|
Statistické vykazování
veřejných knihovnických a informačních služeb (dále VKIS) a podmínek, za kterých
jsou knihovnami poskytovány (okrajově i průběžné vedení podkladové evidence),
představuje v České republice složitý systém s dlouholetou tradicí a vlastní
historií. Systém je patrně ne vždy plně funkční a v rámci jednotlivých
subsystémů různě sofistikovaný. Informace v něm obsažené jsou stále častěji
využívány jak knihovnami tak jejich zřizovateli. I proto je postupně vylepšován a
modernizován.
V současné době zajišťuje státní
statistickou službu za oblast kultury, tedy i pro oblast části veřejných knihoven1, Národní informační a poradenské
středisko pro kulturu NIPOS2. Činí tak z pověření Ministerstva kultury ČR a podle zák.
č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
Statistická zjišťování jsou každoročně upřesněna v Programu statistického
zjišťování3, který vyhláškou vydává Český statistický úřad. Podle té
NIPOS řídí sběr a zpracování statistických dat v jednotlivých typech kulturních
organizací a zařízení, např. v muzeích a galeriích, divadlech, hvězdárnách a v
knihovnách, avšak jen v knihovnách obecních, městských, krajských, Moravské
zemské knihovně a v Národní knihovně ČR.
Statistika všech knihoven představuje
složitý systém, který lze rozdělit do subsystémů charakteristických oborovým
zaměřením knihoven nebo podle typu zřizovatele / provozovatele knihovny. Jedná se
např. o okruh (subsystém, chcete-li síť) knihoven školních, vysokoškolských, síť
knihoven zdravotnických zařízení, muzejních knihoven atd. Sběr, sumarizace,
zpracování, vyhodnocení a zveřejnění probíhá po vlastní linii, tj. uvnitř
těchto uskupení. Uvedené subsystémy knihoven poskytují roční výsledky v sedmi
základních ukazatelích i Knihovnickému institutu NK ČR a ten je, počínaje rokem
1993, elektronicky zveřejňuje4. Přehled však zachycuje
pouze některé sítě knihoven, jejichž statistické vykazování a především
spolupráce v rámci sítě měla určitou tradici, ve které pokračuje. Zbývá skupina
knihoven, evidovaných u MK ČR, tzn. poskytujících VKIS ve smyslu knihovního zákona,
které nelze jednoznačně včlenit do některého z uvedených a/nebo existujících
subsystémů, a ty, resp. jejich provozovatele, oslovuje NIPOS v souvislosti s
vyplňováním statistického výkazu individuálně dopisem.
Největším subsystémem statistiky
knihoven ČR (i statistiky kultury ČR), především co do počtu vykazujících
jednotek, je právě statistika knihoven obcí, měst, krajů, Moravské zemské knihovny
Brno a Národní knihovny ČR, tedy knihoven veřejných (s použitím jejich tradičního
označení).
Právě statistikou veřejných knihoven
jako systémem se budu dále zabývat v tomto článku. Jak jsem uvedla na začátku, má
statistika veřejných knihoven dlouhou historii, během které se vyvíjela spolu s
knihovnami a jejich službami. Protože se jedná o knihovny z oblasti veřejné správy a
státu, bylo původně statistické zjišťování organizováno obdobně, jako
státoprávní uspořádání – obec, okres, kraj, město, stát. Na jednotlivých
úrovních byly zpracovávány i sumáře a výsledky vyhodnocovány. To vše v klasické,
papírové formě.
Po roce 1989 se ještě několik let
pokračovalo v zavedené praxi, avšak s transformací veřejné správy došlo u knihoven
ke změnám zřizovatelů (provozovatelů) a v návaznosti na to i ke změnám funkčním.
Se zrušením okresních knihoven zmizel i mezičlánek statistického šetření. NIPOS
nyní zpracovává statistiku cca 5 660 veřejných knihoven a to klade velké nároky na
zpracovatele i na vykazující jednotky – knihovny. Proto jsou hledány nejrůznější
formy metodické pomoci – např. v rámci výkonu regionálních funkcí5 i využívání možností, které nabízí automatizace a
elektronizace v knihovnách.
Příkladem takového úspěšného
programu je program StatExcel, který vznikl v SVK Hradec Králové, který po vložení
dat vypočítá i různé výkonové ukazatele, ale především eliminuje, resp.
zabrání možným chybám. Je upraven vždy, změní-li se statistický výkaz,
srovnává roky, propočítává výkonové ukazatele a nejnověji vyhodnocuje i to, jak
knihovna – vykazující jednotka splňuje Standard VKIS6.
