|
Tento text vychází z publikace a prezentace kolektivu autorů z
Ústřední knihovny ČVUT na konferenci Inforum 20101, 2.
Zaměřuje se na oblast podpory vědy a výzkumu (VaV) ze strany univerzitní knihovny a
specifikuje oblasti, ve kterých může být členům akademické obce nápomocna pro
dosažení vyššího hodnocení výsledků jejich vědeckovýzkumné aktivity. Vzhledem k
odlišnému organizačnímu zázemí na jednotlivých vysokých školách v ČR je zde
tato problematika vztažena na zázemí Ústřední knihovny ČVUT v Praze3,
kde autorka působí.
Hodnocení vědeckých výkonů
Česká republika v současné době praktikuje ryze kvantitativní
metodu hodnocení výsledků VaV4. Dle aktuální metodiky Rady
vlády ČR pro výzkum, vývoj a inovace5 (RVVI) je
hodnocení VaV realizováno pouze nad údaji předanými do Informačního systému
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací6 (IS
VaVaI), respektive jeho dílčí součásti Rejstříku informací o výsledcích7 (RIV). Předávání údajů je dle zákona č. 130/2002 Sb.
povinné pro všechny příjemce veřejné podpory (a tedy i všechny výzkumné
instituce, resp. vysoké školy). Metodika stanoví kvantitativní hodnocení těchto
výsledků na základě jejich vědecké excelence stanovené prestiží periodika, ve
kterém je článek publikován. Hodnoceny jsou takové výsledky, které jsou
publikované v periodiku excerpovaném databází Web of Science (WoS)8,
SCOPUS9 a ERIH10 a dále
články zahrnuté v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v
ČR11 (dále jen „Seznam“). Výsledky přijaté do
RVVI nesmí být starší pěti let a ještě nebyly RVVI hodnoceny. Výsledky
excerpované databází Web of Science jsou kvantifikované koeficientem vypočítaným na
základě Impakt Faktoru časopisu12, ve kterém jsou
publikované. Výsledky zahrnuté v databázi SCOPUS, ERIH a na Seznamu mají vždy
rovnocenné bodové hodnocení13.
Vzhledem k řadě námitek k validitě, objektivitě a oborové
nezávislosti současné metodiky připravuje vláda ČR v rámci reformy systému VaVaI
metodiku novou, která si klade za cíl zvýšit objektivitu a eliminovat rozdíly mezi
obory s odlišným charakterem vědecké práce a s odlišným životním cyklem
informace. Dle aktuálně dostupných informací14 lze
usuzovat, že základ budoucí metodiky, zejména pro exaktní obory, kde lze výstupy
snadněji kvantifikovat (např. přírodní a technické vědy), bude vycházet ze
současné metodiky a její princip se výrazně měnit nebude. Výraznější
změna se očekává u humanitních, společenských a uměleckých oborů, které jsou
současnou metodikou do jisté míry diskriminovány. V tuto chvíli ovšem přesná
metodika ještě není známá. Autorka považovala za důležité toto zmínit pro
nastínění aktuální situace a perspektivy vývoje v oblasti hodnocení VaVaI v
kontextu technických oborů.
Hodnocení VaV na ČVUT
Hodnocení VaV na ČVUT je realizováno prostřednictvím aplikace
„Věda, výzkum, vnější styky“15 (VVVS)
spravované na Výpočetním a informačním centru (VIC) ČVUT. Jejím prostřednictvím
univerzita shromažďuje záznamy o veškeré publikační činnosti členů své
akademické obce a pro účely národní evaluace je ke stanovenému termínu jednou
ročně exportuje do RIV.
