Přístup k elektronickým informačním zdrojům v knihovnách České republiky

Hlavné články

Příspěvek popisuje vývoj a stav v získávání a
dostupnosti elektronických informačních zdrojů v knihovnách České republiky od
konce 90. let minulého století do současnosti. Uvádí vznik prvních konsorcií
knihoven a zabývá se jednotlivými programy na podporu získávání přístupu do
databází. Ukazuje nové trendy ve zpřístupňování databází. Nastiňuje
problematiku chybějící platformy pro celonárodní koordinaci.


Úvod

Na úvod je třeba upozornit, že se článek nezabývá
elektronickými informačními zdroji ve smyslu online katalogů knihoven,
digitalizovanými sbírkami nebo volně přístupnými zdroji na internetu, ale omezuje se
na databáze jako komerční produkty, které jsou vytvářeny nakladateli/vydavateli nebo
databázovými centry či firmami zabývajícími se poskytováním informací v
elektronické podobě. Dále je nezbytné uvést, že pojem konsorcium, který je dnes v
české knihovnické komunitě již běžně používán ve smyslu sdružení knihoven s
účelem společného přístupu do vybraných databází, není v českém právním
systému definován. Jedná se tedy vždy o účelové seskupení knihoven/institucí bez
právní subjektivity. Někdy je také používáno označení neformální konsorcium.


Vznik prvních konsorcií

Od začátku 90. let minulého století se stále výrazněji
uplatňuje elektronické publikování vědeckých informací určených pro akademickou a
odbornou sféru, ale také informací pro laickou veřejnost. V současné době má
každý nový dokument primárně elektronickou verzi. Elektronické publikování s sebou
tak nese i svá negativa ­ velké množství nových nejrůznějších dokumentů,
určených jak pro vědecké účely, tak i pro „zábavu“, problémy jejich
klasifikace, možnosti zpřístupnění a samozřejmě také schopnosti a způsobilost ze
strany čtenářů/uživatelů informace v této podobě přijímat a pracovat s nimi.
Mezi další problémy, které se týkají elektronických dokumentů, včetně
digitalizovaných, patří především copyright, identifikace, snadná vyhledatelnost a
archivování. Některé tyto otázky již byly vyřešeny nebo jsou ve stádiu
průběžného řešení. Elektronická verze má samozřejmě oproti tištěné mnohé
výhody, ať už je to zmiňovaná rychlost při zveřejnění nebo možnosti
propojování na odkazový aparát a na jiné části dokumentu, multimedialita, rychlé a
efektivní vyhledávání. Velmi důležitá je absence časoprostorových bariér. Na
rozdíl od tištěných dokumentů, které jsou fyzicky vázány na konkrétní místo,
elektronická podoba knihy nebo časopisu může být zpřístupněna současně v
neomezeném počtu knihoven/institucí a v případě, že má čtenář/uživatel
možnost přístupu přes proxy server (vzdálený přístup), tak i v neomezeném čase.

V knihovnách v České republice, v souvislosti s uvedenými
skutečnostmi, začíná nástup elektronických informačních zdrojů v polovině 90.
let minulého století. Nejprve jsou databáze zpřístupňovány na CD ROMech v
místních sítích knihoven/institucí nebo – především v akademickém prostředí – s
pomocí různých technologií pro vzdálený přístup. Později, v návaznosti na
budování celostátní akademické sítě CESNET jako základní komunikační
infrastruktury, je preferován online přístup. Nákup přístupu do databází byl
silně ovlivněn nedostatečnými finančními prostředky a nebyl nijak koordinován.
Také využití se omezovalo na poměrně malé cílové skupiny uživatelů. Teprve s
postupným zlepšováním přístupu se ukazovaly nové možnosti využitelnosti
informačních zdrojů v daleko širším okruhu uživatelů.

První neformální konsorcia knihoven se vytvořila v roce 1998 na
vysokých školách. Za výrazné finanční podpory státu (Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy ČR – Fond rozvoje vysokých škol) byla zpřístupněna
databáze Current Contents Connect (r. 1998-1999) a chemická databáze
CrossFireplusReaction (r. 1998-2000). Bohužel při jednáních o přístupu na další
období se nepodařilo finanční prostředky z rozpočtu univerzit získat a ani se
nepodařilo konsorcium rozšířit o další knihovny a snížit tak poměrnou část
finančních nákladů na jednu zúčastněnou instituci.

