Vzdělávání knihovníků v České republice (Stručné poznámky)
Hlavné články|
Akademické vzdělávání Celoživotní vzdělávání knihovníků je v České republice poměrně hodně diskutované téma, bohatá praktická činnost, ne zcela efektivně fungující systém a popravdě stále trošku problém. Proč? Máme poměrně dobré školy věnující se problematice informačních studií a knihovnictví, některé z nich s dlouhou tradicí. Oborové školství pokrývá všechny stupně sekundárního i terciárního vzdělávání (střední odborné, vyšší odborné i univerzitní vzdělání v bakalářské, magisterské i doktorské úrovni), při čemž toto vzdělávání je možné jak prezenční tak i kombinovanou formou. Obě tradiční střední knihovnické školy prošly výraznou proměnou. Středoškolské vzdělávání přestala již před řadou let poskytovat pražská knihovnická škola, která se transformovala ve Vyšší odbornou školu informačních služeb; její absolventi získávají titul DiS. (diplomovaný specialista); ve spolupráci s irskou partnerskou školou „Institut of Technology Sligo“ mají absolventi VOŠIS možnost získat i bakalářský titul Bachelor of Business Studies (BBus. (Hons)), ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze nabízí VOŠIS bakalářský studijní program Aplikovaná informatika, obor Podnikové informační systémy, a ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze bakalářský studijní program Informační studia a knihovnictví. Brněnská knihovnická škola stále existuje, v současné době v integrované instituci s poněkud komplikovaným názvem Obchodní akademie, střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb. Obor knihovnické a informační systémy a služby dále nabízí v ČR řada jiných středních škol: především obchodní akademie, některé integrované střední odborné školy apod. Úroveň tohoto vzdělání se liší, v některých případech je vzhledem k lektorskému zázemí konkrétního místa mírně diskutabilní; přesto však lze obecně říci, že středoškolské vzdělání v našem oboru je možné v ČR získat. Pokud jde o vyšší odborné vzdělání, poskytují je již zmíněné Vyšší odborné školy informačních služeb v Praze a Brně. Akademické vzdělání v oboru poskytuje Karlova univerzita v Praze (Ústav informačních studií a knihovnictví (ÚISK) Filozofické fakulty), kde je možnost bakalářského, magisterského i doktorského studia; Masarykova univerzita v Brně (Kabinet informačních studií a knihovnictví (KISK) na Filozofické fakultě) s nabídkou bakalářského a magisterského studia a Slezská univerzita v Opavě (Filozoficko-přírodovědecká fakulta a Ústav informatiky) rovněž s nabídkou bakalářského a magisterského studia. Rozhodne-li se tedy někdo studovat náš obor, nabídka rozhodně nechybí (bližší údaje o oborových školách lze najít na adrese http://knihovnam.nkp.cz/ v odkazu Knihovnické školy). Téma rozvoje informačně-knihovnického akademického vzdělávání se diskutuje na mezinárodní úrovni. Např. v srpnu 2005 se na dánské Royal School of Library and Information Science konala konference představitelů oborových škol „LIS Education in Europe: Joint Curriculum Development and Bologna Perspectives“ (za ČR se účastnil ÚISK FF UK). Pedagogové oborových škol zde formulovali směry oborových studií v informačně-knihovnickém vzdělávání:
