Elektronické služby Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci

Zo zahraničia

http://knihovna.upol.cz

Na začátku devadesátých let se vedení Univerzity Palackého (dále UP) rozhodlo spojit knihovny všech sedmi fakult univerzity (filozofické, teologické, přírodovědecké, pedagogické, lékařské, právnické a fakulty tělesné kultury)
a vytvořit jednu centrální knihovnu – Knihovnu Univerzity Palackého (dále KUP). Spolu s prudkým nástupem zavádění nových informačních a komunikačních technologií byla tato významná organizační změna počátkem budování moderní univerzitní knihovny.

slezak1.jpg (165853 bytes)
Pohled na Tereziánskou zbrojnicí z výšky

Situace ovšem nebyla tak ideální, jak by se na první pohled zdálo. Budova bývalé Tereziánské zbrojnice, ve které měla být KUP umístěna, musela projít velkou stavební rekonstrukcí, jejíž součástí byl i archeologický průzkum nádvoří. Tím se fyzická existence KUP oddalovala a knihovnické služby probíhaly dál na fakultách. Problém byl i s centrálním katalogem. Katalogizační lístky byly v minulosti zpracovávány na jednotlivých fakultách v různé kvalitě a prakticky byly nepoužitelné. Proto bylo rozhodnuto, že v souladu s celosvětovým trendem nebude KUP lístkové katalogy budovat.
V roce 1992 byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém TinLib a knihovníci na fakultách vkládali nové přírůstky do samostatných katalogů, které byly sehrávány do společného Souborného katalogu KUP. Od roku 1995 byl OPAC (Online Public Access Catalogue) KUP zpřístupněn veřejnosti Telnetem a od roku 1996 webovým rozhraním tzv. TinWebem. To byl v podstatě počátek elektronických služeb Knihovny UP.

Teprve v létě 1996 mohlo dojít ke stěhování knihovního fondu do nových prostor Tereziánské zbrojnice a od února 1997 byla KUP otevřena pro prezenční studium akademické obci. Za pochodu se všechny knihy, časopisy a další typy dokumentů registrovaly, aby bylo možné od října 1997 knihy elektronicky i půjčovat.

Od této doby se KUP snažila své služby rozšiřovat a zkvalitňovat tak, aby usnadnila studentům, vyučujícím i vědeckým pracovníkům přístup k odborným informacím. Využívala k tomu nové informační a komunikační technologie, bez kterých by dnes už nemohla fungovat.

V současné době studuje na Univerzitě Palackého přes 21 tisíc studentů a působí na ní asi 2 700 vyučujících a vědeckých pracovníků, jejichž cílem je nejen naplňovat vzdělávací cíle univerzity, ale pracovat i v oblasti vědeckovýzkumné. Vědecká reputace je pro každou vysokou školu kritériem kvality, a proto je na ni i na Univerzitě Palackého kladen velký důraz. Je zde 50 vědeckých pracovišť, z nichž některá jsou excelentní, řeší se 12 výzkumných záměrů a 275 projektů. Bez odborných informací se veškerá tato činnost neobejde a KUP je v tomto směru nepostradatelná.

Za základní službu knihovny, která doposud dělá knihovnu knihovnou, je považována výpůjčka knihovních dokumentů. V KUP je absenční půjčování realizováno dvěma způsoby. Čtenář si knihu může půjčit u pultu, kde provede elektronickou výpůjčku knihovník, nebo si ji může vypůjčit sám pomocí samoobslužného systému SelfCheck, který je v knihovně nainstalován. Prolongaci a rezervaci si mohou uživatelé také provádět sami, a to i z domova, samozřejmě, že za určitých podmínek. Nelze totiž prodloužit dokument, kde již byla překročena půjčovní doba a “visí” na něm pokuta nebo dokument, který je rezervován jiným čtenářem.

slezak2.jpg (67602 bytes)