Vkládání záznamů do VVVS podléhá interní metodice ČVUT,
jež vychází z každoročně aktualizované metodiky RVVI, avšak specifikuje její
rozměr na oborové zaměření a organizační strukturu ČVUT. Zodpovědnost za
vkládání a správnost dat nesou sami autoři, respektive pověření pracovníci
kateder či ústavů. Nejvýznamnějším požadavkem interní metodiky, kladeným přímo
na autory, je povinnost uvádět jednotnou formu zápisu domovské instituce již v
samotném článku! Účelem tohoto nařízení je zaručit unifikaci názvu instituce v
databázích a tedy zpětnou dohledatelnost celého souboru publikovaných textů
akademickou obcí ČVUT nejen pro interní potřeby, ale např. i pro potřeby
mezinárodního hodnocení univerzity. V průběhu posledních let se ukázalo, že při
dodržování správné formy zápisu názvu instituce se ČVUT v mezinárodním
žebříčku univerzit posunulo na výrazně významnější pozici.
Úloha univerzitní knihovny v oblasti podpory VaV
V rámci informační podpory VaV by univerzitní knihovna
měla svým uživatelům poskytovat základní informační zdroje pro VaV včetně
nadstavbových nástrojů a služeb podporující jejich vědeckou, výzkumnou a
publikační činnost, analyzovat její výsledky a poskytovat a vyhodnocovat statistické
údaje. Na základě znalosti citačních databází a principů národního i
mezinárodního hodnocení univerzit by měla definovat faktory, které jsou pro tato
hodnocení klíčové, a podporovat veškeré aktivity vedoucí ke zvýšení prestiže
své univerzity v domácím i zahraničním prostředí.
Řada procesů vztahujících se k informační podpoře VaV je
úzce spojena se systémy či procesy, které nejsou součástí „tradiční“
činnosti knihovny a dotýkají se např. oblasti celouniverzitních informačních
systémů a jsou obvykle v kompetenci jiných součástí univerzity. Role knihovny se
díky zvyšující se integraci univerzitních systémů a procesů mění, vyšší
nároky jsou kladeny na kooperaci mezi příslušnými součástmi univerzit tak, aby
studenti, doktorandi a vědečtí pracovníci měli k dispozici komplexní informační
zázemí pro svoji práci.
1. Zpřístupnění a propagace elektronických
informačních zdrojů
Jedním ze základních poslání knihovny je poskytovat přístup k
adekvátním informačním zdrojům pro studium, vědu a výzkum. Díky poskytování
finančních prostředků z MŠMT16 má řada institucí v
ČR od roku 2000 možnost přístupu k celé řadě nejprestižnějších informačních
zdrojů a ocitá se tak na srovnatelné úrovni např. s nejlepšími univerzitami v USA.
Je otázkou, jak tomu bude po roce 2012, nebude-li již tato podpora ze strany
ministerstva poskytnuta.
Dnes již mezi běžné služby univerzitní knihovny patří
poskytování snadného a intuitivního přímého i vzdáleného přístupu pro všechny
uživatele. Ideálním, a dnes nejčastějším řešením, je inkorporace
metavyhledávače nebo vytvoření přehledně zpracovaného portálu
informačních zdrojů. Rovněž oblasti propagace, vytváření návodů a online
pomůcek a průvodců informačními zdroji, připravovaná školení a online kurzy
věnuje univerzitní knihovna velkou pozornost a vytčeným cílem jejího snažení je
dosažení toho, aby všechny skupiny uživatelů dokázaly tyto zdroje efektivně
využívat. Pro usnadnění přístupu k informačním zdrojům se v řadě institucí v
ČR v současnosti implementuje technologie Single Sign-On Shibboleth17,
díky které se uživatelé k využívání jakýchkoli elektronických zdrojů a služeb
knihovny autentikují pouze jedenkrát a jedním uživatelským jménem a heslem.
Posledním článkem pro vytvoření komplexního informačního prostředí pro knihovny
je integrace dalších nástrojů s přidanou hodnotou, jako jsou např. referenční
manažery pro ukládání, zpřístupnění, sdílení a rozšiřování informací.
