Národní autority v prostředí muzeí a galerií – interoperabilita s NK ČR

Jedním z termínů, který je v poslední době často slyšet/vidět na nejrůznějších setkáních (formálních i neformálních) zejména pracovníků knihoven je termín “interoperabilita”. Je to termín, který pracovníky českých knihoven a informačních institucí zajímá a se kterým se i v knihovnách více či méně úspěšně pracuje/prakticky se uskutečňuje. Ale co ostatní instituce, které patří do oblasti tzv. paměťových institucí (muzea, galerie, archivy)? A proč by vůbec měl být tento termín pro tyto typy institucí zajímavý či dokonce potřebný?

Interoperabilita v knihovnách

Ukázkovým příkladem interoperability v oblasti knihoven je kooperativní spolupráce na tvorbě a využívání souborů národních autorit. Autority, jinými slovy unifikované selekční údaje, využívá v českém knihovnictví mnoho desítek knihoven. V rámci projektu “Kooperativní tvorba a využívání souborů národních autorit”, který je již od roku 2001 realizován pod vedením oddělení národních jmenných autorit NK ČR (ONJA NK ČR) takto (aktivně, t.j. vytvářením návrhů autorit) spolupracuje dnes již přes padesát knihoven nejrůznějšího zaměření a úrovně (vedle všech centrálních knihoven krajů, je to na dvacet veřejných městských knihoven a celá řada vysokoškolských a odborných centrálních knihoven). Knihoven, které jen využívají ke své každodenní katalogizační praxi, co je k dispozici v bázi národních autorit, je podle střízlivých odhadů minimálně jednou tolik. Čím je ale pro knihovny báze národních autorit užitečná/prospěšná? Co je k této interoperabilitě vede? Dnes je již jednoznačně možné doložit (na několikaletých statistikách), že je to mnohonásobný užitek. Předně využívání unifikovaných selekčních údajů zjednodušuje/usnadňuje pracovníkům knihoven katalogizaci knih a ostatních knihovních dokumentů. Za poslední tři roky se průměrná užitečnost báze národních autorit pro každodenní katalogizační praxi všech kooperujících knihoven, včetně odborných/specializovaných, které samozřejmě toto procento z pochopitelných důvodů výrazně snižují, pohybuje na úrovni 64,5%. U všeobecných veřejných knihoven tzv. městského typu je to dokonce ještě o deset procent více! Uživatelům knihoven pak použití unifikovaných selekčních údajů usnadňuje, resp. zvyšuje komfort vyhledávání v katalozích knihoven. Zejména při vyhledávání potřebných dokumentů pomocí nejrůznějších informačních bran, kdy na jeden dotaz formulovaný pomocí autority, uživatel obdrží odpověď z mnoha nejrůznorodějších informačních zdrojů. Podobné je to i při využívání autorit při budování souborných katalogů nejrůznějších typů a úrovní. I zde má uživatel zjednodušenou rešeršní činnost.

V bázi národních autorit, které spravuje ONJA NK ČR, je v současné době k využití více jak 360 tisíc jmenných i věcných autorit. Jmenných autorit (personálních, rodů, rodin, korporativních, jmen akcí, geografických jmen, autor/název a unifikovaných názvů) je v bázi k dispozici více jak 315 tisíc.

Interoperabilita mezi paměťovými institucemi

Jak se daří uplatňovat v praxi interoperabilitu v prostředí českých paměťových institucí? A proč by vůbec měla být uskutečňována? Odpověď je tu (stejně jako v případě samotných knihoven) nasnadě – protože je to UŽITEČNÉ!

Jak a v jakých směrech nám ukáže jednoduchý příklad. Uživatel se bude např. zajímat o osobnost spisovatele, dramatika, malíře a ilustrátora Josefa Čapka. Tituly, které napsal (sám nebo ve spolupráci s bratrem Karlem) najde celkem jednoduše v katalogu knihoven. Budouli však i galerie využívat unifikovaných selekčních údajů (báze autorit), bude moci uživatel pomocí jednoho dotazu získat přehled, které obrazy a v kterých galeriích se od J. Čapka nacházejí. A zapojíli se do tvorby a využívání souborů autorit i archivy či muzea, získá badatel ze zmíněného dotazu i přehled, které archivy ve svém fondu uchovávají např. dopisy J. Čapka a které muzeum v depozitáři opatruje třeba pracovní stůl tohoto umělce. Tato mnohosměrná užitečnost unifikovaných selekčních údajů se v době všeobecného “prosíťování” informačních institucí přímo nabízí!

Myšlenka nabídnout českým muzeím a galeriím k využívání bázi národních autorit našla živnou půdu v Centru pro informační technologie v muzejnictví (CITeM) Moravského zemského muzea (kolektiv tohoto centra je tvůrcem databázového systému Demus, který techniku centrálně řízených slovníků/tezaurů aplikuje při správě sbírek a sbírkové dokumentace v celé řadě českých muzeí a galerií). Společnými silami tohoto centra, Asociace muzeí a galerií a ONJA NK ČR se podařilo v minulých letech několika akcemi pro tyto paměťové instituce nastínit možnou užitečnost báze autorit pro zpracovávání i muzejních či galerijních sbírek (české archivní prostředí je poněkud konzervativnějšího ražení, i když i v tomto směru se “ledy začínají hýbat”…). Plodná spolupráce zmíněných dvou oddělení (CITeM a ONJA NK ČR) vyústila nakonec v přípravu několikaletého projektu s názvem “Národní autority v prostředí muzeí a galerií – interoperabilita s NK ČR”, který byl v rámci grantových programů českého ministerstva kultury v závěru minulého roku přijat a finančně tedy podpořen. Tento projekt by měl nejen “připravit půdu” pro spolupráci českých paměťových institucí na poli unifikace selekčních údajů, ale i dopomoci ke konkrétnímu zapojení řady institucí, které o to již v současnosti projevily zájem (přípravou modelu kooperace, SW vybavením, stanovením/definováním struktury selekčních údajů apod.).

Zapojením muzeí a galerií (perspektivně i archivů) do kooperativní spolupráce na tvorbě a využívání souborů národních autorit se významným způsobem naplní obsah pojmu interoperabilita v prostředí českých paměťových institucí.