|
…rozhovor s generálnym riaditeľom Národní knihovny ČR v
Prahe Vlastimilom Ježkom pri príležitosti jeho prednášky Nové oko nad Prahou
v Univerzitnej knižnici v Bratislave dňa 30. mája 2007. Keďže výpovedná
hodnota použitých ilustračných obrázkov je v značnej miere založená na farbe, ale
náš časopis je čiernobiely, plnofarebné obrázky nájdete v e-verzii tohto čísla
časopisu (www.cvtisr.sk/itlib/).
¤ Architektonická
súťaž na stavbu novej budovy Národní knihovny ČR v Prahe trvala podľa našich
informácií aj s realizáciou viac ako 18 mesiacov. Koľko architektov a návrhov
bolo do súťaže prihlásených? Zapojil sa do súťaže aj niekto zo Slovenska?
Podle očekávání vyvolala vypsaná mezinárodní,
otevřená anonymní architektonická soutěž mimořádnou pozornost – v termínu bylo
zaregistrováno 735 architektů a architektonických týmů prakticky z celého
světa. Největší zastoupení měli čeští architekti, kteří podali 116
přihlášek, obdobné počty registrovaných zaznamenaly Francie a Německo.
V menším počtu nechyběly ani ostatní evropské státy (například Velká
Británie, Rakousko, Švýcarsko, Itálie, Holandsko) včetně Slovenska, odkud přišlo
sedm přihlášek, další tři Slováci byli členy větších týmů. O celosvětovém
zájmu o projekt svědčí přihlášky odeslané ze zemí všech obydlených
světadílů: jedenáctiprocentní podíl měla Severní Amerika, z pěti států
Jižní Ameriky se přihlásilo celkem 11 architektonických týmů, tři z Afriky.
Překvapivě velký ohlas měla soutěž u japonských architektů, kteří doručili do
Prahy 17 přihlášek. Celkem měly asijské architektonické ateliéry mezi
přihlášenými šestiprocentní podíl – včetně uchazečů z Indonésie, Malajsie a
Thajska. Po jedné registraci doručily Austrálie a Nový Zéland. Soutěžními návrhy
se do soutěže nakonec rozhodlo vstoupit 355 architektů či architektonických týmů z
téměř stejného rozsahu zemí.
¤ Mohli by ste nám
v krátkosti predstaviť víťazný návrh?
Vítězný návrh ateliéru Future Systems architekta Jana
Kaplického je především dokonale fungující knihovnou. Jednoduchou, transparentní a
úspornou z hlediska vlastní stavby i provozu, vybavenou nejmodernějšími
technologiemi a materiály. Názornější než slova je v tomto případě
grafické promítnutí našeho modelu “semaforu služeb” v nové Národní
knihovně do vítězného projektu.
¤ Po zhliadnutí návrhu viacerých prekvapila
nezvyčajná tvár a farebnosť nového objektu. Je jej cieľom niečo symbolizovať,
alebo je to predstava tvorcu o novej pražskej dominante?
Je to představa vítězného týmu Future Systems, ale
ne o nové pražské dominantě. Novostavba je na Letnou velmi citlivě zasazena tak,
aby horizont Prahy obohatila, ale nedominovala mu ani nekonkurovala okolním
stavbám. Dokonalé zasazení v prostoru bylo jednou z velkých předností
vítězného projektu, což mimo jiné ocenila expertka na urbanismus historických center
evropských měst Irene Wiesse von Offen, vyslaná do poroty na naši žádost organizací
UNESCO. Zelenou barvu má jen model, plášť budovy bude mít barvu šampaňského vína,
interiér bude přecházet od tmavě fialové až do téměř bílé, což může být
krásná kombinace, kterou ostatně dobře známe – z přírody.
¤ Napriek tomu, že
sa periodicky objavujú pochybnosti o pretrvaní knihy, vaša novostavba –
a koniec koncov mnoho iných v ďalších krajinách – je dôkazom toho, že
existujú ľudia, ktorí si uvedomujú, čo knižnice každej spoločnosti prinášajú.
Bolo vo vašom prípade náročné presadiť myšlienku novostavby?
Digitální svět je světem formy, nikoli obsahu. V tomto
smyslu ale nepochybně prožíváme revoluci srovnatelnou se zaváděním knihtisku. Do
jaké míry ani jak rychle vytlačí papírový dokument jedničky a nuly nevím, a
úplně papírová kniha podle mého soudu nezmizí nikdy – a nemyslím to jen
v historickém smyslu slova. Na zbytek otázky vám rád podrobně odpovím po
dokončení stavby. Prozatím bych se omezil na konstatování, že jednoduché to
rozhodně není.
¤ Zrejme je trochu odvážna
otázka, či ste nikdy nezapochybovali o vhodnosti lokality novostavby. Ale predsa
– zapochybovali ste? A dovoľte pokračovať, môžete našim čitateľom
v krátkosti opísať miesto, kde bude stáť nová národná knižnica?
Otazníky kolem místa se vyrojily až po vyhlášení výsledků
soutěže a spíše než debatou o vhodnosti pozemku jsou podle mého soudu součástí
diskuse o vítězném návrhu. Jde o pozemky v majetku města, jednání
s jeho představiteli trvalo více než rok a bylo zcela veřejné. Jen málokdo
byl proti umístění Národní knihovny právě tady, na západním cípu Letné (nikoli
Letenské pláně), poblíž stanice metra Hradčanská. Dnes je tady asfaltová plocha
s odstavy autobusů a tramvajová smyčka – nic, o co by nebylo možné
z architektonického či urbanistického hlediska přijít.