Akademičtí pracovníci i studenti potřebují nejen informace k řešené problematice
sdílet, ale také se k danému problému vyjadřovat. Ústřední knihovna ČVUT
vytvořila a spravuje emailovou konferenci otevřenou pro členy akademické obce
univerzity a jejím prostřednictvím informuje o všech novinkách a akcích
týkajících se elektronických informačních zdrojů, či jakékoli jiné tematiky z
oblasti informačního zabezpečení VaV. Nástroje a služby vycházející z myšlenky
Web2.0 a sociální sítě podporující komunikaci, sdílení a budování profesních
týmů jsou našim uživatelů rovněž dostupné.
2. Sledování statistik, citačních map a
vytváření citačních analýz
V oblasti zvýšení propagace a povědomí o výsledcích
výzkumné a publikační činnosti vůči jednotlivým akademickým pracovníkům,
katedrám/ústavům, fakultám a vedení univerzity může knihovna poskytovat souborné
citační analýzy vyplývající ze sledování, vyhodnocování a zveřejňování
statistik a citačních map z citačních databází (Web of Science, SCOPUS).
Knihovna může jejich prostřednictvím sledovat a porovnávat oborové pokrytí
jednotlivých zdrojů, publikační činnost a hodnocení autorů i institucí (resp.
fakult, kateder a ústavů) pomocí různých metrik (např. H-index18,
který zpracovávají oba uvedené zdroje).
V popředí zájmu stojí hodnocení časopisů pomocí Impakt Faktoru a v
letošním roce představených nových metrik databáze SCOPUS (SCImago Journal Rank
– SJR19 ; Source Normalized Impact per Paper –
SNIP20), neboť jak již bylo zmíněno, články v
impaktovaných časopisech mají vyšší hodnotu a prestiž. Výsledkem těchto analýz
může být např. oborově specifikovaný seznam doporučených titulů prestižních
časopisů pro publikování výsledků práce zejména mladých a začínajících
výzkumných pracovníků, ale i zkušených autorů odborných článků.
3. Role metodika RIV
Knihovna ČVUT se dále spolupodílí na plnění úlohy metodika
VVVS / RIV (viz výše). Jednoznačným důvodem, proč tato úloha náleží
knihovně, je znalost databází, na jejichž základě národní i mezinárodní
hodnocení univerzit probíhá, a její přímý kontakt se zástupci, resp. producenty
těchto zdrojů. Knihovna ČVUT úzce spolupracuje se správci komponenty VVVS na VIC
ČVUT v oblasti vytváření informační podpory k předávání údajů o publikační
činnosti akademických pracovníků ČVUT a následného procesu jejich hodnocení.
Knihovna také sleduje aktuální metodiky hodnocení VVI a informuje o probíhajících i
připravovaných změnách, které mohou mít na údaje předávané do RIV a do VVVS
vliv.
Častým nedostatkem záznamů exportovaných do RIV je jejich
nejednotnost, která vede k snižování hodnocení univerzity. Úlohou knihovny je proto
na tyto nedostatky, jak v samotném primárním dokumentu (např. unifikované názvy
afiliace, jednotný zápis jména autora), tak i v záznamu pro VVVS/RIV
upozorňovat (typ publikace, počet stran, počet autorů a další identifikační údaje
musí být zadány od všech spoluautorů jednotně).
Dalším úkolem univerzitní knihovny je sledovat formu zápisu
jména autora a afiliace v citačních databázích a v chybných případech zajistit
opravu údajů. Oprava týkající se unifikace názvu univerzity by měla být vůči
producentovi vyžadována jednoznačně ze strany knihovny. O opravu údajů na úrovni
jednotlivých záznamů si mohou autoři požádat sami prostřednictvím formuláře
producenta nebo prostřednictvím knihovny. V databázi Web of Science byla před
několika lety vyjednána unifikace názvu a sjednocení všech nepreferovaných forem
zápisu názvu ČVUT pod unifikovaný název „Czech Tech Univ“. Databáze
SCOPUS má pro unifikaci názvů afiliací i autorů zavedeny číselné identifikátory (Affiliation
ID; Author ID ). ČVUT je ve SCOPUS zastoupena pod názvem České vysoké učení
technické v Praze a ID 60013323. Tato unifikace v obou databázích přinesla jednak
velké ulehčení při zpracovávání analýzy publikační činnosti autorů z ČVUT,
ale zejména vyšší ohodnocení univerzity
v mezinárodních žebříčcích (QS World University Rankings21
založené na databázi SCOPUS).
