Nové služby nové Národní technické knihovny

Hovořit o nových elektronických službách v souvislosti s novým fyzickým prostorem knihovny může vypadat jako paradox. Ale paradox to být nemusí. Nový prostor totiž může otevřít nové možnosti, a mít tak vliv na služby nejen “fyzické”, ale i “elektronické”.

Zcela nová budova Národní technické knihovny (dále jen NTK) se otevře v Praze v roce 2009. Jde o historicky významný počin, neboť po mnoha desetiletích (konkrétně poprvé od roku 1926) bude v metropoli stát budova, která je již projektem určena pro funkci knihovny, a nejedná se o pouhou adaptaci budovy určené k jiným účelům. Důležité je také zmínit, že záměr výstavby nové knihovny pro Státní technickou knihovnu je mnohem starší než data vážící se ke konkrétní stavbě v Dejvicích (první vládní usnesení o projektu výstavby NTK je z roku 2000). Jedná se o naplnění snahy mnoha našich předchůdců, jejichž práce se stala natolik přesvědčivou, že bylo možné o výstavbu usilovat.

I když však budeme považovat rok 2000 za počátek stavby NTK, je dnes již zřejmé, že z pohledu vývoje poskytování knihovnicko-informačních služeb za těchto několik málo let se jedná o “prehistorii”.

Rok 2000 byl prvním rokem, kdy byly v ČR poskytnuty dotace na nákup informačních zdrojů pro výzkum a vývoj (program LI MŠMT) na národní úrovni. Nahrazení tištěného časopisu elektronickým knihovníci sice připouštěli, ale ani sami uživatelé je o aktuálnosti této skutečnosti nepřesvědčovali. Dnes je situace dramaticky jiná. Odborná veřejnost se zamýšlí nad tím, čím má v současné době knihovna opodstatnit svou existenci, jak být smysluplnou a pro návštěvníky vítanou. Instituce odpovědná za miliardovou investici do nové stavby musí na tyto otázky znát přesnou odpověď. Co se bude v té velké budově na 38 661 metrech čtverečních užitné plochy odehrávat?

NTK: knihovna, jakou ji uživatelé budou chtít mít

Zjednodušeně řečeno jsme se pro koncepci služeb NTK inspirovali principem “Library 2.0” (zvláště v orientaci na sociální role knihovny a částečně i v oblasti technologické) a domníváme se, že porovnávání každého našeho rozhodnutí s tímto faktem nám velmi pomáhá při naší práci. “Library 2.0” je taková knihovna, jakou ji chtějí mít uživatelé. Jedním z jejích rysů je i to, že jim poskytne nástroje, aby mohli její služby přímo i nepřímo ovlivňovat.

Za naplnění možnosti přímého ovlivňování považujeme např. transparentní nabídku zadávat on-line požadavky na akvizici. Má-li tato služba dobře fungovat, pak je nutné na každý požadavek rychle reagovat, poděkovat za něj a hlavně vyhodnotit jej z pohledu, zda je nějaký zásadní problém proč nevyhovět, a nikoli přemýšlet nad tím, zda je nějaký zásadní důvod, proč vyhovět. Důležité je i informovat uživatele o rozhodnutí knihovny, a to včetně ohlášení, že dokument byl do fondu zakoupen. Podrobný popis workflow akvizičního návrhu zde není uveden náhodně. Jedná se o službu elektronickou, která má mnoho prvků závislých na lidském aspektu. Ponechávám na rozhodnutí čtenáře tohoto článku, aby poznal, které důležité body lze pomocí výpočetní techniky “ohlídat” a kdy nastupuje lidská práce, to nejnákladnější, co v knihovně máme…

Problém knih “pro nikoho”

