Info mailom

Chcete pravidelne dostávať informácie o novinkách?

Vzdělávání a internet 2. generace

Autor: Bořivoj Brdička
Číslo: 1/2008 - Knižnica 2.0
Rubrika: Zo zahraničia
Kľúčové slová:

Žijeme v období rychlých změn. Technologie proměňují téměř všechny obory lidské činnosti. Někteří z nás si ještě nestačili zvyknout na úžasnou dostupnost informací v prostoru světa WWW, a dochází k nové zásadní změně. Rychlost růstu internetového informačního prostoru se znovu řádově zvětšuje. Jestliže ještě před nedávnem bylo třeba mít k publikování na internetu určité technické znalosti, dnes je tato výsada díky nástrojům tzv. druhé generace webu dostupná každému uživateli s nepatrnými základy počítačové gramotnosti.

Změna je to tak velká, že je často přirovnávána k vynálezu knihtisku, jenž umožnil většině civilizovaných lidí číst. Dnešní technologie dovolují každému jedinci snadno sdělit své myšlenky všem, kdo o ně projeví zájem. Někdy se proto o nově vznikajícím globálním internetovém prostředí mluví jako o sociálních sítích. Kdo ví, jaký vliv to bude na naši společnost mít? Je jisté, že právě úloha knihoven ve vzdělávacím procesu je oblastí, která je ovlivňována doslova zásadně.

Vývoj vzdělávacího prostředí

Vzdělávání je odjakživa především záležitostí sociální. Odehrává se mezi lidmi a ani technologie na tom dosud nedokázaly nic změnit – i když vývoj umělé inteligence se stále více přibližuje mezi, za níž bude nejspíše nutné toto tvrzení přehodnotit. Zatím se ale setkáváme ve výuce jen s aplikacemi lidmi naprogramovanými a lidmi řízenými. Přesto technologie vzdělávací prostředí již dnes zásadním způsobem ovlivňují.

brd1.jpg (63367 bytes)
Struktura vzdělávacího prostředí [10]

Schéma na obrázku znázorňuje strukturu, v níž technologie na vzdělávání působí. Je pravdou, že významná část poznávání se vždy odehrávala mimo prostředí reálné školy. Mimoškolní složky výchovy dnes však získávají na vývoj dítěte zcela nový a mnohem větší vliv.

Výukové aplikace technologií v reálné škole i ve virtuálním prostředí jsou do značné míry pod kontrolou učitelů (případně rodičů). Bez počítačové podpory se dnes již vlastně téměř žádná výuka úplně neobejde. Ať už se jedná jen o prosté využití specializovaných výukových programů či dostupných internetových zdrojů nebo o zavádění komplexních kombinovaných výukových forem pracujících s různými systémy řízení výuky, které musí být naplněny elektronickým obsahem typicky v podobě vzdělávacích objektů (Learning Objects). Výsledek je značně ovlivněn schopnostmi učitelů všechny tyto moderní nástroje ovládat a vhodně je ve výuce aplikovat.

Především díky internetu v poslední době významným způsobem stoupá množství poznávacích aktivit realizovaných mladými lidmi zcela bez vlivu školy, a často i rodičů. Ve struktuře na obrázku je tato oblast označena za kreativní. Odehrává se v prostředí sociálních sítí přímo mezi jedinci určitou znalostí disponujícími a těmi, kdo o ni stojí. Stále častěji se bohužel stává, že informace, o něž mají mladí lidé zájem, nemohou získat od rodičů ani od učitelů. Zato je bez problému obdrží od svých vrstevníků na internetu. Vlastně se ve skutečnosti děje něco dosud v dějinách lidstva zcela nevídaného. Znalosti a schopnosti dětí jsou v určitých pro život důležitých aspektech na vyšší úrovni než u jejich rodičů. V této souvislosti mluvíme o vzniku tzv. Net generace (Net Generation) [14].

