|
Základem úspěšného transferu technologií je buď
vyhledání vhodné technologie ze zahraničí nebo naopak nabídka technologie českého
původu jiným, jak domácím, tak i zahraničním partnerům. Zde je nutné zdůraznit,
že tyto technologie jsou mnohdy v různých fázích vývoje, kdy mohou, ale nemusejí
být chráněny některými instrumenty ochrany duševního vlastnictví.
Menší a středně velké firmy obvykle nemají specialisty,
kteří by proces „výzkumná laboratoř – technologie – trh“ rutinně zvládali,
takže je čeká řada nástrah a slepých uliček před dosažením svého cíle. A
právě proto je důležité mít v této činnosti dobrého průvodce se zkušenostmi,
jakým je například Technologické centrum Akademie věd ČR. Jeho specialisté
dokážou pomoci i v takových případech, kdy jsou potřeba různé právní služby,
jako je příprava smluv včetně licenčních. Jejich aktivní role přichází i tehdy,
kdy je nutná asistence při jednáních, zajištění překladatelských služeb a jiné
náležitosti.
Často se zde zapomíná na marketing „know-how“, který se
přitom nijak zvlášť neliší od marketingu běžných výrobků. Používá stejné
kanály a funguje na tomtéž principu. Malé a střední podniky jsou dnes zavaleny
„obchodními případy“ a stále náročnější administrativou. Na marketing tohoto
typu jim často už nezbývá čas. A přitom je to škoda. Až 42 % prodejů licencí v
USA od roku 2000 bylo spojeno s marketingovou kampaní a tento podíl stále stoupá. Jak
ale dělat marketing znalostí v evropských podmínkách?
Technologické centrum se v tomto může opřít o zázemí
evropské sítě Enterprise Europe Network (EEN), jejíž českou část koordinuje. Jeden
z tématických modulů této sítě se přímo transferem technologií zabývá. Díky
němu mají odborníci TC AV přístup k mezinárodním databázím nových technologií
nabízených ke komerčnímu využití. Mohou také pro své klienty vyhledávat
licenční a strategické partnery. Zápisem do databází sítě EEN je příležitost
pro mezinárodní obchodní zviditelnění výsledků výzkumu nebo šance najít partnery
pro společný výzkum a vývoj. Rozsah je obrovský – síť má dnes 11 partnerů v
České republice a 85 konsorcií s 550 hostitelskými organizacemi ve více než 44
zemích nejen Evropské unie, ale i ostatních zemí světa.
A jak vypadá konkrétní pracovní režim při transferu
technologií v režii Technologického centra AV?
V Americe nazývají transfer – „kontaktním sportem.“ Proto není divu, že i u
nás je prvním krokem spolupráce nabídka našich služeb při osobní návštěvě ve
firmě nebo při námi pořádané akci. Pracovník TC AV se přitom snaží zjistit
aktuální nebo budoucí potřeby klienta, získá přehled o jeho činnost. Samozřejmě
vše, co zjistí, se považuje za naprosto důvěrné. Snaží se identifikovat poptávku
nebo technologickou nabídku podle potřeb dané firmy. Tu pak vloží do databáze a po
ověření v síti EEN je jím zapsaná nabídka či poptávka zpřístupněna pro
všechny hostitelské organizace sítě EEN zabývající se daným sektorem. Podle
přání klienta může jeho požadavek ještě více zviditelnit v rámci
technologických burz, veletrhů a misí v zahraničí, které pořádají partneři
sítě.
Při odezvě na zveřejněný požadavek kontaktuje příslušný
sektorový pracovník svého klienta a dohodne se na dalším postupu. Většinou úvodní
komunikaci s protistranou začíná pracovník Technologického centra AV. V této fázi
obvykle dochází k vyjasňování nabídky nebo poptávky. Jakmile úvodní komunikace
dojde do fáze jasně formulovaného zájmu o technologii nebo partnerství, pracovníci
sítě zajistí úvodní setkání s předmětnou firmou, popřípadě výzkumnou
institucí. Když obě strany podepíšou Dohodu o technologickém transferu, pak pro
pracovníky Transferu technologií spolupráce formálně končí. Klient může dále
využít další nabídky podpory obchodní nebo technologicky-orientované spolupráce,
kterou realizují ostatní moduly sítě EEN, popřípadě medializace úspěšného
transferu v rámci Evropy.
Nyní se můžeme podívat na několik příběhů úspěšných
transferů technologií klientů Technologického centra AV ČR. První je výsledkem
maximálního využití potencionálu databáze technologií BBS (Bulletin Board System),
bývalé evropské sítě IRC (Innovation Relay Centre), kterou převzala a úspěšně
následně využívá síť EEN. Druhý případ je výsledek rozhovorů firem v rámci
jedné z technologických burz pořádaný sítí EEN v rámci spolupráce
Česko-polsko-německého clusteru Neisse, kterého je skupina Transferu technologií
Technologického centra Akademie věd ČR členem.
