|
Cílem všech knihoven je poskytování co nejlepších služeb
svým uživatelům. L2 nám může pomoci dosáhnout tohoto hlavního cíle pomocí rychle
jdoucích změn. Jde o něco více, než pouhé přijetí technologií Web 2.0. Jedná se
o metody neustálých změn, přehodnocení služeb knihoven a vyslyšení potřeb
uživatelů. Spojené služby za účasti všech a změny jsou srdcem L 2 a technologie
jsou pouhým prostředkem, který nám k tomu pomůže. L2 se týká všech typů
knihoven, veřejných, vysokoškolských, školních, odborných.
Web 2.0
Poprvé se tento výraz objevil v roce 2004, když Tim O’Reilly a
zástupci MediaLive International jednali o názvu konference a použili termín
Web 2.0. Tento termín nelze nijak přesně definovat, jedná se o novou generaci
internetových služeb, které kladou důraz na přímou spolupráci a sdílení obsahu
uživateli. Web 2.0 znamená druhou generaci služeb WWW, která umožňuje lidem
spolupracovat a sdílet informace online. Jedná se především o blogy, wikis, stránky
umožňující sdílení médií (např. Flickr, YouTube). Jednou ze základních
myšlenek Web 2.0 je důležitost komunikace. Příchod nástrojů jako jsou blogy, wikis
a další sociální softwarové aplikace umožňují zákazníkům a společnostem být
interaktivní. Seznam nástrojů Web 2.0 je obsáhlý a nové se objevují téměř
denně. O šíři programů a aplikací se můžeme přesvědčit na blogu TechCrunch http://www.techcrunch.com.
Obr. 1 Klíčové nástroje Webu 2.0.
Zdroj: http://en.wikiversity.org/wiki/Web_2.0
Uživatelé 2.0
Koncepce 2.0 není pouze o vyhledávání. Jedním z posledních
bodů O’Reillyho charakteristiky webu 2.0 je, že uživatelé se rovněž
spolupodílejí a přidávají vlastní obsah a hodnotu. Uživatelé si zvykli na tvorbu
obsahu na webu, ať už jde o psaní recenzí na knihy např. do online webových
knihkupectví nebo o vytváření vlastní identity např. v My Space, Facebook. První
dekáda tohoto tisíciletí bude pravděpodobně známá jako nárůst sofistikovaných
elektronických společenských aktivit. Uživatelé si rovněž zvykli posílat
komentáře do různých blogů, komentovat, vytvářet hesla ve Wikipedii.
Návštěvníci internetových služeb rovněž očekávají, že si na internetu
vyhledají komunitu podle svých zájmů, očekávají interaktivní informační zdroje,
ne pouze pasivní přijímání informací. Všechny tyto změny v chování uživatelů
webových stránek se zákonitě odráží i v knihovnictví. Knihovní katalogy jsou
profesionálně a podle pravidel zpracovány a myšlenka, že by uživatelé mohli volně
upravovat katalog, je pro většinu knihovníků nemyslitelná. Uvedu dva
příklady otevřených katalogů pro uživatele. OCLC umožňuje vstup uživatelům a
dovoluje přidávat recenze do OpenWorldCat1 http://www.oclc.org/worldcat/open/default.htm
(Obr. 2) přičemž platforma katalogu a katalogizace zůstává stejná a recenze
neovlivňují vyhledávání. Je umožněno rovněž sdílení (označit bookmark např. v
del.icio.us, Digg ad.).
Obr. 2 OpenWorldCat
Uživatelé jsou rovněž spokojeni se sdílením svých
informačních zdrojů a jejich slučování s dalšími uživateli. Jedná se o tzv.
„social bookmarking“, což je metoda, která umožňuje uživatelům internetu
ukládat, organizovat, vyhledávat a spravovat bookmarky-záložky
webových stránek na internetu. Umožňují to např. stránky del.icio.us, Digg ad.
