Quo vadis informační vědo? Aneb recenze o skvělé monografii
Recenziadokumentyinformačná vedaBawden, David; Robinson Lyn. Introduction to Information Science. London: Facet Publishing, 2012. 381 s. ISBN 978-1-85604-810-1
Pozoruhodné monografické dílo Úvod do informační vědy uznávaných autorů Davida Bawdena a Lyna Robinsona (oba působí pedagogicky a výzkumně na City University v Londýně) je jednou z nejnovějších publikací o aktuálních i historických tématech moderní informační vědy ve světovém kontextu.
David Bawden a Lyn Robinson jsou uznávanými osobnostmi nejen pro evropské knihovnictví (oba autoři se mj. angažovali v intelektuální pomoci informačněknihovnické sféře ve střední a východní Evropě), ale také pro slovenskou a českou informační vědu a knihovny. Podíleli se na celé řadě vzdělávacích aktivit v Evropě. David Bawden byl několikrát pozván jako hlavní řečník oborových konferencí na Slovensko a do České republiky.
Monografie zabývající se informační vědou od jejích počátků, základů, struktur a konceptů, teorií a historických souvislostí, se zdůrazněním příběhu dokumentů v historii lidstva, stejně jako v dilematech organizování a vyhledávání informací je rozčleněna do 15 velkých kapitol (What is information science? Disciplines and professions; History of Information: the story of documents; Philosophies and paradigms of information science; Basic concepts of information science; Domain analysis; Information organization; Information technologies: creation, dissemination and retrieval; Informetrics; Information behaviour; Communicating information: changing contexts; Information society; Information management and policy; Digital literacy; Information science research: what and how?; The future of the information science). Jedno téma je doslova napínavější než druhé, psáno vše nejen poutavě a srozumitelně, ale i vysoce odborně a aktuálně v kontextu dnešní společnosti.
Velkým vkladem této knihy o informační vědě je všímání si hraničních oborů, jako například vstupy do témat počítačové vědy nebo i filozofických pohledů a interpretací, zajímavé jsou kapitoly s výkladem fyzikálních, biologických a sociálních vlastností pojmu informace s přechodem do matematických teorií informace. V publikaci jsou obsažena témata týkající se jak teoretických, tak i praktických aspektů informací. Vhodné a názorné jsou statě o digitální, potažmo informační gramotnosti, informačním chování nebo o vývoji digitálních knihoven, správě informací a řízení znalostí. Témata bibliometrie a informetrie mají rovněž poměrně dost základního prostoru v této unikátní monografii informačních studií a knihovnictví posledních let a téma jistě vhodně zapadá do současného zájmu knihoven a dalších informačních institucí (resp. do renesance zájmu) o hodnocení vědy na Slovensku i v České republice. Část knihy je věnována výzkumným metodám včetně etiky informačního výzkumu.
Závěr knihy v duchu vizionářských přednášek Davida Bawdena nastiňuje budoucí vývoj informační vědy. Není snadné předpovídat budoucnost informační vědy, která se nachází uprostřed bouřlivého světa informační společnosti charakterizovanou informační explozí, fatální rolí počítačů a souvisejících technologií, ale také v turbulenci nových sociálních a ekonomických změn.
Důležité jsou doplňky a vybavení jako tabulky, grafy, fotografie, obrázky. Monografie je čtivá, čitelná, typograficky příjemná, srozumitelná, stylisticky vyrovnaná a didakticky koncipovaná. Proto po této publikaci sáhnou nejen zralí a ostřílení pracovníci ve sférách informační vědy a knihovnictví, ale také studenti a jejich pedagogové. Na své si přijdou čtenáři, kteří vyznávají společensko-vědní základ informační vědy, stejně jako objeví své kapitoly příznivci exaktních konceptů v informační vědě.
Mj. David Bawden jako původní obor vystudoval chemii. Mezioborový význam informační vědy se tedy logicky prolíná celou monografií. Zbývá jediné: udělat si dobrý čaj (třeba anglicky pojatý), anebo kávu, a začít číst…
Richard Papík,
Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze,
http://www.linkedin.com/in/papik
papikr@cuni.cz