|
Podpisem Berlínské deklarace1
v říjnu 2010 se Masarykova univerzita v Brně – jako vůbec první vysoká škola v
ČR2 – přihlásila k aktivní podpoře
hnutí Open Access (OA), otevřeného přístupu k vědeckým informacím. Současně
zařadila podporu OA i do svého dlouhodobého záměru pro léta 2011-2015. Podpis
deklarace byl velmi důležitým momentem, který posunul otevřený přístup na MU z
roviny úvah a diskusí do roviny morálního závazku. Univerzita již nechce být
černým pasažérem, který jen využívá to, co do systému přinášejí jiní, ale
hodlá sama k rozvoji systému aktivně přispívat a naplnit tak svou roli
sociálně zodpovědné veřejné instituce. Od politického rozhodnutí k praktické
realizaci je však dlouhá cesta. V tomto článku se zkusíme podívat, jak postupuje
proces zapojení Masarykovy univerzity do OA, jaké jsou jeho dosavadní výsledky a
nejbližší vyhlídky.
Otevřený přístup k vědeckým informacím znamená bezplatný,
okamžitý, svobodný a trvalý on-line přístup k plným textům kvalitních vědeckých
publikací – především recenzovaných článků v odborných a vědeckých
časopisech a sbornících konferencí. K dosažení tohoto ideálu existují dvě
vzájemně se doplňující cesty: (a) zlatá cesta (gold OA), kdy otevřený
přístup poskytují vydavatelé vědecké literatury prostřednictvím volně dostupných
časopisů (náklady na recenzní řízení, publikování, zpřístupnění a archivaci
hradí buď autoři v podobě poplatku za publikování nebo některá třetí strana,
nikoliv však čtenáři); (b) zelená cesta (green OA), kdy otevřený přístup
poskytují samotní autoři, nejčastěji prostřednictvím institucionálních nebo
oborových repozitářů, do kterých vkládají svá díla a zpřístupňují je tak
světu. Podrobnější informatice k problematice Open Access a jeho metodách jsou
uvedeny v článku [Bartošek 2009], nebudeme je tedy zde opakovat.
Repozitář MU
Hlavním způsobem, kterým univerzity a další výzkumné
instituce přispívají k rozvoji OA, je budování otevřených institucionálních
repozitářů a motivování vědců a výzkumníků k tomu, aby výsledky své práce do
těchto repozitářů ukládali – tedy zelená cesta OA. Z diskusí nad koncepcí
institucionálního repozitáře Masarykovy univerzity vyplynuly následující závěry:
- Repozitář musí být navržen tak, aby vkládání publikací do
něj znamenalo pro vědce a výzkumníky jen minimální zátěž, aby jim nepřidávalo
pokud možno žádnou výraznou práci navíc. Administrativní zátěž tvůrčích
pracovníků je již tak značně vysoká, takže její další neúměrný nárůst by
vedl jen k odmítání do repozitáře přispívat.
- Zapojení do OA by mělo vědcům přinést viditelné výhody.
- Spojit budování a provoz univerzitního repozitáře s dalšími
aktivitami a systémy, které již jsou na univerzitě rozvíjeny; minimalizovat tak
náklady, zúročit dosavadní zkušenosti a dosáhnout synergetických efektů.
Výše uvedené požadavky vedly k tomu, že repozitář MU není
budován jako nový samostatně stojící systém, ale jako integrální součást již
vytvořené informační infrastruktury univerzity. Skládá se ze tří částí –
modulu pro vkládání prací, úložiště prací a přístupového rozhraní. Každá z
těchto částí využívá některou z již zavedených technologií.
Modul pro vkládání prací je rozšířením modulu pro
evidenci publikační činnosti v informačním systému IS MU. Vykazování vědeckých
výsledků do RIV3 je již několik let
standardní povinností, kterou vědci musí vykonávat (byť vzhledem k rozsahu
požadovaných údajů a magii kolem přidělování bodů za vykázané výsledky jde o
činnost ne zrovna populární). Je tedy přirozené rozšířit univerzitní publikační
modul o možnost přidat k vykazované publikaci soubory s plnými texty a několika málo
doplňujícími údaji (verze vkládaného textu, rozsah a podmínky zpřístupnění).
