| Statistické vykazováníveřejných knihovnických a informačních služeb (dále VKIS) a podmínek, za kterých
 jsou knihovnami poskytovány (okrajově i průběžné vedení podkladové evidence),
 představuje v České republice složitý systém s dlouholetou tradicí a vlastní
 historií. Systém je patrně ne vždy plně funkční a v rámci jednotlivých
 subsystémů různě sofistikovaný. Informace v něm obsažené jsou stále častěji
 využívány jak knihovnami tak jejich zřizovateli. I proto je postupně vylepšován a
 modernizován.
 V současné době zajišťuje státnístatistickou službu za oblast kultury, tedy i pro oblast části veřejných knihoven1, Národní informační a poradenské
 středisko pro kulturu NIPOS2. Činí tak z pověření Ministerstva kultury ČR a podle zák.
 č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
 Statistická zjišťování jsou každoročně upřesněna v Programu statistického
 zjišťování3, který vyhláškou vydává Český statistický úřad. Podle té
 NIPOS řídí sběr a zpracování statistických dat v jednotlivých typech kulturních
 organizací a zařízení, např. v muzeích a galeriích, divadlech, hvězdárnách a v
 knihovnách, avšak jen v knihovnách obecních, městských, krajských, Moravské
 zemské knihovně a v Národní knihovně ČR.
 Statistika všech knihoven představujesložitý systém, který lze rozdělit do subsystémů charakteristických oborovým
 zaměřením knihoven nebo podle typu zřizovatele / provozovatele knihovny. Jedná se
 např. o okruh (subsystém, chcete-li síť) knihoven školních, vysokoškolských, síť
 knihoven zdravotnických zařízení, muzejních knihoven atd. Sběr, sumarizace,
 zpracování, vyhodnocení a zveřejnění probíhá po vlastní linii, tj. uvnitř
 těchto uskupení. Uvedené subsystémy knihoven poskytují roční výsledky v sedmi
 základních ukazatelích i Knihovnickému institutu NK ČR a ten je, počínaje rokem
 1993, elektronicky zveřejňuje4. Přehled však zachycuje
 pouze některé sítě knihoven, jejichž statistické vykazování a především
 spolupráce v rámci sítě měla určitou tradici, ve které pokračuje. Zbývá skupina
 knihoven, evidovaných u MK ČR, tzn. poskytujících VKIS ve smyslu knihovního zákona,
 které nelze jednoznačně včlenit do některého z uvedených a/nebo existujících
 subsystémů, a ty, resp. jejich provozovatele, oslovuje NIPOS v souvislosti s
 vyplňováním statistického výkazu individuálně dopisem.
 Největším subsystémem statistikyknihoven ČR (i statistiky kultury ČR), především co do počtu vykazujících
 jednotek, je právě statistika knihoven obcí, měst, krajů, Moravské zemské knihovny
 Brno a Národní knihovny ČR, tedy knihoven veřejných (s použitím jejich tradičního
 označení).
 Právě statistikou veřejných knihovenjako systémem se budu dále zabývat v tomto článku. Jak jsem uvedla na začátku, má
 statistika veřejných knihoven dlouhou historii, během které se vyvíjela spolu s
 knihovnami a jejich službami. Protože se jedná o knihovny z oblasti veřejné správy a
 státu, bylo původně statistické zjišťování organizováno obdobně, jako
 státoprávní uspořádání – obec, okres, kraj, město, stát. Na jednotlivých
 úrovních byly zpracovávány i sumáře a výsledky vyhodnocovány. To vše v klasické,
 papírové formě.
 Po roce 1989 se ještě několik letpokračovalo v zavedené praxi, avšak s transformací veřejné správy došlo u knihoven
 ke změnám zřizovatelů (provozovatelů) a v návaznosti na to i ke změnám funkčním.
 Se zrušením okresních knihoven zmizel i mezičlánek statistického šetření. NIPOS
 nyní zpracovává statistiku cca 5 660 veřejných knihoven a to klade velké nároky na
 zpracovatele i na vykazující jednotky – knihovny. Proto jsou hledány nejrůznější
 formy metodické pomoci – např. v rámci výkonu regionálních funkcí5 i využívání možností, které nabízí automatizace a
 elektronizace v knihovnách.
 Příkladem takového úspěšnéhoprogramu je program StatExcel, který vznikl v SVK Hradec Králové, který po vložení
 dat vypočítá i různé výkonové ukazatele, ale především eliminuje, resp.
 zabrání možným chybám. Je upraven vždy, změní-li se statistický výkaz,
 srovnává roky, propočítává výkonové ukazatele a nejnověji vyhodnocuje i to, jak
 knihovna – vykazující jednotka splňuje Standard VKIS6.