Zřejmá je tendence k většímu propojení oboru s počítačovou vědou a informatikou i postižení širokého komplexu témat informační společnosti, jejího spravování, života v ní, vztahů informační společnosti k lidské činnosti vůbec ad. Zdálo by se tedy, že knihovny nemohou mít problémy v získávání pracovníků a že absolventi uvedených škol plně pokrývají potřeby jednotlivých institucí (knihoven). Opak je však pravdou. Většina absolventů oborových škol totiž nastupuje do zcela jiných institucí a do knihoven naopak poněkud paradoxně přicházejí absolventi jiných oborů; pokud jde o vysokoškoláky, velmi často jsou to učitelé, ekonomové (zejména na vedoucí pozice), ale výjimkou nejsou ani absolventi jiných oborů. Jakkoli může být (a často také je) přítomnost těchto pracovníků v knihovnách přínosem a v mnoha směrech dokonce žádoucí změnou, narůstají s ní požadavky na rekvalifikace, specializační kurzy i další vzdělávání. Mimoškolské vzdělávání Rozhodující role při rekvalifikacích, ale také při inovaci a prohlubování specializace pracovníků knihoven pak připadá logicky dalšímu (postscholárnímu) vzdělávání. To zajišťují a pořádají především knihovny. Neformální (a informální) vzdělávání tak hraje v růstu kvalifikace personálu knihoven opravdu hlavní roli. Nejčastějšími poskytovateli tohoto vzdělávání jsou krajské knihovny, Národní knihovna ČR (NK ČR), Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), Sdružení knihoven (SDRUK), Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ), Národní technická knihovna (NTK), Národní lékařská knihovna (NLK) i knihovny další. Na knihovnách tedy leží hlavní tíha v oblasti neformálního profesního vzdělávání knihovníků, a to i přesto, že vzdělávání knihovníků je jen okrajovou či doplňkovou oblastí jejich (statutárních) činností a poslání. Tradiční jsou především kurzy informační a počítačové gramotnosti, a to na základní, pokročilé i expertní úrovni, především pak v rámci programu Veřejné informační služby knihoven Ministerstva kultury ČR (VISK2). Evergreenem jsou samozřejmě kurzy katalogizace; rozvíjí se však i vzdělávání v oblasti sociálních kompetencí, managementu, marketingu, public relations, ale také v oblasti literatury; probíhá řada kurzů pro jednotlivé specializace knihovnické profese. Vzdělávací aktivity jsou stále častěji doplňovány přednáškami a workshopy se zahraničními experty. Je ovšem třeba přiznat, že i oborové školy přispívají k dalšímu vzdělávání knihovníků: za všechny připomeňme např. tzv. „jinonické pondělky“, na něž zve společně se studenty i odbornou veřejnost ÚISK; do specializovaných vzdělávacích aktivit se zapojují i spolupracující komerční firmy. Během roku probíhají tradiční pravidelné odborné konference: Kniha v 21. století, INFORUM, Knihovny současnosti, IVIG, Knihovny a architektura, konference u příležitosti libereckého veletrhu dětské knihy, Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě a další. Šíře i počet vzdělávacích aktivit je vcelku impozantní. Webová stránka http://old.stk.cz/Akce/Prehled.html, která byla zřízena Sekcí vzdělávání SKIP jako základní informační zdroj v oblasti dalšího vzdělávání v oboru, eviduje ročně kolem 200 vzdělávacích akcí – a to není zdaleka úplné a definitivní číslo, mnoho akcí jejich pořadatelé tímto způsobem ani neevidují… Naskýtají se otázky, zda takové množství znamená vždy i adekvátní kvalitu, jak jsou akce vzájemně koordinovány, jaká je účast na jednotlivých kurzech a přednáškách, jak jsou nabyté vědomosti a dovednosti uplatňovány v knihovnách atp. Společnou otevřenou platformou pro koordinaci i koncepční práci v této oblasti je řadu let Sekce vzdělávání SKIP (http://skip.nkp.cz/odbVzdel.htm). Konkrétní podklady pro další vzdělávání knihovníků spolu s přehledem o kvalifikační struktuře v našem oboru v České republice přinesly dva rozsáhlé průzkumy realizované Národní knihovnou ČR v letech 1998 a 2004 (http://knihovnam.nkp.cz/ v odkazu Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníku knihoven v ČR). Zvláště druhý z nich poskytl velké množství relevantních údajů o věkové, platové a kvalifikační struktuře pracovníků cca 900 institucí a o jejich vzdělávacích potřebách, a pomohl tak při koncipování dalšího neformálního vzdělávání v oboru. Další průzkum, který byl připravován na rok 2010, se z