Druhým příkladem knihovny s otevřeným katalogem je Ann Arbor
District Library www.aadl.org
Obr. 3 Ann Arbor District Library
(Obr. 3). Na webových stránkách knihovny nalezneme kromě
tematických blogů v katalogu možnost vpisovat poznámky a komentáře na virtuální
katalogizační lístky.
Library 2.0
V srpnu 2005 začal Michael Casey přemýšlet o využití Web 2.0
pro knihovny, stejně jako mnoho dalších knihovníků na celém světě. Michael Casey
je autorem označení těchto snah jako Library 2.0 (na blogu http://www.librarycrunch.com). Později se diskuse
začaly objevovat na konferencích a dalších blozích. Tento termín dosud nemá
jednoznačnou definici.
Definic je velké množství, ale všechny obsahují následující:
- Libray 2.0 je modelem pro neustálé a promyšlené změny.
- Library 2.0 umožňuje uživatelům knihoven účast při zavádění
nových služeb.
- Library 2.0 se snaží vylepšit služby uživatelům současných
knihoven a rovněž působit na potencionální uživatelé knihoven – tzv. Long Tail.
Základem Library 2.0 jsou změny soustředěné na uživatele. Je
to model knihovních služeb, které podporují neustálé a cílevědomé změny, které
jsou přitažlivými pro účast uživatelů. Definice Sarah Houghton: „Library 2.0
jednoduše znamená učinit prostor vaší knihovny (virtuální a reálný) více
interaktivní, spolupracující a vycházející vstříc potřebám uživatelů.
Příkladem mohou být blogy, spolupráce na stránkách obrázků, fotografií. Základem
služeb je včlenit uživatelé do knihovny a udělat knihovnu odpovídající jejich
potřebám v každodenním životě a učinit z knihovny cíl cesty a ne dodatečnou
možnost.“ Knihovny by měly reflektovat sociální síť a částečně tomu
přizpůsobit své služby. Měly by jít za uživateli, to znamená přidat se a
připojit všude tam, kde jsou uživatelé a reflektovat jejich požadavky.
Hlavní otázkou je, jak může Web 2.0 změnit knihovny k
lepšímu? Jde o něco více, než pouhé přijetí technologií Web 2.0. Jedná se o
metody neustálých změn, přehodnocení služeb knihoven a vyslyšení potřeb
uživatelů. Spojené služby za účasti všech a změny jsou srdcem L2 a technologie
jsou pouhým prostředkem, který nám k tomu pomůže. L2 se týká všech typů
knihoven, veřejných, vysokoškolských, školních, odborných. Neexistuje jeden typ
modelu, který by byl použitelný pro všechny typy knihoven. Cílem všech
knihoven je poskytování co nejlepších služeb svým uživatelům. L2 nám může
pomoci dosáhnout tohoto hlavního cíle pomocí rychle jdoucích změn.
Library 2.0 vytváří prostor knihovny (virtuální a reálný)
více interaktivní, spolupracující a vycházející vstříc potřebám uživatelů.
Klíčové koncepty:
- Knihovna je všude.
- Knihovna neklade žádné překážky.
- Knihovna inspiruje pro spoluúčast.
- Knihovna používá flexibilní systém.
- Knihovna je soustředěna na uživatele.
Služby knihoven by měly být cílem potřeb uživatelů a měly by
být přístupné prostřednictvím široké škály internetových služeb jako jsou
např. portály, virtuální vzdělávací prostředí, e-komerční systémy.
Principy Web 2.0 jsou a budou vysvětlovány a implementovány
různými lidmi, v rozdílných knihovnách a odlišnými způsoby. Použitelnost,
součinnost, flexibilita knihovních systému je klíčová.