V polovině 90. let 20. století poskytl
NIPOS knihovnám možnost vyplňovat statistický výkaz Kult(MK) 12-01 prostřednictvím
webového formuláře. První dva roky byla statistika zpracovávána souběžně
elektronicky i papírově, kvůli možnosti oprav chyb. Od roku loňského vyplňují
veřejné knihovny "naostro" výkaz Kult(MK) 12-01 Roční výkaz o knihovně za
rok… pouze elektronicky. Postupně je elektronický formulář, resp. program,
vylepšován tam, kde to je možné "kontrolními body", aby minimalizoval
možné chyby vkládajícího. Poté je báze na NIPOS uzavřena a krátkodobě
znovuotevřena pro vykazující jednotky, aby mohly být opraveny chyby, které byly
zjištěny dodatečně. Po oficiální uzávěrce již nelze opravovat a jakkoliv měnit.
Program, který zaručuje ochranu dat ve smyslu zákona 89/1995 Sb., v platném znění,
zpřístupňuje na základě hesla vykazujícím jednotkám jejich výsledky a srovnání
s předešlým rokem. Sumární výsledky za oblast kultury, tedy i za veřejné knihovny
ČR, každoročně publikuje v ročence Statistika kultury…7.
Potud k formální stránce organizace
statistiky knihoven v ČR.
Dále bych se věnovala obsahu a údajům,
které jsou veřejnými knihovnami evidovány, vykazovány a s nimiž lze dále pracovat.
Právě používaný formulář, který
nese název a označení Kult(MK) 12-01 Roční výkaz o knihovně za rok 2007, bude
ještě jedenkráte použit pro vykázání roku 2008. Obsahuje osm oddílů údajů8. V současnosti však neobsahuje to, co knihovny poskytují, čím
žijí, co nabízejí.
V posledním desetiletí se významně
změnily služby knihoven ať již obsahově, tak i po stránce forem. Změnili se totiž
uživatelé, jejich požadavky a potřeby. Uživatelé potřebují otevřený a
především rychlý přístup k dokumentům a v nich obsaženým informacím. Rychlost
hraje významnou roli v jejich životě, nechtějí, ani nemohou pokaždé navštěvovat
knihovnu osobně. Stále hojněji využívají všech možností elektronické komunikace
s knihovnou, resp. s knihovnami a služeb, které knihovny mohou touto formou nabídnout.
Na straně druhé sílí ve společnosti
fenomén celoživotního vzdělávání a potřeby setkávat se, vzájemně komunikovat,
žít problémy míst, být členem nějaké komunity a jejich aktivit. Tak se postupně
stal oficiální roční výkaz Kult(MK) 12-01 výkazem, který byl vyplňován údaji,
které ve svém souhrnu již zdaleka nereprezentovaly a nevypovídaly vše důležité o
knihovnách a jejich aktivitách. Proto byl výkaz v jednotlivých letech postupně
doplňován o aktuálně potřebné údaje. To však vyústilo k nekonzistentnímu souhrnu
údajů, útržkovitosti a roztříštěnosti samotného tiskopisu, jehož údaje
nereprezentovaly vykazující jednotku.
Také kvalita vyplněných údajů je v
mnoha případech diskutabilní. Ať je to způsobeno různým výkladem vykazovaných
jevů, nejednoznačností metodických nástrojů a často i nezodpovědným přístupem a
nepochopitelným podceňováním významu průběžné evidence a vykazování. To se
děje v situaci, kdy význam využívání statistických dat na všech úrovních
managementu knihoven nebo celých knihovních systémů významně roste, kdy bez opory v
číslech lze vysvětlit, odůvodnit a prosadit jen velmi málo záměrů, cílů a
projektů.
Knihovnický institut NK ČR spolu s osmi
zástupci krajských knihoven se rozhodl takový stav změnit. Navrhnout změny ve
výkaze, které by nejen odpovídaly současnému stavu, ale byly využitelné i v
blízké budoucnosti, tzn. aby se evidence a vykazování neměnily v nejbližších
letech. Po jednání s NIPOS, oficiálním garantem statistiky kultury, zpracovala skupina
návrh výkazu Kult(MK) 12-01, návrh Deníku veřejné knihovny na rok 2009 a 2010,
návrh Definic, Pokyny pro vyplňování Deníku a Pokyny k vyplňování výkazu.