Net generace

Celá řada teoretiků se zabývá tím, jaké vlastnosti tato nová síťová generace má (viz např. [6] [7] [8] [10] [12] [15]).

brd2.jpg (66954 bytes)
  Mezi-generační vývoj [10] [15]

Zde uvedená tabulka shrnuje ty nejdůležitější rozdíly mezi starší generací lidí, kteří ještě nevyrůstali v prostředí všudy přítomných síťových technologií, a těmi, kdo měli od útlého dětství ve svém pokoji telefon, rádio, televizi i počítač s internetem. Není pochyb o tom, že rozdíly jsou natolik významné, že je třeba se nad nimi důkladně zamyslet. Technologie způsobem práce s nimi zjevně ovlivňují vývoj myšlení a formují přístup k řešení problémů.

Současné operační systémy počítačů totiž přímo vyvolávají potřebu provádět více úloh najednou (multi-tasking), nespojitě se mezi nimi přepínat, a přerušovaně tak zpracovávat různé informace. Množství dostupných informací a způsob jejich předkládání musí nutně vést k ikonickému čili zjednodušenému vnímání, které často postrádá skutečné pochopení podstaty a souvislostí. Nelineární přístup je dán přímo samotnou podstatou dnes tolik rozšířeného webu, který je založen na hypertextu, kde se podle potřeby na základě významových souvislostí přechází od jednoho místa k druhému. Hraní her nutí člověka být stále ve střehu a za určitých okolností může mít i velmi pozitivní výukový nebo cvičný efekt. Pozoruhodnou odlišností proti generacím starším je to, že u mladých se díky vzájemné propojenosti vyvinuly nezištné formy spolupráce, při nichž je většina z nich ochotna poskytnout informace i výsledky své práce někomu úplně cizímu. Ten se zapojením své vlastní fantazie a schopností na jejich základě vytvoří něco nového, co obsahuje přidanou hodnotu, která je opět k dispozici celé komunitě aktivních a spolupracujících jedinců. Většina z nich si existenci technologií vlastně vůbec neuvědomuje. Jsou pro ně stejně přirozené jako vzduch, který dýchají.

Všechno toto významným způsobem ovlivňuje dění ve škole. Dobrý učitel se s tím musí nejen vyrovnat, ale měl by též umět schopnosti nastupující generace využít a snažit se své žáky v maximální míře pozitivním směrem ovlivnit. K tomu ale nezbytně musí umět současné technologické nástroje také sám ovládat. I když to pro něj často znamená dát se do boje s nepřítelem.

Kromě nástrojů tradičních, jako jsou běžné počítačové, kancelářské a výukové programy, elektronické výukové materiály na CD nebo celá oblast statických webových stránek tvořených v HTML, přebírá dnes významnou roli právě web druhé generace.

Co je Web 2.0?

To jediné, na čem se shodne většina odborníků, je fakt, že přesná definice Webu 2.0 neexistuje. Pro začátek by nám možná mohlo stačit obecné vysvětlení, tak jak ho přináší Wikipedie:

brd3.jpg (19985 bytes)

Mnohem přesněji lze Web 2.0 popsat pomocí znaků, které by aplikace do něj patřící měly mít. Nejčastěji používaný je přehled, jež sestavil jeden z prvních uživatelů tohoto pojmu, známý vývojář internetových aplikací a propagátor Open Source, Tim O’Reilly [11]:

  • Dlouhý ocas (The Long Tail)

      Původem statistické rozložení charakteristické velkým množstvím málo častých případů, jejichž celkový objem představuje velkou část celku. Na Webu má dlouhý ocas např. uživateli vytvářená encyklopedie Wikipedia, u níž velké množství málo čtených článků představuje značnou část celkového obsahu. Mnohem častěji jsou jako příklad uváděny komerční aplikace (třeba Amazon), u nichž se jedná o celkový objem prodeje méně často objednávaného zboží. Ukázalo se totiž, že u globálně přístupných internetových obchodů přispívá zboží ležící statisticky na ocase zájmu zákazníků (mimo zájem tradičních obchodníků) značným dílem (až 40 %) k celkovému zisku.

brd4.jpg (30777 bytes)

  • Data hrají roli druhého procesoru

U počítačů vybavených druhým procesorem stoupá výkon. Podobně u aplikací Webu 2.0, které disponují dostatečným množstvím zajímavých dat, stoupá počet uživatelů. Na nich je přímo závislý zisk provozovatele.