Málokdo si také uvědomuje, jak tuto část Prahy změní tunel
pod Letnou a hlavně vjezdy a výjezdy z něj – s již vydaným stavebním
povolením. Dobře je to vidět na modelu, který jsme pro soutěž pořídili.
¤ Staviate novú budovu,
znamená to, že knižnica opustí svoje historické sídlo – Klementinum?
V žádném případě. Do nové budovy se přestěhují
Novodobé fondy (tištěné po roce 1800) a s nimi související služby (NFS),
zatímco v Klementinu zůstávají Historické a hudební fondy a také
Slovanská knihovna. Navíc poskytneme přístřeší například českému PEN klubu nebo
Knihovně Václava Havla. Součástí záměru je také rozšíření dnešních
prohlídek po klementinském baroku nebo zřízení velmi moderně pojaté expozice o
vývoji psaného slova v celosvětovém kontextu. Nezaškodí například
připomínka, že na korejském poloostrově používali knihtisk desítky let před
Guttenbergem.
¤ Svoje predstavy o novej
budove NK ČR ste formulovali na základe inšpirácií zo zahraničia? Ak áno,
ktorá/ktoré zo zahraničných knižníc vás najviac ovplyvnili. V tejto
súvislosti by nás zaujímalo, koľko členov mal tím, ktorého úlohou bolo
špecifikovať knihovnícke požiadavky na novú budovu národnej knižnice?
Na přípravě knihovnické části zadání se podílelo mnoho
pracovníků z různých útvarů NK. Jádro týmu tvořili čtyři vedoucí
hlavních knihovnických odborů NFS (doplňování fondů, zpracování fondů, správy
a ochra-ny fondů a samozřejmě služeb), tým vedla a vede Bohdana
Stoklasová, ředitelka Úseku novodobých fondů a služeb, který se na Letnou
přestěhuje. Členové týmu měli možnost navštívit značné množství
zahraničních knihoven prakticky na všech kontinentech a ze všech si odnesli
dobré i špatné zkušenosti, které v přípravě zadání zúročili.
Nejvíce nás inspirovala Městská knihovna v Seattlu
(http://seattletimes.nwsource.com/news/local/library/). I když to tak na první
pohled nevypadá, kromě vnějšího tvaru má s naším vítězným návrhem mnoho
společného: dokonalou organizaci knihovnických procesů a služeb, nápadité
řešení uložení fondů, moderní materiály a technologie –
a v neposlední řadě vlnu vášnivých diskusí, které vyvolala v době
své stavby.
¤ Predpokladáme správne, že
nová budova bude plne bezbariérová?
Předpokládáte správně.
¤ Keď sme prvý raz čítali
metaforu “oko nad Prahou” ako pomenovanie novej budovy víťazného projektu NK ČR,
uvedomili sme si výstižnosť tohto, dnes už, pojmu. Je známy “tvorca” tohto
prirovnania a čo symbolizuje?
Autorem Oka nad Prahou je Jan Kaplický, který tak svůj projekt
sám pojmenoval. Nikdy jsem se ho na to neptal, ale název je pravděpodobně odvozen od
výhledu z kavárny projektované do nejvyššího patra nové knihovny. A jako oko
tato část budovy vypadá i z venku.
¤ Určite nám odpustíte
otázku, ktorú si položí každý profesionál. Aký je celkový predpokladaný
rozpočet tejto stavby?
V cenách roku 2004 jsme náklady na stavbu odhadli podle
požadovaného obestavěného prostoru a bez znalosti podoby vítězného projektu na
dvě miliardy českých korun. Pokud začneme stavět v roce 2009
a připočítáme 19 % DPH (to ovšem ve skutečnosti není náklad, DPH stát
zaplatí sám sobě) a vyšší náklady na technologie, je můj odhad 2,5 – 2,8
mld Kč.
¤ Predpokladáme, že už dnes
pracujete na projekte knihovníckych technológií v novej budove. Bude novátorstvo
aj v nich?
Národní knihovnu na Letné plánujeme jako inteligentní, plně
automatizovanou budovu. Největší novinkou bude robotizované skladiště s
automatizovanou dopravou dokumentů; uvažujeme o “chytrých” regálech ve
volných výběrech, které samy hlásí chybně založené knihy… Podobné novinky
přinesou komfort pro uživatele a minimalizaci nutného personálu pro nás –
více knihovníků budeme naopak potřebovat pro přímé služby uživatelům, jejichž
nabídku bychom v nové budově rádi podstatně rozšířili.
¤ Ak všetko pôjde podľa
plánu, kedy otvorí nová budova svoje brány prvým čitateľom?
Pokud vše půjde i nadále podle plánu z konce roku 2004
(přes všelijaké diskuse se ho zatím držíme), mělo by Oko nad Prahou stát do
poloviny roku 2011. Odhadnout čas potřebný pro instalaci a doladění technologií
a zejména stěhování fondu si ale netroufám.
¤ Mnohí naši kolegovia sú
častými návštevníkmi Prahy. Väčšina z nich však nestihla impozantnú
výstavu návrhov, ktorá v uplynulých dňoch skončila. Kde si môžu pozrieť
víťazný návrh, prípadne ostatné návrhy, a získať najnovšie informácie
o postupe prác na stavbe novej budovy českej národnej knižnice?
Především na webových stránkách české Národní knihovny www.nkp.cz. V Klementinu zůstane až do otevření
nové budovy menší výstava “Milníky na cestě k nové Národní knihovně”,
kterou pravidelně aktualizujeme. Příznivcům projektu je určeno tričko s novou
budovou, pro vážné zájemce je k dispozici publikace Oko nad Prahou. Nepochybuji
ale, že v řadě slovenských knihoven (možná i knihkupectví) je tato
(papírová) knížka k dispozici už dnes.
Ďakujeme za rozhovor.
|