Za příklad nepřímého ovlivňování považuji systematické a permanentní sledování chování uživatelů dolováním dat z knihovnicko-informačního systému. Díky analýzám pro modelování volně přístupného fondu NTK jsme například zjistili, že ve skladech Státní technické knihovny jsou knihy, které si nikdo nikdy nepůjčil. Byly zakoupeny na základě profilu fondu, mají všechna “p”, měsíc byly vystaveny v seznamu nových knih a pak se za nimi zavřely vody OPAC. Rozhodli jsme se tedy i v současných stísněných podmínkách dát těmto knihám šanci – všechny byly postupně znovu vystaveny.
U knih zakoupených do roku 2006 se úspěšnost nalezení čtenáře pohybovala kolem 60 %. Čím byly staršího vydání, tím více zájem klesal (šlo především o knihy z roku 2000). Celkově bylo takto vypůjčeno 10 %. Ovšem víme, že jedním z aspektů, který úspěšnost této akce ovlivnil, byl i počet lidí, kteří do velké studovny vstoupili, ať již na základě informace o výstavce nebo s cílem studia aktuálních čísel časopisů, které jsou tam uloženy, a samozřejmě dokumentů půjčovaných pouze prezenčně.

Studenti ztrácejí zájem o “klasické” knihovny

Není nutné zastírat, že v současné době klesá počet fyzických návštěvníků STK v Klementinu. Naopak vzrůstá počet těch, kdo využívají virtuální služby (v posledních letech meziročně o 50 %), ať už jde o přímé nebo vzdálené vstupy registrovaných uživatelů do licencovaných databází nebo populární Virtuální polytechnickou knihovnu. Potěšitelně roste počet zájemců o rešeršní služby a skoro hrozivě narůstá zájem o mezinárodní meziknihovní výpůjční služby. Nejvíce ubývá uživatelů z řad studentů. Tento trend (tedy ubývání studentů, ne nárůst klientů VPK) bychom rádi změnili.
V projektu výstavby NTK lze vidět i naplnění přísloví o Mohamedovi a hoře k němu kráčející. NTK půjde za svými čtenáři.

Místo restrikcí je lepší prevence: ochranná digitalizace dokumentů

Vraťme se však k principům Library 2.0. Pokud přistoupíme na premisu, že Web 2.0 nejdříve vznikl a poté byl definován, pak v případě Library 2.0 platí přesně opačný postup. Library 2.0 již byla definována, ale v našem okolí jich mnoho nepotkáme, alespoň ne mezi knihovnami ve smyslu českého knihovního zákona 256/2001 Sb.

Knihovna, jak ji chtějí mít uživatelé? Není to z pohledu knihovníka naprosto nepřípustné? Copak není knihovník také OCHRÁNCE kulturního dědictví, OCHRÁNCE státního majetku, OCHRÁNCE hodných čtenářů před těmi zlými? Ano i ne. Ale podívejme se prosím na další vztah mezi Web 2.0 a Library 2.0. Je již obecně známou skutečností, že Wikipedie v angličtině obsahuje méně chyb než British Encyklopedia. Stejně jako příroda propůjčila řekám samočistící schopnost, tak i otevřenost a demokratičnost Webu 2.0 udržuje v pořádku její prostředí. Zdá se, že ani většina uživatelů není “zlá”, a že dokonce má zájem o to, aby knihovna nebyla poškozována. Jde jen o to najít správné nástroje, které dají těm “hodným” a i těm “potenciálně hodným” vstřícné a atraktivní uživatelské podmínky. A najít cestu, jak problémům spíše předcházet, ovšem nikoli restrikcemi, které zákonitě postihnou více ty, kteří se o jejich zavedení nezasloužili. Musíme na to jít jinak, například pomocí informačních technologií.