  • Uživatelé vytvářejí přidanou hodnotu

Vzhledem k tomu, že data u Webu 2.0 vytvářejí většinou samotní uživatelé, vyplývá tento znak z předchozího. Úspěšné aplikace se proto orientují na poskytování maximálně výhodných služeb uživatelům (často zdarma) s cílem získat co největší objem jedinečných dat.

  • Všudypřítomný síťový efekt

Aplikace Webu 2.0 by měly nejen co nejméně bránit uživatelům vkládat data, ale měly by též zajistit, aby se tato data propojila a přirozeným způsobem tak vzájemně posilovala (jako např. automatické linkování článků na Wiki serverech).

  • Jen některá práva jsou chráněna

Ochrana intelektuálního vlastnictví brání využitelnosti dat i experimentům. Aby bylo možno využívat výhod kolektivního přístupu, aplikace Webu 2.0 se snaží ve smlouvě s uživateli co nejvíce eliminovat omezující vliv autorských práv (např. formou často používané licence Creative Commons).

  • Nekončící beta verze

Beta verze u počítačových aplikací představuje poslední zkušební fázi před ukončením vývoje. U Webů 2.0 je ale vývoj nepřetržitý a nikdy nekončící. Osvědčené funkce zůstávají, nevyužívané se po čase ruší. Do vývoje jsou v maximální míře zapojováni uživatelé. Proto celá řada Webů 2.0 používá permanentní označení beta verze.

  • Nesoutěžit, ale spolupracovat

Aplikace Webu 2.0 jsou vyvíjeny jako síť spolupracujících na data orientovaných služeb umožňujících sdílení nejen obsahu, ale i funkcí. Za účelem co největšího usnadnění vývoje aplikace dochází často k využívání cizích programových modulů (Open Source).

  • Funkce není omezena jedním zařízením

PC není jediným zařízením, na němž je možno internet provozovat. Proto jsou aplikace Webu 2.0 navrhovány tak, aby integrovaly služby pro různé stacionární i mobilní přístroje.

Ještě lepší představu si lze udělat popsáním funkce skutečných Webů 2.0. Zde je malý vzorek s Webem 2.0 nejčastěji spojovaných aplikací:

brd5.jpg (489687 bytes)

Webů druhé generace rychle přibývá. Do repertoáru jejich funkcí neodmyslitelně k nim patří také tzv. blog neboli osobní uživatelský deník. Vzhledem k zajímavým výukovým možnostem dnes značné množství učitelů experimentuje s jeho využitím pro publikování výsledků práce žáků (portfolio). U mládeže velmi oblíbenou modifikací textově orientovaných blogů je podcast. Zde se deníkové záznamy pořizují jako zvukové nahrávky, které si zájemci mohou stáhnout a poslechnout buď přímo na počítači nebo pomocí MP3 přehrávače. Bližší podrobnosti o této problematice lze najít například v článku „Do škol přichází podcasting“ na České škole [3].

brd6.jpg (183718 bytes)
Růst celkového počtu blogů [12]

Na příkladu blogu lze snadno dokumentovat v úvodu zmíněné společenské změny způsobené technologiemi. Donedávna výzkumy uváděly, že jen asi 1 % (nanejvýš však 10 %) uživatelů internetu vytváří jeho obsah [6]. Současné statistické údaje z USA ale ukazují, že tam je mezi teenagery (12-17 let) na internetu víc jak 33 % tvůrců obsahu. Přitom minimálně 19 % z nich provozuje vlastní blog [7]. Jelikož tato data byla zjišťována již více jak před rokem, dá se vzhledem k aktuálnímu vývoji celkového počtu na světě existujících blogů (na přiloženém grafu) předpokládat, že se od té doby uvedená čísla ještě znatelně zvýšila.