 V polovině 90. let 20. století poskytlNIPOS knihovnám možnost vyplňovat statistický výkaz Kult(MK) 12-01 prostřednictvím
 webového formuláře. První dva roky byla statistika zpracovávána souběžně
 elektronicky i papírově, kvůli možnosti oprav chyb. Od roku loňského vyplňují
 veřejné knihovny "naostro" výkaz Kult(MK) 12-01 Roční výkaz o knihovně za
 rok… pouze elektronicky. Postupně je elektronický formulář, resp. program,
 vylepšován tam, kde to je možné "kontrolními body", aby minimalizoval
 možné chyby vkládajícího. Poté je báze na NIPOS uzavřena a krátkodobě
 znovuotevřena pro vykazující jednotky, aby mohly být opraveny chyby, které byly
 zjištěny dodatečně. Po oficiální uzávěrce již nelze opravovat a jakkoliv měnit.
 Program, který zaručuje ochranu dat ve smyslu zákona 89/1995 Sb., v platném znění,
 zpřístupňuje na základě hesla vykazujícím jednotkám jejich výsledky a srovnání
 s předešlým rokem. Sumární výsledky za oblast kultury, tedy i za veřejné knihovny
 ČR, každoročně publikuje v ročence Statistika kultury…7.
 Potud k formální stránce organizacestatistiky knihoven v ČR.
 Dále bych se věnovala obsahu a údajům,které jsou veřejnými knihovnami evidovány, vykazovány a s nimiž lze dále pracovat.
 Právě používaný formulář, kterýnese název a označení Kult(MK) 12-01 Roční výkaz o knihovně za rok 2007, bude
 ještě jedenkráte použit pro vykázání roku 2008. Obsahuje osm oddílů údajů8. V současnosti však neobsahuje to, co knihovny poskytují, čím
 žijí, co nabízejí.
 V posledním desetiletí se významnězměnily služby knihoven ať již obsahově, tak i po stránce forem. Změnili se totiž
 uživatelé, jejich požadavky a potřeby. Uživatelé potřebují otevřený a
 především rychlý přístup k dokumentům a v nich obsaženým informacím. Rychlost
 hraje významnou roli v jejich životě, nechtějí, ani nemohou pokaždé navštěvovat
 knihovnu osobně. Stále hojněji využívají všech možností elektronické komunikace
 s knihovnou, resp. s knihovnami a služeb, které knihovny mohou touto formou nabídnout.
 Na straně druhé sílí ve společnostifenomén celoživotního vzdělávání a potřeby setkávat se, vzájemně komunikovat,
 žít problémy míst, být členem nějaké komunity a jejich aktivit. Tak se postupně
 stal oficiální roční výkaz Kult(MK) 12-01 výkazem, který byl vyplňován údaji,
 které ve svém souhrnu již zdaleka nereprezentovaly a nevypovídaly vše důležité o
 knihovnách a jejich aktivitách. Proto byl výkaz v jednotlivých letech postupně
 doplňován o aktuálně potřebné údaje. To však vyústilo k nekonzistentnímu souhrnu
 údajů, útržkovitosti a roztříštěnosti samotného tiskopisu, jehož údaje
 nereprezentovaly vykazující jednotku.
 Také kvalita vyplněných údajů je vmnoha případech diskutabilní. Ať je to způsobeno různým výkladem vykazovaných
 jevů, nejednoznačností metodických nástrojů a často i nezodpovědným přístupem a
 nepochopitelným podceňováním významu průběžné evidence a vykazování. To se
 děje v situaci, kdy význam využívání statistických dat na všech úrovních
 managementu knihoven nebo celých knihovních systémů významně roste, kdy bez opory v
 číslech lze vysvětlit, odůvodnit a prosadit jen velmi málo záměrů, cílů a
 projektů.
 Knihovnický institut NK ČR spolu s osmizástupci krajských knihoven se rozhodl takový stav změnit. Navrhnout změny ve
 výkaze, které by nejen odpovídaly současnému stavu, ale byly využitelné i v
 blízké budoucnosti, tzn. aby se evidence a vykazování neměnily v nejbližších
 letech. Po jednání s NIPOS, oficiálním garantem statistiky kultury, zpracovala skupina
 návrh výkazu Kult(MK) 12-01, návrh Deníku veřejné knihovny na rok 2009 a 2010,
 návrh Definic, Pokyny pro vyplňování Deníku a Pokyny k vyplňování výkazu.
 Práce trvaly celý kalendářní rok a podvou připomínkových kolech jsou v definitivní podobě hotovy návrhy výkazu Kult(MK)
 12-01 a Deníku. Na úpravách definic a pokynů k vyplňování se nadále pracuje v
 návaznosti na změny, které vzešly z připomínek. Nutno zmínit i to, že
 připomínky, ačkoliv jich bylo řádově od desítek knihoven, jen potvrdily rozdílnost
 náhledů a interpretací jednotlivých vykazovaných údajů o službách a podmínkách,
 za kterých jsou poskytovány. Na základě různosti postojů a interpretací
 jednotlivých vykazovaných údajů se pracovní skupina míní vrátit i k původnímu
 skromnému cíli, totiž vypracování podrobných pokynů k vyplňování Deníků,
 jakousi pomůcku "Jak na to a co je co."