Na počátku roku 2000 bylo ustanoveno konsorcium knihoven, jehož
garantem je Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR. Konsorcium bylo založeno
za účelem společného využívání české databáze TamTam firmy Anopress IT. Od roku
2002 jsou v rámci konsorcia k dispozici také databáze České tiskové kanceláře. Do
konsorcia je zapojeno více než 75 knihoven a finančně je přístup podporován v
rámci programu Ministerstva kultury ČR Veřejné informační služby knihoven (http://visk.nkp.cz/VISK8A.htm). Společný
projekt přihlášených knihoven je každoročně připravován v Národní knihovně
ČR. Do projektu se hlásí různé typy knihoven, s převahou jsou to městské a
krajské knihovny, ale nechybí ani odborné a vysokoškolské (tab. 1, tab. 2).

nova1.gif (24546 bytes)
Tab. 1 – Konsorcium na zpřístupnění českých
elektronických informačních zdrojů – složení podle typů knihoven

nova2.gif (34563 bytes)
Tab. 2 – Počet knihoven zpřístupňujících databáze
TamTam nebo ČTK v jednotlivých letech

V současné době je možné v českých knihovnách nalézt i
další české databáze, např. z oblasti práva komplexní systém právních
informací ASPI nebo encyklopedickou databázi COTO.JE. Tyto zdroje nejsou pro knihovny
finančně nedostupné a jejich nákup není nijak koordinován.


Program „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“

V roce 1999 vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy ČR čtyřletý program „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“ (LI).
Došlo tím k zásadní změně v získávání a zpřístupňování především
zahraničních databází. Program měl 3 podprogramy zaměřené na vytvoření
multifunkčních knihovnických center, na získání chybějících titulů
informačních zdrojů a na získání multilicencí k informačním zdrojům. Po
vyhlášení programu došlo k několika koordinačním schůzkám zástupců
akademických a velkých odborných knihoven s cílem oborové koordinace podání
společných projektů. Ve třech kolech programu (září 1999, březen a říjen 2000)
bylo posuzováno celkem 180 došlých projektů a vybráno bylo 62 projektů v celkové
hodnotě zhruba 130 mil. Kč pro každý rok. V letech 2000-2003 tak bylo v českých
knihovnách zpřístupněno velké množství specializovaných databází z různých
oborů, např. chemie ­ CrossFireplusReaction Beilstein, ChemNet Base, biologie ­
Biological Abstracts, zoologie ­ Zoological Abstracts, matematika ­ MathSci, technika ­
Compendex, Inspec, Metadex, teologie ­ Acta Sanctorum, sport ­ SportDiscus, geologie ­
GeoBase, GeoRef, literatura ­ Literature Online, knihovnictví ­ OCLC FirstSearch,
právo ­ Celex aj. Mezi nejdůležitější projekty z hlediska zabezpečení potřeb
výzkumu a vývoje patřil Web of Science. Hlavním řešitelem projektu byla knihovna
Akademie věd ČR. V konsorciu bylo zapojeno 28 knihoven, které se spolupodíleli na
financování projektu. Přístup do databází byl zakoupen s retrospektivou od r. 1980 a
projekt byl dále rozšířen o přístup do Journal of Citation Report. Celkem bylo
registrováno více než 5,5 mil. vstupů, největší podíl na využívání měla
Akademie věd ČR (28%) a Univerzita Karlova v Praze (27%). Důležitým projektem bylo
také zpřístupňování časopisů firmy Elsevier, kdy podmínkou online přístupu do
elektronických verzí časopisů v rámci celého konsorcia byl odběr těchto titulů v
tištěné podobě zúčastněnými knihovnami. Řešitelem byla Státní technická
knihovna a konsorcium bylo rozšířeno o další knihovny, které si samy hradily
finanční podíl a byly koordinovány firmou SUWECO.

 V českém knihovnictví se poprvé objevil pojem národní
licence. Licenční podmínky u tří schválených projektů dovolovaly zapojení
širokého spektra knihoven, nejen univerzitních, akademických nebo velkých odborných,
ale i výzkumných ústavů, nemocnic, muzeí a především knihoven veřejných, ve
smyslu městských nebo obecních.

