Zkušenosti s organizací anket v Knihovně Univerzity Palackého v Olomouci

Rozvoj informačních a komunikačních technologií přinesl změny v práci všech knihoven. Také Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci (dále KUP) se snažila udržet krok s vývojem akademické informační sféry. Od roku 1992 vytvářela elektronický katalog, knihovní fond obohacovala nejen o tištěné dokumenty, ale i o informace na disketách, CD-ROM, DVD a dalších nosičích. V roce 1998 vstoupila    KUP do prvního konsorcia pro online přístup ke Current Contents Connect a o rok později zakoupila s podporou Mellonovy nadace online přístup do jedné z kolekcí    JSTOR. Vědečtí pracovníci, pedagogové i studenti si postupně mohli zvykat na práci s odbornými informacemi v elektronické podobě.

Výrazný posun v práci KUP přinesl program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“ na léta 2000 – 2003, který podporoval řadu projektů zpřístupňujících elektronické informační zdroje. Univerzita Palackého v Olomouci (dále UP) se stala řešitelem nebo spoluřešitelem řady těchto projektů a v průběhu roku 2000 získala přístup k mnoha odborným databázím (např. Web of Science, Journal Citation Reports, ProQuest 5000, Periodical Contents Index Full Text, EIFL, Acta Sanctorum, Biological Abstracts, Zoological Record, Literature Online, Science Direct, Springer Link, GeoBase, GeoRef, Sport Discus a další). Nyní bylo potřeba, aby vyučující a studenti s těmito zdroji také pracovali, aby je dostatečně využívali. Pro KUP to znamenalo připravit informační materiály, přednášky, semináře a další vzdělávací akce, které by uživatelům nové zdroje přiblížily. Tento úkol nebyl snadný. KUP jako centrální instituce poskytovala služby pro fakultu filozofickou, pedagogickou, přírodovědeckou, právnickou, teologickou a fakultu tělesné kultury, tj. pro téměř 17 tis. studentů. Překážkou bylo i to, že pracovníci KUP neměli ucelené informace o vztahu vyučujících a studentů k elektronickým zdrojům a k práci s počítači a Internetem. V té době se zrodila myšlenka zorganizovat anketu a navázat dialog knihovníci-čtenáři nasměrovaný na využívání počítačů a na práci s elektronickými informačními zdroji.

Anketu, která proběhla ve dnech 10. – 12. 5. 2000, připravili pracovníci KUP ve spolupráci s Katedrou sociologie FF UP na téma: „Poskytuje vám počítač knihovnické informace?“  Tištěné anketní lístky byly rozdávány jak na všech pracovištích KUP, tak také na sekretariátech kateder, před učebnami atd. Šlo o to, oslovit co nejvíce studentů a zaměstnanců univerzity. Veškeré činnosti   spojené s organizací ankety, tj. tisk anketních lístků, jejich rozdávání, sběr i vlastní zpracování, zajistili pracovníci KUP vlastními silami.   

Bylo získáno 1150 anketních lístků, z toho 1131 bylo určeno ke zpracování.

Ankety se zúčastnili:

Anketa byla složena z několika okruhů otázek, na které dotázaní odpovídali formou testu. Nejvýznamnější z nich byly:

1. Jak účastníci ankety využívají počítač?

Převážná většina uživatelů UP očekávala v roce 2000 od počítače a Internetu rychlou a levnou komunikaci s odborníky i přáteli, snadnou a variabilní práci s textem a pomoc při odborné a pedagogické činnosti v oblasti vyhledávání odborných informací, numerických výpočtů, statistických analýz, grafických programů, zpracování dat, řízení experimentů, simulací jevů atd. Největší zájem je proto o email, textové editory a další software a o práci ve webovém prostředí.

Jen 4,3 % dotázaných sdělilo, že s počítačem nepracuje. Většinou se jednalo o respondenty z pedagogické a filozofické fakulty. Na otázku, proč s počítačem nepracují, odpovědělo 61 %, že doposud neměli příležitost se této činnosti naučit, ale naučit by se to chtěli, 31 % považovalo počítače za užitečné, ale doposud se bez nich obešli a jen 8 % respondentů se o počítače vůbec nezajímalo.

2. Vědí dotázaní, co to jsou elektronické informační zdroje?

Anketa ukázala, že 80 % dotázaných v roce 2000 v podstatě nevědělo, co si má pod pojmem elektronické informační zdroje představit. Tento pojem byl příliš nepřesný i pro mnohé respondenty, kteří, jak bylo zřejmé z odpovědí na další otázky, byli schopni pracovat se složitým softwarem a    elektronické zdroje v podstatě využívali.

3. Kde  dotázaní vyhledávají elektronické informace?

Vzhledem k tomu, že se anketa konala v květnu, nebyla ještě většina licencovaných zdrojů, poskytovaných z programu MŠMT, dostatečně dlouho k dispozici. Z těchto zdrojů byl uveden jen EIFL (Electronic Information for Libraries), který byl připojen asi v březnu 2000. Přestože se jednalo o velmi kvalitní fulltextový zdroj, jeho krátké využívaní se projevilo i ve výsledcích ankety.

Za příčiny nedostatečného využívání licencovaných zdrojů byly považovány:

• nízká informovanost o existenci těchto zdrojů,
• nutnost předchozí počítačové průpravy a flexibilita ve vztahu k neustálým změnám ve vývoji informačních technologií,
• časová zaneprázdněnost především pedagogů a někdy i nezájem měnit dosavadní způsob získávání odborných informací,
• jazyková bariéra,
• podceňování elektronických informací ze strany některých pedagogů, a s tím související nezájem studentů,
• relativně krátká retrospektiva přístupných dat neuspokojovala společenskovědní a humanitní obory,
• nedostatečná vybavenost některých pracovišť kvalitními počítači a relativně malý počet počítačů pro studenty.