Knihovna by měla být uživatelům více otevřená a umožnit jim
např. psaní recenzí knih, „tagování“, knihovny by měly vyslyšet uživatele
např. prostřednictvím blogů, knihovna by měla být více transparentní. Výsledkem
by měly být systémové změny, webové změny a změny názorů knihovníků na služby
knihoven. V období knihoven ohraničených zdmi uživatelé měli omezený přístup k
nabízeným službám. Nyní jsou knihovny bez zdí a prostřednictvím sítě nabízejí
širokou škálu různých informačních zdrojů a ne pouze katalog. Jedná se např. o
články z časopisů, fulltextové zdroje, digitální sbírky, životopisné dokumenty.
Sbírky by měly být přístupny nejen v knihovně a pro uživatelé knihoven, ale
rovněž volně principem open access.
Web 2.0 & knihovny: příklady ze zahraničí
Co je klíčové pro aplikaci sociálního softwaru na webové
stránky knihoven:
Otevřenost = ochota a dobrá vůle ve sdílení
informací a obsahu, tj. transparentnost, plány knihovny jsou diskutovány a je vítána
účast uživatelů. Knihovny mohou využívat blogy k diskusím.
Snadné užívání systémů knihoven= knihovny
zpřístupňují intuitivní a snadno ovladatelné systémy, k okamžitému informování
používají tzv. IM (instant messaging).
Inovace = znamená přemýšlení o nových
systémech a prosazování nových způsobů a možností v poskytování služeb.
Knihovny mohou pro uživatele zpřístupnit např. předmětové wikis, ve kterých
uživatelé mohou navrhovat, doporučovat zdroje, klást otázky.
Společenská interakce = lidé mohou diskutovat,
psát komentáře do blogů, knihovna by měla dát možnost uživatelům diskutovat o
plánech a programech knihovny.
Vytváření obsahu = nové informace jsou
vytvářeny cestou spolupráce. Příklad: knihovna zpřístupní pro teenagery poradní
podcast, který se věnuje oblasti jejich oblíbených počítačových her.
Sdílení = obsah je volně dostupný např.
prostřednictvím RSS kanálů.
Decentralizace = obsah je opětovně využit např.
pomocí systémů mash up.
Účast = znamená pozvání všech uživatelů a
zaměstnanců na vytváření vizí o budoucnosti knihovny, zpřístupnění wikis pro
strategické plánování.
Zodpovědnost, důvěra, spolehlivost = mezi
knihovnou a zaměstnanci a mezi knihovnou a uživateli je důležitá pro účast a
spolupráci, knihovníci dávají k dispozici údaje, statistiky, data o své činnosti.
Další generace knihovníků (Librarian 2.0)
Knihovník 2.0 je guru informační epochy. O co by měl bojovat, o
co se snažit:
- Porozumět síle a příležitostem, které nám umožňuje svět
Webu 2.0;
- Naučit se hlavní nástroje Webu 2.0 a Library 2.0;
- Zapojit uživatele a veřejnost do odborné diskuse, konverzace;
- Být zapojen a rozvíjet perspektivní sociální sítě;
- Spojit se s uživateli s SMS, e-mail, virtuální reference);
- Podporovat účast uživatelů v oblasti metadat, obsahu,
komentářů;
- Porozumět moudrosti internetových komunit, pochopit dosah a vliv
blogosféry, webu, wikisféry na profesionální profesní roli.
Je zřejmé, že jsme se nyní začali připravovat na to stát se
knihovníky 2.0. Máme schopnosti, porozumění a znalosti a měli bychom garantovat
budoucnost nové, moderní, dynamické profese – Knihovníka 2.0.2
Příklady ze zahraničí
Využití technologie Instant Messaging (IM) v
knihovně Suny Stonybrook Library
http://www.hsclib.sunysb.edu/
IM A Librarian (Obr. 4)
http://www.hsclib.sunysb.edu/index.php?option=com_content&task=view&id=94&Itemid=404
Obr. 4 IM A Librarian
Wikis & Knihovny
Library Success: A Best Practices Wiki
http://www.libsuccess.org/index.php?title=Main_Page
Butler WikiRef – Butler University Libraries (Obr. 5)
http://www.seedwiki.com/wiki/butler_wikiref/
Obr. 5 Butler WikiRef – Butler University Libraries
LibraryThing (Obr. 6) http://cz.librarything.com/
Library Thing: http://www.librarything.com
dává uživatelům pomůcky k vytváření jejich vlastního katalogu domácích
sbírek knih, CD, DVD. Když je položka uživatelů katalogizována, může se sdílet s
dalšími uživateli. Library Thing nabízí rovněž možnost vyměňovat seznamy
literatury a doporučení k četbě knih.