Asi se bez nesnází shodneme na tom, že výše uvedené skutečností nutně nějakým způsobem ovlivňují školní výuku. Důsledky si pravděpodobně zatím zcela neuvědomujeme. Jestliže dříve bylo hlavním úkolem knihovníka pečovat o čtenáře, co asi bude dělat dnes, kdy je vlastně skoro každé dítě nejen čtenářem, ale též potencionálním spisovatelem?

Knihovna 2.0

Je zřejmé, že i školní knihovny musí díky vývoji technologií změnit formu i obsah své činnosti. Velice pěkně podstatu problému vystihuje následující citát:

brd7.jpg (26624 bytes)

Jen málo studentů připojených do internetu v současné době využívá při hledání potřebných informací služby knihoven. Většinou se snaží hledat pomocí obecných vyhledávačů jako je Google. Knihovnám v dané situaci nezbývá než své služby přizpůsobit tak, aby též byly k dispozici prostřednictvím internetu. Nejedná se jen o zpřístupnění tradičních funkcí jako je katalog. Jde o poskytnutí zcela nových služeb, jako je fyzická i online asistence při hledání, publikování aktuálních tématických přehledů vybraných odkazů, přítomnost v týmu učitelů připravujících vzdělávací plány i konkrétní výukový obsah (např. formou WebQuestů), příprava projektů a akcí, budování lokální komunity lidí spojených zájmem o činnost knihovny ad.

Kromě výše jmenovaných služeb vyvstává značná potřeba pomáhat učitelům i dětem orientovat se v prostředí Webu 2.0. Přestože děti často po technické stránce zvládají využití těchto nástrojů bez nejmenších problémů, je celá řada příležitostí, kdy je citlivá pomoc ve správném okamžiku velmi potřebná a mnohem vhodnější než restrikce formou násilného blokování přístupu, které je stejně možné realizovat pouze ve škole a ne už doma nebo v kavárně. Tou nejlepší prevencí je, jak známo, zapojit děti do vhodné aktivní činnosti. Jednu z takových možností popisuje např. článek „Dejme se do vyprávění digitálních příběhů!“ na České škole [4].

Současné nesnadné postavení školních knihoven pochopitelně trápí celou řadu odborníků na celém světě. Na konferenci organizované časopisem pro americké školní knihovny (The School Library Journal Summit) v listopadu 2006 v Chicagu dostali účastníci za úkol v pracovních skupinách formulovat nejdůležitější podmínky dalšího rozvoje školních knihoven. Na společném zasedání v plénu pak o jednotlivých návrzích hlasovali. Následující přehled ukazuje výsledné pořadí deseti nejdůležitějších:

brd8.jpg (59467 bytes)

Je zřejmé, že u nás, kde tradice školních knihoven nebo informačních center zdaleka není taková jako v anglosaském světě, nutně nemusí všechny úlohy zde popsané ve škole plnit někdo, kdo se formálně nazývá knihovníkem. Může se mu říkat třeba koordinátor technologií nebo koordinátor projektů nebo koordinátor zavádění vzdělávacího programu školy. Důležité je hlavně to, aby se touto problematikou vůbec někdo zabýval a měl ji v pracovní náplni. Pokud budeme i nadále pokračovat v zavádění výukových metod předpokládajících samostatné vyhledávání a zpracování informací žáky, je zřejmé, že se bez existence pracovníka vyčleněného na pomoc v této oblasti neobejdeme.