Jeden příklad za všechny: v NTK bude ve volně přístupném fondu umístěno více než 400 tis. svazků knih a časopisů. Dokumenty budou rozmístěny ve čtyřech nadzemních podlažích a tematicky uspořádány (Library of Congress Classification). Návštěvníci budou mít k dispozici samoobslužná výpůjční zařízení rozmístěná v jednotlivých patrech i u východu z knihovny. Na každém patře bude stálá služba, jejímž úkolem bude, více než střežit fond, poskytovat uživatelům základní informace o fondu a dalších službách NTK a kontrolovat uložení knih na regálech. Jak vysoký počet ztrát způsobených záměrnou krádeží máme očekávat? Návštěvy v knihovnách v západoevropských, nebo dokonce severoevropských městech se nám nezdály prokazatelné, přece jen etika u švédského studenta a českého studenta se nám zatím zdají dost vzdálené, a tak jsme položili tento dotaz dvěma velkým českým knihovnám, které již mají zkušenost s volně přístupným fondem. Opravdu nás překvapilo, když jsme se dozvěděli, že naše obavy jsou liché. Bylo nám doporučeno, abychom byli více ostražití několik prvních měsíců po otevření knihovny. Zvídaví návštěvníci se možná pokusí prozkoumat slabiny našeho zabezpečení, ale v zásadě lze říci, že uživatelé si záměrně knihy domů bez výpůjčky neodnášejí. Co se však bohužel běžně děje a co bychom v době kopírek a možnosti digitalizace vlastním fotoaparátem nečekali, je poškozování knih vytrháváním celých listů, vyřezávání obrázků, tabulek apod. Jednu z cest, jak eliminovat škody způsobené tímto chováním, je ochranná digitalizace dokumentů, kterých se tento postup nejvíce týká, tj. učebních textů, skript. V STK tedy vedle historických fondů digitalizujeme i učební texty. Jejich výběr je závislý na počtu výpůjček v posledních pěti letech. Pokud bude taková kniha v budoucnu poškozena, lze listy doplnit z digitální kopie. Vzhledem k tomu, že jde o dokumenty chráněné autorským zákonem, můžeme tyto digitalizované knihy nabídnout pouze uživatelům v budově STK (stejně jako v budově NTK), ale při počtu studijních míst, kterými bude NTK disponovat (1286), a plánované otevírací době 24/7 předpokládáme zájem studentů o tyto dokumenty, byť přístupné pouze v síti NTK.

Ideální stav: nikdy nemáme zavřeno

Rozšíření otevírací doby NTK nelze považovat za novou službu v pravém slova smyslu, ale je příkladem, jak “změna kvantity může někdy přinést i změnu kvality”. V oblasti elektronických služeb budeme navazovat na stávající: služba Ptejte se knihovny, e-mailová korespondence, ICQ, uvažujeme i o rozšíření telefonní služby na 24-hodinovou. Pro úspěšnost projektu NTK bychom rádi poskytovali plný provoz od 8 do 20 hodin, omezený provoz (např. bez pracovníků na všech informačních bodech) do 22 hodin a nabídli celodenně přístupnou tzv. noční studovnu, která bude vybavena počítači s přístupem na internet pro registrované uživatele a s možností práce po celou noc. Otevírací doba noční studovny je již daná, také provoz do 20.00 můžeme garantovat. Otevření do 22 hodin je však vázáno na dostatečný počet pracovníků, kteří by mohli tento provoz pokrýt tak, aby mělo otevření knihovny smysl, tj. musíme garantovat možnost asistované výpůjčky a vrácení, základní informace o fondu atd.

NTK bude nutné “si trochu osahat”

Jaké zcela nové služby tedy Národní technická knihovna nabídne svým návštěvníkům? Ačkoli je to nejčastější dotaz, který zaznívá při besedách s uživateli i novináři, jsme při jeho zodpovídání opatrní. Čím více se stěhování blíží, tím méně chceme uživatelům slibovat, neboť je vždy serióznější sliby předstihnout, než je nenaplnit. Předpokládáme, že prvních několik let provozu NTK budeme považovat za testovací období, kdy si postupně knihovna i její uživatelé vzájemně vyjasní své představy.

Pro všechny služby knihoven je velkým limitem počet pracovníků, které lze pro konkrétní službu vyčlenit. V prvních měsících, a možná i roce, bude základním parametrem udržení současné virtuální služby STK na stávající úrovni a optimalizování služeb týkajících se fyzického fondu. Režim volně přístupných regálů v nás vzbuzuje jisté obavy, kolik času nám zabere udržování fondu v pořádku, sledování jeho využívání a poskytování dalších souvisejících služeb, např. žádosti o vyhledání knih knihovníkem na objednávku.

Velkou novou službou je vlastně celý nový prostor. Úloha knihovny jako komunitního prostoru pro studium i setkávání se je v současné době nejvíce akcentovaným úkolem knihoven. Každý, kdo zná prostředí našich vysokých škol a kolejí, nám musí dát za pravdu, že to není přínos zanedbatelný.