Obr. 6 LibraryThing
Statistika (28.1.2008)
Počet členů 349,059
Katalogizovaných knih 23,011,349
Přidaných tagů 29,832,643
Celkem recenzí 327,014
Open URL browser jako např. Zotero, který spolupracuje s mnoha
knihovními katalogy http://www.zotero.org/videos/tour/zotero_tour.htm
umožňuje uživatelům vytvářet personální bibliografii, citovat, a sdílet
informační zdroje podobně jako RefWorks RefWorks http://www.refworks.com
jsou WWW nástrojem pro správu bibliografických údajů, integrují a importují
reference ze všech datových zdrojů – časopisů, knih, OPACu, WWW serverů a
dalších nástrojů, několika stovek online databází, umožňují vytvářet a
spravovat osobní bibliografickou databázi, formátují bibliografie do řady
profesionálních stylů – na jedno kliknutí a umožňují sdílení informací
prostřednictvím WWW.
Značka Library 2.0 znamená budoucnost
V roce 2005 OCLC – Online Computer Library Center – vydalo zprávu
Perceptions of Libraries and Information Resources – http://www.oclc.org/reports/2005perceptions.htm
(Obr. 7).
Obr. 7 Perceptions of Libraries and Information Resources
Knihovny jsou v současnosti velmi vzdáleny od prvního místa, kde
uživatelé vyhledávají informace. Knihovny si musejí nalézat cesty k uživatelům a
ne čekat až uživatelé najdou cestu do knihovny. Chceme poskytovat kvalitní a
vyhledávané služby. Otázkou je, jakým způsobem.
Cesta ke Knihovně 2.0
Každá knihovna si musí najít vlastní cestu. Jak bude fungovat
model L2, záleží na společenství, složení uživatelů a organizační struktuře
knihoven. Protože model služeb L2 může mít rozličnou podobu pro každou knihovnu, je
důležité vědět, kde je vaše knihovna nyní, jak kvalitní služby poskytujete
uživatelům a co vaši uživatelé potřebují a žádají. Všechny tyto informace
musíte získat ještě předtím, než se pokusíte uplatnit model služeb L2. Jedná se
o poměrně náročný proces.
- Současný stav – musíte dobře znát strukturu vaší knihovny a
okruh uživatelů, společnost, které poskytujete služby, abyste si udělali představu,
kam chcete směřovat.
- Knihovny hrají rozhodující roli ve společnosti, slouží
především pro poskytování služeb uživatelům, ať už se jedná o školní
knihovny, vysokoškolské knihovny, veřejné knihovny, specializované knihovny, služby
jsou základním posláním knihoven.
- V případě, že pravidelně a běžně neověřujeme, že služby,
které poskytujeme, jsou opravdu ty služby, které uživatelé požadují, můžeme
ztratit naši hodnotu a užitečnost.
Poslední dvě desetiletí přinesly do knihoven mnoho technologií,
jsou to online katalogy, počítače s připojením k internetu, samoobslužné systémy.
V dřívějším období se mohlo jednat o luxusní služby, nyní, kdy se rozšiřuje
počet uživatelů, kteří mají připojení k internetu doma, se situace změnila.
