Info mailom

Chcete pravidelne dostávať informácie o novinkách?

Sociálne inovácie v knižniciach

Nedávno sa naša redakcia zúčastnila konferencie Sociálne inovácie v knižniciach. Diskutovalo sa o tvorbe a rozvoji služieb pre rôzne komunity a sociálne vylúčené skupiny. Stretli sa tu tak knihovníci, ako aj expetri na dizajn služieb, zástupcovia neziskového sektora či projektoví pracovníci. My sa na sociálne inovácie v knižniciach pýtali práve knihovníkov. ...

Marcela KOŘÍNKOVÁ, Knižnica Kroměřížska   

"Z mého pohledu knihovnice pojem sociální inovace v knihovnách znamená jediné: knihovna by měla být přístupná všem uživatelům bez rozdílu jejich sociálního zařazení ve společnosti.

Knihovny by měly hledat stále nové způsoby a možnosti, jak se otevřít a „přitáhnout“ do svých prostor právě např. i sociálně slabší nebo nějakým způsobem odlišné skupiny lidí. Je třeba se zapojovat do různých projektů  a kreativně připravovat akce, které by k sociální inovaci přispěly. S tím podle mě samozřejmě souvisí také patřičné vzdělávání knnihovníků."

Helena GAJDUŠKOVÁ, Masarykova verejná knižnica Vsetín, Vsetín

"Pojem sociální inovace v knihovnách vidím ve dvou rovinách. Jedna vrstva je poměrně snadno popsatelná (za příznivých podmínek i realizovatelná), ale druhá se hůř popisuje, hůř měří, ale možná je ještě důležitější než ta „první“.

Sociální inovace v knihovnách v „jednoznačném“ slova smyslu je sociální „podnikání“ v knihovnách – provozování kaváren jako sociálních podniků, úklid knihovny ve spolupráci s úklidovou firmou (sociálním podnikem), podporované zaměstnávání, pracovní výcvik, pracovní terapie pro zdravotně či sociálně znevýhodněné. Sociální podnik, sociální služba je v knihovně poměrně snadno realizovatelná, pokud s tím souhlasí (a podporuje to) zřizovatel, pokud knihovna má vyškolený a motivovaný personál, pokud má dostatečný prostor a finance. (Což bohužel – jen tak na okraj – většina českých knihoven nemá.)

Důležité je „nepřehnat“ to (přiměřenost), aby se nám z knihovny nestala sociální služba. Sociální podnik, služba musí být v knihovně doplňkem a ne diktátorem, pak by se veškeré synergické efekty a výhody toho, že sociální podnik funguje při knihovně,  vytratily, a prostředí knihovny, které je k různým typům integrací velmi vhodné, se rychle změní – běžná veřejnost knihovnu jednoduše přestane navštěvovat.

Druhá vrstva se vlastně v knihovnách tradičně odehrává „neviditelně“, křehce a jakoby „bokem“. Je to role „prevence“ v širokém slova smyslu. Jedná se vlastně o prevenci toho, aby se využívání sociálních služeb v životě běžných lidí co nejvíce oddálilo a minimalizovalo, tedy předcházelo – a to jak v životě seniorů, kteří už jen tím, že PŘIJDOU do knihovny, vzdělávají se zde společně, jsou motivováni k zdravějšímu životnímu stylu (třeba i prostřednictvím vzdělávání nebo vzájemných rozhovorů) a zejména předcházejí osamělosti a „televizní kultuře“ doma v obýváku. Podobně také děti, jejichž rodiče přicházejí ze zaměstnání až večer, tráví své volné odpoledne v knihovně s vrstevníky (počítačové hry jim dovolíme hrát maximálně hodinu) a pod laskavým dohledem knihovníka. Také zdravotně postižení se obvykle cítí v knihovně příjemně, neboť knihovny se snaží bariéry, které brání těmto lidem v zapojení do běžného chodu knihovny (života) aktivně odstraňovat.