Vkládací modul je tím v podstatě hotov, navíc s minimální dodatečnými nároky na
autory.
Úložiště prací využívá stejné technologie, které
byly vyvinuty na MU pro archiv vysokoškolských závěrečných prací (theses.cz) a
úložiště studentských seminárních prací (odevzdej.cz), a které kromě MU
používají desítky dalších akademických institucí v ČR i na Slovensku4. Současně je s těmito systémy plně
integrováno a využívá jejich nadstavbové funkce, takže vědecké práce vložené do
repozitáře se například automaticky stávají součástí systému pro odhalování
plagiátů. Navíc se tím otevírá přirozená cesta pro zapojení dalších
akademických institucí a vznik meziuniverzitního repozitáře vědeckých prací (viz
repozitar.cz, dále v textu).
Přístupové rozhraní repozitáře je samostatný modul,
který se opírá o technologie používané v IS MU a systémech theses.cz a odevzdej.cz.
Nabízí možnost vyhledávaní prací podle klíčových slov, různé varianty
filtrování výsledků (podle kategorie oborů, roku publikování, jazyka práce,
licence nebo verze práce – preprint, postprint atd.), účinný fulltextový
vyhledávací nástroj, vyhledávání podobných prací a další.
Organizační a společenské prostředí
Technická realizace repozitáře je první důležitý krok na
cestě k institucionálnímu otevřenému přístupu. Jde však spíše o tu snazší
část. Pro jeho uvedení do života a plnohodnotné zapojení univerzity do OA je třeba
připravit nezbytné organizační, společenské a právní prostředí. Znamená to
získat pro myšlenku otevřeného přístupu co největší část akademické obce,
vytvořit univerzitní směrnice upravující vkládání prací do repozitáře a
související procesy, připravit efektivní podporu autorům
a promyslet metody jejich motivace, vyřešit právní záležitosti spojené se
zpřístupňováním publikovaných prací a další.
V současnosti je připravována univerzitní směrnice upravující
způsob shromažďování, archivace a zpřístupnění prací v univerzitním
repozitáři. Protože ještě není schválena, není možné hovořit o konkrétních
detailech, ale pouze o obecných východiscích. Návrh směrnice se opírá o dříve
přijatou směrnici rektora MU o Duševním vlastnictví na Masarykově univerzitě,
která vymezuje pojem zaměstnanecké dílo a vykonávání majetkových práv k těmto
dílům. Návrh vychází z předpokladu, že zaměstnanci univerzity budou povinni
vkládat do repozitáře každé své zaměstnanecké dílo, které existuje v textové
podobě (listinné či elektronické) a které bylo publikováno. Podle stávajících
představ by repozitář neměl být omezen jen na vědecké práce, ale mělo by být
možné vkládat do něj publikovaná díla bez omezení – například e-learningové
publikace, zprávy, multimediální dokumenty. Na základě metadat prací (indikátor
„peer-reviewed“ a další) bude možné prezentovat repozitář světu podle potřeby
v různých podobách – jako vědecký OA-repozitář, univerzální univerzitní
repozitář atd. Ke každému dílu je možné vložit do repozitáře libovolný počet
souborů (preprint, finální verze, doplňující materiál, prezentace). Při
vkládání prací do repozitáře a nastavování režimu jejich zpřístupnění bude
třeba postupovat tak, aby nebyla dotčena ochrana informací chráněných zvláštním
zákonem, ochrana obchodního tajemství, nebo ochrana oprávněných zájmů třetích
osob (např. práva nakladatele). V současnosti je diskutováno, jakou metodickou,
odbornou a právní podporu poskytne univerzita autorům při naplňování tohoto
požadavku. Do repozitáře nebudou vkládaný vysokoškolské kvalifikační práce
(bakalářské, diplomové, disertační) ani habilitační práce, protože ty jsou na MU
řešeny v rámci již existujícího digitálního archivu vysokoškolských prací
(volně přístupného na internetu).
Aktuální stav a nejbližší vyhlídky
Aktuální stav v procesu zapojování MU do OA vypadá
následovně:
- Byla implementována první verze univerzitního repozitáře MU
(moduly vkládání, úložiště, prezentace) a probíhá jejich testování ze strany
řešitelů.