Role průvodce jak psát a publikovat odborné texty
Jak psát a publikovat odborné texty je oborově závislá
problematika s jistými odlišnostmi na straně vydavatelů. Marginální role knihovny
zde vyplývá především z aktivit v oblasti analýzy citačních databází a
publikační činnosti vlastních autorů. Podpora publikační činnosti ze strany
knihovny může spočívat v sestavení seznamu titulů vysoce hodnocených periodik pro
jednotlivé obory, respektive ve spolupráci s autory a českými vydavateli v procesu
zařazení jejich titulů do WoS, SCOPUS a do Seznamu. Díky své pozici
poskytovatele informačních zdrojů na univerzitě a kontaktům navázaným s producenty
a jejich zástupci může univerzitní knihovna působit jako prostředník při
definování požadavků ze strany producenta a ze strany univerzity v podání žádosti
o zařazení nových titulů do příslušných databází. Současně může pomoci
identifikovat a následně zveřejňovat požadavky jednotlivých vydavatelů na odborné
články, a tím po formální stránce usnadnit autorům publikační proces. V
kompetenci knihovny by tak měly být informace týkající se
- publikačního procesu jednotlivých vydavatelů (pokud se napříč
jednotlivými obory univerzity od sebe výrazně odlišují),
- formálních náležitostí odborného textu,
- vysvětlení základní terminologie vztahující se ke struktuře
textu a procesu recenzního řízení,
- otázky týkající se publikační etiky a autorského práva.
Ústřední knihovna ČVUT sestavila sadu doporučení pro studenty
a doktorandy, které jsou pod názvem Jak psát vysokoškolské závěrečné práce22 uveřejněny na webových stránkách. V šesti
samostatných textech mají studenti i akademičtí pracovníci možnost seznámit se se
základními zásadami struktury a formální úpravy odborného textu, otázek
autorského zákona, autorské etiky, plagiátorství a citování. Tato příručka by
měla sloužit zejména studentům při sestavování jejich závěrečné práce, ale i
odborným pracovníkům jako základ pro strukturu odborného článku.
Relativně novým trendem v ČR je problematika publikování či
zveřejňování plných textů v režimu Open Access, která pro autory znamená řadu
změn vůči jejich dosavadní publikační praxi. Úlohou knihovny je včas a co
nejkomplexněji svoji akademickou komunitu o těchto změnách informovat tak, aby
její členové tuto globální paradigmatickou změnu přijali jako pozitivní a byli
ochotni se na této politice podílet.
4. Kurzy informační gramotnosti
Kurzy informační gramotnosti pro studenty postgraduálního studia
ČVUT v roce 2010 svou náplní navazují na již realizované kurzy informační
gramotnosti pro zahraniční studenty a reflektují zvyšující se nároky současných i
budoucích vědeckých pracovníků na práci s informacemi. Kurz Informace pro vědu a
výzkum23 byl realizován v letním semestru
akademického roku 2009/2010 na pěti fakultách ČVUT. Jeho cílem bylo seznámit
postgraduální studenty, jako budoucí autory vědeckých prací, se zásadami práce s
informacemi, jejich vyhledáváním včetně vyhledávání ve specializovaných
informačních zdrojích, uchováváním a sdílením záznamů prostřednictvím
referenčních manažerů, využíváním informací pro vytváření odborných textů,
etikou práce s informacemi, autorskými právy a také metodikou hodnocení VaV a
základními principy práce s citačními rejstříky.