Bohužel nemůžeme vždy nabízet služby, které naši uživatelé chtějí. Může nám
v tom bránit výše našeho rozpočtu a různé byrokratické obstrukce. Můžeme si
položit otázku, zda finančně náročné služby, které poskytujeme, jsou dostatečně
využívány, můžeme je ukončit a mapovat potřebné služby a pokud se
přesvědčíme, že se jedná o žádané služby, můžeme jít do boje za jejich
realizaci a to je jedna z věcí, kterou knihovny umí a dělají dobře.
Které služby dělají knihovnu Knihovnou 2.0?
Není jednoduché definovat, které služby knihovnu učiní Library
2.0. Je potřebné, aby struktura služeb obsahovala:
- neustálé změny (všechny služby potřebují obnovování,
modernizaci a někdy i zrušení),
- účast uživatelů.
Závěr
Než se rozhodnete, jak se vaše knihovna stane nebo přiblíží ke
Knihovně 2.0, udělejte si obrázek současného stavu. Jak úspěšná je knihovna nebo
její jednotlivá oddělení? Jak je navštěvovaná, jaká je fluktuace zaměstnanců,
jaká je úroveň vašich webových stránek, jak mnoho databází nabízíte, jaké máte
sbírky, budovu, odezvu uživatelů, jaký má knihovna dopad. Zakrývání negativních
problémů vám bude bránit realisticky vyhodnotit vaši knihovnu. Bez tohoto hodnocení
současného stavu a analýzy se knihovna nepohne dopředu. Když víte, které oblasti je
třeba vylepšit, udělejte si seznam a zaměřte se zpočátku pouze na některé,
začněte postupně a slaďte je se strategickými plány.
Které volně dostupné technologie L2 vám pomohou provést změny
a vylepšení služeb? Není dobré se fixovat jen na několik, velmi důležité je
diskutovat o změnách uvnitř i vně knihovny. Pamatujte si, že úmysl snažit se o
„neustálé“ změny a pravidelně je vyhodnocovat vás učiní úspěšnější pro
uživatele i zaměstnance. Knihovnou 2.0 se nestanete během jedné noci, znamená to
poměrně tvrdou práci všech zaměstnanců.
Knihovna 2.0 je o změnách, o zavádění změn ve vaší
organizaci. Je o modernizaci a nabízení nových služeb pro společnost, ve které vaše
knihovna působí. Library 2.0 je i politická, souvisí s financováním, podporou
společnosti, podporou politiků a sponzorovanými iniciativami. Cílem je získat více
uživatelů a poskytovat jim lepší služby.
Otázky o budoucnosti
- Jak by měly vypadat webové stránky knihoven v roce 2010?
- Měly by být něčím víc, než jsou současné webové stránky.
- Měly by reagovat na potřeby uživatelů.
- Měly by nabízet široce přístupné a organizované digitální
sbírky.
- Uživatelé by měli mít možnost ne pouze stránky prohledávat,
ale spolupracovat a sdílet nápady,myšlenky, představy.
Jaké principy by měla knihovna akceptovat?
- Otevřenost – využívat weblogu k dialogu;
- Uživatelsky přívětivé;
- Inovační a sociálně interaktivní, uživatelé se mohou aktivně
účastnit v procesech plánování a programech knihoven;
- Vytváření obsahu uživateli;
- Pozornost oblasti propagace, marketingu, orientace blogů;
- Knihovny by na svých webových stránkách a v rámci blogů měly
přinášet informace o nových přírůstcích;
- Nabízet aktivity a programy, např. v rámci kalendáře;
- Informovat o nových projektech;
- Orientovat se na speciální skupiny uživatelů (studenti, etnické
minority);
- Informovat o asociacích, organizacích uvnitř knihoven;
- V rámci knihoven měly být dobře nastaveny a používány rovněž
kanály interní komunikace;
- Knihovny by měly nabízet možnosti sdílení, vyzkoušení nových
databází;
- Nabízet remote access k licencovaným online zdrojům.
Jak dál? Web 3.0, Library 3.0?
Web 2.0 = znamená vývoj směrem k
uživateli (komunitní servery, systémy pro sdílení, blogy, folksonomie …).