taktických důvodů posouvá na rok 2012 a měl by být opět datovou základnou pro další koncepce vzdělávání v oboru. V čem (se) vlastně knihovníci potřebují vzdělávat? Za prvé je to tradiční základ profese, tzv. „řemeslo“, tedy kompetence v získávání, zpracování, uchování a distribuci informací a zdrojů a také samozřejmě postavení a role knihoven ve společenských souvislostech a vazbách. Problematiku pokrývají především rekvalifikační knihovnické kurzy (RKK) i specializační a inovační kurzy, případně též informální formy učení v institucích. Zájem o toto vzdělávání je trvalý; stabilně ohromný zájem je o oblast zpracování fondů a informací. RKK mají v ČR relativně standardizovaný obsah (i když i zde se jedná průběžně o změnách), probíhají s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT), certifikáty mají celostátní platnost; v současné době je rekvalifikační vzdělávání pořádáno téměř každoročně v 5 krajích 5 knihovnami. Prioritní oblastí vzdělávání jsou informační technologie (IT) a média a stále více možnosti jejich aplikace a využití v oboru. Jde již o dlouhodobý a pravděpodobně trvalý trend. Jak je zmíněno výše, toto vzdělávání podporuje již 10 let grantový program VISK2, který rovněž prochází změnami. Příklady nových obsahů: nové internetové služby a jejich vazba na činnost knihoven, Web 2.0, virtuální světy (Second life), prostory pro spolupráci (Flitr, Wikipedie, You Tube), služby pro osobní mobilní zařízení – mobilní telefony, PDA, i-Pod, Blackberry, sociální sítě, blogy (My Space, Face Book) a další. Stále důležitější oblastí je vzdělávání jazykové. Standardem v každé (profesionální) městské či specializované knihovně by měla být schopnost komunikace s klientem v angličtině, případně dalším evropském jazyce a jazycích četnějších jazykových či etnických menšin v obci. Toto vzdělávání probíhá především formou interních institucionálních kurzů, případně formou podpory individuálního studia pracovníků. Trvale roste zájem o vzdělávání v oblasti sociálních kompetencí (v nejširším smyslu jde o oblast komunikace, a to i se skupinami osob se specifickými potřebami, uživatelský (klientský) princip ve službách, techniky asertivity i empatie, prezentační dovednosti a vystupování, dovednosti týmové spolupráce, kritické myšlení, řešení problémů, právní vědomí aj.). Sociální kompetence jsou vnímány jako zásadní nejen pro oblast služeb, ale také ve vnitřních strukturách instituce. Pro skupiny specialistů jsou pořádány kurzy projektového managementu, lektorských dovedností, kurzy manažerské, marketingu, public relations a podnikové kultury, benchmarkingu, kurzy z některých oblastí hraničních disciplín (pedagogika, ekonomika, právo); přednáší se o nových formách práce na podporu čtenářství aj. Jako příklad uveďme některé úspěšné vzdělávací aktivity roku 2009:
A připravované aktivity 2010:
Projekt Zvýšení adaptability zaměstnanců působících v sekci Kultura Koncem roku 2009 byl schválen projekt „Zvýšení adaptability zaměstnanců působících v sekci Kultura“ předložený sekcí Kultura Unie zaměstnavatelských svazů do Operačního program CZ.1.04 Lidské zdroje a zaměstnanost. Projektu byla přiznána dotace v celkovém finančním objemu cca 29,5 miliónů Kč. Jde o projekt vzdělávání pracovníků institucí sdružených ve Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP), Asociaci profesionálních divadel, Asociaci symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR a Radě galerií ČR. Projekt bude trvat 30 měsíců a týká se všech krajů ČR s výjimkou hlavního města Prahy. Podmínkou účasti na vzdělávání v rámci projektu je být zaměstnancem instituce (právního subjektu) sdružené v některé z uvedených zaměstnavatelských asociací; pokud jde o knihovny, pak institucionálního člena SKIP. SKIP se od