Kurz pokrýval následující témata:
- Elektronické informační zdroje na ČVUT
- Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu
- Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven
- Technické normy a patenty
- Další zdroje informací pro vědu
- Jak psát odbornou práci
- RefWorks a správa personální bibliografie
- Jak prezentovat
- Nákup odborné literatury
Hodnocení kurzu ze strany absolventů i vedení fakult bylo
kladné. Pro většinu absolventů bylo největším přínosem jednoznačně téma
elektronických informačních zdrojů, formulování pokročilejší rešeršní
strategie, nadstavbové služby knihoven, elektronické informační zdroje pro VaV,
tvorba citací a práce s citačními manažery a systémem RefWorks.
Kurz byl připraven v obecné rovině s tematickou modifikací pro
jednotlivé fakulty. Jeho průběh odhalil nejčastější nedostatky studentů při
práci s informacemi a psaní odborných textů a vyvolal náměty k rozšíření
některých témat, zejména v oblasti sofistikovanější rešeršní strategie, psaní a
publikování odborných textů, citování a vytváření bibliografických citací,
získávání grantů a stipendií. Všechny tyto náměty budou analyzovány,
konzultovány a využity pro specifikaci kurzu na následující semestr.
Závěr
Postupná integrace knihovních informačních systémů do
celouniverzitního informačního systému klade vysoké nároky na variabilitu
kompetencí a služeb knihovny a na její užší spolupráci s jednotlivými součástmi
univerzity. Tento text představil pět základních oblastí, ve kterých se mohou
knihovny českých univerzit v současné době angažovat, a na příkladu organizační
struktury ČVUT definoval subjekty, se kterými je třeba na těchto aktivitách
spolupracovat. Ústřední knihovna ČVUT spolupracuje s jednotlivými fakultami, resp.
katedrami a ústavy na výuce, seminářích a školeních a s VIC na integraci svých
systémů a služeb v rámci celouniverzitního informačního systému. Dále
spolupracuje s jednotlivými autory, s katedrami či ústavy a s příslušným
oddělením VIC v oblasti analýzy a metodické podpory vedoucí ke zvýšení kvality a
hodnocení publikační činnosti.
Je nezbytné přijmout fakt, že paradigma univerzitní knihovny se
mění. „Tradiční“ knihovní služby jsou pozvolna nahrazovány elektronickými a z
hlediska typologie poskytovaných služeb a z hlediska návyků a potřeb dnešních
uživatelů se knihovna transformuje v univerzitní informační centrum. Tento
vývoj přináší řadu změn do struktury, organizace a kompetencí knihovny.
Těžiště knihovních služeb by mělo být ve vývoji, integraci, přívětivosti a
intuitivnosti elektronického prostředí, transparentnosti jejích systémů a služeb s
jednoznačným zaměřením na uživatele a na základě znalosti jejich
charakteristických vlastností, mentálních modelů, informačních potřeb a
požadavků. Vzhledem k neustále změně těchto faktorů je nezbytné klást důraz na
neustálý vývoj, inovaci a integraci svých systémů a služeb a nabízet uživatelům
nové nástroje splňující jejich rostoucí požadavky.
Rozsah informačních zdrojů, nástrojů a služeb, které
univerzitní knihovna svým uživatelům nabízí, má velkou perspektivu v oblasti
dosažení standardů zahraničních univerzit. Na základě odlišné kultury, politiky a
postavení univerzit ve společnosti mají univerzitní knihovny jednotlivých států
Evropy i světa jinou pravomoc a jiný úhel pohledu na informační zabezpečení
vzdělávání a VaV. Česká společnost v určitých aspektech za světovým
standardem zaostává, v některých aspektech je naopak velmi napřed (celostátní
registr VaV – RIV). Na řadě českých univerzit si bude muset knihovna teprve vydobýt
pozici nezbytného informačního centra. Cesta vede přes úzké propojení s
univerzitním prostředím a ve schopnosti obstát a naplnit prvořadé poslání, tedy
poskytovat informační zabezpečení a podporu studia a vědecké a výzkumné činnosti
a stát se nezbytnou součástí univerzity. Je samozřejmé, že tento cíl není
možné realizovat bez společenské poptávky akademické komunity, podpory vedení
univerzity, dostatečného odborného personálního zabezpečení a špičkové
technické podpory.