Pro mě, jako člověka bez specializovaného knihovnického vzdělání, je neobyčejně odvážné poučovat knihovníky, co by měli dělat. Možná, že jste si všimli, že to ve skutečnosti vlastně nedělám. Celý tento příspěvek není v podstatě ničím jiným než kompilací názorů jiných vybraných odborníků zabývajících se problémy současného vývoje internetu a jeho využití ve vzdělávání sestavenou tak, aby vedla k zamyšlení nad aktuální rolí školních knihoven. A tak si dovolím ve stejném duchu své sdělení i ukončit odkazem na virtuální knihovnu jedné střední školy z americké Pennsylvanie, která se již snad může pyšnit některými znaky knihovny nové generace:

brd9.jpg (129753 bytes)

Ukázka přístupu ke službám školní knihovny - http://mciu.org/~spjvweb/

 

Literatura:

BRDIČKA, B. Vliv technologií na inovaci výukových metod. In Sborník konference Informační gramotnost. Brno : MZK, 2005, s. 92-97. ISBN 80-7051-160-5.
      Dostupný z: http://www.ceskaskola.cz/ICTveskole/Ar.asp?ARI=101958&CAI=2129

BRDIČKA, B. Role školní knihovny v procesu technologické inovace výuky. In Sborník konference Informační gramotnost. Brno : MZK, 2006, s. 45-54. ISBN 80-7051-167-2.
      Dostupný z: http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/papers/IG_Brno05_BB.pdf

BRDIČKA, B. : Do škol přichází podcasting, Česká škola.cz, 2006, ISSN 1213-6018.
      Dostupný z: http://www.ceskaskola.cz/ICTveskole/Ar.asp?ARI=103134&CAI=2129

BRDIČKA, B. : Dejme se do vyprávění digitálních příběhů!, Česká škola.cz, 2007, ISSN 1213-6018.
      Dostupný z: http://www.ceskaskola.cz/ICTveskole/Ar.asp?ARI=103781&CAI=2129

DOWNES, S. E-learning 2.0. In eLearning MAGAZINE, Association for Computing Machinery, 2005.
      Dostupný z: http://www.elearnmag.org/subpage.cfm?section=articles&article=29-1

HOROVITZ, B. Creators, Synthesizers, and Consumers. Etanable Blog, February 2006.
      Dostupný z: http://www.elatable.com/blog/?p=5

LENHART, A. Teen Content Creators and Consumers. Pew Internet & American Life Project, November 2005.
      Dostupný z: http://www.pewinternet.org/pdfs/PIPTeens_Content_Creation.pdf

MADDEN, M. Young and Wired. Pew Internet & American Life Project, 2006.
      Dostupný z: http://www.pewinternet.org/ppt/PIP_MMadden_Teens_TBLC_11.03.06.ppt

MANNES, J. Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries, Webology, 2006.
      Dostupný z: http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html

OBLINGER, D. & Oblinger, J. Is It Age or IT : First Steps Toward Understanding the Net Generation. EDUCAUSE, 2005.
      Dostupný z: http://www.educause.edu/educatingthenetgen

O’REILLY, T. What Is Web 2.0, OREILLYnet.com, 2005.
      Dostupný z: http://www.oreillynet.com/pub/a/oreilly/tim/news/2005/09/30/what-is-web-20.html

PRENSKY, M. Digital Natives, Digital Immigrants. On the Horizon, 2001.
      Dostupný z: http://www.marcprensky.com/writing/

SIFRY, D. State of the Blogosphere. April 2007.
      Dostupný z: http://www.sifry.com/alerts/archives/2007_04.html

TAPSCOTT, D. Growing Up Digital – The Rise of the Net Generation. McGraw-Hill, 1999. ISBN 0071347984.

VEEN, W. 2020 Visions. Online Educa Berlin, 2005.
      Dostupný z: http://www.global-learning.de/g-learn/downloads/veen_visions2020.pdf.

Tlačiť Facebook Twitter LinkdeIN

Hodnotenie

Počet hodnotení: 0

Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License

Ak sa neuvádza inak, obsah článkov podlieha licencii https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/


ISSN 1336-0779 (online vydanie)  ISSN 1335-793X (tlačené vydanie)
© Centrum vedecko - technických informácií SR