Práce trvaly celý kalendářní rok a po
dvou připomínkových kolech jsou v definitivní podobě hotovy návrhy výkazu Kult(MK)
12-01 a Deníku. Na úpravách definic a pokynů k vyplňování se nadále pracuje v
návaznosti na změny, které vzešly z připomínek. Nutno zmínit i to, že
připomínky, ačkoliv jich bylo řádově od desítek knihoven, jen potvrdily rozdílnost
náhledů a interpretací jednotlivých vykazovaných údajů o službách a podmínkách,
za kterých jsou poskytovány. Na základě různosti postojů a interpretací
jednotlivých vykazovaných údajů se pracovní skupina míní vrátit i k původnímu
skromnému cíli, totiž vypracování podrobných pokynů k vyplňování Deníků,
jakousi pomůcku "Jak na to a co je co."
Návrh Výkazu Kult(MK) 12-01 obsahuje
následující oddíly: I. Knihovní fond, II. Uživatelé, III. Výpůjčky,
IV.Elektronické služby, V. Další údaje, VI. Zaměstnanci, hospodaření, VII. Síť
knihoven.
I.
Knihovní fond
V oddílu I. je navrženo zjednodušení
evidence a vykazování KF. Nadále se bude vykazovat KF jako celek složený z
jednotlivých druhů dokumentů. Vázaná periodika již nebudou zařazována mezi knihy
podle obsahového zaměření, ale pouze jako samostatný druh dokumentů.
II. Uživatelé
Oddíl II. reflektuje změnu vycházející
z vývoje a změn uživatelů knihoven. Nadále budou vykazováni registrovaní čtenáři
jako registrovaní uživatelé (nejedná se již pouze o čtenáře, ale o uživatele
knihoven, jejich širokého spektra služeb). Změní se obsahově i kategorie
návštěvníci. Nebude představovat pouze fyzické návštěvníky, ale i ty, kteří
vstoupí elektronicky (chcete-li virtuálně) přes webové rozhraní "do
knihovny" a využijí některou z nabízených elektronických služeb.
Několikaleté sledování počtu návštěvníků fyzických a počtu návštěvníků
virtuálních jednoznačně dokládá úbytek fyzických návštěv ve prospěch
virtuálníchnávštěv. Úbytek návštěvníků spolu s přibývajícími virtuálními
návštěvami nedokazují pokles činnosti knihoven a pokles zájmu o jejich služby,
nýbrž kvalitativní změnu služeb ve smyslu jejich modernizace. Proto je nutné pokusit
se o takovou změnu v pojetí kategorie "návštěvník". Oddíl je samozřejmě
obsáhlejší, co do vykazovaných skutečností a pravděpodobně bude pro knihovníky i
nezvyklé jej vyplňovat. Ale tuto novinku by měli zvládnout již v průběhu roku při
vyplňování Deníku knihovny nebo adekvátním vedení evidence.
III. Výpůjčky
Oddíl III. Výpůjčky se zásadně
nemění. Reflektuje filosofii uplatněnou v oddíle I. Knihovní fond. Budou vykazovány
výpůjčky jednotlivých druhů dokumentů, tzn. periodika zvlášť jako druh dokumentu.
Vzhledem k zaměření drtivé většiny veřejných knihoven bude zachována tradice
vykazování výpůjček knih dospělým čtenářům (uživatelům) a dětským
čtenářům (uživatelům), a to vždy ve dvou kategoriích: krásná a naučná
literatura. V tomto oddíle přibudou i dvě kategorie údajů, nezbytně nutných pro
naplnění práv autorů ze strany knihoven9 – totiž
počet prolongací a počet evidovaných prezenčních výpůjček z celkového počtu
výpůjček.
IV. Elektronické služby
Oddíl IV. Elektronické služby je
oddílem nově zaváděným. Vzbudí patrně mnohé diskuze a je počítáno i s
variantou, že zpočátku bude vyplňován pouze většími knihovnami (od knihoven
poskytujících regionální funkce výše), i když vyplnění údaje o počtu návštěv
webové stránky nebude problémem ani pro celou řadu knihoven obecních s
"dobrovolným" knihovníkem.
Do oddílu jsou navrženy ke sledování
elektronické služby, které konkrétní knihovna nabízí svým uživatelům, totiž
vstupy do OPAC, vstupy do výpůjčního systému (objednávky, prodloužení…),
využívání elektronických databází ať již vlastních či licencovaných. Právě
tyto tři druhy elektronických služeb, jsou-li využity "z prostoru mimo
knihovnu", představují zároveň tzv. virtuální návštěvy.
Posledním údajem jsou další
informační služby označené jako On-line informační služby, které knihovna
poskytuje prostřednictvím internetu, např. počty zodpovězených dotazů v rámci
služby Ptejte se knihovny.
Oddíl V. Další údaje není změněn,
ale rozšířen o služby, které jsou většími knihovnami poskytovány dalším
knihovnám a jejich provozovatelům. Jedná se především o zachycení těch aktivit,
které nespadají do oblasti regionálních funkcí nebo je poskytuje knihovna, která
regionální funkce nemá, není jimi ani smluvně pověřena, a přesto takové služby
poskytuje. Jedná se především o konzultace, poradenství, ale i vzdělávací akce pro
další knihovny.