- Je připravována univerzitní směrnice upravující způsob
shromažďování, archivace a zpřístupnění prací v univerzitním repozitáři.
- Fakulta informatiky MU získala centralizovaný rozvojový projekt
MŠMT ČR na rok 2011 „Meziuniverzitní síť technických a metodických opatření na
ochranu proti plagiátorství“, jehož součástí je mj. i projekt na vybudování
meziuniverzitního úložiště repozitar.cz vědeckých a odborných textů, které bude
vycházet ze zkušeností s implementací institucionálního repozitáře MU a bude
integrováno se systémy theses.cz, odevzdej.cz a jejich antiplagiátorskou službou. Již
v této rané fázi se k repozitářové části projektu přihlásilo 10 českých
vysokých škol.
Další plány pro tento rok:
- Dokončit a schválit univerzitní směrnici k repozitáři MU.
- Dokončit návody, metodiky a nástroje pro autory MU.
- Spustit pilotní fázi pro vkládání prací do repozitáře MU.
Závěr
I když z výše uvedeného textu by se mohlo zdát, že Masarykova
univerzita je již v podstatě „za vodou“, začlenění její vědecké produkce do OA
je vyřešeno a vše jde hladce, není tomu tak. Cesta k plnohodnotnému
institucionálními zapojení do otevřeného přístupu, jak ho známe z vyspělých
západních univerzit, je i u nás krkolomná, klopotná a její hlavní část máme
teprve před sebou. Kromě vnitřních složitostí vyplývajících ze skutečnosti, že
není vůbec snadné připravit a uvést do života systém, který se podstatným
způsobem dotýká tisíců pracovníků v různorodém prostředí, s rozdílnými
zkušenostmi, požadavky a zaběhnutými zvyklostmi, je situace dále poněkud
znesnadňována tím, že na MU se na implementaci podílí více skupin (vývojový tým
IS MU, Knihovnicko-informační centrum MU, rektorát MU), z nichž každá má trochu
jiné pohledy a představy o tom, jak by měl celý systém vypadat a fungovat. Na druhou
stranu to má i své přednosti. Tyto týmy mají velké praktické zkušenosti a
Masarykova univerzita je v ČR lídrem a průkopníkem v mnoha dílčích oblastech
otevřeného přístupu (veřejný archiv vysokoškolských prací MU, kooperativní
systémy theses.cz a odevzdej.cz, otevřené digitální knihovny jako například Česká
digitální matematická knihovna). Spolu s podporou vedení univerzity to poskytuje
dobré předpoklady k tomu, aby se institucionální zapojení MU do celosvětového
hnutí OA přeměnilo z pěkné vize na fungující realitu.
Literatura
[Bartošek 2009] Miroslav Bartošek. Open access –
otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. Zpravodaj ÚVT
MU. ISSN 1212-0901, prosinec 2009, roč. XX, č. 2, s. 1-7.
http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html
1 Berlin
Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities. http://oa.mpg.de/lang/en-uk/berlin-prozess/berliner-erklarung/
2 MU ale nebyla první českou
akademickou institucí, která podepsala Berlínskou deklaraci; jejími signatáři se
stali již v roce 2008 Akademie věd ČR a Grantová agentura ČR.
3 RIV = Rejstřík informací o
výsledcích vědy a výzkumu v ČR, součást národního informačního systému o
vědě, výzkum a inovacích. Akademické instituce mají zákonnou povinnost předávat
podrobné údaje o svých výzkumných výsledcích do databáze RIV, která pak
následně slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení a financování výzkumných
institucí. Proces sběru podkladů pro RIV je na MU organizován tak, že zaměstnanci
sami vkládají záznamy o svých výsledcích do publikačního modulu IS MU, odkud se
přenáší hromadně do národní databáze RIV.
4 Do systému http://theses.cz bylo
v době psaní článku zapojeno 30 vysokých škol z ČR a dvě slovenské (Univerzita
Komenského v Bratislavě a Ekonomická univerzita v Bratislavě). Systém http://odevzdej.cz používalo v ČR 23 vysokých škol a
jedno gymnázium, na Slovensku pak Vysoká škola medzinárodného podnikania ISM Slovakia
v Prešově, s. r. o., a také Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR.
|