Poněkud odlišný od ostatních projektů byl projekt eIFL Direct,
lišil se především tím, že šlo o projekt připravený Open Society Institute v
Budapešti, který na základě tendru vybral databáze americké firmy EBSCO a dohodl na
čtyři roky licenční podmínky pro 39 zemí střední a východní Evropy, Asie a
jižní Afriky. Koordinátorem projektu eIFL Direct v ČR byla Národní knihovna. Do
projektu se postupně zapojilo 290 knihoven. Využití multioborových databází
především ze společenských a humanitních věd, ekonomiky a medicíny je uvedeno v
tabulce č. 3.

nova3.gif (28239 bytes)
Tab. 3

V národní licenci byly dále dostupné databáze ProQuest5000/PCI,
řešitelem a koordinátorem tohoto projektu byla Ústřední knihovna Univerzity Karlovy.
Využití databází, které zahrnovaly časopisy a další referenční zdroje z
humanitních a společenských oborů, obchodu, medicíny, aplikovaných přírodních
věd a výpočetní techniky, ukazuje tabulka č. 4. Počet knihoven, které databáze
používaly, byl zhruba stejný jako u projektu eIFL Direct, také 290.

nova4.gif (15663 bytes)
Tab. 4

Další národní licencí byla služba SpringerLink, knihovny v ČR
měly k dispozici na 480 titulů odborných časopisů vydavatelství Springer.
Řešitelem projektu byla Státní technická knihovna a konsorcium sdružovalo na 60
knihoven.

Přístup do zahraničních databází v rozsahu národní licence
podpořilo na rok 2002 také Ministerstvo kultury ČR v rámci programu Veřejné
informační služby knihoven. Služba KnowEurope nabízela integrovaný přístup k
aktuálním informacím z rozmanitých zdrojů týkajících se Evropské unie, ale i
Evropy v širším smyslu. Do projektu se zapojilo široké spektrum knihoven a institucí
(tab. 5), na jeho pokračování nebyly bohužel finanční prostředky poskytnuty.

nova5.gif (61298 bytes)
Tab. 5

V různé míře byly realizované projekty prezentovány v
odborném tisku, na seminářích a konferencích. Projekty v národní licenci měly
vytvořeny své webové stránky, kde byly průběžně zveřejňovány statistické
analýzy týkající se využívání databází. Především na počátku řešení
projektů byla organizována školení k práci s databázemi, a to jak pro pracovníky
knihoven tak i pro koncové uživatele. Na mnoha vysokých školách se podařilo zařadit
do výuky krátké kurzy a tak informovat o dostupných elektronických informačních
zdrojích přímo studenty.

Již při přípravě projektů programu „Informační zdroje pro
výzkum a vývoj“ a samozřejmě i dále při jejich realizaci se projevila velmi dobrá
spolupráce knihoven založená na neformálním základě. Koordinační schůzky před
podáním projektů byly velice důležité proto, aby nedošlo k duplicitám při nákupu
odborných databází a aby byly pokryty jak stěžejní vědní obory tak také aby bylo
spektrum vědních oborů co nejširší. Dále byla nutná spolupráce
spoluřešitelských knihoven, a to nejen v oblasti administrativních a finančních
náležitostí projektu, ale zejména při jeho řešení a vyhodnocování především v
akademickém prostředí. Odborná knihovnická veřejnost a řešitelé projektů si byli
dobře vědomi jedinečné příležitosti nabídnout uživatelům knihoven moderní
služby plně srovnatelné se službami, které jsou poskytovány v zahraničních
knihovnách. Potvrdil se předpokládaný přínos programu – podíl využívání
databází byl podle statistických ukazatelů nejvyšší na vysokých školách, v
lékařských knihovnách, na pracovištích Akademie věd ČR a ve velkých odborných
knihovnách. Řešené projekty byly každoročně hodnoceny odbornou komisí Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy ČR.