Knihovna má velký potenciál získat si ze strany vedení a ze
strany akademické obce dostatečnou důvěru a prestiž, která poroste v souvislosti se
zvyšující se poptávkou po knihovnicko-informačních službách. Univerzita za podpory
své knihovny může dosáhnout lepšího hodnocení publikací svých autorů i
vyššího ohodnocení univerzity v mezinárodních žebříčcích.
Literatura
Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací [online]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, c2010 [cit. 2010-04-23].
Dostupný z www: <http://www.isvav.cz/>.
ISI Web of Knowledge [online]. Thomson Reuters, c2009 [cit.
2010-04-23]. Dostupný pro předplatitele z www: <http://www.isiknowledge.com>.
Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce
2009 [online]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, 2009 [cit. 2010-04-23].
Dostupný z
www:<http://www.vyzkum.cz/storage/att/CDDC542199F1640B59A7D1E841B7151C/Metodika%202009_schv%C3%A1leno.pdf>.
NĚMEČKOVÁ, L. [et al.]. Využití citačních rejstříků
pro prezentaci výsledků vysoké školy. In INFORUM 2010: 16. konference o
profesionálních informačních zdrojích, Praha, 25. – 27. 5. 2010 [online]. Praha :
Albertina Icome Praha, 2010, 16 s. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/pdf/2010/nemeckova-lenka-1.pdf>.
Programy a podpory VaV [online]. MŠMT ČR, [2010]
[cit. 2010-07-23]. Dostupný z www: <http://www.msmt.cz/vyzkum/dotace-granty>.
Science [online]. Thomson Reuters, c2010 [cit.
2010-04-23]. Dostupný z www: <http://science.thomsonreuters.com/>.
Shibboleth [online]. Internet2 Middleware Initiative,
c2010 [cit. 2010-07-23]. Dostupný z www: <http://shibboleth.internet2.edu>.
Scopus Support Site [online]. Elsevier, c2010 [cit.
2010-04-23]. Dostupný z www: <http://www.info.scopus.com/>.
Topuniversities [online]. QS Quacquarelli Symonds,
1994-2010 [cit. 2010-04-23]. Dostupný z www: <http://topuniversities.com/>.
Ústřední knihovna ČVUT [online]. ÚK ČVUT, c 2010
[cit. 2010-07-23]. Dostupný z www: <http://knihovna.cvut.cz/>.
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. SCOPUS – další databáze nebo
pomocník? In Elektronicky, online, na dosah…e-zdroje pro techniku a přírodní
vědy, 20. dubna 2010 [online]. Praha : Národní technická knihovna, 2010 [cit.
2010-04-23]. Dostupný z www: <http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/2010-scopus-odpo>.
Věda, výzkum, vnější styky [online]. VIC ČVUT
[cit. 2010-04-23]. Dostupný z www: <http://www.vvvs.cvut.cz/>.
Výzkum a vývoj v ČR [online]. Rada pro výzkum,
vývoj a inovace, c2010 [cit. 2010-04-23]. Dostupný z www: <http://www.vyzkum.cz/FrontAktuality.aspx>.
1 http://www.inforum.cz
2 NĚMEČKOVÁ, L. [et al.].
Využití citačních rejstříků pro prezentaci výsledků vysoké školy. In INFORUM
2010: 16. konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 25. – 27. 5.
2010 [online]. Praha : Albertina Icome Praha, 2010, 16 s. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/pdf/2010/nemeckova-lenka-1.pdf
>.