Tato „preventivní“ role patří ke knihovnám dlouhodobě. Je však třeba o ní mluvit mezi námi knihovníky, dávat o ní vědět „ven“, uvědomovat si, že je důležitá. Že není „zadarmo“, ale je schopna společnosti ještě více „ušetřit“. Bohužel se velmi špatně vyčísluje a vysvětluje, takže i když je všem teoreticky jasné, že prevence je vždy levnější než řešení následků (havárií), společnost prakticky vydává stále mnoho peněz do řešení problémů, než by se jim snažila předcházet (třeba i s pomocí nebo prostřednictvím knihoven). Ať už se jedná o výchovu, vzdělávání, zdravý životní styl nebo kvalitní stáří prožívané ve společenství s ostatními lidmi.

Je jasné, že popsaná situace je spíše ideálem a zjednodušením než zavedenou praxí. Ani první varianta, která je relativně snadno dosažitelná, není zdaleka běžná v knihovnickém provozu.

Přesto se však domnívám, že akcent na kulturu a vzdělání bude i do budoucna stále více konfrontován s důrazy sociálními, jak to začíná být běžné ve vyspělých evropských zemích.

Do budoucna je to však v České republice velký oříšek. Když se doposud nedokázalo domluvit Ministerstvo školství s Ministerstvem kultury (jsou knihovny více vzdělávací nebo kulturní?) – o to obtížnější bude dohoda partnerů tří – MKČR, MŠMT a MPSV. A podobně tomu bude i na místní/obecní úrovni."

Pavel ZAJÍC, Mestká knižnica v Rožnove pod Radhoštěm

"Knihovny mají možnost pomocí socíálních inovací dostat do rukou nástroj (s otestovanou funkčností), který pomůže těmto institucím nalézt nově svou smysluplnou pozici v místě. Avšak je potřeba poznamenat, že, dle mého názoru, ty knihovny (a není jich málo), které potřeby změny role/úlohy/postavení knihovny v místě zaznamenaly již před řadou let (jako je tomu v našem případě), se k tomuto fenoménu budou stavět spíše zdrženlivěji (rozumějte: již si v minulosti svůj nástroj/způsob pro změnu role knihovny našly).

Pro celou řadu dalších knihoven to však může být příležitost, jak nabrat "druhý" dech a stát se pro obyvatele města (popř. jejich komunity) aktraktivní a život ve městě obohacující institucí.

Knihovníci se prostřednictvím sociálních inovací mohou nad svou prací nově zamyslet a dát jí nový rozměr a směr. Avšak musí tu být v prvé řadě vůle tuto změnu provést. Ty knihovníky, kteří ke své práci přistupují spíše s rutinou a fatalismem, určitě sociální inovace zanechají chladnými. Naopak profesionál, který nad svou prací přemýšlí, dostává další příležitost, jak svou práci obohatit a posunout.

Celkově je potom otázkou nakolik se podaří sociální inovace zavést do praxe knihoven tak, aby to nebyla pouze jednorázová vlna zájmu, neřku-li jednostranná. Veřme, že se to podaří."

Martina WOLNA, Knižnica Třinec

"Sociální inovace v knihovnách pro mě znamená redefinici pojmu komunitní knihovna. Pro sebe jsem si ji  pojmenovala „komunitní knihovna 3.0“.

V širším kontextu sociální inovace vědecky mapují a definují samotnou knihovnu jako sociální službu a její postavení a poslání v dané komunitě. V užším chápání pak sociální inovace přináší nové metody a postupy, jak zefektivňovat a zlepšovat stávající služby knihovny, které svým charakterem přesahují pojem knihovnická a informační služba o širší sociální rozměr.

Jinými slovy inovace přináší konkrétní komunitě nebo části komunity řešení lokálního problému či zlepšení situace, např. zlepší informační gramotnost méně vzdělaných obyvatel nebo přispějí k uchování a oživení lokální historie. Inovace jsou pro knihovníky neotřelým nástrojem, jak nově uchopit a optimalizovat služby svých knihoven k prospěchu a spokojenosti uživatelů i samotných knihovníků."


Viac o konferencii: 

Sociální inovace v knihovnách 


 

Tlačiť Facebook Twitter LinkdeIN

Pripravujeme

Archív

Inzercia

Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License

Ak sa neuvádza inak, obsah článkov podlieha licencii https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/


ISSN 1336-0779 (online vydanie)  ISSN 1335-793X (tlačené vydanie)
© Centrum vedecko - technických informácií SR