 Návrh Výkazu Kult(MK) 12-01 obsahujenásledující oddíly: I. Knihovní fond, II. Uživatelé, III. Výpůjčky,
 IV.Elektronické služby, V. Další údaje, VI. Zaměstnanci, hospodaření, VII. Síť
 knihoven.
 I. Knihovní fond  
 V oddílu I. je navrženo zjednodušeníevidence a vykazování KF. Nadále se bude vykazovat KF jako celek složený z
 jednotlivých druhů dokumentů. Vázaná periodika již nebudou zařazována mezi knihy
 podle obsahového zaměření, ale pouze jako samostatný druh dokumentů.
 II. Uživatelé  
 Oddíl II. reflektuje změnu vycházejícíz vývoje a změn uživatelů knihoven. Nadále budou vykazováni registrovaní čtenáři
 jako registrovaní uživatelé (nejedná se již pouze o čtenáře, ale o uživatele
 knihoven, jejich širokého spektra služeb). Změní se obsahově i kategorie
 návštěvníci. Nebude představovat pouze fyzické návštěvníky, ale i ty, kteří
 vstoupí elektronicky (chcete-li virtuálně) přes webové rozhraní "do
 knihovny" a využijí některou z nabízených elektronických služeb.
 Několikaleté sledování počtu návštěvníků fyzických a počtu návštěvníků
 virtuálních jednoznačně dokládá úbytek fyzických návštěv ve prospěch
 virtuálníchnávštěv. Úbytek návštěvníků spolu s přibývajícími virtuálními
 návštěvami nedokazují pokles činnosti knihoven a pokles zájmu o jejich služby,
 nýbrž kvalitativní změnu služeb ve smyslu jejich modernizace. Proto je nutné pokusit
 se o takovou změnu v pojetí kategorie "návštěvník". Oddíl je samozřejmě
 obsáhlejší, co do vykazovaných skutečností a pravděpodobně bude pro knihovníky i
 nezvyklé jej vyplňovat. Ale tuto novinku by měli zvládnout již v průběhu roku při
 vyplňování Deníku knihovny nebo adekvátním vedení evidence.
 III. Výpůjčky  
 Oddíl III. Výpůjčky se zásadněnemění. Reflektuje filosofii uplatněnou v oddíle I. Knihovní fond. Budou vykazovány
 výpůjčky jednotlivých druhů dokumentů, tzn. periodika zvlášť jako druh dokumentu.
 Vzhledem k zaměření drtivé většiny veřejných knihoven bude zachována tradice
 vykazování výpůjček knih dospělým čtenářům (uživatelům) a dětským
 čtenářům (uživatelům), a to vždy ve dvou kategoriích: krásná a naučná
 literatura. V tomto oddíle přibudou i dvě kategorie údajů, nezbytně nutných pro
 naplnění práv autorů ze strany knihoven9 – totiž
 počet prolongací a počet evidovaných prezenčních výpůjček z celkového počtu
 výpůjček.
 IV. Elektronické služby  
 Oddíl IV. Elektronické služby jeoddílem nově zaváděným. Vzbudí patrně mnohé diskuze a je počítáno i s
 variantou, že zpočátku bude vyplňován pouze většími knihovnami (od knihoven
 poskytujících regionální funkce výše), i když vyplnění údaje o počtu návštěv
 webové stránky nebude problémem ani pro celou řadu knihoven obecních s
 "dobrovolným" knihovníkem.
 Do oddílu jsou navrženy ke sledováníelektronické služby, které konkrétní knihovna nabízí svým uživatelům, totiž
 vstupy do OPAC, vstupy do výpůjčního systému (objednávky, prodloužení…),
 využívání elektronických databází ať již vlastních či licencovaných. Právě
 tyto tři druhy elektronických služeb, jsou-li využity "z prostoru mimo
 knihovnu", představují zároveň tzv. virtuální návštěvy.
 Posledním údajem jsou dalšíinformační služby označené jako On-line informační služby, které knihovna
 poskytuje prostřednictvím internetu, např. počty zodpovězených dotazů v rámci
 služby Ptejte se knihovny.
 Oddíl V. Další údaje není změněn,ale rozšířen o služby, které jsou většími knihovnami poskytovány dalším
 knihovnám a jejich provozovatelům. Jedná se především o zachycení těch aktivit,
 které nespadají do oblasti regionálních funkcí nebo je poskytuje knihovna, která
 regionální funkce nemá, není jimi ani smluvně pověřena, a přesto takové služby
 poskytuje. Jedná se především o konzultace, poradenství, ale i vzdělávací akce pro
 další knihovny.
