|
Pod touto trochu tajomnou skratkou sa skrýva konferencia „Kniha v
21. století“, ktorú už po siedmy raz organizoval Ústav bohemistiky a knihovnictví
Slezské univerzity v Opave spolu s regionálnym výborom Moravsko-sliezskeho a
Olomouckého kraja SKIP.
Konferencia sa konala 3. – 4. 2. 2010 v Opave (v
reprezentatívnych priestoroch minoritského kláštora) a zúčastnilo sa jej vyše sto
knihovníkov, knihovníčok, pedagógov, študentov a zástupcov komerčnej sféry z
Čiech a Slovenska. Takže to bola vlastne československá výmena názorov a
skúseností – taká, na akú sme boli zvyknutí v minulosti. Tohoročná téma
konferencie znela: „Knihovna jako instituce a vztahová síť budoucnosti“. Vo viac
ako dvadsiatich príspevkoch bola pertraktovaná otázka postavenia a úlohy knižníc v
dobe internetu a čoraz rýchlejšie rastúcich sociálnych sietí. Široko sa diskutovalo
o tom, ako má knižnica odpovedať na výzvy digitálneho sveta. Jedným z navrhovaných
riešení je rozšírenie záberu knižnice smerom k transformácii na komunitné centrum,
ktoré sa aktívne zapája do života komunity. Iným navrhovaným smerom je orientácia
na nové podoby knihy – audioknihy, e-knihy, resp. multimediálne „knihy“. Toto, ako
zaznelo v príspevkoch, sa javí ako príťažlivé nielen pre zdravotne postihnutých
občanov, ale aj pre mládež. K posunu knižníc týmto smerom bezpochyby
napomôže i prebiehajúci proces digitalizácie fondov. Rečníci sa zhodli v názore,
že dve najväčšie prekážky na tejto ceste sú dýchavičná legislatíva,
nestíhajúca držať krok s technologickým pokrokom, a nedostatok peňazí. Rovnako
dôležitý je však aj manažment procesu digitalizácie a manažment knižníc
všeobecne – rečníci zvýraznili hlavne potrebu strategického manažmentu a
ofenzívneho marketingu. O očakávaných dôsledkoch „totálnej“ digitalizácie
hovoril aj zástupca vydavateľov, ktorý na jednej strane pripomenul čierne
proroctvá o zániku papierovej verzie knihy, na druhú stranu poukázal na nové
možnosti práce knižníc s digitálnymi dokumentmi.
Slovensko bolo na konferencii zastúpené pedagógmi a doktorandmi
zo Žilinskej univerzity, ktorí predniesli štyri príspevky. V nich mapovali osud
hudobných oddelení, opísali skúsenosti SNK pri riadení veľkých projektov a
skúmali prvé krôčiky knižníc v „terra incognita“ – priestore Facebooku a
virtuálneho sveta všeobecne. Z prezentovanej analýzy vyplynulo, že knižnice v ňom
môžu obstáť len vtedy, ak si knihovníci osvoja nové kompetencie potrebné na
aktívne pôsobenie v sociálnych sieťach. To je zároveň aj výzva pre univerzity, aby
prispôsobili kurikula študijných programov v odbore „knižnično-informačné
štúdiá“ týmto novým požiadavkám.
Na budúci rok sa K21 bude zaoberať metamormózami knihy.
Aby nevznikol dojem, že K21 je len nezáživnou dišputou
knihomoľov a plesnivých akademikov, ukončíme túto správu výťahom zo správy o
budúcnosti knižníc, ktorou som uzavrel konferenciu K21:
„Neviditelná ruka trhu se zviditelnila a k údivu všech její
příznivců i odpůrců se ukázalo, že je prázdná. Propukla finanční krize. A
protože neštěstí nikdy nechodí v jednotném čísle, media zveřejnila černé
čísla o výsledcích průzkumu čtení, podle kterých Češi již nečtou. Takže
tu máme najednou krize dvě – materiální i duchovní.
S oběma třeba, v duchu slavných husitských tradic, bojovat. Husité kdysi
bojovali mečem i slovem. Dnes bylo primitivní šermování kusem železa nahrazeno oku
více lahodícími balíčky peněz. Při šermování balíčky platí
princip zásluhovosti: Ti kteří krizi způsobili, dostali, po zásluze, největší
balíček. Takže bankéři již jsou za vodou. A co knihovníci? Knihovníci
finanční krizi nezpůsobili
a tak pro ne zbyl, taky po zásluze, balíček knížek. Navzdory tomu se proslýchá, že
krize čtení, na rozdíl od té finanční, je na ústupu. Češi opět čtou. Z
důvěryhodných zdrojů jsme se dověděli, že to má na svědomí tzv. K-zákon,
podle kterého:
Duchovní bohatství (DB) x hmotné bohatství (HB) =
Konstanta
Národ český se podle K-zákona dělí do tří skupin:
- Skupina vysoké HB, zanedbatelné DB – příslušníci této
skupiny čtou vkladné knížky, burzovní zprávy, katalogy automobilek a cestovních
kanceláří, pozvánky na recepce, plesy a podobné happeningy.
- Skupina vysoké DB, zanedbatelné HB – jde o lidi
zatížené dědictvím minulosti, kteří když právě nebojují o holou existenci,
čtou knížky.
- Skupina průměrné DB, průměrné HB – šedě průměrní
jsou odkázáni na čtení smluv o hypotéce, podmínek půjčky na cokoliv a někdy čtou
i knížky – nejčastěji modlitební.
Závěr je jasný – všichni čtou. Když parafrázujeme
olympijské heslo, můžeme hrdě prohlásit: „Není důležité, co se čte,
hlavní je číst.“ A navíc je tady ještě jedna dobrá správa –
čtení přežije i konec světa. Proč? Protože Mayové již dávno pradávno věděli,
že revoluční změny podmínek pro život na Zemi způsobuje Slunce. Slunce,
podobně jako pták Fénix, vždy po jisté době zahyne, aby následně vstalo z popele.
Vždy, když k tomu dojde, se na Zemi dějí věci – vyhynou dinosauři, mamuti,
analogové nosiče informace atd. Teď žijeme v epoše pátého Slunce, které svoji
nebeskou pouť skončí v roce 2012. Zdá se tedy, že je čas zanechat čtení –
ať již už čteme cokoliv – a pomalým krokem se odebrat na hřbitov. Omyl. Správný
směr je směr příští konference K21. Proč? Protože guru informačně
komunikačních technologií prorokují, že v roce 2025 bude vytisknuta poslední
papírová knížka. Poselství je tedy jasné: kniha a tudíž i K21 přežijí konec
světa minimálně o 13 let. Takže nashledanou na další a další a další
…K21.“
|