Program „Informační infrastruktura výzkumu“

Ze závěrů a vyhodnocení programu „Informační zdroje pro
výzkum a vývoj“ vyplynula jednoznačná potřeba pokračovat v zajištění
informačních zdrojů pro oblast vědy a výzkumu. Nový program „Informační
infrastruktura výzkumu“ ­ 1N (http://www.msmt.cz/_DOMEK/default.asp?ARI=102330&CAI=2853)
vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR v červenci roku 2003 a
opakovaně v únoru následujícího roku. Program je rozdělen na 3 podprogramy
zaměřené na:

1. zajištění kontinuity informačních zdrojů pro vědu a
výzkum a jejich náležité aktualizování,

2. rozvoj informační infrastruktury vědy a výzkumu,

3. zvýšení hospodárnosti ve využívání veřejných
prostředků na informační zdroje a infrastrukturu.

Vyhlášení programu bylo samozřejmě přivítáno odbornou
knihovnickou veřejností a došlo také k několika koordinačním schůzkám
především vysokoškolských knihoven a následným jednáním s některými velkými
odbornými knihovnami. Koordinaci a sledování elektronických informačních zdrojů se
věnovala především Státní technická knihovna a odborná komise Asociace knihoven
vysokých škol ČR (http://www.akvs.cz/komise/komise-eiz.html).

Do programu 1N bylo zasláno 196 projektů, z toho 36 jich bylo
přijato s finančním zajištěním do roku 2008. Finanční částka na program 1N je
zhruba 130 mil. Kč na rok.

V prvním podprogramu se jedná o 24 projektů a z toho 12 projektů
navazuje obsahově na projekty programu LI. Mezi navazující projekty patří
multilicence na přístup do Web of Knowledge, řešitelem je opět Knihovna Akademie věd
ČR a v neformálním konsorciu je 39 knihoven/informačních institucí. Projekt je s
finanční spoluúčastí knihoven. Mezi multioborové navazující projekty patří dále
projekt, jehož řešitelem je Státní technická knihovna a který zajišťuje
elektronické informační zdroje z oblasti technických a aplikovaných přírodních
věd prostřednictvím služeb Science Direct, Interscience a Springer Link. Opět se
jedná o kombinované konsorcium složené jak z účastníků projektu tak i ostatních
knihoven, které jsou organizovány fy SUWECO. Projekt je také s finanční
spoluúčastí knihoven. Dalším pokračujícím schváleným projektem je přístup do
databází americké firmy EBSCO. V rámci projektu jsou zpřístupňovány databáze
Academic Search Premier a Business Source Premier. Firma EBSCO přidala jako bonus další
databáze, např. ERIC, Newspaper Source, Regional Business News, MasterFILE Premier a
postupně připojuje podle výběru knihoven další databáze v tříměsíčních
zkušebních přístupech. V konsorciu je oficiálně 49 knihoven, ale díky vstřícnosti
firmy EBSCO zůstal přístup do databází zachován pro všechny knihovny, které se
zaregistrovaly v předchozím projektu „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“.
Finanční spoluúčast knihoven není požadována. Řešitelem projektu je Národní
knihovna ČR. Tabulka číslo 6 ukazuje využívání databází EBSCO 49 knihovnami
oficiálně zapojenými do konsorcia.

nova6.gif (26627 bytes)
Tab. 6

Mezi multioborové databáze s pokračujícím přístupem, kdy je
řešitelem projektu také Národní knihovna ČR, patří ještě OCLC FirstSearch se 17
členy konsorcia. Oborově jsou z programu 1N pokryty technické, přírodní a humanitní
vědy, medicína, zemědělství a ekonomie.

Bohužel, mezi sice schválenými, ale finančně nepodpořenými
projekty zůstaly některé pro knihovny velice důležité databáze. Knihovny v
několika případech řešily tuto situaci zakoupením přístupu z vlastních
rozpočtů. Pro databázi ProQuest5000 se rozhodlo 17 knihoven, 8 knihoven si financovalo
přístup do databáze UlrichsWeb. Podobně si knihovny zakoupily přístup do dalších
specializovaných databází, např. SPORT Discuss, Modern Language Association
International Bibliography aj. Chybějící databáze jsou zejména z humanitních věd, z
psychologie, sociologie, hudební nebo divadelní vědy.