Vzhledem k tomu, že ve studovně je ve volném výběru k dispozici asi 80 tisíc knih, je pro KUP důležité sledovat i prezenční výpůjčky. Proto byly zakoupeny bezdrátové ruční snímače CCD Identcode a knihovníci sejmou čárový kód každého dokumentu, který si čtenář půjčí z regálu a po prostudování uloží na odkládací stolek. KUP tím může sledovat, které dokumenty byly půjčené, kdy, ve kterou hodinu atd. Takto bylo zjištěno, že knihovníci měsíčně založí zpět do regálu až 35 tisíc knih. Statistiky slouží i k tomu, aby byl knihovní fond, který je volně přístupný čtenářům, aktualizován, aby byly knihy, o které není zájem, přemísťovány do skladu a knihy, které “jdou z ruky do ruky”, zakoupeny v dalších výtiscích.

slezak3.jpg (157161 bytes)

Knihy a časopisecké články, které nejsou ve fondu KUP, si může čtenář vyžádat prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (dále MVS). Papírové žádanky nahradil formulář MVS, který je umístěn na webové stránce knihovny. Pracovnice oddělení MVS vedou celou agendu MVS v elektronické podobě. K tomu jim slouží program MEVYS. Půjčování knih je realizováno klasickou poštou, u časopiseckých článků jsou kombinovány různé postupy. Články jsou získávány většinou prostřednictvím DDS (Document Delivery Service), např. VPK (Virtuální polytechnická knihovna) při STK Praha nebo Subito v Berlíně, jindy je obdrží běžnou poštou ve formě xerokopie. Získávání časopiseckých článků a jejich zasílání jiným knihovnám v elektronické podobě autorský zákon nedovoluje bez předchozí smlouvy s danou knihovnou, ve které se knihovna zaváže, že bude elektronická rozmnoženina článku použita jen k transportu a článek bude čtenáři předán v tištěné podobě. Po uzavření smlouvy mohou knihovny články naskenovat a navzájem si je elektronicky zasílat. Vzhledem k tomu, že články jsou získávány z různých knihoven ČR, je však rychlejší udělat xerokopii a zaslat ji běžnou poštou.

Obrovský boom pro knihovny a knihovnictví vůbec nastal s příchodem odborných licencovaných databází. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT) vyhlásilo v roce 1999 program “Informační zdroje pro výzkum a vývoj” na léta 2000 až 2004, na jehož základě byly přijaty projekty pro přístup k Web of Science, ProQuest, eIFL Direct (dnes EBSCOhost), Science Direct, Springer Link, Literature Online, Biological Abstracts, Zoological Rekord a mnoha jiným databázím, jejichž samostatný nákup by byl pro KUP z finančního hlediska nedostupný. Čtenáři měli náhle k dispozici plné texty nebo bibliografické záznamy statisíců časopiseckých článků, mohli si je pročítat a ani přitom nemuseli do knihovny. V roce 2003 byl ministerstvem vyhlášen program “Informační infrastruktura výzkumu” na léta 2004 – 2008, který umožnil pokračování většiny projektů. KUP tím v podstatě rozšířila svůj knihovní fond o tisíce elektronických časopisů a o další elektronické dokumenty.

Množství licencovaných elektronických zdrojů bylo pro některé uživatele nepřehledné, neorientovali se v něm a nevěděli, kde potřebné informace hledat. Velkou pomocí byl v tomto směru projekt Univerzity v Regensburgu EZB (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) – Elektronická knihovna časopisů, tj. systém, který umožňuje, aby všechny časopisy, které má KUP v elektronické podobě prostřednictvím licencovaných databází nebo vlastním nákupem, byly v jednom vyhledávacím prostředí.