 V. Další údaje 
 Oddíl VI. Zaměstnanci, hospodaření sestal neočekávaně problematickém tématem. Po důkladných zvažováních jednotlivých
 údajů, konzultacích s ekonomy velkých knihoven, přípravou pokynu k vyplňování
 došloběhem finálních prací k návrhu na změnu ze strany NIPOS, resp. ČSÚ. Proto
 ponechávám obsah tohoto oddílu bez komentáře, neboť jednání nejsou dosud u konce.
 Oddíl VII. Síť knihoven zůstává bezezměn, až na vypuštění řádku o střediskových knihovnách, neboť tyto vlastně v
 současném systému veřejných knihoven právně ani funkčně neexistují, byť
 některé z jejich služeb jsou vykonávány na základě objednávek a následně jimi
 fakturovány objednateli. Tyto knihovny však nepředstavují zvláštní kategorii ani
 funkční ani formální.
 Vyplňování výkazu Kult(MK) 12-01 bymělo být zvládnutelným úkolem, pokud knihovna průběžně vede podkladovou evidenci.
 Ta je nenahraditelným zdrojem potřebných údajů. Jde především o přírůstkové a
 úbytkové seznamy, lhostejno zda v elektronické či klasické papírové podobě,
 evidence docházejících periodik, výpůjční protokoly, resp. evidence registrovaných
 uživatelů, evidence výpůjček, evidence návštěvníků, počítadlo návštěv
 webové stránky, roční vyúčtování, resp. výkaz zisku a ztráty za rok a jeho
 příloha rozvaha atd. Značná část údajů je automaticky sledována používanými
 SW. To ulehčuje knihovníkům práci, údaje
 o pracovnících a hospodaření nedělajíproblémy knihovnám, které jsou účetní jednotkou, potřebu vysvětlování spíše
 očekáváme tam, kde je knihovna po právní stránce organizační složkou obce nebo
 částí jiné právnické osoby. Ale ani to není nepřekonatelné, jak se s postupem let
 ukázalo i při vyplňování současné podoby statistického výkazu.
 Co bude nezbytné učinit, aby taktoupravený statistický systém fungoval?
 Ihned po schválení nové podoby výkazupříslušnými institucemi (MK ČR a NIPOS) seznámit zevrubně s podkladovými
 materiály (tj. Deníkem veřejné knihovny a v něm obsažených definic a pokynu)
 všechny ředitele a vedoucí knihoven, metodiky krajských knihoven, následně pak
 proškolit pracovníky knihoven pověřených regionálními funkcemi, kteří budou
 zaškolovat všechny knihovníky v rámci svého regionu.
 Každá knihovna bude muset prověřit usprávce užívaného SW, co všechno po stránce jeho využívání sleduje a statisticky
 vyhodnocuje. Zjistit, zda webová stránka knihovny má počítadlo a jak toto počítadlo
 registruje návštěvy.
 Proškolení jistě nebude jednoduchouzáležitostí, ale povede-li se alespoň zčásti, lze mluvit o statistickém systému
 veřejných knihoven jako o systému aktuálním, který bude moci sloužit jak při
 řízení uvnitř knihovny, tak na všech úrovních českého knihovnictví. Bude to
 systém reflektující současnou podobu poskytovaných VKIS i podmínek v nichž jsou
 poskytovány, tedy systém vypovídající o skutečném stavu této části českých
 knihoven, systém umožňující srovnávání knihoven, jejich porovnávání se mezi
 sebou10, systém obsahující data využitelná pro formulaci nových
 záměrů a cílů.
   
 1 Veřejnáknihovna ve smyslu zák. č. 257/2001 Sb., tzn. ta, která poskytuje VKIS a je evidována
 u MK ČR.
 2 Národníinformační a poradenské středisko pro kulturu http://www.nipos-mk.cz/
 
 3 http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/program_statistickych_zjistovani_na_rok_2007
 4 http://knihovnam.nkp.cz/sekceno.php3?page=05_St/Statistika2.htm
 5 http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=10_RegFceRozc.htm
 6 METODICKÝpokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu VKIS poskytovaných knihovnami
 zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Praha, MK
 ČR 2005. 6 s. Dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/MetodVKIS.htm
 
 7 Dostupné na http://www.nipos-mk.cz/statistika/default.asp?id=54
 8 Dostupné na http://www.nipos-mk.cz/download/vykazy2007/V12kni07.doc
 9 NK ČRzastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských
 práv ve věci úhrad odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního
 předpisu (autorského zákona) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování.
 10 http://www.nipos-mk.cz/statistika/default.asp?id=54 |