Celkovou situací po schválení projektů programu 1N se v roce
2004 zabývala Celostátní porada vysokoškolských knihoven (http://www.lib.jcu.cz/cpvsk/) a v březnu roku
2005 se uskutečnil odborný seminář Dostupnost elektronických informačních zdrojů v
knihovnách ČR (http://eifl.nkp.cz/seminar2005.htm).
Jeho cílem bylo seznámit pracovníky všech typů knihoven s nabídkou zdrojů,
pokrytím vědních oborů a dostupností zdrojů v jednotlivých regionech ČR. Téma
bylo rozšířeno o příspěvky, které se zaměřily na portály a informační brány.

Nové možnosti ve zpřístupnění databází

Způsob zpřístupnění elektronických informačních zdrojů
prodělává v posledních letech díky novým technologickým možnostem svůj poměrně
prudký vývoj. Nejmodernějším trendem je jejich integrace a přístup přes jednotné
uživatelské rozhraní při stejném způsobu zadávání rešeršních dotazů a
stejném zobrazení výsledků rešerše. Jedná se o zastřešení různých
heterogenních informačních zdrojů, ať již jsou to např. katalogy knihoven nebo
plnotextové časopisy. Také v českých knihovnách se zhruba po roce 2000 v souvislosti
s poměrně velkým množstvím zpřístupňovaných databází začaly uplatňovat snahy
o zjednodušení přístupu do elektronických informačních zdrojů. Mezi
nejrozšířenější a nejznámější portály patří Jednotná informační brána ­
JIB (http://info.jib.cz). V rámci JIB dochází k
souběžnému zpřístupnění sekundárních informací o dokumentech i vlastních
primárních dokumentů, a to z nejrůznějších informačních zdrojů, placených
služeb i volně přístupných dokumentů. Všechny zdroje jsou zpřístupňovány ve
stejném, uživatelsky vlídném rozhraní. Tyto funkce (v technickém pozadí i další)
zajišťuje programové vybavení MetaLib a další přidanou hodnotu v podobě
prolinkování zdrojů prostřednictvím Open URL dovoluje produkt SFX. Portál STM (http://www.portalstm.cz/) (Science, Technology,
Medicine) nabízí řadu cest k informacím o zdrojích z oblasti přírodních a
aplikovaných věd, techniky a lékařství. Umožňuje zjistit, ve kterém licencovaném
zdroji je možno nalézt požadovaný titul časopisu a za jakých podmínek je možno jej
získat (např. které knihovny nebo jiné instituce zpřístupňují zdroj, jestli jsou
dostupné plné texty nebo pouze abstrakta apod.). Finančně jsou projekty zajišťovány
Ministerstvem kultury ČR v rámci výzkumného záměru a programu Veřejné informační
služby knihoven a Ministerstvem školství, tělovýchovy a mládeže ČR na základě
projektu programu 1N.

Mezi další rozšířené portály patří EZB – Elektronische
Zeitschriftenbibliothek ­ (http://ezb.nkp.cz/), kdy je
nabízen přístup do všech elektronických časopisů z jednoho místa, a to ke všem
plnotextovým odborným časopisům, které mají knihovny přístupné v rámci licencí
nebo které jsou k dispozici volně na internetu. V současné době je do EZB zahrnuto
více než 22 000 titulů. Systém EZB je dynamický a otevřený a počet titulů
neustále narůstá. EZB je projektem Univerzitní knihovny v německém Regensburgu.
Projekt je otevřený nejen pro univerzitní knihovny z německy mluvících zemí, ale
pro všechny odborné knihovny v Evropě. V současné době je do něj zapojeno více
než 300 institucí. V České republice koordinuje projekt Národní knihovna, která
také spravuje tzv. konsorciální konto pro 16 českých knihoven. Účast v tomto
projektu není podmíněna finančním vkladem.