Estonský výrobce prefabrikovaných stavebních dílů, určených
pro výstavbu rodinných domů, A. U. Voolikuvabrik, potřeboval vyřešit, jak rychle a
kvalitně lepit polystyrénové desky k dřevovláknitými deskám. Stávající řešení
nebylo uspokojivé, firma používala technologii lepení, která byla časově
náročná, kdy plné pevnosti spoje bylo dosaženo až po 24 hodinách. To mělo
samozřejmě negativní dopad na produktivitu a množství realizovaných zakázek. Proto
se firma rozhodla využít k nalezení vhodného technického řešení dřívější
mezinárodní sít IRC, předchůdce stávající EEN, jejímž prostřednictvím bylo
možno vyhledat potenciálního partnera nabízející příhodnou technologii. Jedním z
našich klientů byla společnost Lear, a. s., která se zabývá vývojem a výrobou
speciálních lepidel pro různá odvětví. Společnost měla bohaté zkušenosti i v
oblasti stavebnictví, takže je poptávka estonské firmy ihned zaujala a v krátké
době nabídla několik řešení. Jedno z řešení ohodnotila estonská firma jako
velice progresivní. Český výrobce zaslal vzorek lepidla k testování, které dopadlo
úspěšně. Estonská firma se rozhodla nabídnuté řešení využít.
Na technologické burze „Contact: Business Meetings 2008 v
průběhu veletrhu „Z“ 2008 v Lipsku propagovala společnost KOMA – Ložiska,
s.r.o., svůj unikátní plně automatizovaný parkovací systém. Díky němu řidič
automobilu pouze najede do parkovacího domu na nosnou plošinu a o zbytek se postará
automatický systém sám. Vyzdvihne a zaparkuje automobil na volné místo v patře
parkovacího domu. Při vyžádání automobilu zpět vloží řidič do čtecího
zařízení svůj jedinečný elektronický klíč a automatický systém vyparkuje
příslušný automobil. Výhodami systému proti konkurenci jsou pouze dva pohyby při
manipulaci s automobilem (zdvižení automobilu do patra a posun automobilu vodorovně na
volné místo v patře) a krátký čas potřebný pro vyparkování automobilu z
parkovacího domu. Tyto automatizované parkovací domy navíc zabírají jen malou
zastavěnou plochu a přitom jsou schopny pojmout od 126 až po více než 300 automobilů
– v závislosti na počtu pater a prstenců na každém patře parkovacího domu. Na
technologické burze toto řešení zaujalo polskou firmu Plazmatronika NT Sp. z o. o.
Čeští i polští účastníci se pak dohodli na společné smlouvě o prodeji licence a
technické spolupráci. Licenční smlouva umožňuje polskému partnerovi využít
technologii v regionu jihozápadního Polska a postavit první automatický parkovací
dům s českou technologií v Polsku.
Oba uvedené transfery technologií si jsou podobné jedním rysem.
Všichni aktéři měli naprosto jasnou představu o požadavcích své protistrany,
dokázali jednat rychle, efektivně a se znalostí věci. To je podle specialistky skupiny
Transferu technologií Technologického centra Akademie věd ČR, Ing. Radky Hávové,
nutný předpoklad úspěchu. „Až 60 procent firem vstupuje do jednání o transferu
technologií s mlhavou představou o tom, jak by měla získaná technologie pracovat a
jakou kvalitu produkovat,“ říká Hávová. Těžko jim pak Technologické centrum AV
může radit například v oblasti licenčních smluv, protože taková firma nedokáže
definovat, v jakém případě by pro ni poptávaná technologie nefungovala správně.
Další nebezpečí neúspěchu transferu vidí Hávová v možné rozdílné
komunikační kultuře účastníků, kdy jeden odpovídá v elektronické komunikaci za
dlouhou dobu, což může protistranu nadobro odradit. Posledním, ale o nic méně
důležitým kritickým faktorem je představa o ceně poptávaných technologií.
Čeští klienti mají tendenci technologie podceňovat. „Je třeba mít připravenou
finanční rezervu, která případně pokryje nečekané náklady, například na
právní služby,“ uzavírá Radka Hávová s tím, že k finanční rezervě je nutno
připočítat i rezervu časovou.
Na závěr bychom chtěli připomenout, že velký přínos
transferu technologií spočívá i ve zviditelnění vědy. Vyniká tak její role
klíčového elementu prosperity a rozvoje společnosti. Mohli bychom říct, že s
každým realizovaným transferem se věda opět stává jedním ze základních pilířů
zvyšování životní úrovně všech občanů.
1 Zpracoval V. Iliev s použitím textů J.
Janošece, J. Lorence a E. Beniakové – skupina Transfer Technologií Technologického
centra Akademie věd ČR.
|