Web 3.0 = vývoj směrem ke strojům (klíčová
slova: sémantický web, mikroformáty, nárůst využívání videa a 3D technologií).
Podle Nova Spivacka a jeho časové osy by Web 3.0 éra
měla nastat kolem roku 2010.
Pravděpodobně nejčastěji skloňovaným termínem spojovaným s
Web 3.0 je tzv. sémantický web (Obr. 8). S myšlenkou sémantického webu, jako
dalšího článku vývoje na poli internetu, přišel jako první Tim Berners-Lee.
Sémantické stránky by měly být snadno čitelné nejen lidským okem, ale i strojově.
Toho lze dosáhnout využitím tzv. mikroformátů3, jejichž
duchovním otcem je Tantek Çelik.
Obr. 8 Časová os podle Nova Spivacka
Srovnání
Web 1.0 vs Web 2.0 vs Web 3.0
Web 1.0 – čtení; 50 Kbit/s
Web 2.0 – čtení, zápis; 1 Mbit/s
Web 3.0 – možnost měnit stránku jako takovou, její strukturu atd.; 10 Mbit/s
Slovník pojmů
AJAX: Programové nadstavby pro zpracování dat,
technologie, která umožňuje asynchronní přenos dat, aplikace nad obsahem databází a
webů, webová rozhraní (API) pro přístup nadstavbových aplikací třetích stran.
Bookmark: uživatelem definovaná oblíbená
položka na Internetu
Blogosphere: online svět weblogu
Folksonomy: označování sady klíčových slov
nebo tagů přiřazených uživateli, kteří taggují online obsah. Klasifikaci pomocí
klíčových slov provádí každý uživatel na základě svého vlastního rozhodnutí,
nejedná se o systém odborný, profesionální.
del.icio.us: Del.icio.us je prezentováno jako
úschovna odkazů. Po přihlášení si založíte svůj účet, kam si
umístíte své oblíbené odkazy, které zařadíte do nějaké skupiny – přiřadíte
tag – slovní popis. Ty odkazy, které si uloží nejvíc uživatelů, jsou pak na
prvním místě popularity, a v seznamu tagů, který je organizován jako tzv “tag
cloud“ (mrak), jsou největším písmem. Viz: tagy na del.icio.us
Instant messaging (IM) je označení, které se v
angličtině vžilo pro rychlý způsob komunikace pomocí textových zpráv, posílaných
mezi uživateli.
Long Tail: je termín zavedený šéfredaktorem
časopisu Wired Chrisem Andersenem. Znamená hodně malých zdrojů. Spousta malých
hráčů na trhu nebo malých zdrojů informací získá díky svému počtu převahu nad
centralizovanými zdroji a nové technologie shromažďování informací umožní
vyhledávat v celém spektru, nikoli jen v centrálních zdrojích.
Mashup: webový aplikační program, který
umožňuje kombinovat a propojovat data z více zdrojů, příkladem mohou být
GoogleMaps.
Podcasting: je metoda šíření informací
vynalezená v roce 2004 Adamem Currym. Jde o zvukové nebo video záznamy, které autor
umísťuje na internet v podobě souborů, na které odkazuje na webových stránkách.
RSS: syndikace obsahu. Více in:
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=11_InformaceRSS.htm. Technologie RSS umožňuje
uživatelům internetu přihlásit se k odběru novinek z webu, který nabízí RSS zdroj.
Sociální síť: neboli Social Network, jsou
skupiny uživatelů, kteří mají podobné zájmy. Síť vzniká opět na komunitních
webech, nejjednodušší je asi na flickr.com, což je web, kam můžete nahrát své
fotografie, a sdílet je s ostatními.
Síť je určena pro knihovníky, zajímající se o L 2.0 a má
(28. 1. 2008) 2682 členů.
http://library20.ning.com/
Sociální vztahy: příslušnost ke skupinám,
souvisí s tagováním. Software, který bude poskytovat tyto služby, bude tím lepší,
čím více bude uživatelů – to platí hlavně pro sociální systémy a folksonomy.