Anketa ukázala, že existují značné rozdíly v informační gramotnosti mezi jednotlivými fakultami. Studenti a vyučující přírodovědných oborů pracovali s elektronickými informacemi až desetkrát více než jejich kolegové z pedagogické, filozofické a právnické fakulty. Respondenti projevovali zájem o vzdělávací akce a o poskytování informačních materiálů. Nejenže pomohly nasměrovat další činnost KUP v oblasti elektronických zdrojů, ale čtenáři se vyjadřovali i k provozní době knihovny, k půjčování a prodlužování knih, k technickému vybavení knihovny a k dalším otázkám, které nebyly obsahem anketního lístku.

Na základě závěrů ankety byly v KUP provedeny určité reorganizační změny. Od září 2000 bylo ustaveno oddělení bibliograficko-informačních služeb, které mělo kompletně zajišťovat získávání a využívání elektronických informačních zdrojů, organizovat vzdělávací akce, odborné konzultace a propagační materiály.

V roce 2003, tj. v posledním roce realizace programu MŠMT „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“, bylo potřeba vyhodnotit využívání licencovaných zdrojů. K dispozici sice byly statistické výstupy, ale ty pro hlubší analýzu práce s elektronickými zdroji nestačily. KUP  se rozhodla zorganizovat další anketu. Ve fázi koncipování otázek KUP spolupracovala s Katedrou sociologie FF UP. Ukázalo se, že za poslední tři roky vývoj informačních technologií na UP natolik pokročil a v této souvislosti se tak změnila informační gramotnost uživatelů, že bylo nutné i jinak formulovat anketní otázky. Bylo zvoleno téma „Využíváte elektronické informační zdroje?“

I tentokrát bylo využito tištěných anketních lístků. Jejich vyhodnocení provedlo Centrum výpočetní techniky UP programem SPSS.

Anketa proběhla ve dnech 25. – 27. 3. 2003. Bylo získáno 1712 správně vyplněných anketních lístků. Zúčastnili se jí:

Výsledky ankety na jedné straně potvrdily, že uživatelé pracují s elektronickými zdroji na jiné úrovni, než tomu bylo před třemi lety, na druhé straně se však prokázalo, že stejně jako dříve jsou licencované zdroje využívány nejméně.

1. Využíváte pro studium, pedagogickou činnost nebo vědeckou práci informace dostupné prostřednictvím internetu?

Na tuto otázku odpovědělo 95,3 % respondentů, že je využívá a 4,7 % uvedlo, že ne. Hlavní důvody proč s elektronickými informacemi nepracují bylo uváděno, že necítí potřebu a vystačí s tradičními typy dokumentů a že si potřebné informace neumí na Internetu vyhledat.

2. Kde hledáte elektronické informace a jak často?

3. Máte zájem o prohloubení znalostí ve vyhledávání?

Zde se vyskytla otázka, zda četnost vyhledávání souvisí se zájmem o další vzdělávání. Ukázala se velmi zajímavá souvislost. Čím častěji respondenti pracují s vyhledávacími stroji, tím větší vyjadřují potřebu dalšího vzdělávání, čím častěji vyhledávají v databázích, tím se o další vzdělávání zajímají méně. Vyhledávání v katalozích knihoven nevykázalo žádnou podstatnou souvislost mezi četností vyhledávání a zájmem o další znalosti.

4. Které licencované zdroje jste doposud využili?

Na anketním lístku byly uvedeny všechny licencované zdroje přístupné na UP, které byly k dispozici aspoň rok. Následující graf sice vyjadřuje uživatele, kteří s daným zdrojem pracovali, ale nevyjadřuje význam da-tabáze pro konkrétní obor. Např. je přirozené, že databáze GeoBase a GeoRef nebudou využívat stovky uživatelů, jestliže tento obor studuje na UP 73 studentů.

5. Jestliže licencované zdroje využíváte, napište, jak jste s nimi spokojeni.

Většina respondentů (81,4 %) uvedla, že jsou s licencovanými zdroji spokojeni. Byli to převážně uživatelé, kteří pracovali s těmito zdroji pravidelně a měli poměrně vysoké požadavky na jejich komfort, na formáty výstupu a možnosti importu do vlastních databázových systémů. Mezi zajímavá zjištění patřilo i to, že s licencovanými zdroji pracovali více vyučující a vědečtí pracovníci než studenti.

Test chi-sguare  je označil jako významnější při práci s Web of Science, Periodical Contents Index, EIFL, Springer Link, Acta Sanctorum, Biological Abstracts, ChemNet, ProQuest, JSTOR, Science Direct a Patrologia Latina. Všechny ostatní zdroje byly stejně využívány pedagogy i studenty. Anketa potvrdila, že došlo k výraznému posunu ve zvýšení informační gramotnosti oproti anketnímu šetření v roce 2000.  

Pro KUP se ankety staly důležitou formou zpětné vazby. Zvláště otevřené otázky (přestože jsou náročnější na zpracování) umožnily uživatelům sdělit své názory, připomínky, požadavky a doporučení. Pro knihovnickou praxi to byly velmi cenné informace, které by KUP shromažďovala za normálních okolností dlouhou dobu. Takto na mnohé z nich mohla reagovat okamžitě, jiné zapracovala do svých plánů a řešila je postupně.