3 http://www.cvut.cz ; http://knihovna.cvut.cz
4 http://www.vyzkum.cz/Priloha.aspx?idpriloha=551112
5 http://www.vyzkum.cz
6 http://www.isvav.cz
7 http://www.isvav.cz/prepareResultForm.do
8 http://www.isiknowledge.com
9 http://www.scopus.com
10 http://www.esf.org/research-areas/humanities/erih-european-reference-index-for-the-humanities.html
11 http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495942.
Po aktualizaci v r. 2010 seznam zahrnuje 554 titulů periodik.
12 Impakt Faktor (Impact Factor, IF) je poměr
mezi citacemi a aktuálními publikovanými články. IF časopisu se vypočítá poměrem
počtu citací za aktuální rok k celkovému počtu článků publikovaných v daném
časopise za poslední dva roky. Podrobněji viz http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/impact_factor/
13 Článek uvedený na Seznamu získá 4 body,
článek uvedený v databázi SCOPUS 8 bodů (pro obory vyjma humanitních a
společenských). U časopisů zařazených ve WoS je výpočet bodového hodnocení
složitější, jedná se o „5 + 140 × Faktor“ (Faktor je proměnná vypočítaná na
základě Impakt Faktoru časopisu. Výpočet Faktoru viz Metodika hodnocení:
http://www.vyzkum.cz/storage/att/CDDC542199F1640B59A7D1E841B7151C/Metodika%202009_schv%c3%a1leno.pdf)
14 http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495405
15 http://www.vvvs.cvut.cz/
16 http://www.msmt.cz/vyzkum/dotace-granty
http://www.msmt.cz/vyzkum/informacni-zdroje-pro-vzkum-infoz
17 http://shibboleth.internet2.edu
18 H-index je číslo h, které
udává počet publikací, které byly alespoň h-krát citovány
(http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/2010-scopus-odpo). Lze jej využít
pro určování prestiže autora i instituce. „H-index je roven h, pokud h z celkového
počtu článků (NP) má nejméně h citací a každý ze zbylých článků (NP – h) má
méně než h citací.“ Výzkumy ukázaly, že H-index odpovídá počtu citací,
Impakt Faktoru, počtu publikací a přínosu a kvalitě vědecké práce. Více o
H-indexu: http://info.scopus.com/documents/files/scopus-training/resourcelibrary/pdf/FSRPM_CZ_0707_a885_FactSheet_LR.pdf.
19 SJR přiděluje relativní skóre všem
zdrojům citační sítě, tzn. ne všechny citace jsou rovnocenné. Jeho cílem je
vyrovnat rozdíly v citačních zvyklostech mezi jednotlivými obory a umožnit přímou
srovnatelnost zdrojů. SJR zdůrazňuje ty zdroje, které jsou využívány prestižními
tituly, a umožňuje uživateli seřadit svůj vlastní soubor zdrojů bez ohledu na
jejich obory (http://info.scopus.com/journalmetrics/sjr.html). Výpočet se provádí
pomocí průměrného počtu vážených citací v aktuálním roce na publikace vydané v
předchozích třech letech. Váha citací pak závisí na prestiži časopisů (v
absolutní hodnotě), ve kterých byl daný článek citován.
20 SNIP měří citační ohlas zdroje v
kontextu oboru a pomáhá přímo porovnat zdroje z různých oborů. U daného zdroje
bere v úvahu vlastnosti oboru, což je soubor dokumentů, citujících daný zdroj. SNIP
vyjadřuje poměr absolutního počtu citací v aktuálním roce publikací vydaných v
předcházejících 3 letech ku celkovému počtu publikací v těchto třech letech (=RIP
– raw impact per paper) zvážených na základě relativního citačního potenciálu
konkrétního oboru. Citační potenciál reprezentuje pravděpodobnost, se kterou
dokument bude v daném oboru citován. Zdroje z oborů s vysokým citačním potenciálem
mají tendenci mít velký dopad na článek (http://info.scopus.com/journalmetrics/snip.html
).
21 http://topuniversities.com/2
22 http://knihovna.cvut.cz/studium/vskp.html
23 http://knihovna.cvut.cz/studium/vyuka.html
|