Tagy: označování obsahu uživateli, neboli
folksonomy (jako protiklad k taxonomy – což je klasické třídění odborníky, např.
v knihovnách).
Weblog: (stažením anglického web log –
zhruba: webový záznam[ník]) nebo zkráceně a neformálněji blog je webová aplikace
obsahující periodické příspěvky na jedné webové stránce.
Wiki systémy je druh internetových stránek,
které dovolí uživatelům editovat a měnit obsah velmi rychle a snadno. Mnoho wikis
dovolí kompletně neomezený přístup bez nutné registrace.
Použitá literatura
MARVANOVÁ, Eva. Knihovna 2.0: model služeb [online].
2007, 17.9. 2007 [cit. 2008-01-22].
Dostupný z WWW: <http://www.sdruk.cz/sec/2007/b1/09_Marvanova-knihovna_2.0.pdf>.
MARVANOVÁ, Eva. Knihovny současnosti 2007. Brno :
Sdružení knihoven ČR, 2007. ISBN 978-80-86249-44-5. Knihovna 2.0: model služeb, s.
168-180.
MARVANOVÁ, Eva. Nová generace sítě webových stránek
Web 2.0, Library 2.0 a jejich využití ve službách knihoven . In CASLIN 2007, Stupava
3.-7.6. 2007. s. 1-16.
Dostupný z WWW: <http://internal.ulib.sk/indico/prezentacie/marvanova.pps>.
SEDLÁČKOVÁ, Beáta, MARVANOVÁ, Eva. Dokumentová
komunikace : Studijní texty. Praha : Národní knihovna, 2007. 151 s. ISBN
978-80-7050-535-9.
SKLENÁK, Vilém. Web 2.0 a knihovny aneb Library 2.0
[online]. 2007-05-17 [cit. 2008-01-28]. Dostupný z WWW: <http://www.akvs.cz/akp-2007/03-sklenak.pdf>.
SKLENÁK, Vilém. Web 2.0 vs. sémantický web. In INFORUM
2007: 13. konference o profesionálních informačních zdrojích. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/pdf/2007/sklenak-vilem.pdf>.
STEPHENS, Michael. Web 2.0 & libraries : best practices
for social software. Chicago : ALA TechSource, 2006. 68 s. Library Technology Reports .
42; sv. 4.
TĚŠÍK, Miroslav. Web 2.0, 3.0, 4.0… [online].
2007, 1999–2008 [cit. 2008-01-28].
Dostupný z WWW: <http://www.symbio.cz/clanky/web-2-0-3-0-4-0.html>.
ZBIEJCZUK, Adam. Web 2.0-charakteristika a služby
[online]. 2007, 31. 5. 2007 [cit. 2008-01-28]. Dostupný z WWW: <http://www.zbiejczuk.com/adam/zbiejczuk_web20.pdf>.
1 Pohled do tabulky z poslední výroční zprávy OCLC http://www.oclc.org/news/publications/annualreports/2007.pdf
dokazuje, že čeština není v největším světovém souborném katalogu
v žádném případě Popelkou a že si naopak vede velmi dobře
i mezi velkými světovými jazyky. Tento fakt má mimořádný význam z hlediska
propagace české vydavatelské produkce v zahraničí.
Podrobněji viz: http://www.nkp.cz/files/oclc.doc.
2 2.0 bylo
součástí programu konference ALA (Američan Library Association) , 2007.
http://www.ala.org/ala/eventsandconferencesb/annual/2007a/home.htm
3 Mikroformáty
definují, jak do kódu stránky prostřednictvím HTML zapisovat informace – jako je
například adresa, kalendář událostí apod. Z webového prohlížeče se tak stává
nástroj,
pomocí něhož je možný přenos specifických dat ze zdrojového
kódu například do externích zařízení (mobilního telefonu apod).
|