V. Další údaje
Oddíl VI. Zaměstnanci, hospodaření se
stal neočekávaně problematickém tématem. Po důkladných zvažováních jednotlivých
údajů, konzultacích s ekonomy velkých knihoven, přípravou pokynu k vyplňování
došloběhem finálních prací k návrhu na změnu ze strany NIPOS, resp. ČSÚ. Proto
ponechávám obsah tohoto oddílu bez komentáře, neboť jednání nejsou dosud u konce.
Oddíl VII. Síť knihoven zůstává beze
změn, až na vypuštění řádku o střediskových knihovnách, neboť tyto vlastně v
současném systému veřejných knihoven právně ani funkčně neexistují, byť
některé z jejich služeb jsou vykonávány na základě objednávek a následně jimi
fakturovány objednateli. Tyto knihovny však nepředstavují zvláštní kategorii ani
funkční ani formální.
Vyplňování výkazu Kult(MK) 12-01 by
mělo být zvládnutelným úkolem, pokud knihovna průběžně vede podkladovou evidenci.
Ta je nenahraditelným zdrojem potřebných údajů. Jde především o přírůstkové a
úbytkové seznamy, lhostejno zda v elektronické či klasické papírové podobě,
evidence docházejících periodik, výpůjční protokoly, resp. evidence registrovaných
uživatelů, evidence výpůjček, evidence návštěvníků, počítadlo návštěv
webové stránky, roční vyúčtování, resp. výkaz zisku a ztráty za rok a jeho
příloha rozvaha atd. Značná část údajů je automaticky sledována používanými
SW. To ulehčuje knihovníkům práci, údaje
o pracovnících a hospodaření nedělají
problémy knihovnám, které jsou účetní jednotkou, potřebu vysvětlování spíše
očekáváme tam, kde je knihovna po právní stránce organizační složkou obce nebo
částí jiné právnické osoby. Ale ani to není nepřekonatelné, jak se s postupem let
ukázalo i při vyplňování současné podoby statistického výkazu.
Co bude nezbytné učinit, aby takto
upravený statistický systém fungoval?
Ihned po schválení nové podoby výkazu
příslušnými institucemi (MK ČR a NIPOS) seznámit zevrubně s podkladovými
materiály (tj. Deníkem veřejné knihovny a v něm obsažených definic a pokynu)
všechny ředitele a vedoucí knihoven, metodiky krajských knihoven, následně pak
proškolit pracovníky knihoven pověřených regionálními funkcemi, kteří budou
zaškolovat všechny knihovníky v rámci svého regionu.
Každá knihovna bude muset prověřit u
správce užívaného SW, co všechno po stránce jeho využívání sleduje a statisticky
vyhodnocuje. Zjistit, zda webová stránka knihovny má počítadlo a jak toto počítadlo
registruje návštěvy.
Proškolení jistě nebude jednoduchou
záležitostí, ale povede-li se alespoň zčásti, lze mluvit o statistickém systému
veřejných knihoven jako o systému aktuálním, který bude moci sloužit jak při
řízení uvnitř knihovny, tak na všech úrovních českého knihovnictví. Bude to
systém reflektující současnou podobu poskytovaných VKIS i podmínek v nichž jsou
poskytovány, tedy systém vypovídající o skutečném stavu této části českých
knihoven, systém umožňující srovnávání knihoven, jejich porovnávání se mezi
sebou10, systém obsahující data využitelná pro formulaci nových
záměrů a cílů.
1 Veřejná
knihovna ve smyslu zák. č. 257/2001 Sb., tzn. ta, která poskytuje VKIS a je evidována
u MK ČR.
2 Národní
informační a poradenské středisko pro kulturu http://www.nipos-mk.cz/
3 http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/program_statistickych_zjistovani_na_rok_2007
4 http://knihovnam.nkp.cz/sekceno.php3?page=05_St/Statistika2.htm
5 http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=10_RegFceRozc.htm
6 METODICKÝ
pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu VKIS poskytovaných knihovnami
zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Praha, MK
ČR 2005. 6 s. Dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/MetodVKIS.htm
7 Dostupné na http://www.nipos-mk.cz/statistika/default.asp?id=54
8 Dostupné na http://www.nipos-mk.cz/download/vykazy2007/V12kni07.doc
9 NK ČR
zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských
práv ve věci úhrad odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního
předpisu (autorského zákona) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování.
10 http://www.nipos-mk.cz/statistika/default.asp?id=54
|