Mimo studijní místa umístěná v otevřených prostorách knihovny vybavených kvalitním nábytkem pro studium i relaxaci bude NTK nabízet i 29 studijních míst v individuálních studovnách. Jedná se o prostor vybavený sítěmi (tj. datovou i elektrickou) pro připojení notebooku, pracovním stolem, policí na knihy. Právo využít individuální studovny bude mít každý registrovaný uživatel. Délka možné rezervace je zatím stále předmětem diskuzí s ČVUT a VŠCHT. Naše předpoklady se pohybují od možnosti zápůjčky prostoru na jeden den až po jeden semestr. Přestože jsme neopomněli každý aspekt nových služeb konzultovat se zahraničními odborníky, navštívili jsme několik moderních knihoven a známe jejich podmínky poskytování služeb individuálních studoven, víme, že po prvních několika týdnech, maximálně měsících provozu, budeme mnohem lépe vědět, kde se i v této oblasti protínají potřeby našich návštěvníků s našimi možnostmi. Prostě řečeno, v českém prostředí chybějí zkušenosti.

Spolupráce s vysokými školami

Nová knihovna je vystavěna v areálu Českého vysokého učení technického v Praze, v němž má své sídlo i Vysoká škola chemicko-technologická. Proto celkem logicky očekáváme nejvyšší podíl návštěvníků z řad akademické obce těchto škol, i když se nechceme vzdát funkce veřejné knihovny poskytující podporu pro pregraduální a celoživotní vzdělávání.

V této chvíli není nutné zastírat, že proces integrace uvedených třech organizačních subjektů není nijak ideální. Přestože v roce 2001 bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi STK, ČVUT a VŠCHT, není v současné době k dispozici žádná další právní platforma, nad kterou by bylo možné stavět organizační a administrativní zázemí pro další spolužití v jedné budově. Jednoznačně však platí, že budova bude dostavěna a že ústřední knihovny ČVUT a VŠCHT hodlají s STK kooperovat na poskytování služeb v NTK.

Internet i notebooky pro každého

Novou (ač už začínám mít se slovem “nový” v tomto článku trochu potíže, stále je jeho použití na místě) službou, kterou bychom rádi v NTK poskytovali, je půjčovna informačních technologií, přesněji notebooků. Je sice pravda, že mnoho studentů má svůj notebook, ale jeho užívání s sebou nese mnoho rizik. Častěji se již setkáváme s tím, že uživatel u sebe má pouze přenosné médium, např. flash disk, a neriskuje například případné zapomenutí notebooku v dopravním prostředku. NTK bude na některých studijních místech vybavena počítači, pokud však bude chtít návštěvník pracovat na PC jinde, než je projektem připraveno, bude moci využít i této služby. Do počítačové sítě mimo základní knihovnické aplikace budou mít přístup pouze registrovaní uživatelé. Toto omezení vyplývá z podmínek připojení na akademickou síť CESNET a je jedním z prvků, které umožní monitorování práce na počítačích. NTK, jakkoli hodlá být otevřenou a demokratickou institucí, se nechce stát bezplatnou internetovou kavárnou. Pravděpodobně se omezí čas, který bude moci uživatel strávit na počítačích NTK, pobyt v síti wi-fi s vlastním notebookem bude samozřejmě časově neomezen (pokrytí celé budovy signálem wi-fi považujeme za samozřejmé). Pokud to bude nutné, omezíme i objem stahovaných dat, ale to teprve tehdy, když zjistíme, že návštěvníci zneužívají síť např. pro stahování filmů, a znemožňují tak kvalitní práci ostatním. Opět čas ukáže, co na nás návštěvníci chystají.

Drobnou kuriozitou v oblasti elektronických služeb bude 30 informačních terminálů, které budou částečně umístěny již před vlastním vchodem do knihovny. Tyto informační kiosky umožní krátký pobyt na internetu včetně případného tisku potřebného pro vytištění letenky nebo vstupenky do divadla. Prodlužování výpůjček, vyhledávání v OPAC a rezervace služeb jsou samozřejmostí včetně možnosti placení bankovkou či kartou.