počátku podílí na přípravě projektu i jeho realizaci. Jako dlouhodobě fungující organizace má velmi dobrý přehled o potřebách vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků pro praxi i o praktických problémech každodenní spolupráce institucí terciárního vzdělávání, výzkumných institucí a veřejného a soukromého sektoru. Má pro tuto problematiku speciální organizační složky (sekce vzdělávání, sekce zaměstnavatelská aj.), které se jí dlouhodobě zabývají. I vzhledem k poměrně robustní členské základně (cca 1400 individuálních a institucionálních členů) a zkušenosti v oblasti profesního vzdělávání představuje ideálního partnera pro projekt. Mimo jiné zajišťuje také propagaci a publicitu projektu směrem ke svým členům. V projektu se počítá s 16 typy kurzů. Jde o kurzy manažerských dovedností a řízení lidských zdrojů, kurzy marketingu, fundraisingu, komunikačních dovedností, projektového managementu, kurzy ekonomické, kurzy z oblasti IT (moderní IT, ECDL včetně testování), jazykové kurzy ve výběru angličtina, němčina, francouzština a italština ve třech znalostních úrovních a v neposlední řadě o kurzy profesního vzdělávání pro zúčastněné specializace, tedy kurzy pro knihovnické profese, divadelní profese atp. Všechny kurzy budou pro účastníky bezplatné, počítá se i s možností úhrady části cestovních nákladů; mělo by tedy jít o mimořádně výhodnou formu vzdělávání, zvláště v období současné ekonomické krize. Tomu odpovídá i deklarovaný zájem knihoven (a jejich zaměstnanců); které jsou nejpočetnější složkou sekce Kultura. Poptávkový dotazník vyplnilo přes 120 knihoven a na různé typy kurzů přihlásilo téměř 4000 pracovníků. Největší zájem je o kurzy komunikačních dovedností, profesní vzdělávání („knihovnické“ kurzy), kurzy jazykové a kurzy IT. Je zajímavé, že výrazně větší zájem mají o vzdělávání moravské kraje. Bohužel je již od počátku je jasné, že obrovský zájem nebude možné plně uspokojit, přesto by mělo jít o dva roky opravdu intenzivního systematického vzdělávání v širokém tématickém spektru při zajištění dobré dostupnosti kurzů pro zájemce. V současné době jsou vyhlašována výběrová řízení na dodavatelské firmy. Jde o závažný a pečlivě připravovaný krok, protože kvalita dodaných služeb, tj. kvalita kurzů/vzdělání bude limitní pro úspěch celého projektu. Je jisté, že projekt v nejbližší době velmi intenzivně doplní stávající širokou nabídku probíhajícího vzdělávání. Na to, jaké budou výsledky projektu, si musíme ještě počkat… Oborový e-learning Poslední roky nabývá v ČR na významu také oborový e-learning. Na první počin – CD-ROM Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I (ÚISK FF UK, 2001) navazuje webová varianta portálu „Elektronické studijní texty z oboru informační vědy a knihovnictví“ (ÚISK, 2007 – viz: http://texty.jinonice.cuni.cz/). Praktické kurzy zpracování monografií a seriálů v MARC 21 a UNIMARC připravila postupně již ve dvou etapách NK ČR (http://dlk.cuni.cz/). V roce 2009 vznikly a zatím v testovacím provozu běží kurz Základy akvizice (NK ČR ve spolupráci s KISK FF MU v Brně) a kurz knihovnického minima (MSVK v Ostravě). Další projekty byly v letošním roce předloženy do programu VISK 2, který oborový e-learning podporuje od počátku (všechny uvedené projekty získaly dotaci v tomto programu). Přestože e-learning není dosud v rámci celoživotního vzdělávání knihovníků využíván běžně, počet tvůrců programů i počet frekventantů jednotlivých kurzů stoupá a je zřejmé, že pro některé specializace či témata je to adekvátní a v mnoha ohledech efektivní forma studia. K popisu současné situace v oblasti oborového vzdělávání v ČR by jistě bylo možné pohovořit rovněž o projektu CERTIDoc a certifikaci odborných kompetencí na evropské i národní úrovni, o Evropském