Další existující portály či brány se snaží především
zpřehlednit přístup k dostupným elektronickým informačním zdrojům ať již z
jednoho místa jako portál INFOZDROJE (www.infozdroje.cz),
z jednotlivých knihoven/institucí (Brána k informacím Univerzity Karlovy (http://bi.cuni.cz) nebo podle oborů, například Virtuální
ekonomická knihovna Econlib (http://www.econlib.cz/).

nova7.gif (73173 bytes)

Závěr

Změny, které pro knihovny v ČR přineslo poměrně velké
množství dostupných elektronických informačních zdrojů, silně ovlivnily odbornou
činnost knihoven, a to zejména v oblasti akvizice a služeb. Spolu s rozvojem
informačních a komunikačních technologií dochází ke změnám tradičních
knihovnických postupů. Služby musí pohotově reagovat na požadavky uživatelů.
Změnil se rozsah služeb, jejich kvalita, rychlost a jsou plně srovnatelné se
službami, které jsou poskytovány v zahraničních knihovnách. Pro vědecké a odborné
pracovníky, pro pedagogy a studenty je zajištěn rychlý a kvalitní přístup k
nejnovějším vědeckým poznatkům.

Před českou odbornou veřejností stojí nelehký úkol, a sice
vypořádat se nějakým způsobem se situací právě v otázce konsorcií. Tento stav,
kdy jsou konsorcia knihoven zakládána účelově za cílem získání společného
přístupu k určitému zdroji a navíc je zde relativně dlouhodobá finanční podpora
státu, je v porovnání s konsorcii v zahraničí silně netradiční a odlišný.
Zahraniční konsorcia (ať již jsou založena na různých modelech – národní
centralizovaný/decentralizovaný, regionální, nadnárodní apod.) jsou určitým
způsobem organizována a především mají společné financování, ze kterého jsou
pokrývány nejrůznější aktivity, jako např. kromě zajišťování přístupu do
databází především digitalizace sbírek, mikrofilmování, budování a sdílení
fondů aj.

Již při přípravě projektů programu 1N se ukázala potřeba
koordinace, tím spíše by měla fungovat soustavná a průběžná koordinace v
případech, kdy jsou elektronické informační zdroje nakupovány z rozpočtů knihoven.
Poměrně složité vyjednávání licenčních podmínek se zahraničními
vydavateli/producenty vyžaduje nejen znalosti jazykové, ale také právnické a
ekonomické. To vše znamená personální a administrativní zátěž pro
knihovnu-řešitelku projektu. Na zvážení jsou samozřejmě také způsoby, jakými
probíhá financování programů v současnosti. Do budoucna není možné vždy
počítat se štědrostí státu. Samostatnou problematikou je také statistické
sledování využívání jednotlivých databází, které by mělo být důležitou
zpětnou vazbou při rozhodování o dalším pokračování přístupu. Otázka, zda
vůbec bude zformována platforma pro celonárodní koordinaci nejen pro elektronické
informační zdroje, ale také s možností zastřešení mnoha dalších aktivit knihoven
a také pro prosazování nových, zůstává stále otevřena.


Literatura:

NOVÁ, Hana. Databáze EBSCO díky podpoře z programu 1N
přístupná do roku 2008. In Ikaros [online]. 2004, č. 08 [cit. 2004-08-01]. Přístup
z: http://www.ikaros.cz/Clanek.asp?ID=200407002.
ISSN 1212-5075 

NOVÁ, Hana. Elektronické informační zdroje v knihovnách
České republiky v letech 2000-2002. In INFOS 2003. 32. medzinárodné informatické
sympózium. Bratislava : Spolok slovenských knihovníkov, 2003, s. 114-120.

Přístup z: http://www.aib.sk/infos/infos2003/25.htm

NOVÁ, Hana. Knižnice a elektronické informačné zdroje.
In ITlib. Informačné technológie a knižnice. 2003, č. 3, s. 4-6. ISSN 1335-793X

Přístup z: http://www.cvtisr.sk/itlib/autor/nova.htm.
ISSN 1336-0779

ŠŤASTNÁ, Petra. Odborný seminář Dostupnost
elektronických informačních zdrojů v knihovnách v ČR. In Ikaros [online]. 2005, č.
04 [cit. 2005-04-01]. Dostupný na www: <http://www.ikaros.cz/Clanek.asp?ID=200503007>.
ISSN 1212-5075

ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. Konsorcia v ČR. In Knihovnický
zpravodaj Vysočina [online]. 2005, č. 01.

Přístup z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&idr=1&idci=2.
ISSN 1213-8231

Zdieľať:
Obsah čísla