Vše důležité z pohodlí domova či školy

Za velmi důležité považujeme i umožnění předregistrace, kdy uživatel sám ukládá do databáze přes webové rozhraní své osobní údaje. Může poté jednorázově využít služeb knihovny především pro objednání fyzické služby a průkaz dostane teprve tehdy, když hodlá fyzickou službu čerpat. Tehdy jím zadané údaje zkontroluje knihovník a vystaví mu průkaz potřebný pro autorizaci k portfoliu služeb knihovny. Tato předregistrace významně šetří čas knihovníků. V této oblasti nebude novinkou ani to, že setrváme u nabídky služby vzdálené registrace. Tato služba má velký význam pro užívání elektronických licencovaných databází uživatelům, kteří je potřebují pro své badatelské a studijní potřeby a nebydlí v Praze. Průkaz je vystavován koncovému uživateli; případné zneužití služby, které je poskytovateli licence tvrdě stíháno, lze adresně řešit. První část služby je elektronická, uživatel najde na webové stránce STK text přihlášky, včetně výňatků z Knihovního řádu, vyplní jej, vytiskne a zaplatí příslušný poplatek. Poté musí své osobní údaje nechat úředně ověřit a zaslat do STK ověřenou přihlášku. STK mu pak zašle přístupové údaje a uživatel získá plnohodnotný průkaz STK.

Postup není z našeho pohledu nijak dynamický, zasílat tištěné smlouvy poštou není moc rychlé ani “moderní”, ale při snaze dodržet licenční pravidla jsme zatím na lepší řešení nepřišli.

Knihovna jako součást vzdělávacího procesu

Jestliže nám z předchozího textu budoucí NTK vychází jako prostor s výraznými sociálními funkcemi, musíme doplnit i druhou nedílnou část služeb, kterou považujeme z hlediska dlouhodobé perspektivy vývoje za slibnou. Je to poskytnutí prostoru pro vzdělávání a komunikaci a nabídka partnerství při řešení uživatelských potřeb. Opět to není nic nového. V STK jsme pyšní na aktivity našeho Školicího střediska, které ve spolupráci s pracovníky STK pořádá akreditované rekvalifikační kurzy či pravidelné cykly přednášek Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví. Na VŠ zase mají program “pozvěte knihovníky do hodiny” a existují akreditované předměty informační gramotnosti.

Vzdělávací funkce knihoven, které jsou tradičně akcentovány americkými knihovnami, se v českém prostředí poněkud ztrácejí. Za vzděláváním si ovšem nepředstavujeme jen tradiční doménu knihovníků – seznámení se službami, či dokonce informační výchovu (většinu uživatelů není třeba “vychovávat”), ale i školení týkající se například digitálního fotografování, používání nástrojů typu RSS kanálů, publikování na webu atd.

Potřebné by bylo i vytvoření centra pro podporu psaní kvalifikačních prací, velkým tématem je například plagiátorství, a tak se hned nabízí téma Jak čerpat ze zdrojů a nevyrobit plagiát…

Práce s odbornými informacemi? Už od mládí!