průvodci kompetencemi odborných pracovníků v oboru knihovnických a informačních služeb (KIS), o Kartotéce typových pozic ve vazbě na povolání „knihovník“, o procesu a principech popisu povolání „knihovník“ v katalogu prací a řadě dalších souvisejících problematik, jako je Zákon 179 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání ze dne 30. března 2006, který by měl zrovnoprávnit různé cesty ke získání kvalifikace, ustavit systém hodnocení vzdělání dosaženého mimo vzdělávací soustavu, zavést objektivní způsob ověřování dovedností a vědomostí jedince a umožnit dosáhnout úplné kvalifikace s následnou možností získání stupně vzdělání na základě uznání tzv. kvalifikací dílčích; nebo o Národních soustavách povolání a kvalifikací, které by měly vést k procesu slaďování požadavků na odborné kvalifikace s potřebami praxe) atd. To by však ze stručného článku byla obsáhlá monografie. Článek jsme zahájili tvrzením, že celoživotní vzdělávání knihovníků je v České republice poměrně hodně diskutované téma, bohatá praktická činnost, ne zcela efektivně fungující systém a popravdě stále trošku problém. První dvě tvrzení snad dokumentují předchozí odstavce. Pokud jde o zbývající dvě: pomineme-li zcela otázky odměňování v knihovnictví, k plné efektivitě, skutečně funkčnímu a bezproblémovému systému oborového vzdělávání nám pravděpodobně ještě stále chybí dost vůle ke společnému postupu, koordinaci aktivit, potlačení individuálních zájmů ve prospěch celku a ochotě systematicky prosazovat význam kvalifikace a jejího zvyšování v jednotlivých organizacích. Chybí samozřejmě také dostatek zájmu o sebevzdělávání u těch, kteří to nejvíce potřebují, ale tak už to v životě bývá… Vzdělávání je však vždy běh na dlouhé trati, takže i když cílové rovinka je ještě v nedohlednu a jde o zvláště náročnou kombinaci maratónu, sprintu a překážkového běhu, pokud to nevzdáme, máme určitě velké šance zvítězit.
Použitá literatura: HEJHÁLKOVÁ, Marta; HOUŠKOVÁ, Zlata; RICHTER, Vít. Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2003 – 2004 ve srovnání se stavem v roce 1998. Zpráva z průzkumu. Praha : NK ČR, 2005. 72 s. Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/VzdelavaniZprava2004.pdf> HOUŠKOVÁ, Zlata. Perspektivy kontinuálního vzdělávání knihovníků. In: Knihovny současnosti 2002. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2002. S. 329-333. ISBN 80-86249-18-2. HOUŠKOVÁ, Zlata; BURGETOVÁ, Jarmila. Chceme vědět, jak jsme kompetentní. In: Sborník příspěvků konference INFORUM 2007: 13. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha : 22. – 24. 5. 2007. [online]. Dostupné z WWW: <http://www.inforum.cz/sbornik/2007/99/>. ISSN 1801-2213. KAJBERG, L.; LORRING, L. (eds.). European Curriculum Reflections on Library and Information Science Education. Copenhagen : The Royal School of Library and Information Science, 2005, 241 s. Dostupné z WWW: <http://biblis.db.dk/Archimages/423.12.05.PDF>. ISBN 87-7415-292-0. PAPÍK, Richard. Kompetence, schopnosti a vlastnosti informačních profesionálů. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 11 [cit. 2007-03-12]. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/3690>. URN-NBN:cz-ik3690. ISSN 1212-5075. SKOLKOVÁ, Linda. Zpráva z workshopu Kompetence a schopnosti informačního profesionála: jak je poznat, rozvíjet, hodnotit, certifikovat. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 1. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/3817>. URN-NBN:cz-ik3690. ISSN 1212-5075. Zákon č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a změnách některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). In: Sbírka zákonů. Částka 61. S. 2097 – 2011. Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/Files/PDF/KBsb061_06.pdf> |