON, 1988. Reading from paper versus reading from screen. Computer Journal. Vol. 31, no. 5, s. 457-464. ISSN 0010-4620.

DYSON, M. C., 2004. How physical text layout affects reading from screen. Behaviour & Information Technology. Vol. 23, no. 6, p. 377-393. ISSN 0144-929X.

JAKŠTIS, Ju, 1982. S. Obučenije specialistov metodu uskorennogo vosprijatija informacii. Nauč.-techn. Inform. Ser. 1, č. 10, s. 18-23.

KREJČÍ, Jana, 2011. Efektivní čtení z klasických a elektronických dokumentů. Praha. 122 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Richard Papík.

MAKULOVÁ, Soňa, a Katarína BUZOVÁ, 2011. Manažment informačných zdrojov a knižnično-informačných služieb [online]. Bratislava: ELET. 174 s. ISBN 978–80–88812–23-4. Dostupné z: http://www.elet.sk/externe/MIZKIS_ucebnica.pdf

MISTRÍK, J., 1982. Rýchle čítanie. 2. vyd. Bratislava : Slov. ped. nakl. 118 s.

PAPÍK, Richard, 1992. Naučte se číst! Praha : Grada. 181 s. ISBN 80-85424-93-2.

PAPÍK, R., 1996. Vliv kvantitativního růstu informací na psychiku člověka s důrazem na vizuální vnímání : možnosti efektivnějšího příjmu informací. In: SEDLÁČKOVÁ, B. Acta bibliothecalia et informatica. 1. Opava : Slezská univerzita Opava, Filozoficko- přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví, s. 73-86. ISBN 80-85879-87-5.

PAPÍK, R., 2011. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha : Velryba. 192 s. ISBN 978-80-85860-22-1.

PAPÍK, R., 2011. Metody rychlého čtení jako nástroj osobní ekologie. In Information ecology and libraries : proceedings of the International conference organized on the occasion of the 90th anniversary of the establishment of the Faculty of Philosophy at Comenius University in Bratislava, 10-12 October 2011. Bratislava : Univerzita Komenského, 2011, s. 99-109. Dostupný také na WWW:<http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/IEL_web.pdf>. ISBN978-80-223-3087-9.

PITKIN, W. B., 1929. The art of rapid reading. New York : McGraw-Hill. 233 s.

ROSE, Ellen, 2011. The phenomenology of on-screen reading: University students’ lived experience of digitised text. British Journal of Educational Technology. Vol. 42, n. 3, s. 515-526. ISSN 1467-8535.

SMETÁČEK, V., 1972. Rychlost čtení a pochopení textu. Čtenář. Roč. 24, č. 5, s. 171-173.

STEINEROVÁ, J., 2009. Informačná ekológia – využívanie informácií srdcom. ITlib [online]. Roč. 13, č. 2 [cit. 2011-09-01]. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib092/steinerova.htm.

WAINWRIGHT, G. R., 1972. Rapid reading : made simple. London : W. H. Allen. 286 s.

ZIELKE, W., 1988. Jak číst rychleji a lépe. 2. vyd. Praha : Svoboda. 168 s.

 

 

 

 

Tlačiť  Verzia PDF Facebook Twitter LinkdeIN

Hodnotenie

Počet hodnotení: 7

Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License

Ak sa neuvádza inak, obsah článkov podlieha licencii https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/


ISSN 1336-0779 (online vydanie)  ISSN 1335-793X (tlačené vydanie)
© Centrum vedecko - technických informácií SR