V současné době je dalším zlepšením práce v oblasti elektronických informačních zdrojů propojování záznamů v bibliografických a abstraktových databázích s plnými texty primárních dokumentů, které jsou přístupné v plnotextových licencovaných databázích. KUP k tomu využívá linkovací nástroje umístěné na serveru provozovatele databází, které nastavuje přes www prostředí v administrátorském rozhraní.

Pro vyučující a vědecké pracovníky, kteří nemají čas učit se v databázích vyhledávat, zpracovává KUP odborné retrospektivní rešerše na zadané téma. Pro studenty není tato služba dostupná, protože je nutné, aby se v elektronických informačních zdrojích naučili vyhledávat sami. Na toto téma však pro ně KUP organizuje školení, semináře a odborné přednášky, nabízí jim individuální konzultace (které bohatě využívají), informační letáky a další materiály.

Charakteristickým rysem dnešní doby je, že chrlí informace ze všech stran. Pro vyučující a vědecké pracovníky není vůbec snadné sledovat všechny tištěné a elektronické informace, které se týkají nějakého vědního oboru. Narůstají geometrickou řadou. Možná jsou někdy redundantní, ale to odborník pozná, až je prostuduje. Nezbývá mu tedy, než sledovat vše, vybírat, třídit a případně uchovávat ty informace, které jsou pro jeho odborné zaměření relevantní. Vzhledem k tomu, že se jedná o úkol dosti náročný, nabízí KUP vyučujícím a postgraduálním studentům určitou pomoc v podobě adresných informačních služeb. Principem adresné služby knihovny je zasílání požadovaných informací uživateli prostřednictvím e-mailů. KUP nabízí dva typy těchto služeb:

1. SDI profil (Selective Dissemination of Information), tj. výběrové šíření informací, což v praxi znamená, že si vyučující stanoví širší nebo užší okruh svých odborných zájmů a automatizovaný knihovnický systém v pravidelných intervalech vygeneruje seznam všech knih, videí a dalších dokumentů, které získala knihovna v daný měsíc do svého fondu a které současně odpovídají nastavenému profilu. Tento seznam je každý měsíc odesílán na e-mailovou adresu uživatele, který takto získá přehled o všech přírůstcích do knihovny týkajících se jeho oboru.

2. E-novinky – služba, která informuje o všech změnách v licencovaných databázích dostupných na UP, o nových odborných databázích, o zkušebních přístupech apod. Také v tomto případě si uživatel vymezí svůj zájem, aby se dovídal o tom, co je pro něj důležité a nebyl zbytečně zatěžován jinými obory. Informace jsou rovněž zasílány na e-mailovou adresu, ale v tomto případě nepravidelně.

KUP zajišťuje pro rozsáhlé spektrum řešených výzkumných záměrů a grantových projektů nejen odborné informace v tištěné a elektronické podobě, ale napomáhá i k prezentaci výsledků vědy a výzkumu, jejíž nejvýznamnější formou je publikační činnost. Aby mohla být publikační aktivita pracovníků UP přehledně zveřejněna, byl knihovnou v roce 1999 zakoupen program OBDPRO (Osobní bibliografická databáze) firmy DERS s. r. o. a veškerá publikační činnost je v ní evidována. V současné době si může kdokoli a odkudkoli databázi prohlížet nebo v ní hledat prostřednictvím vyhledávače (viz http://publib.upol.cz/~obd/Publ_UP.htm).

Uchází-li se Univerzita Palackého o granty na vědecký výzkum, hledá-li sponzory nebo usiluje o provádění vědeckého výzkumu na zakázku, sehrává významnou roli nejen publikační činnost instituce, ale i citační ohlasy, které na ni jsou.

Na žádost vedení UP vypracovává KUP podklady pro rozsáhlé scientometrické analýzy mezinárodní úrovně vědy na UP. Je sledováno, jaké procento z celkového množství publikací univerzity za posledních pět let tvoří publikace jednotlivých vědních oborů, uvádějí se významní odborníci každého oboru, jejich počet publikací, počet prací citovaných 5 x, počet prací citovaných 20 x, celkový počet citací každého oboru, počet prací citovaných v TOP 100 časopisech dle Impact Faktoru a počet citací v TOP 20 časopisech. Zdrojem pro získání těchto hodnot je Web of Science a Journal Citation Reports.