Knihovník pro českého klienta není ten, kdo všechno ví (a opravdu záměrně uvádím, “ten, kdo všechno ví”, protože ví, kde to najít), a není to ani ten, kdo klienta nasměruje na nejužitečnější zdroje, ale stále ještě ten, kdo podává knížky přes přepážku. Možná i zde lze hledat jádro problému prestiže našeho povolání. Jednu z oblastí školicích aktivit bychom rádi zaměřili na střední školy. Podali jsme projekt, na jehož vyhodnocení čekáme – jde o vytvoření e-learningového kurzu pro učitele odborných předmětů na středních školách, který by je měl seznámit s možnostmi, jak obohatit výuku o prvky informační gramotnosti. Součástí e-learningového kurzu bude i ukázková hodina pro konkrétní předmět, kterou bude moci pedagog převzít a zařadit do výuky. Podmínkou úspěšnosti projektu je akreditace na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Cílem práce se středoškolskou mládeží je získat nové čtenáře pro NTK, ještě než začnou studovat,
a pěstovat tak zájemce o studium technických předmětů, což je bezesporu celospolečenský úkol. NTK bude mít čtyři velké počítačové učebny, jednou z našich vizí je využívání těchto učeben pro kroužky mladých programátorů. Na druhé straně bychom rádi rozšířili své aktivity i směrem k seniorům, zhruba na principech univerzity třetího věku. V zájmu objektivity je nutné dodat, že právě pro teenagery se nám princip “Library 2.0” příliš nedaří naplnit. Osoba mezi 15-18ti lety ještě nemá zákonnou odpovědnost, takový uživatel tedy musí přinést přihlášku podepsanou zákonným zástupcem. I když pár takových uživatelů máme, domníváme se, že je to jedna z bariér, aby jich bylo trochu více. Možná se nám podaří tento problém vyřešit ve spolupráci s Městskou knihovnou Praha, jejíž pobočka bude také sídlit v prostorách nové NTK.

Prostor i lidé určují možnosti služeb

Důležité je také zmínit další souvislost mezi novými elektronickými službami NTK a její budovou. Tedy dostatečné a důstojné prostředí i pro pracovníky samotné. Zjistili jsme, že je nutné, aby pracovníci měli dostatečný přístup do vnitřní sítě i z jiných míst než z pracoviště, ale zásadní projekty vždy vyžadují prostor pro debatu a komunikaci. Toho je nyní v Klementinu málo, navíc se nám nedaří umístit pracovníky na pracovištích tak, aby k sobě měly blízko související agendy.

V rámci přípravy na pokrytí služeb v NTK jsme již nyní, ve Státní technické knihovně, zavedli pravidelné služby všech pracovníků ve výpůjčním protokole, včetně systémových knihovníků nebo vedoucího oddělení pracovníků knihovny. Užitečnost takového kroku se nám již několikrát potvrdila. A tato úspěšnost je dána nejen vstřícností a ochotou těch, kteří do té doby “nesloužili”, ale i těch, pro něž je výpůjční protokol hlavní náplní práce. Právě vstřícnost této druhé skupiny není pravidlem. V několika knihovnách byl z těchto důvodů podobný projekt zastaven.

V současné době probíhá ve Státní technické knihovně projekt reindexace knihovních fondů. Knihy, které budou volně přístupné, jsou klasifikovány systémem Library of Congress Classification. Podle našich poznatků se jedná o první použití tohoto systému v ČR. Po dvou letech klasifikace byla ověřena vhodnost výběru; lze jej používat ve verzi, kterou Kongresová knihovna distribuuje a kromě drobných kosmetických úprav, souvisejících s českou abecedou, nebylo nutné třídění nijak modifikovat. Zhruba 100 tisíc titulů bylo indexováno automaticky programem vyvinutým firmou INCAD. Úspěšnost automatické indexace se pohybuje kolem 60 %, celkové zrychlení práce je při retrospektivní indexaci více než desetinásobné. Úspěšnost generování tzv. cutter čísla, zpřesňující alfanumerické značky vážící se na autorské a názvové údaje, je 95 %. Ručně jsou již 2 roky klasifikovány všechny nové přírůstky. Případné zájemce o tuto problematiku bychom rádi odkázali na program letošní konference Knihovny současnosti 2008 v Seči u Chrudimi, kde bude podrobněji představen celý projekt. Zároveň od července 2009 označujeme tagy RFID fond, který bude ve volném výběru. NTK poskytne díky implementaci RFID technologie (systém Bibliotheca) možnosti samoobslužného půjčování a vracení. RFID umožní i sledování prezenčních výpůjček na principu načítání dokumentů digitálním asistentem a kontrolu správného uložení knih v regálech. Takže opět elektronická služba, i když jen zdánlivě ne pro čtenáře.

Jak již bylo v textu řečeno, nečekáme objevení Ameriky. Naším cílem je vybudování knihovny, kam budou návštěvníci chodit rádi, s důvěrou, a odplatí se nám tím nejcennějším, co mají – stráví s námi, ať již v Dejvicích nebo po síti, část svého života.