Publikační aktivitu a citační ohlas potřebují uvádět při kvalifikačních řízeních také jednotliví pracovníci UP. Zpravidla využívají přístupu k Web of Science a potřebné informace si najdou sami. Pokud se obrátí na KUP a o tuto službu požádají, je jim obratem (a samozřejmě zdarma) zaslán výpis z citačního rejstříku. Bohužel v současné době má KUP k dispozici jen jeden nástroj na zjišťování citací, a tím je Web of Science, který dostatečně nepokrývá evropské teritorium a společenskovědní obory.

Nejnovější aktivitou KUP je spolupráce na projektu “Zveřejňování závěrečných prací na Univerzitě Palackého v Olomouci”, který navazuje na projekt MŠMT “Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů” (www.theses.cz). Plagiátorský systém vyvinula Masarykova univerzita v Brně a jako první v ČR ho v roce 2006 zavedla. Pracovně se mu říká “Vejce vejci” a mezi studenty vzbuzuje velký respekt. Jeho prostřednictvím lze zjišťovat, zda u závěrečných prací nedochází k opisování. V současné době se KUP podílí na zprovoznění tohoto systému i pro UP.

V současné době zajišťuje KUP pro akademickou obec řadu elektronických služeb. Ty však nebyly zprovozněny najednou, ale vznikaly postupně, vyvíjely se. Při zavedení každé nové služby bylo potřeba promyslet, jak bude technicky zajištěna, za jakých podmínek bude poskytována, kdo za ni bude odpovídat atd. Bylo by neodpovědné jakoukoli službu zavést a potom ji zrušit z toho důvodu, že by na ni knihovna nestačila, neboť by ji nedokázala zabezpečit technicky nebo personálně. To by reputaci knihovny značně poškodilo.

slezak4.jpg (175426 bytes)

Na závěr je třeba se zmínit ještě o jedné speciální aktivitě KUP, která sice není elektronickou službou, ale neobyčejně pomáhá ke komunikaci se studenty, vyučujícími a vědeckými pracovníky a ve svých důsledcích k zavádění nových elektronických služeb přispívá. Jsou to velké celouniverzitní ankety, které KUP čas od času realizuje.

První anketa byla organizována v roce 2000 na téma “Poskytuje Vám počítač knihovnické informace?”. Odpovědělo 1 131 respondentů. V roce 2003 v další anketě, tentokrát na téma “Využíváte elektronické informační zdroje?”, odpovědělo 1 712 respondentů. V letošním roce byla realizována anketa na téma “Kde a jak hledáte odborné informace?” a bylo získáno 2 056 správně vyplněných anketních lístků.

Ankety mají pro KUP význam ve třech rovinách:

  • respondenti odpoví na základní položené otázky a KUP si může utvořit představu o sledované problematice,
  • prostřednictvím otevřených otázek se KUP dovídá, co si uživatelé o práci knihovny myslí, jaké mají názory,
  • nápady, připomínky a rady, každá z anket je výrazným zviditelněním KUP, nabídky jejích služeb a elektronických informačních zdrojů, je to tedy i účinná propagace KUP.

Informační chování uživatelů se neustále mění v návaznosti na vývoj služeb internetu, na nové možnosti, které internet nabízí. KUP bude i nadále shromažďovat, třídit a zpřístupňovat tištěné a digitální informace, ale především chce studentům, vyučujícím a vědeckým pracovníkům nabízet takové služby, které jim budou skutečně pomáhat v jejich studijních, pedagogických, vědeckovýzkumných, publikačních, scientometrických a dalších vysokoškolských aktivitách.

Zdieľať: